Může být běžec dárcem krve?
Tento článek jsem se rozhodla napsat ve snaze pomoci jedné dobré věci. Možná sem na první pohled nezapadá, leč nikdy nikdo z nás neví, kdy se octne na straně potřebných. A zatraceně rychle. Řeč je totiž o dárcovství krve.
Každý člověk si jistě uvědomuje sílu životodárné tekutiny, která
koluje v jeho žilách. Ne každý je však ochoten se jí vzdát. Navíc
nejednoho z nás, běžců s ambicemi na co nejlepší výsledky v závodech,
napadne: myšlenka je to pěkná, ale k vytrvalostnímu výkonu potřebujeme
každou červenou krvinku!
Dobrovolných dárců krve je v dnešní době stále nedostatek. Ti, co tu
jsou, se rekrutují ze starších osob. Každý dárce však jednou zestárne a
musí skončit. Některým dárcům do života vstoupí nějaké onemocnění,
které jim v tomto ušlechtilém konání nedovolí pokračovat. Mezi mladými
lidmi noví dárci nepřibývají, a tak se již teď jejich celkový počet
u nás zmenšuje. V české populaci jsou dárců pouhá 3,5 procenta. Podle
Světové zdravotnické organizace by bylo ideální zvýšit počet dárců na
pět procent. Stává se, že v dané nemocnici krev chybí, zvláště
v případě vzácnějších krevních skupin. Pomoc pak přichází
z nejbližšího transfúzního oddělení, avšak pozdržena možnostmi
dopravy. Krev je tedy třeba stále a nových dárců skutečně není nikdy
dost.
Věděli jste, že v průměru dostane každý občan za svůj život pětkrát
transfúzi a 15× preparát vyrobený z krve? Právě proto nyní probíhá
kampaň Českého červeného kříže s cílem získat co nejvíce
bezplatných dárců krve z řad mladých mezi 18 a 35 lety. Jako vlajková
loď se tvářemi této ušlechtilé akce stali dva mladí lidé – modelka a
1. česká vicemiss Eva Čerešňáková a zpěvák a lékař Ali Amiri
(samozřejmě bez nároku na honorář). Mimochodem, Evu jsme mohli v minulém
roce vidět jako finišmanku jedné ze štafet Pražského půlmaratonu.
Může běžec být dárcem krve? Samozřejmě ano. Díky našemu aktivnímu
životnímu stylu je mezi námi daleko více zdravých lidí, než v ostatní
populaci. Navíc fyzicky aktivní lidé mívají i vyšší počet červených
krvinek. Jsou mezi námi také již pravidelní dárci, jen houšť.
Co však dělat, potřebujeme-li každý erytrocyt pro naše tréninkem tvrdě
zkoušené tělo v honbě za čím dál rychlejšími časy? Vzpomeňme na
fakt, že jsme po každém uběhnutém maratónu anemičtí, tedy lehce
chudokrevní, neboť jsme si naše krvinky doslova rozšlapali mnoha tisíci
kroky (mechanická hemolýza) – a o mnoho lepší to nebude ani po
víkendových 20–30kilometrových výbězích. Regenerace po odběru plné
krve, která je nejžádanější surovinou, trvá 6–8 týdnů. Limitujícím
faktorem a nutnou podmínkou obnovy jsou zásoby železa. To lze získat
z potravy, především z masa a ryb, případně i z potravinových
doplňků s obsahem železa.
V mezích možností si tedy můžeme naplánovat dobrý skutek na přechodné období, nebo pro nás představují alternativu speciální typy odběrů – tzv.aferézy, prováděné na separátorech, kde lze poskytnout i jiné složky krve, než červené krvinky (plasmu či krevní destičky). Trvají však déle – 45–100 minut, nedělají je všude a zatěžují poněkud více oběhový systém. Je k nim třeba dalších vyšetření jako například EKG, lze je však provádět i častěji a k úplné regeneraci dochází během několika dní.
