Radko, jsi na cestě domů z Plzně, kam jsi přijela sama autem a nyní řídíš zase sama zpět, se stovkou kilometrů v nohách a určitě skvělým pocitem na duši, že?

„Fakt se zadařilo, ten výsledek je z říše snů, nikdy bych něco takového nečekala. Na závod jsem se připravovala od října pod vedením Radka Brunnera a bylo to tak trochu naše tajemství, dlouho o tom nevěděla ani moje rodina.“

Jaký jsi měla pro mistrovskou stovku plán?

„Plánem bylo vyběhnout v tempu 4:30/km a počítali jsme s malým zpomalením, aby to stále stačilo na překonání rekordu. Jenže já jsem z maratonů zvyklá na rychlejší tempo. Až do 50. km jsem běžela 4:20/km. Na 60. km přišla trochu krize, zpomalila jsem, ale posledních 30 km se mi už zase běželo dobře a odsejpalo to. Nakonec z toho bylo průměrné tempo 4:25/km.“

Co jsi říkala trati, sedla ti?

„Okruh na 1500 m mi vyhovoval, měla jsem neustále k dispozici perfektní občerstvovačku, na které mi vše podávali dva kluci od Radka, bylo to skvělé, nemusela jsem se ničím zdržovat. Také mi hlásili, na jaký světový čas běžím, to mě vždy skvěle nakoplo. I když trochu foukalo, na okruhu to nevadilo, chvíli to bylo proti a pak zase do zad. Ráno po startu v 7:30 jsem byla trochu zmrzlá, ale pak jsem si sundala rukavice a dalo se běžet jen v tričku.“

Jak závod s mírným odstupem hodnotíš?

„Celkové vítězství mě překvapilo, počítala jsem hlavně se soupeřkou Terezou Zuzánkovou. Radek Brunner chtěl dnes běžet pod sedm hodin, ale bojoval se žaludečními potížemi. A pak ho trochu nečekaně předběhl i Štěpán Boháček. Byla jsem byla vyhlášena i jako vítězka maratonu, uběhla jsem ho za 3:02. Myslím, že jsem překvapila i ostatní, v průběhu závodu nevěřili, že tempo na rekord udržím.“

Co pro tebe sobotní výsledek znamená?

"Je pro mě pozvánkou na MS na 100 km v Chorvatsku a mohu příští rok startovat na Spartathlon. Je to pro mě určitě nová výzva, ale vím, že je nutná kvalitní příprava. Chci dál běhat obvyklé závody, ultra je pro mě zpestřením, třeba 24hodinovka mě moc neláká.

Jsi velezkušenou vytrvalkyní, ale v ultra píšeš své první kapitoly, jak jsi na sobotu trénovala?

„Trénink mi psal Radek Brunner, šlo hlavně o tempové běhy v závodním tempu, tj. cca 4:30/km, dvakrát jsem běžela sama 40 km a kilometráž nyní mám 150–160 km týdně. Jako testovací závod jsem absolvovala Běh kolem Boleváku na 50 km, což byl do té doby můj nejdelší běh.“

Máš tedy trenéra, který u nás patří mezi ikony vytrvalostního bě­hu…

„Po Spartathlonu jsem Radkovi gratulovala a on mi napsal, že mě na nějaký ultra závod připraví tak, že budu mistryní republiky, když budu trénovat podle jeho rad. To mě samozřejmě zaujalo. Tvrdil mi, že budu schopná běžet pod osm hodin a ještě tu byla další meta – český rekord Míši Dimitriadu, na který jsme cílili.“