Běhání můžeme zařadit nejen mezi individuální metody psychohygieny, ale i mezi metody všeobecné, týkající se správné životosprávy. Ty jsou základem duševního zdraví, neboť jsou základem zdraví fyzického (v zdravém těle zdravý duch!).

Jde především o kvalitní spánek, dostatečný pohyb a správné dýchání; běh jim bezesporu významně napomáhá. Systematické běhání si také nepřímo „vynucuje" zdravou stravu, důsledný pitný režim a efektivně uspořádaný rozvrh denních činností, což jsou další obecné předpoklady úspěšné psychohygieny.

Speciální psychohygienické metody vycházejí ze skutečnosti, že každý jsme trochu jiný. Někomu pomáhá k regeneraci psychiky práce na zahrádce, dalšímu sbírání poštovních známek, většině z nás hudba – ale opět odlišná podle individuálního zaměření.

Čtenáři tohoto článku by se asi shodli v tom, že způsobem jejich duševní relaxace a tolik potřebné revitalizace psychických sil je právě běhání. Ovšem „ušité na míru", i každý běžec je totiž trochu jiný. Relaxovat běháním samozřejmě neznamená vzdát se dalších relaxačních technik, naopak se s během mohou dobře doplňovat (jiný sport, hudba, četba, speciální koupele či masáže, vůně, barvy, atd.).

Pravidelný běh nám pomáhá opravdu „hygienicky": čistí hlavu od negativních, nepříjemných a zbytečných myšlenek. Tím evidentně zlepšuje naši soustředěnost, pozornost a pracovní výkonnost. Běžec při běhu přijde – vlastně přiběhne – na jiné myšlenky. Mohou to být i nové nápady či nová řešení zapeklitých situací, na něž by jinak nepřišel, protože by neměl onen potřebný čas a klid k přemýšlení. A k pozorování světa z jiného úhlu pohledu. K tomu, aby se nám naše problémy zdály menší a méně složité, se ani nepotřebujeme vznést v létajícím balónu. Stačí od nich pár kilometrů poodběhnout…

Duševně labilnější a submisivní jedinci mohou běháním i ušetřit; místo placených kurzů sebedůvěry si zvýší své sebevědomí sami. V konkrétní situaci pod nátlakem se pak mohou psychicky (tedy pouze pro sebe!) bránit třeba takto: Tak pozor, vážení, já nejsem žádné ořezávátko! Běhám pravidelně, za každého počasí, tedy i v mrazu a dešti, kdy vy jste zalezlí doma u televize. Mě jen tak něco nerozhodí a neodradí. Já jsem už několikrát uběhl půlmaraton (maraton) – a co jste dokázali vy?

Nepřehlédněme ani pozitivní dopady běhání na řešení psychicky náročných životních situací, tj. stresu, frustrace a konfliktu. Odolnost získaná běžeckým tréninkem pomáhá výrazně zvyšovat naši odolnost vůči stresu a frustraci (tzv. stresovou a frustrační toleranci), takže tyto situace zvládáme lépe a s přehledem. Jednáme asertivně, ne nasertivně; vztek a zlost jsme totiž vypotili při běhu. To nám umožňuje předcházet konfliktům, což je vždy lepší, než je muset řešit. A aniž si to uvědomujeme, úspěšně se tak vyhýbáme vzniku a následnému rozvinutí psychických chorob (hysterie, deprese, neurastenie, aj.).

Pohoda. O co víc a častěji je dnes toto slovo používáno, o to těžší je stavu psychické pohody skutečně dosáhnout. Běhání je v péči o naši vyrovnanou a zdravou duši, která je „v pohodě„, velmi účinným prostředkem. Mnohem účinnějším a přirozenějším než medikamenty nebo všelijaké umělé vynálezy naší přetechnizované, „instantní“ civilizace. Ta nás postupně, téměř nepozorovaně, stále více rozmazluje. Pravidelné běhání tak svým důrazem na odolnost a vytrvalost působí očistně – hygienicky – i proti nebezpečí plíživé choroby moderní společnosti: křehkosti a změkčilosti.