Kdo může darovat krev? Podmínkou pro odběr krve je dobrý zdravotní stav dárce, věk mezi 18 a 65lety a váha nad 50kg. Dárce musí být při odběru stoprocentně zdráv – i zdánlivě banální rýma či opar může znamenat přítomnost viru v jeho krvi a pro imunitně oslabeného příjemce představovat smrtelné onemocnění. Odběr krve pro účely dárcovství podléhá přísným kriteriím a do situace, kdy odběr nelze provést, se může dostat i ten nejzdravější člověk. Dočasnou překážkou v darování krve je například doba těhotenství a období půl roku po porodu, operační zákrok či přijetí transfúze, ale třeba též obyčejný zákrok u zubaře.
Kdo by měl na ušlechtilou myšlenku dárcovství zapomenout? Především
ten, kdo se chová rizikově z hlediska možného přenosu infekční nemoci
nebo trpí nějakým chronickým onemocněním. Podrobný výčet dočasných a
trvalých překážek dárcovství, jakož i mnoho dalších užitečných
informací, lze nalézt na stránkách Červeného kříže.
Co vás jako „prvodárce“ po příchodu na transfúzní oddělení všechno
čeká? Vyplnit pečlivě dotazník, rychlé laboratorní vyšetření,
vyhodnocení výsledků lékařem a pak hurá za upíry. Vlastní odběr (450ml)
pak trvá 8–12 minut, zkušeným borcům i méně. Vyfasujete balíček
s občerstvením, do práce máte omluvenku (s náhradou mzdy ve výši 100%
za celou pracovní směnu, dle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce) a
spoustu dalších benefitů – vitamíny, slevy na daních, lázeňské
pobyty. Ročně je možné provést nejvýše 5 odběrů u muže a
4 u ženy.
Když darovat, tak bezplatně! Pro bezpečnost dárců a především
příjemců je navýsost nutné, aby dárce na transfúzní stanici pravdivě
odpověděl na všechny anamnestické otázky. Najdou se však lidé, kteří
jsou motivováni peněžní odměnou za odběr natolik, že některé údaje
zamlčí. Také nákazy příjemců (například virovou hepatitidou B), ke
kterým došlo ještě v devadesátých letech, byly převážně od těch,
kteří si nechali za odběr zaplatit. Těch pár stovek za odběr slušného
člověka vydělávajícího si poctivou prací navíc ani „nevytrhne“.
Odtud není daleko k myšlence: Jaký typ lidí si tedy může chtít právě
takto přivydělat? Pokud se tedy rozhodnete skutečně pomoci, zapomeňte na
obchod „něco za něco“ a staňte se skutečně nezištným dárcem. Každý
z nás je zároveň potenciálním zachráncem i postiženým. Všichni dárci
se shodnou na tom, že pocit, že právě ta naše krev může v kritických
situacích zachránit život, je k nezaplacení.
Mne dárcovská premiéra někdy v budoucnu teprve čeká. Přiznám, že sama
jsem majitelkou nejžádanější krevní skupiny, ale zároveň také trpím
fóbií ze všech jehel, kterou jsem dosud poněkud srabácky nedokázala
překonat. Současná kampaň Červeného kříže, několik zamyšlení na toto
téma i fakt, že nedávno jsme také v blízké rodině takovouto pomoc
potřebovali, mne ale přivádí k rozhodnutí zatnout zuby (zvláště při
pohledu na „upírské“ plakátky s nápisem: „Jdi se bodnout se
strachem“) a dárcovské řady rozmnožit hned, jakmile syn přestane být
„kojencem“. I to je totiž jedna z dočasných překážek provedení
odběru. A přece ho kvůli tomu, aby to mohlo být co nejdříve, honem
neodstavím. V celé věci mohu tedy prozatím pomoci alespoň tím, že o ní
napíšu, a pokud se mi podaří přivést do transfúzního centra byť jen
jediného prvodárce, budu ráda. Dejte proto článek přečíst co
největšímu počtu lidí.
