Ahoj, brouzdám po netu a ne a ne najít pořádné informace. Běháte za tmy?Hlavně ženy? Včera jsem potkala dvě běžkyně, a musím říct, že jsem tiše záviděla. Za světla se mi nedaří vyběhnout, tak často jak bych chtěla. Jen nevím, je to bezpečné? Nebojím se toho, že bych neviděla – koupít čelovku dnes není problém, spíše jiných nebezpečí, které častěji čekaji na muže než ženy. Bohužel, nemám v okolí nikoho, kdo by semnou běhat chodil. Ženy běháte za tmy? Sami? Moc děkuji za odpovědi. Pořád mi to vrtá hlavou, jeslti si pod stromeček nemám nadělit čelovku.

Omlouvám se, napsala jsem to opačně.OPRAVA:… častěji čekaji na ženy než muže.

>> fsara25, 05. 11. 2013 19:21:42

Běhám sama i za tmy, ale v tom případě pouze po městě. Bojím se a nechci tomu jít naproti. Takhle přes zimu pro mě jakýkoliv běh mimo víkend znamená vybíhat za tmy, takže to řeším městským okruhem.

>> fsara25, 05. 11. 2013 19:18:45

Celovku si nadel a k ni blikacku na ruku, at jsi lepe videt. Ja beham v zime i potme, spise nez o nebezpeci jde o to si zvyknout. Porad se sice bojim temnych koutu, ale popravde se mi za hodne let nocniho behani v CR (mimo jine Praha) i v zahranici, nic nestalo. Je to spise psychicka bariera. Pro jistotu a svuj lepsi pocit beham s peprakem v ruce. A asi klasicky – nechodit behat v okoli internatu a koleji. Tam je tech uchylu nejvic, co pamatujeme se setrou z dob studii (jine mesto, jina kolej, ale zkusenost stejna).

Na uchyla v parcich jsem narazila vicekrat za svetla nez za tmy. Na ty rozhalovaci staci pribrzdit a zacit se smat s dotazem, zda mu neni trapne s tim zoufalym nic, co se mu tam kyva? Vetsinou se vicekrat neobjevi. Ale vzdy je potreba byt pripravena ostre uteci .

Ja také běhám sama i za tmy po večerech. Pouštím se ale jen po osvětlených cestách v zástavbě. Čelovku nenosím, jen jsem omotaná několika reflexními pásky a musím říct, že jsem asi dobře vidět, protože protijedoucí auta zpomalují a vyhýbají se už z dálky. Máme tady hodně klidnou čtvrt, takže jsem nikdy neměla důvod se bát.

Teď už je bohužel tma jak brzy ráno, tak večer – zimní čas je prevít. Doporučuji čelovku a psa. Ideální kombinace :). Jinak tedy v odlehlých končinách mám nepříjemný pocit více za dne jak za noci. V noci člověk vypne čelovku a zmizí :).Souhlasím, že strach ve tmě vytváří spíše psychika.

No já musím říct, že spíš než s nějakého přepadení mám strach z toho , že zakopnu a rozbiju si hubu. Nebo prostě šlápnu do louže, kterou neuvidím ( což se mi několikrát už stalo, i když jsem měl čelovku) čili nevýhoda nočního běhu je to, že běhám pomaleji než za dne. Někdy je to výhoda , někdy ne! Jo a taky mne od toho bolí kolena, což je hodně hodně nepříjemné překvapení. Takže nočním běhům se snažím vyhýbat , jen co to jde i když … No pokud je jasná obloha a měsíc má víc než polovinu srpku 

Ahoj,

teď jsem doběhl 10 km po tmě a bylo to super.

Tolik k tématu.

