Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Central Park: Chvilka klidu ve vosím hnízdě

Mirek Hasal | 15.03.2007 | přečteno: 11547×

New York a jeho slavný Central Park je pravým rájem běžců. Kus zeleně uprostřed velkoměsta, které začíná měřit více na výšku než na délku nebo šířku, je oázou a místem odpočinku většiny obyvatel i návštěvníků. Dá se ale běhat i jinde ve Velkém jablku?

Ob?as m? to služebn? zavane do New Yorku, a tak do povinné výbavy mého kufru samoz?ejm? pat?í tenisky a podle po?así odpovídající b?žecké oble?ení. New York je obrovské m?sto, které poskytuje svým obyvatel?m možnost jakéhokoliv vyžití, b?hu nevyjímaje.

A srdce New Yorku, Manhattan, samoz?ejm? také. Mohlo by se zdát, že Manhattan je pouze shluk mrakodrap?, ale je zde mnoho míst, kde si ?lov?k v?bec nep?ipadá jako v rušném velkom?st?. Po?ínaje sv?toznámým Central Parkem a kon?e mnoha jinými malými parky, které lemují pob?eží Hudson River.  

Navíc Ameri?ané provozují b?h v r?zných podobách daleko více, než jak jsme zvyklí v našich zem?pisných ší?kách. A tak prakticky na každém kroku m?žete potkávat mladé, staré, bílé, ?erné, žluté, b?hající, joggující, chodící ?i ploužící se lidi ve sportovním oble?ení se sluchátky na uších. B?há se s ko?árky, se psy, ve dvojicích i ve skupinkách.

Central Park existuje již více než 150 let a v dnešní podob? má rozlohu 341 hektar?. Z toho 60 hektar? zabírá vodní plocha. A? v podob? r?zných malých jezírek a nebo nejv?tšího Rezervoáru, jakožto zásobárny pitné vody pro New York.

V sou?asné dob? p?ivítá ro?n? 25 milion? návšt?vník?. Sportovní vyžití je zde obrovské. 26 baseballových h?iš?, 30 tenisových kurt?, 2 centra na odbíjenou, 2 na košíkovou, 12 h?iš? na házenou, bazén plus koupališt?, horolezecká st?na a v zim? 2 kluzišt?.

Central Park také samoz?ejm? využívají b?žci, cyklisté a in-line brusla?i. Nejv?tší okruh kolem Parku m??í 6 mil (9,6km), ale lze si ho libovoln? v mnoha místech zkrátit až na necelé 3 km. Jsou to vše asfaltové silnice, které mají na levé stran? vyhrazený pruh pro b?žce a cyklisty.

Po ránu a nave?er, kdy je zde sportovc? nejvíc, jsou tyto silnice pro provoz uzav?ené a auta do Parku prost? nesmí. V tom p?ípad? lze vyžívat celou ší?ku dvouproudé silnice. Profil okruhu je mírn? zvln?ný, pouze v severní ?ásti Parku je p?ibližn? 500 m klesání a následn? stoupání.  

B?hat lze ale i po chodnících a cesti?kách, kterými je Park doslova prošpikovaný a které m??í n?kolik desítek kilometr?. Komu by vadil asfalt, m?že využít škvárový 2,5km dlouhý okruh, který lemuje Rezervoár. Zde se dají b?hat i úseky, protože po celé délce okruhu jsou na zemi ozna?eny vzdálenosti. Pochopiteln? v yardech.

V Central Parku také najdeme v životní velikosti sochu Freda Lebowa, zakladatele New Yorského maratonu. Po celý rok stojí kousek od rohu Central Park Drive a 90. street a významn? se kouká na hodinky, jako by všem probíhajícím okolo m??il ?as. Pouze na první listopadovou ned?li je Fred p?enesen na druhou stranu Parku, aby na cílové ?á?e dohlížel na b?žce, dokon?ující New Yorský maraton.

Další místo, které je velmi hojn? využíváno k b?hu, je celé západní pob?eží Manhattanu, kde Hudson River odd?luje Manhattan od New Jersey. Podél vody ješt? p?ed pár lety vedla jen dálnice, ale dnes je zde široký asfaltový chodník, kde jsou místy zvláštní pruhy pro b?žce, cyklisty i brusla?e. Vše pochopiteln? od dálnice odd?leno dalším širokým travnatým pásem s ke?i a stromy.