Další cesta krve – z čeho se skládá krev a co s ní lze léčit
Plná krev se může použít přímo, častěji však slouží jako polotovar a zpracovává se na jednotlivé složky, jako jsou červené krvinky, destičky nebo plasma. Pacient by pak měl dostat jen tu složku krve, která je indikována k jeho onemocnění – ostatní složky by mohly jeho organismus nepříjemně zatížit.
Z krve se tedy může oddělit masa červených krvinek, destičky či plasma, která se použije buď pro přímé podání pacientům, nebo k dalšímu zpracování farmaceutickými firmami. Ty z ní vyrábí krevní deriváty, například protilátky. Bývají to jedny z nejdražších léků – právě proto, že jejich výroba je technologicky velmi náročná. Například na jednu dávku purifikovaných protilátek je třeba získat materiál od 600 dárců a cena takového preparátu jde do desetitisíců. Pro ty, kteří je ale pravidelně potřebují, je to životně důležité.
Lidskou krev tvoří tekutá složka - krevní plazma a formované krevní elementy – červené a bílé krvinky a krevní destičky. Přibližně pět až šest litrů krve u dospělého představuje cca 8% tělesné hmotnosti. Podíl formovaných krevních elementů a krevní plasmy se nazývá hematokrit.
Červené krvinky (erytrocyty, 4–5 miliard v 1 ml krve) zajišťují přenos kyslíku a oxidu uhličitého. Podávají se ke krytí velkých krevních ztrát při úrazech a operacích. Bílé krvinky (leukocyty, 4–9 milionů v 1 ml krve) likvidují choroboplodné zárodky v organismu přímo nebo proti nim tvoří protilátky a představují tak důležitou roli v imunitním systému člověka. Krevní destičky (trombocyty, 150–300 milionů v 1 ml krve) se spolu s bílkovinami krevní plasmy podílejí na srážení krve při zástavě krvácení. Trombocytový koncentrát je indikován při léčbě poruch krvetvorby, u některých typů rakoviny a její léčby nebo po transplantaci kostní dřeně.
Krevní plazma (55–60% krve) obsahuje plazmatické bílkoviny (albuminy, globuliny a srážecí faktory), dále soli, cukry, vitaminy, hormony, enzymy a tuky. S ní se do tkání dostávají živiny nebo také léky, odcházejí pak zplodiny tělesného metabolismu. Albumin se užívá při dlouhých hospitalizacích na podporu hojení, snížení otoků i jako krevní náhrada při větší ztrátě krve. Imunoglobuliny se užívají při léčbě těžkých infekcí či poruch imunity, srážecími faktory (fibrinogen, protrombin, antihemofilické faktory č. VIII a IX) se pak léčí hemofilie a další poruchy srážlivosti krve. Plazma se podává též přímo – například při vážných popáleninách.
Komentáře (Celkem 30)
Praha 8
RostazBohnic 27.02.2009 06:31:04
Těch pár stovek za odběr slušného člověka vydělávajícího si
poctivou prací navíc ani „nevytrhne“. Odtud není daleko k myšlence:
Jaký typ lidí si tedy může chtít právě takto přivydělat?
Výše uvedené není asi úplně fér. Ten slušně vydělávající člověk
to stejně dostane zpět formou odpisu na dani. Já mám 40 bezplatných
odběrů a 5 placených. Na počátku 90 let se mi jako studentovi „těch
pár stovek“ hodilo, díky jednomu odběru jsem kdysi viděl poprvé a
naposledy naživo zápas v Davis cupu (tenis). Myslím, že důležitá je
osobní odpovědnost.
Jinak vás vyzývám: pojďte, pokud můžete, a přidejte se k nám. Sice
přijdete o tréninkový den, ale udělejte to pro ten dobrý pocit, že jste
udělali něco pro jiné.