Večer nebo v noci se venku nebojím – tedy ani běhat, ani chodit. Samozřejmě ve známém prostředí. Tma je už v pět odpoledne, a to by mne nenapadlo se bát. Dost dobře si neumím představit, že na mne někdo číhá za bukem…Tam, kde je vidět, nemám důvod k obavám. Do lesa bych neběžela – tam bych měla strach hlavně z divočáků či jiné zvířeny a v neposlední řadě z myslivců. Mám to tak nějak podobně jako RadkaKivi. Nevidím problém v tom – pokud se bojíš – jít si večer zaběhat po osvětleném městě a nemusí to být přeci až v 10 večer. A kdyby náhodou se našel někdo, kdo by si mne vyhlédl – o čemž velmi silně pochybuji – tak mu prostě uteču a udělám si rychlostní osobáček.

metoda znama medzi ultrabezcami co mavaju zavody aj v noci je :

doma nesvietit, nepozuivat elektrinu zvyknut si na uplnu tmu a vyvinut si nocne videnie ale tiez schopnost vycitit predmety aj bez zraku. A v nici ist potmne ja na zachod a nezasvietit nikde. Netreba sa bat ani narazu do steny ani zakopnutia p psom zrolovany koberec, to rozbite koleno nebolo koli tme, ved aj na zachytke sa svieti a zakaznici tam padaju.

Vyssie stadium pripravy je chodit doma so zaviazanym ocami a naucit telo vnimat bez zraku a tiez regovat perovanim nohanimi ked neviem na co stupim ci je podlaha vyvysena alebo znizena,, pretoze ak nema shcopnost reagoivat na teren bez zrakovej kontroly tak to moze koncit napriklad bplestami kolien ako uz bolo vyssie spomenute

co sa tyka strachu – ten je psychicky aj cez den a za svetla nielen v noci po tme, vyznam slova strach najleosie vystihuje anglina – FEAR

F alse

E motions

A ppearing

R eal

Co se týká tématu, běhám večer i v noci, ale většinou po městě, kde je veřejné osvětlení nebo alespoň něco málo světla. Ikdyž nejsem žena, nějaký strach se u mě taky najde a včerejší nejistota, kdy se za mnou u základní školy rozběhl divně vypadající týpek s pitbullem a do poslední chvíle jsem netušil, jestli ho za mnou pošle, tomu moc nepřidala. A lehkému povzbuzování opilců nepřikládám žádnou váhu. Nechci strašit, hodně záleží na lokalitě, ale když není k dispozici žádný spoluběžec, nic mě neodradí běžet sám, ikdyž panuje nejistota. Stejně běhám ve většině případu stejně jen já sám. A říkám si, co se má stát, stane se, ale běh si ničím otrávit nenechám. 

trochu podrazdim bezcov na uzemi cze-svk, ale preco by to nemohlo byt nejako takto, ake je to naprilad tu v MEL

veteranska atletika ma pravdilene stretnutia raz do tyzdna v kazdej lokalite, typicky sa zacina o 7 vecer cez tyzden a je to v dni – utorok streda stvrtok, pondelok zrejme kazdy oddcyhuje po nedelnich pretekoch a piatok uz je asi odpocinok pred vikendom. v mojom okoli su 3 stadiony kde sa odohrava veteranska atletika, jeden v utorok jeden v sredu a jeden vo stvrtok.

na stadione, ktory je oploteny a teda ziadny opilci a zadny psi sa rozsvietia reflektory na drahe uz asi 1H pred zaciatkom kedze sa atleti zacinaju rozcvicovat, o 7 je prvy zavod a potom postupne pocas 90 minuty rozne zavodne discipliny sprinty stredne trate aj nieco dlhsie aj sa da pohazda gula ci ostep. atlet si moze zabhnut vsetky zavody alebo len jeden alebo nemusi ziadny a vo vonkajsich drahach si beha co chce a kolko chce, clekovy cas osvetlenej drahy je minimalne 2H a max 3H, ako kedy a hostia su vitani nemusia byt ani clenovia veteranskeho klubu, chodia tam aj deti s rodicmi, ale cele rocne clenkse je minimalne, zarioven je tam k dispozicii trener ktory ochotne poradi zodpovie ukaze chyby v technike priapdne ochotni vsetci pritomni atleti… takze sa da v bezpeci za svetla trenovat da sa bezat zavod test…

ja si pamatam este za siciku sa vecer schadzali ludia na miestnej drahe skoly, vzdy nas tam bolo viac ako 10 niekdy aj zo 30–50, boli tam bezci co tvrdo trenovali a aj tucne mainy co spolu len chodili do kolecka a kvakotali, svetala boli z okien blizkych panelakov, vsetci boli v bezpeci a bolo vidno ked som trenoval na maraton a behaval som tak takmer kazdy vecer dokola 2+H tak som postupne sledoval ako sa menilo osadenstvo drahy a spoznal so s mnohymi a prevdazka tam bola od 6 az do 10, nik nic neorganizoval.

