Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Trénink se Z. Smutným: Páteční probuzení těla

Trénink se Z. Smutným: Páteční probuzení těla
foto: Zdeněk Smutný

Zdeněk Smutný | 23.12.2008 | přečteno: 6999×

Z mého pohledu trenéra i z dlouholetých osobních zkušeností je páteční trénink nesmírně důležitý, zejména za předpokladu, že se v sobotu zúčastníme závodů. V tomto jsem velmi důsledný a rozhodně nic nepodceňuji jak u svých svěřenců, tak u sebe. Je pro mne nepředstavitelné jet soutěžit, aniž bych se den před tím důkladně nerozcvičil.

Nemám pro tento případ, že to někdo tak praktikuje, ani vhodné slušné přirovnání.
Vrátíme se k začátku pátečního dne. Optimismem naplněni jdeme do pracovního procesu s cílem úspěšně jej přežít, velmi rychle a pokud možno s co nejmenší námahou.

Nadšení z blížícího se víkendu naplněného závody a zábavou z nás musí vyzařovat na sto honů. Proto je lepší si dávat velmi dobrý pozor na to, co děláme, aby se z našeho zasnění nestalo náhle a během setiny vteřiny velmi kruté a tvrdé probuzení. Nejtěžší pracovní úrazy bývají buď v pondělí, nebo v pátek. Je skutečně lepší se ještě pár hodin soustředit, ať si pak běžecký víkend můžeme opravdu prožít naplno.

Pokud budete mít oči upřené na nějaké místo a vůbec nebudete vnímat, kam se díváte v průběhu svých představ o tom, jaké že to svedete s kamarády na silnici souboje, ujistěte se, zda váš uhrančivý pohled neulpívá na nějaké spolupracovnici. Mohla by si to špatně vysvětlovat. A nedej Bože na takové, na které se opravdu matka příroda vyřádila. Tedy záporně. Tam můžete narazit hůř, než u nějaké krásky, která je zvyklá na to, že po ní chlapi hází očkem a sama je ještě svým vzezřením provokuje.

Koketérie není jen ženská vlastnost, to je přímo jejich nemoc s velmi těžkými důsledky, ale bohužel pro chlapa, který na to naletí. Nebudu to dál rozvádět. Brzy bych narazil a kvůli tomu tady nejsme. Chci jen upřesnit, že v pátek je pro nás, běžecké fandy, den, kdy sice pracujeme, ale duchem jsme nepřítomni, a proto je lepší upozornit včas spolupracovníky, aby po vás nic důležitého nechtěli. Nemuselo by se to povést.

Tak co nejrychleji pryč a pokud možno co nejdříve vyrazit na trénink. Většina z nás si nemůže dovolit rozcvičovat se den před závodem v čase, kdy bude soutěž probíhat, ale je důležité jít co nejdřív, aby byla dostatečné doba na regeneraci, zejména pokud je start dopoledne.

Co se stalo s naším tělem v období, kdy odpočívalo, tedy ve čtvrtek a v pátek dopoledne?  Superkompenzační křivka dostoupila na vrchol sinusoidy, energetické zdroje jsou doplněny, ba spíš nadstřeleny nad běžnou úroveň. Nyní musíme donutit organismus k nastartování schopnosti tuto energii vydávat. Proto je nesmírně důležité právě rozcvičení den před závodem. Ono to zpočátku ani moc nejde, bude se vám zdát, že nejste vůbec odpočinutí, svaly jsou ztuhlé a je problém se vůbec pohnout.

Nedá se nic dělat, tento počáteční odpor vašeho těla musíte překonat a jak já říkám, patřičně se probudit. Tady bych chtěl zdůraznit, že pokud máte odzkoušené vlastní rozcvičení a opravdu vám sedí, to znamená, že se cítíte druhý den dobře a správně nabuzení, neexperimentujte a používejte to, co vám vyhovuje.

Za léta své praxe jsem si vypracoval dva typy rozcvičení. Pro mladé závodníky spíš používám po rozklusání, rozcvičení a dostatečném množství běžeckého cvičení, prodloužené 150m rovinky s krátkou přestávkou. Intenzita běhaných úseků se postupně zrychluje a pak zvolňuje. Zásadně se nechodí ani jeden úplně na doraz. A rozhodně nepovoluji žádné náročné protisměrné pohyby a silové prvky. To by druhý den pro ty chudáky, co to absolvovali, nebyl závod, ale, nemám pro to lepší přirovnání, spíš předsmrtelná křeč. Klidně se takový trénink dá provést v kolektivu a na stadionu, alespoň se mladíci spíš srovnají s nervozitou před blížícími se závody.

Ostřílení běžečtí kozáci, zejména ti, co mají méně času a nemohou strávit odpoledne v klubku mladých na hřišti, můžou vyzkoušet můj druhý systém rozcvičení. Ten používám já a pro upřesnění vám ho kompletně popíšu.

Po rozcvičení doma se rozklušu do lesa, kde mám již z dob po návratu z vojny, tedy dobrých 30 let, vybudovaný na jehličí ve smrkovém porostu běžecký ovál v délce 250 metrů. Svého času jsme se tam připravovali i na halové sezóny, když se kvůli sněhu nikde nedalo běhat. My tam měli v malé budce nářadí, odhrnuli sníh, pokud byla odpoledne brzy tma, tak rozsvítili petrolejky a trénovalo se. A jak. Z hal jsme vozili téměř vždy medaile. Na tomto oválu tedy naklušu ještě kilometr, mám už celkem tři a v něm za neustálého pohybu provádím lehce krátká běžecká cvičení.

Ve čtvrtém kilometru běžím na každé rovince asi devadesátimetrové volné úseky, tedy dva v každém kole, na rozhýbání s neustálým meziklusem. V pátém je prodloužím na 200 metrů a v šestém pokračuji jen s tím rozdílem, že zrychlím, abych se dostal na anaerobní práh. V sedmém kilometru opět do uklidnění zopakuji krátké rovinky a pak uvolněně vyklušu 3 km domů. Mám tedy celkem 10 km za sebou a cítím se dobře rozhýbaný navíc mi to i s rozcvičkou trvá tak hodinku.

Tuto metodu zásadně nechci nikomu z vás vnucovat, jen jsem chtěl názorně a do detailu popsat, jak si rozcvičení představuji, a také jak ho po léta praktikuji. Je jen na vás, pro co se rozhodnete, co máte vyzkoušené a co vám vyhovuje. Jen vás prosím, nepodceňujte to. Vyvarujete se jak nečekaných, tak nemilých překvapení, buď v podobě nějakého zranění nebo velkého zklamání ze svého závodního výkonu.

Tak neváhejte, v pátek probuďte své tělo i duši a připravte je k sobotnímu výkonu.


ZDENĚK SMUTNÝ JE JEDNÍM Z TRENÉRŮ, KTEŘÍ NABÍZEJÍ NÁVŠTĚVNÍKŮM TOHOTO SERVERU MOŽNOST INDIVIDUÁLNÍHO TRÉNINKU