Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

ROZHOVOR - Marie Dostálová: Léčím se ze závislosti

ROZHOVOR - Marie Dostálová: Léčím se ze závislosti
foto: archiv behej.com

Radek Leszczynski | 27.11.2008 | přečteno: 15718×

Každý z nás sportovců to zná. Milujeme svůj sport, obětujeme mu hodně, téměř vše. Čas, peníze, úsilí.  Avšak dříve nebo později může přijít zdravotní komplikace. Jaké to je, když se nesmíte dlouhé měsíce postavit na nohy? Co na to běžcova psychika? Tak především o tom jsme si povídali s úspěšnou olomouckou vytrvalkyní Marií Dostálovou, která se do podobné nezáviděníhodné situace dostala.

Marie, ješt? p?ed n?kolika týdny jsme t? mohli vid?t na závodech, ale dnes chodíš o berlích. Co se stalo? Náhodný úraz, nebo dlouhodobý problém?

Bohužel mám po operaci levého kolene. Dnes jsem sice poprvé odložila ortézu, ale ješt? dlouho budu chodit jen o berlích. Moje koleno je na tom bohužel už asi deset let dost špatn? a k operaci jsem byla donucena.

Už p?ed lety se ti tedy stal n?jaký úraz?

Tehdy se mi p?i lyžování p?etrhly bo?ní vazy. To se našt?stí celkem spravilo. Pak jsem d?lala dálku i trojskok a sprinty. Na M?R v Praze jsem technicky špatn? došlápla p?i odrazu, koleno šlo do rotace. Výsledek byl ten, že jsem m?la zase utržené vazy, meniskus a díru v chrupavce. Operovali m? nadvakrát. Cht?la jsem se ale rychle vrátit do plného tréninku. Prost? klasická chyba v?tšiny sportovc?. No, a p?i dalším tréninku b?hu p?es p?ekážky jsem si utrhla plastiku vazu v koleni. Potom už to byl zamotaný kruh, protože b?hat jsem cht?la dál. Takže jsem aspo? p?ešla na vytrvalostní b?hy.

A s touto poslední operací to bylo jak?

I když jsem závody vyhrávala, problémy se objevovaly po?ád. Doktor i ostatní mi ?íkali, že bych m?la jít v?as na další operaci. Jenže já jsem necht?la. ?íkala jsem si, že dokud to p?jde, dokud budu chodit, tak na žádnou operaci nejdu. Jenže jsem jela letos na PIM, a i když jsem si dob?hla pro bronz (v rámci M?R), tak se už tém?? naplno projevilo obrovské vy?erpání z p?edchozích náro?ných trénink? a koleno se ocitlo t?sn? p?ed rozpadem. Šla jsem druhý den na punkci.

Co potom, co na to všechno léka?i?

Bohužel jsem doma zkolabovala, omdlela jsem. Sportovní  léka? mi ?ekl, že jsem p?etrénovaná, mám p?etížené srdce. Prost? únavový syndrom. Mohla jsem být prý ráda, že se nestalo n?co daleko horšího. T?lo si prost? ?eklo dost a kapitulovalo. Neposlouchala jsem své t?lo a takhle to dopadlo.

Myslíš, že ses z toho pou?ila?

Ur?it? ano! Te? už vím, že trénovat a b?hat závody se musí hlavn? hlavou. T?eba ur?it? je špatn?, když n?kdo zab?hne první p?lku maratonu za 1:30 hod. a druhou za 1:50 hod. Je to známka nezkušenosti a zbrklosti. Jak už jsem zmínila, letošní PIM jsem takto bohužel b?žela. Až se dostanu zp?t do formy, už budu poslouchat signály t?la, budu více o všem p?emýšlet a ne jen slep? plnit tréninkový plán.

Odbo?me od závod? k tvé momentální situaci. Co te? vlastn? celé dny d?láš, ?ím vypl?uješ ?as, který jsi d?íve v?novala b?hání?

Prvních deset dní po operaci celkem rychle uteklo. Koleno sice po?ád bolí, ale už jsem dnes mohla poprvé sundat ortézu. Za?ala jsem chodit na rehabilitaci. Koleno už m?žu trochu ohýbat a lehce s ním cvi?it. Vysvitla mi taková nad?je, že by to zas n?kdy mohlo být v po?ádku. Doktor, když m? vidí, varuje m?, že pokud nevydržím a usp?chám to, pak už tomu kolenu nebude pomoci a t?eba už nebudu ani chodit. Psychicky to prožívám hodn? špatn?. Jsem ve velké krizi. Pohyb je pro m? droga. Takže se te? vlastn? lé?ím ze závislosti a je to fakt dost hrozné. ?asto mám takové stavy, že odhodím berle a pob?žím. Ale to bohužel nejde. Mám t?ikrát týdn? rehabilitaci a taky se snažím všude chodit p?šky o berlích a makat aspo? tímto zp?sobem, abych si nahradila chyb?jící pohyb. Doma denn? posiluju, co se dá, nap?íklad sedy-lehy, sklapova?ky, kliky. Když jsem na tom psychicky špatn?, jdu aspo? ven, nebo se nechám odvézt n?kam do lesa.  Ale už se t?ším, až si vlezu aspo? na ten rotoped.

