vrana: Dáš to, protože o nic nejde. Bacha na teplo/zimu, raději více vrstev oblečení a odkládat a v cíli nebo o pauzách vzít na sebe, ať to pak neodstonáš a nemáš blbý vzpomínky. Kdybys chtěl, jsme skoro sousedi (Velká Ohrada), můžem se někdy domluvit a jít spolu. Radek

Tak dnes čtu, jak jste dopadli ve Stromovce. Všem gratuluji. Fandit jsem nepřišel, protože jsem běžel odpoledne ve Hvězdě svůj ohlášený první 1/2 maraton. Nakonec jsem to nějak doběhl/došel v čase 2:26. Na celý maraton by to byl celkem dobrý čas ale já jsem spokojen i tak. Ve skutečnosti jsem běžel trochu více: 21,4 km za 2:28:08, protože jsem si odskočil do auta odložit nějaké svršky. Až doma jsem zjistil, že to dělá přesně 8888 sekund.

Nechápu, jak můžete běžet přes 40km, na mě se kolemjdoucí divně dívali už po 20. Poslední kolo jsem běžel rychleji (chtěl jsem pod 2:30) a byl jsem z toho celkem unavený. Po doběhu jsem asi dělal dost hrozné xichty.

…jo, a poprvé jsem neběžel zcela sám. Měl jsem s sebou tři fotky…

[quote=vrana]… jsem běžel odpoledne ve Hvězdě svůj ohlášený první 1/2 maraton. Nakonec jsem to nějak doběhl/došel v čase 2:26.[/quote] To je dobrý! Když jsem začínal, běžet sám 1/2M jsem se neodhodlal, prvních 21,1 km jsem běžel v davu na 1/2PIM. Zkus to 1.4.2006 taky, uvidíš, že to bude rychlejší, sám člověk vždycky běží trochu pomaleji.

[quote=vrana]Nechá­pu, jak můžete běžet přes 40km, na mě se kolemjdoucí divně dívali už po 20. Poslední kolo jsem běžel rychleji (chtěl jsem pod 2:30) a byl jsem z toho celkem unavený. Po doběhu jsem asi dělal dost hrozné xichty.[/quote] Běžel si výborně, protože si v závěru dokázal zrychlit. O to já se pokouším už několik let (až na pár vyjímek) stále marně. A jestliže máš takový závěr, potom je jasný, že se nemůžeš usmívat jak na reklamním bilboardu. To neřeš.

[quote=Ondra]Jak jsem začal běhat:

Už odmala, ačkoliv jsem k tomu nebyl nijak zvlášť veden (toho dnes celkem lituju, ale kdo ví, jaký vztah ke sportu by se ve mě býval utvořil), byl součástí mého života nějaký sport. Jako malý jsem hrál tenis, basketbal, hodně jezdil na kole. Taky jsem rád běhal – patřil jsem k nejlepším v patnáctistovce ze dvou tříd, které jsme na tělocvik byly spojené – pamatujete ne, kluci s klukama a holky s holama :) Ve dvanácti, třinácti letech 5:50 – když jsem začal znovu běhat před třemi lety, trvalo to mnoho měsíců, než jsem se tomu času zase přiblížil:)

V pubertě jsem začal chodit do posilovny, vlastně hned v 15 letech. Nejmenší kluk v rize chlapecké třídě na elektroprůmyslovce, to bylo téměř životně nutné :) Jak jsem začal posilovat, hned od začátku mi to šlo víc, než ostatním a taky mi nedělalo problémy pravidelně trénovat, takže jsem se rychle zlepšoval. Do toho jsem zkoušel další sporty – americký fotbal, seskoky padákem, potápění, výlety do přírody na celý víkend (skoro každý víkend) a taky jsem si přičich k horám. Pak ale nastalo bouřlivé období kolem dvaceti, to už jsem cvičil hlavně na sílu a taky se účastnil pár soutěží typu, kdo odtáhne nejrychleji třítunové auto, udělá nejvíc dřepů s železničním pražcem a podobný legrace… a pak, do toho všeho, přišlo období prvních lásek, zklamání, nekonečných „večírků“ plných cigaret, alkoholu a dalších omamných látek…kdo mě zná, ví, že se s ničim moc nemažu a dělám všechno pořádně a naplno. A v tomhle případě to bohužel platilo taky…tělo lenivělo, tloustlo, hnilo, když si na to dneska vzpomenu, běhá mi mráz po zádech. Nakonec z toho bylo 92 kilo všeho možného co už ani zdaleka nepřipomínalo tělo kdysi aktivního sportovce :(