MZ 27.02.2009 07:14:11
Odběrů už mam za sebou přes 40, není čeho se bát.
Moje zkušenosti: odběr dejme tomu v pondělí, to nesportuju, v úterý to
jde v nízké intenzitě v pohodě. Když by byl o víkendu závod, tak bych
možná cítil v maximálkách chybějící krvinky, člověk se víc
zadýchává, dva týdny po odběru už nic není znát ani při závodě.
Takže pro všechny, kdo nesportují vrcholově, nejsou v reprezentaci a
nechystají se na Olympiádu a Mistrovství světa, tak směle do toho, nic
to není.
Praha-Bohnice
BuckTheBug 27.02.2009 08:19:08
Trpím takovou fobií z jehel, že nemohu vidět injekci ani v televizi.
Jak šel čas, zvítězily racionální důvody nad iracionálními. Zkrátka se
nedívám na ruku. :)
U hobíků snad ani odběr na výkon nemá vliv, resp. jenom minimální.
Volné odpoledne využiju jako regeneraci – kolo nebo lehký běh. Druhý den
běhám jako jakýkoliv jiný.
Každou chvíli člověk čte, jaký je nedostatek krve a dárců, a na druhou
stranu transfúzky odmítají dárce! ??? Údajně mnoho ze stanic krev samo
nezpracovává, ale prodává dál. :( Myslel jsem si, že s 0– mě vezmou
vždy a všude, ale jihlavská nemocnice mě rychle vyvedla z omylu. lol
Kralupy n. Vltavou
Simir 27.02.2009 09:10:15
Zatím se řadím do kategorie lidí, kteří nedarovali, ale uvažují
o tom. Článek mě utvrdil, že bych se už měl konečně dokopat.
Jen bych ocenil více zkušeností, darujících běžců. Buď tady nebo
zde
http://forum.behej.com/te
… ovani-krve
Díky :)
mskorpil 27.02.2009 09:37:29
Přidávám se k předchozím komentářům, mám za sebou 50 bezpřízpěvkových odběrů krve a nikdy mi to nečinilo ohledně běhání žádný problém, spíše naopak, bral jsem to jako léčebnou kůru, vždyť dříve se pouštění žilou bralo jako běžný lékařský zákrok. Je to lepší než si nechat přisát pijavky :).
pug 27.02.2009 10:03:40
>> BuckTheBug, 27. 2. 2009 08:19:08
No ono to v reálu funguje trochu jinak. Dříve, rozumněj za komunistů,
byla silná snaha, aby každá trnasfůzka při okresce měla i násladné
zpracovatelské a dignostické zázemí. To teď není, u okresek se to
nejčastěji řeší tak, že plná se odebere +/- objem podle počtu
plánovaných operací na týden, protože plná krev je v době použitelnosti
dosti omezena. U větších nemocnic, zpravidla FN je i zpracovatelské
zázemí, takže většina odebrané krve se následně rozdělí na jednotlivé
složky, které jsou trvanlivější a jsou uloženy v depositu, odkud se pak
podle potřeby distribuují.
Ideálně by to mělo fungovat u okresek tak, že nějakou dobu před koncem
expirační doby se přebývající plná sveze do těch zpracovatelský center,
kde se dále zhodnotí. Jak to funguje doopravdy,…no stud mi zabraňuje to
napsat.
Dále to se složkami v depositu funguje tak, že se s nimi čile
mezinárodně obchoduje, protože zatímco zdejší počet dárců pro potřeby
ČR zatím plně uspokojuje potřebu, v EU tomu tak není. Celou kampaň
vnímám tak, že je třeba více roztočit kola obchodu s krví, kterou ČR
nespotřebuje.