staci aby sa zopar ludi dohodlo a zacalo chodit na drahu spolu tam kde odniekal je nejake svetlo

>> rudo, 10. 11. 2013 23:03:19

Dobrá myšlenka, určitě na zamyšlení, ale pořád to nemění nic na tom, že dráha je prostě dráha a někoho prostě nebaví běhat stále dokolečka, ikdyž určité východisko a kompromis, aby se člověk zbavil strachu, tu je, alespoň přes zimu.

>> louskáček, 10. 11. 2013 23:10:43

daj si apson raz zavod na 24H na drahe a zistis ze draha nie je draha, proste bezis alebo kracas urcity cas a nemusis hladat cestu kukat do mapy a davat pozor na premavku, bezis a myslis na co chces, mozes uplme vypnut mozog, meditovat, alebo sledovat hviezdy atd, na drahu sa ide bezat 30 minut alebo 90 minut, nejde sa tam bezat 100×400m alebo 250×250m a nepocitaju sa kolecka. mozes si dat do usi audiou knihu a mat podbehane aj precitane alebo naucene na skusku atd.

>> louskáček, 10. 11. 2013 23:10:43

Tak to uz mi prijde trochu prestreleny – nekoho nebavi behat stale dokola. No kdyz je tma a vidim s celovkou jen 10–20m pred sebe tak mi je uplne jedno jestli obiham 250m kolecko nebo bezim nekam do dali. 

>> rudo, 10. 11. 2013 22:23:04

neviem jak teda ti ultramaratonci chodia v noci na zachod, ale ja si pametam taku zvlastnu prihodu z mojho detstva. Spal som tu noc u starej mamy. V noci siel na zachod a neviem preco som nerozsvecoval. No a rano stara mama umyvala cely pocurany zachod pretoze bol na mise zvarety poklop… Znie to trosku divne, aj viem, ale bol som este skolkar, tak vela zmyslu v nehladajte. 

>> SlavoK, 11. 11. 2013 08:52:25

Slavo, este ze si neprisiel s tou prihodou : pride Zahorak zo sluzobky o nejaky ten den skor, v noci, potichu sa vyzlece a sup do postele, nahmata teple zenske telo, pomiluje a ie sa do kupelne umyt a tam vo vani jeho zena sa kupe (tam bolo zasvietene) vyvali oci a prekvapaney sa pyta – kto je to v nasej posteli a zena vravi – ale moja mamicka prisla na navstevu tak som ju dala spat do spalne. Zahorak cely nasrdeny vpali do spalne teraz uz zasvieti a zakrici na svokru : Svekra co ste nic nepovedali ? Ale Jozinku, ved my 2 sa predsa uz davno nevypravjame !

Rád běhám za tmy – můžu experimentovat s běžeckým stylem a neřešit, že to vypadá blbě.

>> rudo, 10. 11. 2013 23:44:01

„daj si apson raz zavod na 24H na drahe…“

můžu potvrdit…, další výhodou je, že máš občerstvovačku vlastně pořád u nosu 

>> SlavoK, 11. 11. 2013 08:52:25

Sice trošku OT, ale… Přestřelený, nepřestřelený, tak to prostě je. A srovnávat to s čelovkou, to mi zrovna nepřijde fér. Už jen díky tomu, že když je tma jak v ranci a vidím s čelovkou jen kousek před sebe, tak musím dávat sakra dobrej pozor, kam běžím, abych si nenabil a je to hodně velkej rozdíl oproti běhání dokolečka na okruhu. Někdo prostě stereotyp nemá rád.