A tehdy někdy jsem si řek, že už se na sebe nemůžu ani podívat, a že takhle to tedy dál nejde! Rozhodl jsem se dohnat ten svůj vlak a zase do něj nasednout… Začal jsem zase chodit cvičit, plavat, jezdil na kole a protože jsem chtěl zhubnout, taky jsem začal podnikat dlouhé výlety s batohem na zádech. V té době jsem taky začal jezdit znovu do hor. Nejdřív víkendy v Krkonoších, na Šumavě, pak v Tatrách. Pak jsme se vypravili prvně do Alp, a hned na Mont Blanc – kam jinam :), ale tam jsem zjistil, že na tom ještě nejsem zdaleka tak dobře, ve srovnání s ostatními sportujícími vrstevníky. Čas plynul ale nějaké výrazné zlepšování kondice jsem už nepozoroval. Na podzim 2002 jsme vyrazili na Rumunský Fagaraš a po návratu jsem si řek, že je na čase, podívat se na nějaký pořádný kopec. Volba padla na Kavkaz, s výstupem na Elbrus. A protože beru věci vážně, někdy v zimě 2002/2003 jsem zařadil do své přípravy i behání. Živě si vzpomínám, jak jsem nemohl asi čtvrt hodiny popadnout dech po prvním běhu, který nebyl delší, než dva kilometry. Pomalu jsem se rozbíhal, až jsem se dostal na nějakých 4,2 kilometrů zhruba 2–3× týdně. Výlet na Kavkaz dopadl úspěšně a po návratu (červenec) jsem byl tak namotivovanej, že jsem si řekl, že poběžím Běchovice. Běhaj se přeci přez naší vesnici odjakživa a každý správný sportovec z Počernic je někdy běžel. Pomalu jsem tedy prodlužoval svojí tréninkovou trasu až asi na 8 km a myslel si na čas okolo 42 minut, který před pár lety zaběhl můj starší kamarád Petr:) V den závodu jsem došel na start ke 13. patníku, poptal se, kam s tím čipem a po výstřelu vyběhl. Průběh závodu nebudu podrobněji popisovat – výsledný čas 55 minut a zároveň nejdelší vzdálenost, kterou jsem v životě uběhl byla za mnou. Nikdy jsem se necítil vyčerpanější, ale na druhou stranu jsem byl šťastnej, že jsem to doběhl. Ještě si pamatuju, jak se ptali nejstaršího účastníka závodu (kolem 90ti let), kolik týdně naběhá a po tom, co řekl 20–25 km jsem si spočítal, že upřímně nenaběhám zdaleka ani to… Pak byla zima, čas ježdění do hor + rodinné povinnosti – návštěvy u bývalé „skoro tchýně“ :) atd., takže na běhání zase nezbývalo mnoho času. A taky si vlastně vzpomínám, že jsem si myslel, že v zimě se zkrátka ani běhat nedá.

