Pak přesto poctivě nabíhal ze stínů do ideálního světla fotografií. A ještě se po chvíli mazlil s vyladěným horským kolem.

„Když do sebe potřebuji dostat tréninkovou jednotku, nejméně času mi zabere běh. Za hodinu mám hotovo. Na kole bych potřeboval hodiny tři, aby to mělo smysl. Stačí mi běžet i jen pětatřicet minut a cítím se perfektně,“ vyprávěl představitel velkých shakespearovských rolí z Klicperova divadla v Hradci Králové.

„Nejdřív mne to bolí, než si zvyknu. Potom přicházejí myšlenky. Samy, nic konkrétního. Neumím to pojmenovat, napadají mne takové věci, co normálně ne. Jsem sám se sebou, bez rušivého elementu. Vnímám jen tep srdce.“

„Kdysi dávno jsem trénoval na mezinárodní maraton v Košicích. Běhal jsem už i dvacítky. Ale zastavila mne vojna a už nikdy jsem se nedostal k tomu, abych naběhal ty objemy,“ vzpomínal.

A teď? Chystá akci 333 s Davidem. „Někdy v říjnu chci dojet z Prahy do Rožnova na kole, na jeden zátah, za jeden den. Mám už název, spolujezdce. Musíme to zvládnout za čtrnáct hodin. Loni jsme jeli třicet průměr, ale dva dny.“