Mým poradcem se opět stal Radek Narovec z redakce Běhej.com, který se mne ujal už v mých běžeckých začátcích. Když jsme přišli do sportovního obchodu, koukala jsem jako vejr. Jinak řečeno, jako správný začátečník. Zírala jsem, kolik vlastně druhů běžecké obuvi existuje. Oči na šťopkách a plná hlava otázek.

Já jako začátečník nevím, co je lepší, a v podstatě sama koukám na to, jaké druhy běžeckých bot vůbec jsou. Takže z čeho si mohu vybrat, jaké jsou druhy?

„V prodeji jsou stovky modelů bot a vybrat ty správné je kumšt i pro hodně pokročilé běžce, natož začátečníky. Boty jsou různé pro pomalý běh, nabírání kilometráže v tréninku, ostřejší běh, závod, pro běh po silnici a v terénu a v neposlední řadě jdou proti sobě i koncepce bot tlumivých a těch skoro nebo úplně bez tlumení. Hodně záleží na vašem běžeckém stylu, tvaru chodidla, ambicích, ale i vkusu a preferenci značky,“ říká Radek.

„Doporučuji si hodně načíst, zajít do běžeckých speciálek a tam si nechat poradit. Hodně do výběru řekne i fyzioterapeut. Obecně – není nutno (ani záhodno) kupovat nejdražší boty, ale boty pod tisícovku se většinou rozpadnou po pár desítkách kilometrů. Pokud není možnost nechat si fundovaně poradit, kup si ve výprodeji ve sportovních řetězcích dva až tři různé páry a experimentuj. Já mám v botníku asi třicet párů a vybírám si podle toho, kam jdu běhat a jaký chci mít z toho prožitek,“ objasnil mé první myšlenkové pochody.

Ještě před samotným zkoušením a přezouváním se z jedné boty do druhé mne napadalo, že jsem vlastně opravdu nikdy neběhala. Pokud nepočítám doběhnutí na tramvaj nebo autobus. Takže co je pro začátky nejlepší, nebo alespoň dostačující?

Ani zde neměl Radek jednoznačnou radu: „Běhat se dá ve všem, klidně i v ošmajdaných teniskách. Časem ale zjistíš, že v nějakých botách se ti běží lépe, lehčeji a rychleji bez vyššího úsilí. Někdo preferuje ohebnou s tenkou podrážkou, jiný zase měkkou odtlumenou botu, ale v té mozek ztrácí cit pro došlap a vnímání terénu. Dobrý pocit po nazutí tak po pár kilometrech vystřídá pocit mírné malátnosti. U jednoho přetlumeného modelu jsem si připadal jak po opici.“

Aha, tak to zkusíme a uvidíme, co na to moje nohy. Jdeme na to, jedna botička střídá druhou. Různé barvy, značky, tvary a tak dál, a tak dále. Hlavní bylo, že jsem si vše sama pořádně prošlápla v samotné sportovní prodejně. Některé seděly báječně, že jsem ani neměla pocit, že nějakou botu mám. Jiné naopak už jen při samotném nazutí byly nepříjemné.

Byla jsem překvapena tím, že jsou prodavači v obchodě zvyklí, že jim pobíhají zákazníci po prodejně. Navíc jsem byla poučena, že boty na zkoušku mají dokonce i na některých závodech. A super výběr s výbornými radami je prý také na veletrhu před pražským maratonem, kde jsou dokonce i veletržní slevy, i když menší než ty při výprodejích ve sportovních řetězcích na konci sezony.

Důležitá otázka: Může začátečník mít nízkou podrážku při svých běžeckých počátcích? Co je pro nohu lepší?

„Prvně bych řešil styl běhu, respektive zda dopadáš na patu nebo špičku. Já osobně bych radil nižší míru tlumení a hlavně – nedělat dlouhé kroky a neodrážet se moc vysoko. Teprve po navyknutí si na tento styl běhu je dobré volit tenčí tlumení a ohebnější botu, v níž je běh lehčí a zábavnější. Pokud ale míříš na delší běh nebo dokonce závod, vol střední tlumení, protože tě to strhne do atletičtějšího běhu s delším krokem a zákonitým dopadem na napnutou nohu. Tam bota bez tlumení není optimální volbou. Ani řada skvělých závoďáků už nezvládá dopadat na přední část chodidla,“ přiblížil problematiku můj rádce.

A Radku, ještě mne napadlo, jak mají vlastně boty „správně“ sedět, co mám a nebo nemám cítit a do čeho ještě investovat?

„Máš se cítit skvěle. To znamená vůbec botu nevnímat. Což se většinou pozná až po dvou až třech kilometrech. Jakmile tě bota někde tlačí, rozhodně nepočítej s tím, že se vytáhne. Riskuješ otlaky nebo dokonce krvavé nehty.“

„Kromě bot určitě investuj do ponožek. Ty běžecké dobře odsávají pot a neposouvají se na noze při namočení nebo zpocení, což by hrozilo puchýři. Jsou dokonce schopné během pár desítek sekund odvést od nohy vodu, pokud se ti dostane do boty – v zimě šlápnutím do sněhu, v létě do louže. Na význam ponožek se často zapomíná, přitom kolikrát odvedou větší práci než bota,“ dodal už maličko unaveně můj rádce.

Výběr bot byl úspěšný. Vybrala jsem si dvoje boty a běhá mi to téměř samo. Jedny minimalistické, druhé s lehkou podporou. Ale oboje skvělé.

Teď už jen přijít na to, proč mě při běhání bolí záda, když správně dýchám, jím a snad i styl mám v pořádku. Vždyť to mi kontrolovali zdatní běžečtí kolegové. Nebo že by tam bylo něco jiného? To se snad dozvím příště, u fyzioterapeutky.

„seriál podpořila značka Asics“