Všechno začalo znovu na jaře, kdy jsem tak dvakrát až třikrát do týdne zase vybíhal. A pak jednou, při surfování na internetu, v pracovní době, jak jinak, narazi na článek v Lidových novinách na článek, „Chcete uběhnout maraton?“. Nikdy by mě nic podobného ani nenapadlo, protože jsem dobře věděl, co to je čtyřicet kilometrů „jen“ ujít. Bylo to v době, kdy maratonské tréninky pod vedením Miloše Škorpila již několik týdnů probíhali. Strašně mě ale namotivovali jeho články o běhání a taky o historii samotného maratonského běhu. Připadalo mi to tehdá tak silný, že jsem zkrátka běhat dál musel! Miloše jsem oslovil nejdřív e-mailem s dotazem, jestli je alespoň teoreticky možné, aby 86 kilový pořízek s mojí výškou (167 cm) mohl někdy v budoucnu (zdaleka mě nenapadlo pomýšlet na tento ročník) uběhnout maraton. Miloš mě tehdá povzbudil a pozval na společný trénink. A tak jsem jednu březnovou středu v šest večer přišel do pražské Stromovky k Planetáriu a zůčastnil se prvního tréninku (a asi od toho dne nebylo cesty zpět) :) Miloš se mě poptal co a jak a jako s nejpomalejším se mnou na konci tréninku dokonce běžel úplně na hvozdě. Na druhém, nebo třetím tréninku se mě zase tak samozřejmě zeptal „půlmaraton poběžíš, ne?“, že mi nezbylo říct nic jinýho, než že to zkusím. Do té doby jsem běžel asi 3× 12 km a jednnou 16 km.

Jako předsevzetí jsem si určil čas 2 hodiny a v reálném čase 1:59:55 doběhl do cíle. Ze samotného běhu a jeho atmosféry jsem byl nadšený. Každý z Vás to zná a je to možná jeden z důvodů, proč běháte. Do cíle jsem ale doběhl nadoraz a jenom pomyšlení, že bych měl za dva měsíce uběhnout dvojnásobnou vzdálenost mi přišlo naprosto nereálné. Jenomže to už jsem byl pod Milošovým dohledem a i ostatních borců ze Stromovky, že nešlo jinak, než dál běhat a alespoň dělat, že se o to pokusím. Po soustředění v Račicích, kde jsem s vypětím veškerých sil doběhl trénink na 35 km jsem se rozhodl, že tedy ten svůj maraton zkusím. Zase nebudu vyprávět, jak to celé probíhalo, jen uvedu výsledný reálný čas 4:28 a vzpomínku, že to bylo peklo :) No a od té doby už se v tomhle běžeckym vlaku vezu a od zadního vagónku se pomalu prokousávám do těch předních.

Taky nesmím zapomenout na všechny ty stejně postižené kolem mě, ze staré party ze Stromovky, tohohle webu i těch pár známých, které si člověk potkáváním se na závodech udělá, kteří nikdy nešetří povzbudivými slovy, nebo si umějí správně rýpnout, tak, aby to zase člověka nakoplo makkat dál a víc – DÍKY. Na letošním maratonu ve Stromovce jsem si udělal osobní rekord 3:36:27 při váze 72 kilo. Dneska už mám zase o jedno až dvě méně:-) Do toho všeho jsem začal dálkově studovat tělovýchovu, abych byl i náležitě teoreticky vybaven, takže doufám, že tenhle vláček už mi nikdy neujede :) Ondra

PS: ale na hory jezdím pořád [/quote] Hezký příběh, zdá se mi, že většina zdejších běžců jsou bývalí násoskové a hospodští povaleči, kteří kolem (±) třicítky dostali rozum (včetně mě) :).

Jak jsem začala běhat …

Běh jsem na gymplu nesnášela. Tedy ten pocit pramenil z toho, že jsme každý rok na podzim běhali povinně 12 minutový běh, kolečka na škváře před školou. Začalo to vždycky tak, že se nejprve všichni rozběhli jako o život s úsměvy na rtech a po 400 metrech byli absolutně hotoví. Aspoň já tedy ano.

Pak jsem odmaturovala a na běhání jsem zapomněla.

Asi před rokem na jaře jsem si řekla, že bych mohla udělat něco víc pro svoje tělo (to jest trochu zhubnout a nahnat kondičku:) Protože miluju pohyb venku a jezdím hodně na kole (to bylo ale o víkendech, protože v Brně mezi autama jezdit odmítám), rozhodla jsem se paradoxně pro běh. Proč? Aerobní sport, po finanční stránce nenáročné, spálení dostatku kalorií a přirozený pohyb, řekla jsem si. Tak to byla teorie.