>> rudo, 10. 11. 2013 23:44:01

Tak u 24H a podobných akcí to chápu, nejen pro tu občerstvovačku. Občas vypnout mozek a nechat myšlenky plynout je taky fajn, ale abych si každý výběh na dráze „zpříjemnil“ kvůli monotónnosti audioknihou nebo učením, se mi zdá už trošku divný. Nechci si jen odběhat a zkrátit si to děláním či neděláním něčím jiným, chci při běhu myslet jenom na běh a na věci s tím spojený. Pro mě je to to samý, jako výplodek moderní doby, běhání na pásu v posilce a čumění při tom na bednu. Toť můj názor, nic víc, nic míň. 

>> PFilo, 11. 11. 2013 09:29:29

Hm, mě tedy tma vede k běžeckému stylu „nevím jak přesně vypadá dopadová plocha“, tedy poněkud opatrnému. Ani na asfaltu si člověk nemůže být úplně jistý… pro mě to tedy na experimenty není, ale i tak běhám i za tmy raději ve (známém) terénu než na stadionu. Bez čelovky (ta mi zvyšuje nejistotu co je mimo kužel světla, a to jak co do terénu tak lidí psů a jiné zvěře…). Pravda ovšem je, že nepotřebuji absolvovat nějaký konkrétní trénink – tempo, úseky apod… většinou si jen tak běhám podle nálady a podmínek.

Co se týká nebezpečí od „individuí“ nemám strach větší, než za světla v méně zalidněných oblastech, tj. celkem malý, ale mám. V běhání mi to nebrání. Sice si narozdíl od >> káča, 10. 11. 2013 18:56:57 nemyslím, že bych někomu zdatnějšímu utekla, ale zas mám nějaký trénink sebeobrany z karate a přesvědčení, že pravděpodobnost útoku na mě při běhu je mizivá (jako ženská už jsem stará, a jako běžec u sebe nic nemám).

>> louskáček, 11. 11. 2013 09:53:23

Hm, mas pravdu. Kazdy to mame jinak, mne naopak ta nejistota jestli neslapnu do diry vadi a vubec celkove nemam z behani ve tme tak dobry pocit. Kdyby se dalo do/z prace behat na atletickem stadionu, takt o beru vsemi deseti. :)

Ale teda behani pri poulicnim osvetleni jsem si nejak nezaradil do behani ve tme. Takze uz moje prvotni uvaha byla z jineho zakladu. Ja to mam spis jako behani mezi vesnicemi, kdyz me obcas oslni projijedouci auto a to pak nekdy ani nevidim kde je krajnice.

>> louskáček, 11. 11. 2013 09:53:23

>> SlavoK, 11. 11. 2013 10:48:17

Ja davam za pravdu Slavovi. Ja osobne som odchovany na 350m dlhom ovale na Lafku, najprv dlhe roky antuka potom makksi tartan. Takze z behania dokola si nerobim problemy. A poznal so ma poznam kopec ludi, ktori nechapu " co sa na tom bavi behat stale dokola". Ja mam na to protiotazku " co vas na tom bavi behat stale v lese?" No a aj ked su nejake 10km zavody mam radsej ked je to napr aspon 2×5km, alebo 5×2km a pod. Clovek si vie lepsie predstavit kde je, psichyciky sa to lepsie beha. Na ovale su stale rovnak epodmienky, nie je problem s doslapovanim, tempo sa da rozvrhnut lepsie, ziadne stupania a klesania atd. Naprik tomu som si uz teraz zvykol behat dlhe sobotne behy systemom TAM a SPAT a ani s tymto problemy nemam. Co sa tyka toho behania v tme, stadion je urcite lepsi a ako som pisal, davam za pravdu Slavovi a Rudovi.