Máš v záloze n?jakou variantu pro p?ípad, že bys opravdu už b?hat nikdy nemohla?

Já bez pohybu prost? nebudu. Kdybych ale b?h musela na dlouhou dobu vynechat, tak bych nejspíš jezdila na kole. Navíc v??ím, že sportovní vrchol m? teprve ?eká. Láká m? taky lezení po skalách, ?i horolezectví. Poslední dobou se zajímám i o speleologii. Ale t?eba i oby?ejný pohyb v horách je pro m? zážitkem.

Jaká je tvoje vyhlídka ?i plán do dalších dní a m?síc?? 

Za n?jaký ?as bych snad už m?la zkoušet dvacetiprocentní nášlap, pak polovi?ní a pak… Ur?it? ješt? aspo? t?i až ?ty?i m?síce nebudu v?bec b?hat. Uvidíme, jak se bude koleno chovat po cvi?ení. ?ekají m? taky výživové injekce p?ímo do kolene. Podle st?ídmých odhad? bych snad mohla už v dubnu za?ít lehce b?hat. Snad se zada?í a budu schopna se postavit na podzim na start kladenského nebo ostravského maratonu.

Tak to je tedy odvážný plán. A co na tvoji situaci ?íká trenérka Petra Kamínková?

Petra si n??ím podobným prošla asi p?ed rokem, takže m? chápe a snaží se m? aspo? psychicky podpo?it. V?d?la o mých problémech, a tak mi ?asto v mailech nazna?ovala, že to a to by nebylo vhodné, a že bych se m?la šet?it. Prakticky jsem na to moc nedbala. N?kdy jsem b?hala i ?ty?i závody za týden. Cht?la jsem vyhrávat, tak jsem prost? b?hala. Ale ur?it? jsem se už nezlepšovala. Jsem bohužel ten typ ?lov?ka, který musí nejprve sám spadnout na hubu, aby se pou?il. Každopádn? Pet?e moc d?kuji za všechno, za podporu, za rady.

Kdo všechno se vlastn? o tvé koleno stará?

Je to hlavn? MUDr. Holibka z olomoucké fakultní nemocnice. Má se mnou velkou trp?livost. Jiný ortoped by m? už asi poslal nejspíš do hrobu. Tímto mu také moc d?kuji.

Dnes, po tom všem, už v??íš, že se zklidníš, zmoud?íš, budeš o všem více uvažovat? 

Ur?it? te? nebudu nikam sp?chat. N?jaký ten týden nebo m?síc lé?ení navíc už nehraje roli. Chci prost? b?hat, takže už žádný sp?ch, ale jen trp?livost a hlavn? poslouchat svoje t?lo. Závody si  budu vybírat jen ty prestižn?jší a v?tší. Když nebudu moci vyb?hnout v lét?, vyb?hnu za rok. N?jak to musím zvládnout. V??ím, že ve mn? n?co z?stalo, že t?lo má pam?? a fyzi?ku si lehce obnovím i po tomto dlouhém výpadku. Všechno zlé je ale také k n??emu dobré. Díky zran?ní se te? mohu v?novat naplno svým dv?ma dcerám a studiu na Fakult? t?lesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

D?kujeme za rozhovor a p?ejeme a? koleno drží! Taky pevné nervy b?hem zimních m?síc? a hodn? trp?livosti p?i prvních b?žeckých kr??cích.


MARIE DOSTÁLOVÁ
Narozena: 29.ledna 1976
Oddíl: AK Asics Krom??íž
Trenérka: Petra Kamínková

Osobní rekordy:
p?lmaraton: 1:26:00
maraton: 3:10:59

Komentáře (Celkem 8)

Nalezené položky: 9 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Kroměříž

Jita žena 27.11.2008 07:42:36

Přikláním se k tvrzení – nic v rekonvalescenci neuspíchat, snad jsi se opravdu poučila. Nejdůležitější je stabilita v kloubu. Velmi doporučuji v Olomouci navštěvovat fyzioterapeutické RRR centrum na FTK UP (konkrétně Mgr. Smékala). Předpokládám ale, jestli jsi tam studijně, tak tam i rehabilituješ. Přeji úplné uzdravení a pak další úspěchy na tratích. Jitka

Motto: Dopředu vlastními silami. Každý krok se počítá.
avatar

Brno

Celkem 22207 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:30 (2011)
půlmaraton: 1:23:40 (2007)
maraton: 2:55:30 (2011)

milan muž 27.11.2008 08:28:28

Zajímavý a trochu smutný rozhovor. Ale je jen bohužel logickým pokračováním prvního, zde uveřejněného z dubna tohoto roku. Přeji běžkyni zejména úspěšnou léčbu ze závislosti na úspěších?