Můj první běh vypadal takto: Věděla jsem, že se nesmím moc přepínat, tak jsem pomalu klusala. Po prvním kilometru mě začalo píchat v boku, uvědomila jsem si, že oběd, která jsem předtím měla, asi nebyl moc dobrý nápad a zvolnila jsem. Zařekla jsem se, že trasu (asi 5 km) uběhnu. Začala jsem si dávat úseky: ještě tamhle k tomu stromu, holka, ještě k tomu kameni atd. Znáte to. Když jsem doběhla/došla domů, svalila jsem se na postel a celou hodinu jsem tak ležela a nehýbala se. Endorfinky se pochopitelně vyplavily:)

Druhý den mi to nedalo a vyběhla jsem. Jako zadostiučení bylo, že jsem necítila žádné píchání v boku atd. Časem jsem zjistila, na co jsou při běhu ruce. Úseky „ještě k tamtomu stromu“ se zvětšovaly. Naši se na mě dívali jako na exota, nepočítám kolemjdoucí a další čumily, kteří to nikdy nezkusili, ale protože jsem jim sdělila, že mě to baví (naprosto pevným hlasem, který by přesvědčil i mě), na nice se pak neptali.

Postupně se běh stal samozřejmostí a nejít si zaběhat bylo prostě divné. To bylo teď na podzim.

Jenže pak napadl sníh a já jsem nějak ve svém úsilí ochabla (tisíce výmluv – je zima, sníh, led, mráz,…). Takže teď zase začínám, hlavně díky motivaci a rozpisu tréninků na maraton, protože si chci dokázat, že na to mám.

Doufám, že se na maratonu potkáme.

[quote=trawni­kar]Navic jak jsem nedavno rekl.. je lepsi zacit sportovat ve ve triceti a udezet se v kondici do stari nez sportovat od malicka a od triceti uz o tom jen mluvit. Tak to je kus meho pribehu…[/quote] je mi 16 a po překonání chřipky, která mě teď otravuje, chci začít běhat (držte mi palce).. takže mám raději počkat do 30? :)

Jen běhej. Já běhal na SŠ, pak jsem se zamiloval do kola. A dneska po třicítce zase běh.

to Mirek Kostlivý :

Ahoj Mirku, po zjištění že jsem pořád pomalejší než némůj europoslanec Špídla jsem dostal super motivaci. Při běhu si v duchu opakuju, že ho musím dostat. Snad časem. A proto by nebylo od věci založit nový fórum CHYŤ SI SVÝHO POSrANCE. Jinak jak koukám zas takový TRagédi nejste jak se děláte. Takže máme s Petrem Panem v zasněženým důlku pod Ještědem ještě CO DĚLAT.

Mějte se chlapi a holk zdravím trava

to trava:

To není špatný nápad. Taky jsem se zrovna včera díval, jak to Špidlovi běhá. A výsledkem je, že musím hodně přidat. Přece není možné, aby takový de..l běhal rychleji než já Jsem holt opravdový tragéd (na rozdíl od většiny lidí tady). Ale ta špidla, to je motivace…

Znáte někdo jeho rekordy? Našel jsem jen 1/2M za 1:50 a M za 4:30

Na V.Špidlovi je sympatické, že běhá dlouhé tratě, je běžec jako my všichni tady. Že jsou jeho politické názory kapku moc jeté „doleva“ přece není důvod častovat ho nadávkami. Mě osobně taky dost motivoval k běhu (i když v poslední době už honím S.Juránka – hejtman JMK). Takže se dá říct, že jediní tihle dva politici pro mě udělali opravdu hodně :). Nezávisle na jejich politických názorech si jich jako běžců vážím.