Teraz ked zijem vo Svedskom vidieku, tak som teprva zistil co je to behanie v tme medzi dedinami (v Bratislave tma neexistuje). Raz som si zabudol celovku a ked som vychadzal z nasej dediny, povedal som si ze to nejak zvladnem. No bola to fakt cista tma (kedze aj obhloba bola zatihanuta a ziandy mesiac ci hviezdy). Popravde mal som problem s tym, aby som len tak nespadol, problem s koordinaciou. Ale aj tam kde sa troska svieti je problem ako pise Slavo s autami. Tu vacsina Svedov pouziva skoro stale dialkace+pridavna reflektorova rampa (ako rally auta) a je to fakt supa do oci…

>> káča, 10. 11. 2013 18:56:57 –strach je opodstatnený v civilizačnej dzungli medzi ludmi(v tme,či za svetla),nikoliv v opustenej tmavej hore(tam ta môže dohnať maximálne tvoje nemocné JA..všeobecne). –je 950 000 krát vačšia eventualita,že sa s tebou utrhne výťah,nežli že te atakuje divočáák HLAVU HORE a rozum do hrsti –na ceste(tepíku) nebehám kvôli opitým policajtom.(za tmy ani za svetla)

*>> Klára H., 10. 11. 2013 15:45:

• stotožnujem sa s týmto názorom a zdielam ho.

I když toto téma původně nadhodily dámy s ohledem na (ne)bezpečnost běhu za tmy, nakonec jej zcela ovládli pánové, i když se nás primárně nikdo netázal:-) Já jsem začal běhat za tmy až loni na podzim a dost jsem si to oblíbil. A to zejména kvůli tomu, že mě tma nutí běžet pomaleji a já mohu běžet snadno v regeneračním tempu a skvěle si vyčistit hlavu. Člověk při večerním běhu mnohem intenzivněji vnímá svůj dech a zvuky okolní přírody. Naštěstí cyklostezka, po které běhám, je vedena v blízkosti rezidenčních oblastí, takže je i obstojně osvětlena. A občas na ní potkám i běžkyně. Ty jsou většinou neosvětlené, neboť asi nechtějí poutat pozornost, ale zareagují na pozdrav 

Já jsem dnes ráno v lese hodila pěknou tlamu – pařízek se schoval do listí, mrška, čelovka ho neodhalila 

Tma, ticho, prázdné stezky… Ideální relax

povdna tema bezpecnost pred kriminalnikmi a sand aj pred zranenim, odpoved je jasne == draha. Behat pre relax – teda bez strachu a bez napateho davania pozor na teren atd, zase == draha. clovek ale nakoniec potrebuje strach stress napatie a preto si vyberie nieco ine, na drahu su vyhovorky standard. je to podobna situacia ako ked sa ide do kina, alebo vybera program v TV, vraj mat pekny zazitok, odddychnut si , zrelaxovat, citit sa dobre, zbavit sa stresu z denneho zivota. Filmy ktore su relaxacne lahko usmevne a prijemne pozerat uspech nemaju, ale ked sa jedna o amaericke horory, vrazdy nasilie dramu alebo svetove katastrofy, tak je vypredane, to bolo tak aj za uja Hitckoka draha je nuda

No, mě k tématu ještě napadlo, že většina tady předpokládá, že si člověk něco naplánuje a tak to je, ale třeba u mě je to téměř vždy jinak . Vyběhnu, zabloudím a je tma. Navíc běhám hlavně louky, les, skály, často kombinace les a skály dohromady a někdy se stane, že člověk zapomene čelovku s tím, že jde jen na chvilku. V tom případě jeden dobrý tip, který mně jednou velmi pomohl – běh, který popisuje Castaneduv Don Juan. V lese, za tmy – tedy po cestě, kterou člověk tak nějak podvědomě předpokládá, že tam stále je – běžet s vysokými koleny a pohledem upřeným pouze před sebe, nikdy ne pod sebe nebo do blízké vzdálenosti. Zatím vždy jsem takové situace díky tomu proběhla bez nehody:). Upřímně mnohem horší je pro mě za tmy běhat po silnicích, i když jsou vedlejší a malé. O to často hůře. Tam mám vyloženě obavu i osvětlená a s odrazkou.