O maratonu a běhání obecně se říká, že je to nejdemokratičtější sport na světě. Jen málokomu se poštěstí zapinkat si s Rogerem Federerem nebo se na greenu potkat s Tigerem Woodsem, ale postavit se na start stejného závodu s Haile Gebrselassiem či Paulou Radcliffovou nemusí být zase takový problém. Stačilo si třeba letos v dubnu zajet do Vídně nebo před pár roky běžet Mattoni GP.

Dalším znakem demokratičnosti maratonu je skutečnost, že světovým rekordmanem se může stát skoro každý. Pravda, není teď řeč o rekordech uznávaných atletickou federací IAAF, ale jen o těch, které eviduje Guinnessova kniha rekordů.

Vezměte si třeba letošní Londýnský maraton, ten jarní. Zatímco vítězi mužské kategorie Wilsonu Kipsangovi unikl světový rekord o 65 vteřin a nejlepší ženě Mary Keitanyové chyběly dokonce více než tři minuty, odjíždělo z britské metropole 29 běžců, kteří vytvořili nové guinnessovské zápisy.

Například David Mark Stone uspěl v kategorii „nejrychlejší maraton v obleku literární postavy“ a stálo ho to slušné úsilí. Čas 2:42:17 neběhá každý ani v trenkách a tílku, natož převlečen za Drákulu. To samé platí pro jeho kolegu, jenž zaběhl historicky nejlepší čas muže oblečeného do uniformy zdravotní sestry (2:51).

Jiné výkony – 3:41 ve svatebních šatech, 3:10 v golfovém obleku či 3:47 v převleku za mrkev – to měly k hranicím lidských možností přece jen znatelně dále. U maratonu v plynové masce za 3:28 si obtížnost netroufám ani odhadovat.

Ještě se sluší dodat, že většina z uvedených maratonců nejsou exhibicionisté bez účelu, ale vybírají před závodem i v jeho průběhu peníze na charitu.

Na světové rekordy je úrodný také podzim. Na kanadském Victoria Marathonu zaběhl jeden chlapík trať v obleku a kravatě za úctyhodných 2:35:53. Ale tušil, do čeho jde – jeho osobák je skoro o sedm minut lepší. Následně ho v Torontu téměř totožným časem napodobil jiný běžec v obleku Supermana, i jeho 2:34 je novým světovým rekordem. A před týdnem pak v Baltimoru další odvážlivec přepsal tabulky výkonem 2:46 v „žabkách“.

Ale nebojte, sezona ještě nekončí. Na maraton v New Yorku vyrazí několik jogglerů, tedy maratonců, kteří při běhu žonglují. I jejich disciplína má pevná pravidla. Musí mít minimálně tři míčky, musí žonglovat při každém kroku a pokud jim míček spadne, musí se vrátit na místo, kde se tak stalo. Ovšem světový rekord i v tomto případě visí hodně vysoko, na hranici 2:50.

Jak vidno, každý může být rekordmanem. Ideální je vybrat a nechat si schválit buď novou kategorii, nebo takovou, kde dosavadní nejlepší certifikovaný výkon není příliš kvalitní. Pro české zájemce je asi nejlepší cestou zvolit nějaká místní specifika. Co třeba maraton v chodském kroji? Nebo převleku za Křemílka?

Tak vzhůru za rekordy!