Co se d?je na podzim s naším t?lem?

Všechny živé organismy jsou vybaveny ur?itými systémy, jak se synchronizovat s p?írodou, s p?irozenými cykly sv?tla a tmy, tedy dne a noci, ale také ro?ních období. Hormon, který je zde d?ležitý, se nazývá melatonin a vzniká v epifýze – šišince mozkové – v dob? spánku. Existuje p?ímá spojitost se sítnicí oka. Jestliže jsme vzh?ru a svítí slunce, sv?tlo proniká do oka, což složitým systémem zp?sobí naši bd?lost a aktivitu. Pokud ví?ka zav?eme a spíme, žádné sv?tlo neproniká a za?ne se tvo?it melatonin. Klasické um?lé osv?tlení obvykle neposkytuje dostate?n? plné sv?telné spektrum a není proto plnou náhradou slune?ního zá?ení. P?esto je kvalitní sv?telná terapie prosp?šná p?edevším p?i lé?b? depresí v zimních obdobích, ?i v severských státech.

Melatonin je velmi d?ležitý pro naše zdraví. Souvisí zejména s našimi biologickými hodinami. V rámci zm?n délky dne a noci dochází automaticky k fázovým posun?m, což se nakonec projeví v rozdílné hladin? melatoninu. Je-li tma, je melatoninu hodn? a protože melatonin zprost?edkovává kvalitní spánek, je normální, že na podzim po p?echodu rovnodenností za?ínáme poci?ovat zm?nu a máme v?tší pot?ebu spát. A to je v po?ádku. Melatonin také aktivuje imunitní systém. V?tšina regenerace a boje s nemocemi a zran?ními se d?je v noci, kdy t?lo odpo?ívá a má prostor na ozdravné procesy. Dokonce i zcela zdraví lidé pot?ebují v noci regenerovat, jinak ?asem p?ijdou chronické nemoci, vleklé únavy a vy?erpání.

Možnosti podzimních aktivit

Sport je ?innost, která se váže k dob? aktivity, p?irozen? za denního sv?tla. A naše biologické cykly najednou na podzim registrují, že máme mén? ?asu na provedení všech aktivit než v lét?. Zm?na ro?ních období nemá vliv pouze na cykly bd?ní a spánku, ale op?t p?es hormonální ?ízení se dotýká i emo?n?-psychických faktor?. A ta zm?na m?že p?ijít subjektivn? náhle. Ješt? p?ed pár týdny jsme stíhali vstát za sv?tla, jít do práce, odpoledne n?co ud?lat na zahrad? a ješt? za sv?tla se jít k ve?eru prob?hnout. M?li jsme v sob? na?erpané sluní?ko z léta, a tak jsme si nemuseli všimnout prvních známek nástupu podzimu.

Nyní nám letní ohe? doho?el. Trávíme veškerý ?as, kdy je venku sv?tlo, pouze v práci. Docela chápu, že jsme z toho potom podv?dom? rozlad?ní a subjektivn? máme pocit únavy a nechut? do ?innosti, nebo? nám n?co hlásí, že stejn? nemáme dost ?asu ani sil to vše zvládnout ve vhodné dob?. Pokud ale nepodlehneme podzimním špatným náladám a p?esto se zmobilizujeme k aktivnímu pohybu, pak jak známo dojde k vyplavení endorfin?, což jsou hormony slasti, dobré nálady a bolesti tlumící. Ne náhodou mají podobný název jako morfin.

Zdraví p?edevším!

Složitá situace nastává, když víme, že imunitu je nutné posilovat aktivním pohybem v p?írod?, ale do toho se nám nechce, protože se cítíme slabí a nemocní. Správná cesta je být nejd?ív dostate?n? zdravými, abychom se mohli aktivn? hýbat. Budeme-li trénovat v nemoci, žádnou imunitu neposílíme, naopak se vy?erpáme. Na druhou stranu je psychicky demotivující z?stávat doma a nehýbat se. Osobn? doporu?uji tak intenzivní pohyb, jak to t?lo zvládá. Ale to znamená poslouchat své t?lo a citliv? vnímat signály, kdy vám organismus kašlem ?i rýmou ohlásí: „Tak dnes to bylo na hran?, n?co d?lej, uprav zát?ž nebo neb?hej v inverzi.“

Hranice mezi únavou a po?ínající nemocí, obvykle s dlouho se vlekoucími málo intenzivními p?íznaky, je t?žko rozpoznatelná. Je také otázka, zda je výrazn? unavený ?lov?k stále zdravý. Podle sv?tové zdravotnické organizace je zdraví definováno jako stav fyzické i psychické pohody. Pokud nezam??ujeme únavu s oby?ejnou leností a pokud není zima, tma a lehká rýma pouze vhodnou výmluvou, pro? se nehýbat a rad?ji sed?t s milou u krbu, pak m?žeme poznat tuto hranici na výkonnosti.