Celá věc je ovšem v ČR ohledně darování krve tak nějak morálně
smutná. Necelá 4% populace vlastně svým dobrovolným činem drží celý
systém zdravotní péče v chodu. Odměna v poměru k tomu, jaké hodnoty
tento čin vytvoří, je prakticky nulová. Například bonusové programy
zdravotních pojišťoven nebo i taková „volovina“, jako průběžná
dostupnost výsledků krevních provedených testů na transfuzce pro potřeby
praktického lékaře…0 +/- 1.
Stala se mi taková věc: jako pravidelný dárce jsem byl transfuzkou umluven
k darování plazmy na plazmaferéze. První odběr skončil modřinou, která
jak jsem se dozvěděl později, byla způsobena patrně liknavostí personálu,
neboť včas neodhalili praskutí cévy při návratové části cyklu.
U druhého odběru se to stalo znovu, povýšeno propíchnutím žíly durch.
Nastalo ošetření na cévním, s následnou dvoudenní hospitalizací.
Placení poplatku za vytření a hospitalizaci my v tomto případě tedy velmi
vadilo. Takže tak. Nic není ideální. Dárce jsem pořád, rozhodlo jsem se
k tomu po důkladném zvážení pro a proti, emotivní zápal vzbuzený
kampaní v tom roli nehrál.
Němčice
filve 27.02.2009 10:23:44
Chodim darovat uz cca 10 let , ted mam nejakych 33 odberu a podobne jako
u ostatnich, zadny negativni vliv na pohybovou aktivitu nepozoruji.
Zrovna nedavno jsem premyslel, proc tam vlastne stale chodim:-) Ten duvod je
stale stejny – myslim, ze obcas by mel clovek i v dnesnim ryze trznim svete
udelat neco jen tak, ze solidarity, pro dobry pocit… Mozna to zni pateticky,
ale snazim se tim taky trochu udrzovat dusevni zdravi a nedelat vse jen
zistne:-)
Praha
EvženGe 27.02.2009 10:44:49
Mám za sebou 118 odběrů a dlouhou sportovní kariéru a tak můžu mluvit
po dost velkých zkušenostech. Za mlada jsem si testoval, co se mnou odběr
udělá. Dva dny po odběru jsem běžel Běchovice a na výsledku to nebylo
znát a při testu pár hodin po odběru byl rozdíl 5% (tedy prakticky
zanedbatelný). Teď jsem už někdy po odběru ospalý, ale do večera to
přejde a druhý den skutečně nelze nic poznat (pozor, u každého to může
být jinak).
Dost nechápu příspěvek od „pur“, odkud čerpal své informace, ale mám
sestru na transfůzce a navic personál mě tam už za ta léta má jako
inventář a o nějakém „roztáčení mezinárodního obchodu s krví“
určitě nemůže být řeč (ale to bychom se dostali jinam).
Každopádně většině lidí při sportovním výkonu odběr krve neuškodí
pokud se nedomnívají, že dvoudenní treninkový výpadek je tregédie.
Pokud někdo bude potřebovat jakékoliv informace, rád sdělím své
zkušenosti nebo potřebné informace zjistím (ale nebudu zde diskutovat styl
bulvár a JPP-jedna paní povídala).
A Vando, až nebudeš kojit, ozvi se a na transfůzce budeš mít exkluzivní
přijetí.
Papy 27.02.2009 10:58:07
Pravidelně krev daruji. Slabší únavu cítím vždy jen ten první den, kdy neběhám. Po odběru se dokonce cítím příjemně – a není to jen z toho, že mám ten den volno :). Něco v tom bude… Doporučuji všem.
