ÚSTECKÝ PŮLMARATON: Na nostalgii je brzo, teď nepolevit
![ÚSTECKÝ PŮLMARATON: Na nostalgii je brzo, teď nepolevit](http://farm7.static.flickr.com/6087/6079388304_7f3e8284dd_o.jpg)
Do prvního Volkswagen Ústeckého 1/2Maratonu zbývají už jen tři týdny. Redaktor Ústeckého deníku Martin Klimeš od vás za předchozí postřehy z přípravy schytával spíše ironické komentáře, jeho náhled na běh se však, zdá se, změnil. Uspěje u vás?
Nohu před nohu pokládám automaticky. V hlavě se mi honí milion věcí a zároveň tam není vůbec nic. Dech se srovnal, píchání v boku je dávno pryč. Za sebou mám první úspěšný pokus o běh na patnáct kilometrů.
Rozdíl mezi deseti a patnácti kilometry je větší, než jsem čekal. Desítku jsme s Michalem Weissem, který se pro dobu přípravy stal mým trenérem, zopakovali už několikrát. Poslední „úspěch“ v závodě byl jedenáct tisíc dvě stě metrů. Na patnáct kilometrů jsem si proto docela věřil. Nakonec to ale byl boj.
„Mezi patnácti a dvaceti už to takový rozdíl není,“ uklidňuje mě Michal. Moc mu to nevěřím. Možná bych ale měl, termín půlmaratonu se blíží závratným tempem. A on dnes už věří mně. Pokud nepřijde nečekaný problém, měl bych plánovaných dvacet jedna kilometrů zvládnout. Zatím se ozývají jen kolena a kyčle, což řeším výživou, prášky. Kromě toho mě trápí už jen odřené bradavky, ale to snad vyřeší pořádná náplast. Teď už jen nepolevit a vydržet do konce.
Samochvála smrdí, ale když sám sebe vidím na květnovém Běhu pro život, kde jsem měl co dělat s trasou dlouhou necelé čtyři kilometry, pomalu ani nevěřím, že jsem to stále já. Pořád si s klidem dám k večeři smažáka a dvě studený, ulehám ale s uklidňujícím pocitem, že to brzy vyběhám. A kdyby ne? Nic se neděje. Neběhám proto, abych někoho oslňoval. Pomalu už ani nemyslím na to, že bych běhal kvůli práci či půlmaratonu. Konečně začínám mít z běhu radost. Běhám proto, abych si vyčistil hlavu, totálně se zničil a druhý den se tomu mohl v pohodlí křesla zasmát.
To je to, co mi Michal sliboval od samého začátku a co jsem mu až donedávna nevěřil. Jak se termín ústeckého půlmaratonu blíží, začínám vzpomínat na celé to tréninkové období s trochou nostalgie. Není ale všem dnům konec a třeba to tímhle tempem ještě stihnu příští rok na pražský maraton.
Teď ale není čas myslet na to, co bude. Je čas zatlačit slzu (tu nostalgickou i tu z bolavých nohou) a veškerou energii soustředit na 18. září. Bude to boj, ale půjdu do něj po hlavě. A doufám, že se i vy přidáte k těm doposud více než osmi stům registrovaných běžců a uvidíme se na startu.
Komentáře (Celkem 3)
behej.com 26.08.2011 16:39:52
Do prvního Volkswagen Ústeckého
1/2Maratonu zbývají už jen tři týdny. Redaktor Ústeckého deníku
Martin Klimeš od vás za předchozí postřehy z přípravy schytával spíše
ironické komentáře, jeho náhled na běh se však, zdá se, změnil. Uspěje
u vás?
Odkaz
na článek
Liberec
Advid
29.08.2011 20:55:41
Nechci zakládat nové vlákno. Našla by se tu nějaká dobrá duše, která by mi na základě mnou zaslaného mailu s registračním číslem vyzvedla v Ústí triko a pak mi ho poslala poštou nebo někde předala? Poštovné bych zaplatil. Jde o to, že na závod nakonec nemůžu jet a vrácení ani převedení startovného na příští rok není dle mailové korespondence s pořadateli možné. Pouze v případě, že bych měl lékařské potvrzení ne starší deseti dnů, tak by o převedení uvažovali. Tak bych rád aspoň tričko, které můžu někomu darovat.
Please help. :)
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.