Pokud stále b?háme ve stejném tempu a nepadáme po tréninku vy?erpáním, pokud i po náro?n?jším tréninku ráno normáln? vstaneme, pak nebude problém závažný. Pokud se t?žko k tréninku dokopeme, absolvujeme ho, jako bychom s sebou nesli desetikilový batoh, po tréninku dokonce ani nemáme dobrou náladu a nebo jsme druhý den unaven?jší než v?era, to už zcela v po?ádku není. Ale spousta sportovc? i toto p?ekonává, snaží se držet svého plánu kilometr? na tento m?síc a nakonec celý podzim a zimu ustojí bez zjevných známek nemocí. Motivace b?žc? je n?kdy velmi silná a pocity uspokojení z absolvování kvalitního zimního tréninku mohou také zp?sobit nastartování imunity i bez dalších opat?ení. Ale ne každého t?lo má takovou odolnost. P?et?žující se ?lov?k by jen m?l vést v partnosti, že takto vy?erpává sv?j systém až na hranice použití a ty rezervy, které v t?le byly ukryté na p?ípad nemoci, vy?erpává už nyní. Vhodným dopln?ním tréninku na podzim je tedy dostate?ný spánek a kvalitní strava.

Myslete na zásobárny energie

Když se vrátíme ke spánkovému cyklu a melatoninu, rozdíl zimy oproti létu není jen v délce produkce melatoninu, ale taky ve strmosti nástupu jeho produkce ve?er a strmosti ústupu nad ránem. V lét? jsou p?echody hladin melatoninu výrazn?jší, v zim? plíživ?jší a mírn?jší. Celkové množství denního sv?tla v zimním období je taky menší, než když si ?lov?k p?edstaví ?ervnová rána. Pomalejší vstávání a delší doba aktivace je tak normální.
Další poznámka k dlouhodobé únav? – biologické cykly se dají znovu „nainstalovat“, ale trvá to. Pokud jsme byli v lét? ok, ale zimu p?edtím jsme regenerovali nedostate?n?, pak tato zima bude ješt? t?žká. Je to víc jak rok, kdy t?lo neprošlo kvalitní zimní regenerací. N?co nejde rychleji, než b?ží p?íroda…

Podzimní únava teoreticky ustane v prosinci. Tak je to podle cykl? v p?írod?, ale problémem je setrva?nost a stále p?etrvávající období tmy a zimy. Navíc nastupuje únava a vy?erpání. Podzimní únava se ?asem p?elije do zimní apatie – mimo nadšence zimních sport? a radovánek. Ale pokud jsme dostate?n? regenerovali do Vánoc a ješt? chvíli po Vánocích, ne?eká nás žádná jarní únava a biorytmus i s dobrou náladou se nastartují samy s p?íchodem jara nejpozd?ji v dob? jarní rovnodennosti. Podle zkušeností i o pár týdn? d?íve.

Stravou proti únav?

V tomto období máme tendenci ?ešit nedostatek energie n??ím sladkým, kávou nebo alkoholem, i když víme, že nám potom bude ješt? h??e. Je to dáno tím, že už nemáme z ?eho brát, tudíž pot?ebujeme vn?jší stimuly, abychom se nastartovali. V dáln?-východních zemích to ?eší tak, že se ?lov?k zabrzdí a vydrží po n?kolik dn? vynechat zcela úpln? jakékoliv sladké, ale denn? jí maso – kvalitní ?erstv? p?ipravené jídlo s masem, ideáln? s p?ílohou z obiloviny a va?enou zeleninou. N?kdy už po týdnu, n?kdy až po t?ech zcela zmizí závislost na sladkém a doty?ný má zase své síly zp?t.

Podle východní filozofie je te? kone?n? období, kdy se m?žeme bez problém? pustit do ko?en?ných pokrm? s pálivými a zah?ívajícími ingrediencemi – zázvor, sko?ice, h?ebí?ek, paprika, pep?, chilli. Vynechat bychom m?li p?edevším mlé?né výrobky, protože zchlazují a zahle?ují a to na podzim rozhodn? nepot?ebujeme. A taky není vhodné jíst ?erstvé zeleninové saláty a exotické ovoce. Tyto potraviny jsou velmi vhodné v horkém lét?, ale te? je pot?eba potraviny hodn? tepeln? upravovat.

P?EDPLA?TE SI ?ASOPIS B?HEJ A ZÍSKEJTE DÁREK

KDE KOUPÍTE ?ASOPIS B?HEJ (P?IBYLA PRODEJNÍ MÍSTA V ÚSTÍ NAD LABEM, OSTRAV? A BRN?)

STÁHN?TE SI UKÁZKU LISTOPADOVÉHO B?HEJ