[quote=Stanislav Junga]Na V.Špidlovi je sympatické, že běhá dlouhé tratě, je běžec jako my všichni tady. Že jsou jeho politické názory kapku moc jeté „doleva“ přece není důvod častovat ho nadávkami. Mě osobně taky dost motivoval k běhu (i když v poslední době už honím S.Juránka – hejtman JMK). Takže se dá říct, že jediní tihle dva politici pro mě udělali opravdu hodně :). Nezávisle na jejich politických názorech si jich jako běžců vážím.[/quote] Loni na 1/2 PIM byl na Špidlu divný pohled. Vůbec mu to neběželo (2:05:40), trápil se a přesto – nevzdal. Možná proto, že ví, jak rádi se s ním další běžci měří. Možná byla jeho motivace jiná. Každopádně si ho vážím jako člověka, který se nebojí vyběhnout mezi ostatní. A stejně jako u Schlinga, Juránka a dalších jdou v běhu jejich politické názory stranou. Ale vždycky se podívám, jak běželi. To jo. A radost z vítězství – proč ne?

I když mi Špidla jako předseda vlády zvýšil daně (abych byl přesný: vyměřovací základ pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění z 35% na 50%), tak musím uznat, že je to slušný člověk. Zažili jsme ho na 1/2 marathonu Domažlice-Furth im Wald v roce 2004, kde se mezi nás přišel převléknout jako rovnocený závodník (ochranka zůstale přede dveřmi), pozdravil nás první, tak to si u mě šplhnul. Jinak těch 10km s Dzurindou měl něco přes 49minut. Taky bych těmi výrazy na jeho adresu šetřil, jak by jsme potom museli říkat tomu pupkatému Paroubkovi? Špidla tím že běhá, tak to si myslím, že pro jeho propagaci udělal hodně. A že běhá ve vytahaných trenýrkách a triku nebo že je v závodě poslední, jak mu také někde v novinách vyčítali? To je naprosto bezvýznamné.

[quote=Stanislav Junga]Na V.Špidlovi je sympatické, že běhá dlouhé tratě, je běžec jako my všichni tady. Že jsou jeho politické názory kapku moc jeté „doleva“ přece není důvod častovat ho nadávkami. Mě osobně taky dost motivoval k běhu (i když v poslední době už honím S.Juránka – hejtman JMK). Takže se dá říct, že jediní tihle dva politici pro mě udělali opravdu hodně :). Nezávisle na jejich politických názorech si jich jako běžců vážím.[/quote] A jestli se s Mountem a Kekem nakonec dostaneme začátkem dubna do té Bratislavy, tak asi budeme honit na marathonu Dzurindu. Snad poběží, i když se mu nedávno rozpadla jeho vládní koalice. Jeho běžecké časy si moc nevybavuji, ale jako můj vrstevník je opravdu moc dobrej. Asi nejrychlejší premiér-marathonec na světě.

Když jsem začal, řekl jsem si, že než abych zdechával už v půlce, poběžím krátků trať. Tak jsem běhal pravidelně tři kilometry stejnou trasu. Bylo to akorát a stačil jsem se pěkně zapotit. Až snad po čtvrt roce jsem začal běhat čtyři kilometry. A ty jsem běhal zas několik let. Až jsem se jednou nasral a uběhl je dvakrát, tak jsem zase nějaký rok běhal osm kilometrů stejnou trasou asitak za těch 40min, když jsem byl líný nebo unavený, tak 45min.

[quote=hyneek]Až snad po čtvrt roce jsem začal běhat čtyři kilometry. A ty jsem běhal zas několik let.[/quote] Já běhal asi 12 let 5km trasu stále stejným tempem. Když jsem s tím začal v 35 letech, tak jsem si myslel, že jsem na delší nebo závodní běhání příliš starej. Bohužel mi těch 12 ztracených let nikdo nevrátí zpátky. Jedině tehdy, budu-li moci v pohodě běhat ještě v důchodovém věku do 75 let (dle současných podmínek bych měl jít do penze v 63 letech).

