Jeho zakladatelem je známý tělovýchovný pedagog dr. František Vojta, který tehdy v důsledku kádrových změn byl přinucen pracovat jako dělník na stavbě přehrady. Sám také byl 17. října 1954 mezi 15 běžci, kteří se vydali na 32 km dlouhou trať z Víru do Nedvědice a zpět. Vítězem tohoto prvního ročníku se stal František Hulák ze slovenského oddílu DTU Tur­čianský Svätý Martin v čase 2:06:58. Žádný z vytrvalců tehdy jistě neměl ani tušení, že se závod bude od té doby konat každoročně a že se ve své dlouhodobé historii stane tak populární.

Mezi vítězi uplynulých 55 ročníků najdeme výrazné maratonské osobnosti jako Václava Chudomela (1964, 1971), který ve své době patřil časem 2:15:26. mezi nejlepší na světě. Z hlediska úspěšnosti si nejlépe vedl další vynikající reprezentant Josef Podmolík, který ze svých osmi startů ve Víru vybojoval v období let 1965–1972 šest prvenství. Brněnskému vytrvalci Pavlu Baběrádovi (osobní rekord v maratonu 2:19:07) se dokonce podařilo zvítězit v každém z pěti startů v letech 1989–1997.

Čtyři prvenství má na svém kontě náš další bývalý špičkový maratonec Jaroslav Kocourek, jehož nejlepší maratonský čas 2:15:16 h z roku 1977 je na sekundu shodný s časem olympijského vítěze Abebe Bikily z olympiády v Římě v roce 1960. Kocourek vyhrál ve Víru v letech 1974, 1981, 1982 a 1985. Nejhodnot­nější bylo jeho třetí vítězství v traťovém rekordu 1:46:37, který byl překonán až v roce 1997 Pavlem Baběrádem (1:47:08).

Třikrát nenašel ve Víru přemožitele (1977–1979) dodnes aktivní vytrvalec Jiří Kaňa, muž s nejlepším osobním výkonem v maratonu 2:18:43 h. Stejně tak si vedl zhruba o desetiletí později Jan Bláha, který na svůj maratonský čas 2:15:54 h navázal vítězstvím v letech 2001, 2002 a 2006. Stejného počtu vítězství dosáhl i Serbessa Mulugeta (1999, 2OO3, 2004), který navíc při tom posledním vytvořil nový traťový rekord 1:45:45 h. Nesmíme zapomenout ani na dalšího trojnásobného vítěze Drahomíra Pechánka. Ten již v roce 1959 zaběhl vynikají traťový rekord 1:49:37, který vydržel neuvěřitelných 19 let!

První žena se na startu ve Víru objevila poprvé v roce 1976 – Marie Jarošová ze Sp. Hradec Králové dosáhla času 3:06:41. Traťový rekord, a to již hodně vousatý, drží Hana Horáková (TJ Vítkovice) časem 2:04:12 z roku 1986. Nejvíce vítězství, a to šesti, dosáhla Ivana Martincová, která ve svých šesti startech na vírské trati v rozpětí let 2001–2008 nenašla přemožitelku.

Někteří vytrvalci jezdí do Víru pravidelně a dá se říci, že i navzájem soutěží v počtu svých startů na trati MSM. Z tohoto pohledu je naprostou raritou již zesnulý František Koplík, který bez přerušení absolvoval v letech 1954–1988 všech prvních 35 ročníků závodu, z toho jednou dokonce i se zlomenou rukou v sádře! Ve Víru byl nesmírně populární a získal si tam mnoho přátel.

Závod bude odstartován ve 14:30 u kulturního domu a vede po silnici údolím řeky Svratky. Prvních asi 8 km je pozvolné klesání, které si však mnohdy závodníci příliš neuvědomují a nasazují neúměrně vysoké tempo, které se jim na zpáteční cestě nemusí vyplatit. Velmi nepříjemný je táhlý Kasanský kopec, a to zvláště po obrátce.

A závěrečné dva kilometry po kostkách ve Víru dokáží s vyčerpaným tělem také udělat své. Přestože výškový rozdíl mezi místem startu a obrátkou je jen malý, zvlněná trať dokáže vytrvalce pořádně potrápit. Je to těžký závod, ale má svoji nádhernou atmosféru, kterou vytvářejí nejen obyvatelé Víru, ale i pečliví organizátoři pod vedením Zdeňka Šudomy. Závod je svojí délkou a náročností výbornou přípravou na maraton. Všem účast vřele doporučuji – vím o čem mluvím: v rozpětí 40 let (1968–2008) jsem jej zdolal šestnáctkrát.

PODROBNOSTI O ZÁVODU V TERMÍNOVCE