Praha
zombice 27.02.2009 11:10:17
>> RostazBohnic, 27. 2. 2009 06:31:04
jj, s tim souhlasim, znal jsem minimalne jednu vysokoskolacku, ktera si prave separatorem privydelavala, ono tech par stovek se hodi kazdymu studakovi.. Ac to na te transfuzce vedeli, ze neni bezpripevkovy darce, tak si ji moc radi zvali skoro kazdy mesic znovu a znovu.. Ono kdyz ji dali 800 a pokud ty desticky a plazmu sami nevyuzijou a dal prodavaj za cca 10–12tis tak je to neboli :) A jako studentka zadny danovy odpisy nepotrebovala takze tak..
pug 27.02.2009 11:26:18
>> EvženGe, 27. 2. 2009 10:44:49
Dost nechápu příspěvek od „pur“, odkud čerpal své informace, ale
mám sestru na transfůzce a navic personál mě tam už za ta léta má jako
inventář a o nějakém „roztáčení mezinárodního obchodu s krví“
určitě nemůže být řeč (ale to bychom se dostali jinam).
- UHKT
- OHBKT UVN
- Publikační aktivita autora Bohoněk M.
…ale to bychom se dostali jinam :)
Z české strany odchází do ciziny krev za cenu do níž jsou započteny
náklady na získání a uchování krve ( tj. platy, nájmy prostorů, sety na
uchování krve, energie atd.), ale není v ní obsažena cena samotné krve,
protože tu dávají dárci zadarmo.
Cena kupovaných krevních výrobků je standardní cenou určenou
trhem –v ceně výrobků jsou započítány veškeré náklady na
zpracování, zisk a zřejmě náklad na koupi výchozího materiálu tj. krve
za tržní cenu.
Praha 4 - Modřany
drakor 27.02.2009 12:00:34
Před pár lety jsem se taky rozhodl darovat krev, ale nechtěly mě
Mám od puberty zvýšený bilirubin a trochu zhoršené jaterní testy tak to
prý nejde.
pug 27.02.2009 12:17:33
>> pug, 27. 2. 2009 11:26:18
Ještě bych chtěl doplnit, že v samotném faktu obchodu s krví nevidím nic špatného, už jenom pro to, že ve finále se prostě musí zdravotnický úkon nějak vyúčtovat. Že depositní systém ČR funguje výborně, je jenom dobře. Vedle obchodu se samozřejmě provádí i „bohulibější“ činnost, např. humanitární pomoc v roce 2008 Gruzii zaštítěná UVN.
HaEr 27.02.2009 12:50:19
Taky mám docela dost odběrů za sebou, přesto, že chodím max. 2 krát
do roka.
Článek mě dost překvapil, osobně mám dojem, že poměr dárců krve a
dárců plasmy je v poměru 1:3.
O nedostatku krve jsem už dlouho neslyšel, je to ale můj zcela sujbektivní
dojem a nerad bych aby to někoho odradilo, je možné, že se situace liší
v různých krajích.
Pokud jde o fóbii z jehel, většinou se radši nedívám, když mě
napichují a přesto nemám s odběry žádný problém, tohle považuji
u půlky lidí za výmluvu a u druhé půlky za přecitlivělost.
regioRUN.cz
-W- 27.02.2009 16:23:11
Naposledy, když jsem chtěl darovat krev, tak mi u toho odmítli poskytnout narkózu :(
Terez 27.02.2009 19:44:56
>> RostazBohnic, 27. 2. 2009 06:31:04
Ahoj vespolek. Chtěla jsem jen poděkovat nejen za sebe těm, kteří krev darují. Jako dítě jsem několik transfuzí potřebovala a možná byly právě od Vás, takže děkuju:-) Před časem jsem si na to vzpomněla a chtěla jsem to „vrátit“, ale nevyhovuju hned z několika důvodů (hmotnost pod 50, revmatické onemocnění a nízká srážlivost). Nevíte, co jiného bych mohla darovat? Nebo jak přidat svojí troškou do mlýna? Jsem studet, takže ani finančně pomoci nemohu.