[quote=Mirek Kostlivý][quo­te=hyneek]Až snad po čtvrt roce jsem začal běhat čtyři kilometry. A ty jsem běhal zas několik let.[/quote] Já běhal asi 12 let 5km trasu stále stejným tempem. Když jsem s tím začal v 35 letech, tak jsem si myslel, že jsem na delší nebo závodní běhání příliš starej. Bohužel mi těch 12 ztracených let nikdo nevrátí zpátky. Jedině tehdy, budu-li moci v pohodě běhat ještě v důchodovém věku do 75 let (dle současných podmínek bych měl jít do penze v 63 letech).[/qu­ote] No já jsem v tom běhání míval aspoň mezery několik dní, kdy se mi nechtělo nebo jsem měl „krizi“. Snad ti ten důchod bude stačit, půlku ho dáš za boty a půlku za jídlo ne?

Přesně před rokem jsem začal běhat. Přečetl jsem si článek Miloše Škorpila „Uběhněte maraton“ a řekl jsem si, že to zkusím, což byla docela drzost . Dal jsem si asi 30 minut něco, o čem jsem si myslel, že je to indiánský běh, ale ve skutečnosti to byly spíš úseky (prostě jsem běžel rychle dokud jsem mohl – asi čtvrt kilometru, pak jsem přešel do chůze, pak jsem se zase sebral k běhu atd.). Chvíli mi trvalo, než jsem zjistil, že když místo čtyř minut na kilometr poběžím tak šest min/km, tak vydržím o „trošku“ déle Maraton jsem uběhl (real 4:21), i když Mirek má pravdu, když říká že"Ten, kdo musí několik dní odpočívat a „šourá“ se do a ze schodů, ten uběhnul marathon snad jenom díky svému mládí.". Naběhal jsem předtím tak 600–700 km, ale úplně od nuly. No a samozřejmě jsem u běhání zůstal…

[quote=Mirek Kostlivý]I když mi Špidla jako předseda vlády zvýšil daně (abych byl přesný: vyměřovací základ pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění z 35% na 50%), tak musím uznat, že je to slušný člověk. Zažili jsme ho na 1/2 marathonu Domažlice-Furth im Wald v roce 2004, kde se mezi nás přišel převléknout jako rovnocený závodník (ochranka zůstale přede dveřmi), pozdravil nás první, tak to si u mě šplhnul. Jinak těch 10km s Dzurindou měl něco přes 49minut. Taky bych těmi výrazy na jeho adresu šetřil, jak by jsme potom museli říkat tomu pupkatému Paroubkovi? Špidla tím že běhá, tak to si myslím, že pro jeho propagaci udělal hodně. A že běhá ve vytahaných trenýrkách a triku nebo že je v závodě poslední, jak mu také někde v novinách vyčítali? To je naprosto bezvýznamné.[/qu­ote] Tak tak, přikláním se k Mirkovi, všichni kdo píší na toto fórum jsou sportovci, a doufám, že slušní lidé, tak by se podle toho měli chovat a obzvlášť v době, kdy probíhají Olympijské hry. Když už jsem zmínil Olympijské hry, jedna ze základních myšlenek Olympismu zní, že sport by měl být nezávislý jak politicky, tak nábožensky. Jestli je někdo komunista, socilní demorkat, nebo pravičák by mezi námi nemělo hrát roli. Všichni jsme lidi z masa a kostí. Nikdo z nás, kdo toto fórum navštěvujeme od začátku myslím nechceme, aby se jeho úroveň blížila anonymním diskusním fórúm, kterých jsou na webu spousty. Vzhledem k tomu, že se řada z nás osobně zná a řada z nás se v budoucnu i na nějakém tom závodě ještě pozná, měli bychom se k sobě chovat slušně a o ostatních hovořit s úctou. Každý by se měl chovat a mluvit tak, jak by si přál, aby se k němu chovali a hovořili ostatní. Howg:) Ondra Uher

To je dost Ondo, že ses taky objevil! Stíháš trénovat?

Malinko behat jsem zacala asi pred 2 nebo 3 roky. Zpocatku jen v lete a kdyz bylo hezky, nejak me vubec nenapadlo, ze bych snad mohla behat v zime nebo za deste. Davala jsem dost rychle tak 3–6 km, hodne jsem prepalovala. Zimni behani jsem poprve vyzkousela az letos zjistila, ze je to vlastne v pohode. Ted beham o neco delsi useky a chci se dostat pravidelne na 15–18 km. Jinak vedle behani dost plavu a ted v zime chodim na spinning a celorocne take do fitka, takze frekvence mych vybehnuti je asi o neco nizsi nez u ostatnich z vas, aby mi taky zbyl nejaky den z tydne na odpocinek:-).