Co pár kilometr? zde najdeme par?íky s lavi?kami, „pítka“ a ve?ejné toalety. Po této trase se m?žeme dostat z Harlemu ze 165. street až do Battery Parku v dolním Manhattanu, což je skoro 15 km. Po celou dobu máme vlevo krásný výhled na mrakodrapy a vpravo na p?ístavišt? zaoceánských lodí. Na 46. street je zakotvená letadlová lo? Interpid, v sou?asnosti vojenské muzeum. Na 32. street míjíme vlevo Empire State Building.

Pomalu se již blížíme k Battery Parku a p?i dobré viditelnosti již m?žeme vpravo p?ed námi pozorovat Sochu Svobody. Po levé stran? se zase ty?ila impozantní „dvoj?ata“, ale to už bohužel pár let neplatí. I zde je však spousta jiných výškových budov, které vytvá?ejí kulisu Downtownu.

Pokud se rozhodneme pokra?ovat dál, prob?hneme Battery Park tvo?ící jižní cíp Manhattanu a op?t za?ínáme stoupat na sever. Zde již chodník není tak široký a kvalitní, ale stále vede. Na bruslích je místy velmi obtížn? sjízdný, ale pro b?žce žádný problém.

?áste?n? vede pod dálnicí, a tak zde krom? dok? a bezdomovc? v kartonech narazíme i na rybí trh. Smrad, který se line všude po okolí, nás p?inutí p?idat mírn? do kroku, a už p?ed námi tr?í asi nejznám?jší z místních most? Brooklyn Bridge.

P?eb?hnutí tohoto mostu také stojí za to, uprost?ed mezi proudy aut vede d?ev?ný chodník a z vrcholku mostu je krásný výhled na Manhattan. Však ho také ?asopis Runner´s World za?adil mezi nejatraktivn?jší místa, kam si jít v New Yorku zab?hat.

Když budeme pokra?ovat dál na sever, podb?hneme Manhattan Bridge, Williamsburg Bridge, poté mineme komplex budov sídla OSN a na dohled již máme známý železný a dvoupatrový Queensboro Bridge. Po n?m se p?i New Yorském maratonu dostávají závodníci z Queensu na Manhattan. Když zde po jedné z ulic uhneme doprava, tak se asi po 1 km ocitáme op?t v srdci Manhattanu, na jižním okraji Central Parku.

Dalším obrovským zážitkem je absolvování ING New York City Maratonu, p?i kterém m?žeme poznat i jiné kouty New Yorku, ale to už je jiná kapitola, na t?chto stránkách již d?íve popsaná. 

Pokud se tedy chceme v New Yorku b?žecky vy?ádit, máme mnoho možností. Já osobn? tam b?hám velmi rád. Jsem tam jenom cizinec, a tak je stále na co koukat, co objevovat. Vždy jsem b?hal jen po výše zmi?ovaných trasách, ale i tak stále poznávám nová místa.

Miluju Central Park, kde ?lov?k nikdy není sám. Davy lidí tam potkáte jak ráno p?i rozedn?ní, tak ve?er p?i setm?ní, stejn? tak jako v parném vedru nebo když venku prší nebo je mínus deset. V?tšina obíhá Park proti sm?ru hodinových ru?i?ek, a tak se ?lov?k m?že porovnávat s ostatními. V?tšinou jen joggují, takže i m?, tragéda, málokdy kdo p?edbíhá. 

Když mám chu? b?hat úseky, jdu k Rezervoáru, když chci n?co delšího, dám si Park dvakrát nebo t?ikrát dokola. Když moc nefouká, jdu b?hat podél Hudsonu. No a kdyby bylo po?así, že by ani b?žce nevyhnal, tak se samoz?ejm? nabízí množství fitnes center. Stejn? tak v?tšina hotel? má n?jaké svoje „fitko“ a všude v Americe tam b?hátka pat?í k „povinné“ výbav?.

Do New Yorku se vždy rád vracím a vždy vím, že co se tý?e b?hání, si budu moct užít podle momentální nálady a chuti.