Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Kdo boří trenérské mýty?

Kdo boří trenérské mýty?
foto: Zdenek Krchak

Zdeněk Smutný | 31.03.2009 | přečteno: 6099×

V únoru slavil devatenácté narozeniny, studuje Obchodní akademii v Blansku, obor Ekonomické lyceum, letos bude maturovat a bydlí v obci Chudčice nedaleko Brněnské přehrady. Nenechává se rozhodit názory trenérů a bortí jejich zaběhané pracovní stereotypy. Kdo je tímto běžcem? No přece český reprezentant v bězích do vrchu Jiří Homoláč.

Jirko, jaké jsou tvé osobní rekordy?
V loňském roce jsem zaběhl 1 500 m za 4:06,04, 5000 m za 15:15,71, 10 000 m za 32:15 a letos v hale 3 000 m za 8:49,02 a 1 50 0m za 4:06,71.

A nejlepší výsledky?

Teď v zimě v hale 2. místo na 3 000 m a 3. místo na 1 500 m na Mistrovství ČR juniorů. Vloni 15. místo na ME v běhu do vrchu, také v kategorii juniorů.

Kterého z výsledků si nejvíce ceníš?

Určitě 15. místa na Mistrovství Evropy v běhu do vrchu a 25. místa na Světovém poháru v běhu do vrchu, protože jsem si na těchto závodech pokaždé sáhl až na dno svých sil. Dále osobáku na 5 000 m, ale věřím, že z něj letos ukrojím velkou porci vteřin. A zcela jistě si vážím i 3. místa v běhu na 1 500 m z Mistrovsvtví ČR juniorů nedávno z haly.

Trochu se vraťme do dětství. S jakými sporty jsi začínal?

Od mala jsem s rodiči jezdil na kole, zkoušel jsem téměř všechno, ale zejména tenis a fotbal, který jsem hrál na krajské úrovni.

Odkdy běháš?

Začal jsem koncem roku 2006, když jsem si předtím zranil kotník při fotbale. Ale i dříve jsem reprezentoval základní školu v atletice a tam vesměs vyhrával.

Kteří trenéři tě vedli a s kým spolupracuješ nyní?

Od počátků mé aktivní běžecké činnosti se na mé přípravě podílí Jaroslav Kaše.

Jaké si myslíš, že máš největší rezervy a co děláš pro jejich odstranění?

Velké rezervy mám zejména v rychlosti, speciálním tempu a technice běhu. Ale určitě by se u mě našly téměř ve všem. To je celkem dobře, protože, kdybych je neměl, nemohl bych se zlepšovat, což doufám, že postupným tréninkem i nadále budu.

Řekneš nám svoji představu o letošní sezóně?

Chtěl bych si zlepšit osobní rekordy od 400 m až po půlmaraton. Když vše půjde dobře, tak splnit limit na Mistrovství Evropy juniorů na dráze na některé z vytrvaleckých distancí a určitě se kvalifikovat na Mistrovství Evropy a světa v běhu do vrchu.

Naznač, čeho bys chtěl ve sportovním životě dosáhnout.

To záleží na zdraví a také na tom, kolik budu mít času, protože chci studovat vysokou školu. Obecně bych ze svého těla chtěl dostat v příštích letech maximum, ale rozhodně postupným zatěžováním.

Máš nějaký svůj běžecký vzor?

Je jím Kenenisa Bekele, nejen kvůli výkonům, ale i pro jeho rychlý finiš, což mi osobně chybí.
Také obdivuji všechny atlety bílé pleti, kteří dokáží držet krok s africkými běžci.

Trochu se vrátíme k podstatě. Co se ti na běhání líbí?

Jednoznačně to, že jsou to měřitelné výkony, za nikoho se neschovám, jako v kolektivních sportech a na co mám, to můžu prodat.

A čím tě přitahuje Brněnský běžecký pohár?

Líbí se mi, že se tam sejde k závodům vždy velké množství lidí i v tak nepříznivých podmínkách, jako je zimní období, a taky mě pokaždé pobaví, kolik běžců přepálí start. Většinou mám problém je první kilometr „uviset“.

A co se ti líbí na závodění?

To závisí na profilu, povrchu tratě a na soupeřích, ale jsem soutěživý typ a nesmírně rád měřím své síly v jakémkoliv závodě a s kýmkoliv. Up­řednosťnuji sice rovinaté tratě, přesto mi nevadí ani travnaté terény, dráha nebo rychlý asfalt, ale mám rád i běhy do vrchu. Ze všeho nejraději mám závody, na nichž se sejde co nejvíce kvalitních soupeřů, s nimiž se dá „svézt“ a otestovat si tak své možnosti. Jinak ovšem mám raději trénink než závody.

Teď otázka trochu na tělo. Proč tak často startuješ na mnoha různých běžeckých soutěžích a nevybíráš si jen ty lukrativní jako jiní naši špičkoví běžci?

Jednoznačně rozlišuji, který závod je pro mě důležitý a který beru jen jako tempový trénink. Takže bych chtěl upřesnit, že všechny zimní závody považuji za trénink na letní sezónu.

Co říkáš diskusi, která se rozvířila na webových stránkách behy.cz po kritice tvých dvojstartů na BBP?

Myslím si, že jsem v ní dostatečně vysvětlil, že tyto závody jsou pro mě opravdu jen tréninkem. Navíc se mi zdá, že i dost dalších lidí tam také běhá oba závody. Nejen tedy já. Ale diskuse jsou od toho, aby si lidé ujasňovali své názory anebo oponovali i jiným, kterým nevěří. Bez toho by byla v životě nuda.

Co tě tedy v životě nejvíc baví?

Zcela určitě sport a vše, co je s ním spojené.

A co děláš nejraději, když neběháš?

Chodím si zahrát tenis, občas se projedu na kole a teď v zimě trávím hodně času u internetu. Ještě mimo sportu poslouchám rád hudbu a v poslední době jsem si našel novou zálibu a to myslím doopravdy, studuji maturitní otázky.

Trochu odbočíme. Jaká máš oblíbená jídla?

V každém případě sladká. Třeba rýžový nákyp, jablečný štrůdl, ale i rajskou omáčku, a tak bych mohl pokračovat. Ze všeho nejraději si dám čokoládu a karamelovou zmrzlinu z MacDonaldu.

Co ti říká příroda?

Ke svému tréninku využívám především lesní cesty v okolí Brněnské přehrady a hradu Veveří, takže jsem v ní téměř každý den. Velmi rád pozoruji změny v přírodě v průběhu celého ročního období, jsou to nádherné zážitky.

Jsi spíš samotář nebo kolektivní typ?
Asi obojí, podle momentální nálady.

Přeji ti tedy, aby ti dobrá nálada vydržela celý letošní rok a samozřejmě i v dalším životě a budu ti držet palce, aby se ti splnily všechny tvé plány.

Zdeněk Smutný