(Jinak toto forum je velmi sympaticke a jsem rada, ze jsem ho objevila.)

[quote=Radek]To je dost Ondo, že ses taky objevil! Stíháš trénovat?[/quote] Jo jo, občas sem mrknu, ale není moc času. Trénink jsem v minulých třech týdnech lehce omezil (škola, počasí, únava, motivace – však to znáš), ale teď od pondělka jsem si udělal takovou intenzivnější přípravu na Kbelskou desítku, tak jsem zvědavej, jak se pochlapim:) Ahoj:) Ondra

[quote=Radek]To je dost Ondo, že ses taky objevil! Stíháš trénovat?[/quote] Tak zítra ve Stromovce, běháme tam poslední dobou nějak osamoceně.

[quote=dees]Behat jsem zacala asi pred 2 nebo 3 roky. Zpocatku jen v lete a kdyz bylo hezky, nejak me vubec nenapadlo, ze bych snad mohla behat v zime nebo za deste. Davala jsem dost rychle tak 3–6 km, hodne jsem prepalovala. Zimni behani jsem poprve vyzkousela az letos koncem listopadu a zjistila, ze je to vlastne v pohode. Ted beham o neco delsi useky a chci se dostat pravidelne na 15–18 km. Jinak vedle behani dost plavu a ted v zime chodim na spinning a celorocne take do fitka, takze frekvence mych vybehnuti je asi o neco nizsi nez u ostatnich z vas, aby mi taky zbyl nejaky den z tydne na odpocinek:-).

(Jinak toto forum je velmi sympaticke a jsem rada, ze jsem ho objevila.)[/quote] Také jsme rádi, že ho stále objevují a navštěvují nové tváře, zvlášť něžného pohlaví :) Ondra

[quote=Mirek Kostlivý][quo­te=Radek]To je dost Ondo, že ses taky objevil! Stíháš trénovat?[/quote] Tak zítra ve Stromovce, běháme tam poslední dobou nějak osamoceně.[/quote] Asi půjdu sám, dřív, ale určitě se v hojném počtu potkáme 4.3. v těch Kbelích! Ať Vám to běhá kluci a holky, mizim dom… O.

2 Ondra, Mirek Kostlivý…

OK, omlouvám se a sypu si popel na hlavu. Asi to vyznělo zbytečně silně.

[quote=vrana]2 Ondra, Mirek Kostlivý…

OK, omlouvám se a sypu si popel na hlavu. Asi to vyznělo zbytečně silně.[/quote] V pohodě:) Já to psal všeobecně a nejen kvůli Tobě, jen bych to býval musel kopírovat do více témat a pro více přspěvatelů a to jsem neudělal. Ahoj:) Ondra

Ja som začal behať pred 12 rokmi, na strednej škole. Býval som celkom slušný futbalista nenávidiaci na futbale práve beh a s častými zlomeninami a tak som pravidelne každý rok vypadol z formy na pár mesiacov. Po jednej- už šiestej, zlomenine holennej kosti som sa zariekol, že nikdy nebudem súťažne športovať. Po roku a 15 kilách naviac, som si vypočul posmešné vyjadrenia svojich rovestníkov a môjho behajúceho otca. To ma naštartovalo a začal som v nových botaskách- marathon, behať tajne po večeroch. Tajne preto, lebo som sa nechcel stať terčom podpichovania, od ľudí ktorí vedeli, ako som nenávidel behanie. Po mesiaci som bol schopný odklusať 9,1km okruh v kopcoch a myslel som si, že rýchlo prekonám rodinné rekordy. Slovo dalo slovo, stávka bola uzavretá a tréning na Devín- Bratislava začal. Od novembra do Apríla som sa dostal z 35km na týždeň na 110km a pri objemovom behaní som už zostal. Tú stávku som nakoniec nevyhral, lebo som ochorel 2 týždne pred pretekom na angínu (aj keď neskôr som samozrejme ten čas slušne zlepšil, stávku som však vtedy prehral), ale motivácia mi zostala a stal som sa hardcore bežcom. Naštudoval som si snáď všetku dostupnú lietratúru o behaní, výžive, fyziológii, ktorá bola kedy vydaná v angličtine, češtine, či v nemčine. Behanie, ktoré som tak nenávidel ako tínedžer sa pre mňa stalo nie koníčkom ale životným štýlom. Je to tá najnávykovejšia droga na svete, ale som štastný, že som jej prepadol.

