Projevuje se i v orgánovém a metabolickém systému – někomu se začne bouřit žaludek a nemůže jíst, někdo má zase třeba křeče v lýtkách a potřebuje doplnit hořčík, a někdo třeba začne velmi rychle kašlat a smrkat. Stejně tak máme své slabé místo na úrovni psychiky – někdo se při přetěžování začíná uzavírat do sebe a směřuje k depresi, jiný naopak křičí a nadává každému okolo. Všechny tři složky jsou ale součástí každého z nás a v rámci tohoto systému vzájemně spolupracují. Jestliže se začne problém objevovat v psychické rovině, je už jen krok k nerovnováze vnitřního orgánu a pohybové soustavy (kosti, klouby, svaly a šlachy).

Je pochopitelné, že nejsme tak dokonale harmoničtí, abychom nějaké to slabé místo neměli. A každý běžec nebo ten, kdo se vystavuje větší fyzické (i psychické) zátěži moc dobře ví, které problémy přicházejí jako první. Zároveň je přirozené, že se snažíme své slabé místo podpořit, zbavit se onoho problému, abychom mohli fungovat dál.

Běžci jsou specialisté na překonávání svých problémů vytrvalostí a vůlí: „Ono se to rozběhá“. „To si musí zvyknout“. A kolikrát to zabere, alespoň krátkodobě. Slabé místo, například koleno, „usoudí“, že stejně bude dál používáno, a „požádá“ okolní struktury o pomoc. Tělo si najde novou rovnováhu, náhradní řešení, jak nohu používat, aby se vyhnulo bolesti. Dlouhodobě to ke zdraví nevede, časem se problém zase objeví, tentokrát v horší podobě a terapie bude zdlouhavá, ne-li nemožná. Není totiž možné, aby tělo fungovalo s náhradními provizorními řešeními dlouhodobě.

Vůlí a urputnou snahou tedy své slabé místo trvale nepodpoříme, problém nevyřešíme. Jaké tedy máme možnosti, když poté, co zvýším zátěž, se mi vždy objeví tatáž nebo podobná věc, která mi znemožňuje trénovat?

Jde totiž o to, že zdravý člověk při své běžné zátěži s přiměřeně vyváženým jídelníčkem a běžným pracovním a denním režimem skutečně nepotřebuje nic speciálního, aby se cítil dobře. Normální člověk k tomu, aby byl zdravý, nepotřebuje žádné potravinové doplňky, žádné vitamíny farmakologicky produkované, nepotřebuje ani fyzioterapeuta, pokud se přiměřeně pohybuje. Jenže začleníme-li do svého života velkou zátěž, pak je pomoc důležitá. Takovou velkou zátěží mám na mysli cílený systematický trénink na zvyšování výkonnosti, dlouhodobý vytrvalostní trénink (i nesystematický a necílený), pracovní stresy středně a dlouhodobé nebo opakující se, rodinné záležitosti jako těhotenství a kojení.

„Vždy, když na podzim a v zimě běhám, začnu rychle trpět na drobné respirační problémy a když se to snažím „rozběhat“ (přeci nebudu kvůli obyčejné rýmě bez běhání), několikrát za zimu skončím nemocný v posteli. Nakonec nic moc nenaběhám a objem mi pak chybí v závodní sezóně.“ S problémy pohybovými, jako jsou například zmíněné obtíže s koleny, jsou řešení obdobná.

Je dobré, ne-li přímo nezbytné, zvážit v první řadě jednu věc: Jakého cíle chcete dosáhnout, jakou máte motivaci a potřebu, a co všechno jste tomu ochoten obětovat. Máte-li toto důležité srovnání priorit na žebříčku hodnot ujasněné, můžete už poměrně jednoduše vybírat řešení.

„Nechci se o sebe více starat, nechci užívat potravinové doplňky, nechci si přizpůsobovat jídelníček, nechci chodit k jakémukoliv terapeutovi, chci mít z běhání jen potěšení a výkonnost mě až tak nezajímá.“ V tomto případě je dobré si uvědomit, že váš nos a plíce jsou právě tím indikátorem, který říká „stop, je to na tělo už moc“ a prostě to respektovat. Opravdu s nachlazením neběhat. Pravděpodobně v zimním období mnoho nenaběháte a na jaře výkony nebudou zrovna zářné.

„Mé drobné nemoci mi překáží v tom, abych systematicky trénoval. Rád učiním nějaké změny v jídelníčku a denním režimu, abych své slabé místo podpořil už preventivně. Mou prioritou je ale zdraví a dobrý pocit.“ Tato zlatá střední cesta bude asi nejčastější a je mnoho způsobů, jak podpořit své dýchací orgány. Sám, či s výživovým poradcem se můžete podívat na to, zda ve vaší stravě je dostatek vitamínů a dalších látek a ty pak v jídelníčku doplnit. Nepůjde-li to přirozeně, nabízí se krátkodobé řešení zakoupit vitamíny a minerály v lékárně. Dále se podívejte na vaše oblečení, zda by se vám třeba nehodilo lepší funkční prádlo, kvalitnější ponožky, šátek na krk a čepice, v níž se nezpotíte, případně jedna vrstvička navíc. A začněte s prevencí, dříve než problém přijde, předcházejte nachlazení a rýmě už před rizikovou sezónou. A hlavně se nebojte, že by nemoc přišla – strach je největší magnet. Vy se bát nemusíte, vždyť jste preventivně připraveni. A kdyby náhodou nemoc přišla, s respektem se jí nějaký ten den věnujte, pravděpodobně rychle odejde.

„Mou prioritou je trénink a výkon a tomuto cíli podřídím vše“. Je to cesta profesionálů. A profesionálové mají kolem sebe lidi, kteří je hlídají a pomáhají jim řešit jejich problémy. Vydáte-li se i vy touto cestou, pak doporučuji skutečně najít odborníky. U vás s extrémní zátěží se vaše slabé místo bude určitě hlásit o slovo a budete-li jej ignorovat a potlačovat, začne se hlásit další slabé místo. Pak je těžké se z té sypající se pyramidy vymotat. Pro vás asi budou důležitá nějaká suplementa, protože potravou tu extrémní zátěž nevykompenzujete. A pokud myslíte, že děláte mnoho pro své zdraví a přesto každoročně skončíte dvakrát s angínou, pak buď je stále ve vaší prevenci rezerva, nebo jste skutečně dosáhli stropu, kam se zátěží můžete dojít.

Martina Vystrčilová, www.martinavystrcilova.cz