Sešívka 27.02.2009 20:43:23
Připojuji se k Vandě Kadeřábkové- Březinové. Nás dobrovolných dárců je hrstka. K darování kreve mě přivedla manželka. Nejsem si vědom, že by mě to vadilo při běhání. Samozřejmě se pokouším ve svém okolí podporovat každého který podpoří tu hrstku D.D. Dost často se setkávám s lidičkama kteří si vymyslí tisíce důvodů proč to nejde. A proto si vás dobrovolné dárce dovoluji pozvat 1. srpna na Miřejovický půlmaraton a všem D.D. poskytnout slevu na startovném. S pozdravem za MK Miřejovice P.Burian
Praha-východ
Vanda 28.02.2009 21:38:57
Ahoj, super, že je mezi námi hodně dárců i do budoucna uvažujících, díky za skvělé komentáře a zkušenosti:)
Iva Milesová 04.03.2009 00:20:11
Dobře, že tady tohle téma někdo nahodil. My běžci máme tu krev
kvalitní, takže kdo už jiný, když ne my…
Osobně jsem jednou běžela půlmaraton 4 dny po odběru a rozdíl byl tak asi
2–3 minuty, pocit trochu jako když běžíte v nadmořské výšce kolem
2500 m.n.m., cítila jsem lehké brnění hlavy. Takže: běžet se dá,
akorát ne na úrovni osobáku. Přiznám se, že jako pro profíka to pro mě
dilema je, protože trénink i výkonnost to na pár dní ovlivní, takže
„pustit si žilou“ mezi šňůrou závodů je trochu masochismus. Na druhou
stranu, chci být občan, ne sportovní primadona, a jelikož momentálně
stejně běhám h…o, tak do té ÚKHT v nejbližších dnech zamířím…
Ono je to dilema nejen pro vrcholové sportovce, ale pro většinu
pracujících, protože sice máte ze zákona nárok na den volna, ale většinu
zaměstnavatelů to stejně nezajímá, a práci musíte udělat tak jako tak.
Lehká únava tam po odběru je, takže není ideální jít dát krev ve dnech,
kdy se od vás očekává maximální pracovní nasazení. Na druhou stranu,
běžný pracovní den se po tom absolvovat dá, lehký běh taky, když se
chce, tak to jde, jen nebýt líná, ty dvě hodinky na odběr si může
vyšetřit každý…Kocovina je 100krát horší, nemluvě o dobrém pocitu
z dárcovství versus pocitu promarněného času v hospodě…Ostatně, proč
nejít po odběru doplnit tekutiny:) V samotném odběru problém nevidím,
třeba v ÚKHT jsou na dárce maximálně milí, a potkáte tam zajímavé
lidi, bodnutí mi nevadí…
Takže sejdeme se na transfúzce:)
jardap 06.03.2009 16:05:51
K prispevku o plasmafereze.Ja jsem jich pred 18 lety absolvoval ve Vinohradske nem. asi 20 a vsechny bez nejmensich problemu a mel jsem dojem,ze zvlast do kopce beham uz druhy den jako 2 tydny po odberu plne krve -asi to bylo tim, ze mi vratili cervene krvinky. V den odberu behat nedoporucuji,hrozi otevreni vpichu a darce si ho pak musi tisknout palcem.Naproti tomu plavani v den odberu -zvlaste v chladnejsi vode -nevadi.
Praha - Letňany
StepanBohm 07.03.2009 15:44:37
Protože mam problémy s kolenem a běhat stejně nemůžu, tak jsem se rozhod v úterý se jít nechat vysát. Držte mi palce, ať se tam nerozbrečim nebo neomdlim a Sešívku beru za slovo a na ten půlmaraton pudu!
jardap 10.04.2009 14:48:51
>> StepanBohm, 7. 3. 2009 15:44:37
Skoda ze diskuse k problemu darcovstvi krve u kondicnich bezcu uz nepokracuje a ze se netyka treba i plavcu.Nekteri ucastnici si stezuji na chripky a virozy po odberu,ale ja jsem se tim osobne nesetkal.jardap ABRhˇ
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.