[quote=Mirek Kostlivý][quo­te=Stanislav Junga]Na V.Špidlovi je sympatické, že běhá dlouhé tratě, je běžec jako my všichni tady. Že jsou jeho politické názory kapku moc jeté „doleva“ přece není důvod častovat ho nadávkami. Mě osobně taky dost motivoval k běhu (i když v poslední době už honím S.Juránka – hejtman JMK). Takže se dá říct, že jediní tihle dva politici pro mě udělali opravdu hodně :). Nezávisle na jejich politických názorech si jich jako běžců vážím.[/quote] A jestli se s Mountem a Kekem nakonec dostaneme začátkem dubna do té Bratislavy, tak asi budeme honit na marathonu Dzurindu. Snad poběží, i když se mu nedávno rozpadla jeho vládní koalice. Jeho běžecké časy si moc nevybavuji, ale jako můj vrstevník je opravdu moc dobrej. Asi nejrychlejší premiér-marathonec na světě.[/quote] Dzurinda má maratón tuším pod 2:50 a 10km okolo 36 min. To však keď býval mladší a mal viac času na trénovanie. Pamätám si ho ešte ako poslanca v 95-tom, keď sa prišiel zúčastniť miestneho behu železničiarov na 5km. Zabehol to vtedy okolo 19min rovných. Aj Devín zvládol ešte v r. 2002 za 47min- to je prosím 12,4km, podľa mňa výborný výkon. Neverím, že pobeží v BA maratón, ak tak iba 10,5km možno max. 1/2.

Tak už je asi načase, abych také přispěl svoji troškou do mlýna (doteďka jsem tu jenom očumoval).Začal jsem běhat na sklonku minulého roku, přelom listopadu a prosince.Asi v polovině října mě skolil zlatý stafylokok a já byl skoro měsíc doma a já jak jsem doma a nudím se, tak pořád jím, výsledek byl takový, že jsem po měsíci přibral 5 kg a nedopnul jsem skoro žádný kalhoty.To by nebylo ještě tak hrozný, ale začal jsem pozorovat, že se začínám zadýchávat když jdu do schodů (třeba i do pěti schodů =)).A jednoho dne, když jsem šel na kontrolu jsem si koupil Mens Health, který byl věnovaný právě běhání.V čekárně jsem ho skoro celý přečetl a když jsem šel od doktora, tak už jsem věděl, že začnu běhat (doktor mi samozřejmě řekl, abych se teď alespoň měsíc vyhýbal jakékoliv sportovní aktivitě), za týden jsem vytáhl staré adidasky a vrhl se na můj první běh.Autem jsem dojel k lesu a bez jakéhokoliv rozcvičení jsem to hned napálil do kopce.Asi po deseti minutách jsem se poblil (boty i tepláky) šel jsem zpátky k autu a jel domu.Ale naštěstí mě to neodradilo a začal jsem pravidelně běhat asi 4 km obden a vypracoval jsem se až k dnešním 40 km za týden, sice šnečím tempem, ale jsem spokojenej, vždyť do té doby než jsem začal běhat, tak mimo nějakých fotbálků jsem běžel tak 3 krát patnáctistovku a jednou dvanáctiminutovku na základce a to jsem si taky ublinkl, běhání jsem vždycky nesnášel, a teď, když si nemůžu zaběhat tak jsem nervozní.Tak něják jsem začal běhat. Přeji všem tragédům hodně naběhaných kilometrů. misha