NÁZOR: Špičkový ženský tandem pro Peking

Ob? atletky, které se dosud p?ímo nikdy nest?etly, mají n?které rysy kupodivu spole?né. P?edevším ob? již p?ekro?ily t?icítku, Ann? bylo 19. kv?tna 34 let, Veronika je o dva roky mladší.

A i když Veronika vstoupila do velké atletiky tém?? ze dne na den, na rozdíl od Ani?ky, která stoupala krok za krokem, má i ona zkušenosti z reprezentace, i když v kolektivním, a navíc naprosto amatérském sportu.

Tam to dotáhla až na kapitánku ženského lakrosového týmu a funkcioná?ku ?eského svazu lakrosu. Ob? tedy mají spole?né ur?ité životní zkušenosti a dob?e v?dí, že každý dobrý výsledek je vykoupen velkou tréninkovou pílí a ?asto i od?íkáním.

?ekl bych, že spole?ný je i jejich realistický pohled na vlastní výkony. Ob? dávají sportu maximum. Anna jako devatenáctiletá získala ješt? ve federálním týmu bronzovou medaili v kategorii juniorek na mistrovství sv?ta do vrchu, aby pak na delší dobu atletiku opustila a v?novala se na výkonnostní úrovni p?edevším duatlonu.

V tom je její sportovní osud podobný osudu jiné velké maratonkyn? minulosti Aleny Peterkové, která v dob? zákazu ?innosti v atletice dosáhla pro ?eský svaz triatlonu ?ady úsp?ch? na mezinárodním poli také jako duatlonistka.

T?etí spole?nou záležitostí obou b?žky? je jejich vzd?lání. Ob? se doživotn? upsaly t?lovýchov?. Veronika dokon?uje vysokoškolské vzd?lání na FTVS UK v Praze, Ani?ka má diplom z bratislavské FTVŠ.

Pichrtová b?žela první maraton v 27 letech v Long Brach v USA, kde trávila v?tšinu roku, st?ídav? jako instruktorka sjezdového lyžování a snowboardingu, ale také jako námezdní podkoní u bohaté Ameri?anky. Tvrdá fyzická práce ji vždy spíš posilovala.

Proto se ani nem?žeme divit, že hned první maratonský ?as byl p?ekvapiv? dobrý: 2:38:01 hod. O Veronice je zase známo, že si na živobytí vyd?lává pomocí hned t?í živnostenských list?: krom? oprávn?ní pro výuku angli?tiny vlastní i certifikát instruktorky spinningu a do t?etice má i masérskou kvalifikaci.

Jak lze zjistit na její osobní stránce, b?hání ji bavilo odjakživa. P?esto se k prvnímu maratonu odhodlala dokonce ješt? pozd?ji než Pichrtová, a to ve 29 letech (PIM 2004, výkon 3:05:59 hod.) Tento výkon zlepšila až letos 13. kv?tna – ovšem tak razantn?, že marn? hledám obdobu u n?které jiné ?eské maratonkyn? v minulosti – zlepšení bylo p?esn? o 25 minut a dev?t vte?in!

Ob? špi?kové vytrvalkyn? ovšem rozd?luje po?et úsp?ch? v minulosti. Pominu-li dva evropské mistrovské tituly v b?hu do vrchu a ?adu dalších medailí z tohoto atletického odv?tví, má za sebou Pichrtová úsp?šná maratonská vystoupání na ME 2002 v Pa?íži, OH 2004 v Aténách a MS 2005 v Goteborgu.

Na MS v Ósace 2007 se však Ani?ka nepodívá a to platí i pro Veroniku, t?ebaže k tomu má o n?co blíž, nebo? v Praze splnila limit IAAF (2:42:00 hod.) Bohužel, stanovisko ?AS je jasné: podmínkou je striktní spln?ní tvrdšího svazového limitu, což platí také pro Petru Kamínkovou, by? z?stala v pardubickém p?lmaratonu za limitem 1:13:00hod. o pouhé t?i sekundy.

Ob? b?žkyn? ur?it? ne?ekly poslední slovo. Pichrtová sice b?žela v San Diegu sv?j nejpomalejší maraton, ale jak ji znám, je to p?edevším pro ni samotnou ta nejv?tší výzva. A Brychcínová má, pokud se skute?n? za?ne v?novat maratonu cílev?dom?ji než dosud, velkou šanci na další podstatné zlepšení.

T?žko d?lat ú?et bez hospodského, ale ob? ženy mají ur?it? v notesu zatržen rok 2008. ?eské atletice by moc slušelo, kdyby ji v Pekingu reprezentoval tandem Anna – Veronika.

Ivo Domanský