Horolezectví bych rozhodně nedoporučoval, rizika a následky s tímto přístupem jsou fatální.

Zmínka o věnování se svým dětech a studiu může být dobrým začátkem k rozpoznámí priorit.

avatar

Praha

Celkem 53203 km
Minulý měsíc 100 km
10 km: 0:47:15 (2010)
půlmaraton: 1:46:26 (2010)
maraton: 3:46:35 (2012)

mapo žena 27.11.2008 08:51:53

Marie (Maruško) držím moc palce, hlavně trpělivost a pomalu…Až Ti nebude po psychické stránce nejlíp (asi často), připomeň si, co opravdu chceš – znovu běhat a dobře :-)
A k těm prioritám, co zmiňoval v příspěvku Milan, když se to dobře zorganizuje a člověk opravdu chce, dá se zvládnout mnohé-děti, škola i sport. Ženy mají mnoho rolí a být matkou je jen jedna z nich.

Motto: ------------------ vytrvale jako smrt
avatar

Brno

Celkem 22207 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:30 (2011)
půlmaraton: 1:23:40 (2007)
maraton: 2:55:30 (2011)

milan muž 27.11.2008 09:24:30

>> mapo, 27. 11. 2008 08:51:53

Souhlasím, těch rolí mají matky (ale nejen ony) víc. Jen nevím, jak lze řízenou tělesnou sebedestrukcí zvládat úspěšně zaměstnání, školu a rodinu.
Toto přece není vrcholový sport, ale průměrná úroveň relativně úspěšná v českém měřítku.

avatar

Celkem 15200 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:40:43 (2004)
půlmaraton: 1:29:47 (2002)
maraton: 3:19:46 (2006)

Jarka P žena 28.11.2008 14:43:56

Maruško,vím,jak běháš-ráda a dobře.Držím palce a přeju ti brzké uzdravení a návrat k běhání.

avatar

Majka žena 30.11.2008 15:29:52

Ahoj Milane,spíš než na úspěších jsem závislá na pohybu vůbec.Když běžec(i rekreační běžec) se pohybuje každý den a je to jeho každodenní náplň,a pak se nemůže téměř vůbec pohybovat tak potom pozná že je to určitý druh závislosti na jakémkoliv pohybu.A k těm proritám-samozřejmě že jsou to na prvém místě mé dcerky,snažím se také jim co nejlépe věnovat,na běžecké závody si tu mladší většinou beru s sebou,alespoň pozná svět a život izjiné stránky a není jen stále doma u počítače.Poznnala krásu přírody,když ji beru na Běhy do vrchu a ve školce ji nechtějí téměř věřit a mnohé děti „závidí“ kdy všude v tom věku už byla.Tím běháním,tréninkama se doslova odreagovávám od všech stresů a cítím se potom daleko lépe,jako kdybych všechno špatné,nahromaděné uvnitř mně setřásla tím běháním,jsem pak jak znovuzrozená,plná elánu a nové síly do života.Ale jsem si vědoma že za to dlouhodobé zranění si můžu sama,nyní mi zbýva obrnit se velkou dávkou trpělivosti.Přeji hezký den.

avatar

Majka žena 30.11.2008 15:37:00

Děkuji všem za povzbudivé příspěvky.Věřím že jsem se poučila z toho všeho a že brzy se uvidíme na různých běžeckých akcích a závodech.Mimo jiné, chci zkusit příští rok v létě i duatlon(tam se alespoň neničím tak jednostranně), uvažuji i o triatlonu,ale téměř neumím plavat.Na naší fakultě(FTK UP Olomouc) jsem snad nejhorší plavec..Znovu všem děkuji Majka

avatar

Brno

Celkem 22207 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:30 (2011)
půlmaraton: 1:23:40 (2007)
maraton: 2:55:30 (2011)

milan muž 01.12.2008 06:05:23

>> Majka, 30. 11. 2008 15:29:52

Milá Marie,
rozhodně Ti přeji rychlou rekonvalescenci a návrat k plnohodnotným každodenním radostem. Bez velké dávky trpělivosti a sebereflexe skutečně nejde najít dlouhodobé uspokojivé řešení.

Proč o tom vlastně píšu?

Nejen oba zde uveřejněné rozhovory a moje letmé setkání s Tebou na letošním Hanáckém půlmaratonu mě přiměly vyslovit názor za kterým si stojím. Další důvody jsou ryze osobního charakteru, proto je zde nebudu zveřejňovat. Pokud by Tě však zajímaly, napiš mě mail.

administrator 03.04.2010 13:32:40

Každý z nás sportovců to zná. Milujeme svůj sport, obětujeme mu hodně, téměř vše. Čas, peníze, úsilí.  Avšak dříve nebo později může přijít zdravotní komplikace. Jaké to je, když se nesmíte dlouhé měsíce postavit na nohy? Co na to běžcova psychika? Tak především o tom jsme si povídali s úspěšnou olomouckou vytrvalkyní Marií Dostálovou, která se do podobné nezáviděníhodné situace dostala.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 9 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.