>> kubba, 20. 09. 2017 09:34:29

Strava ukazuje docela blbosti taky v nastoupanych metrech. Ted jsem se vratil z Alp a prakticky na vsech cistych stoupanich na kopec, kde fakt nebylo kde klesat mam cca na 500vyskovych metru vzdy taky 50m klesani a celkove stoupani pak 550m. V tomhle bude nejlepsi barometricky vyskomer, kdyz se teda moc nezmeni pocasi – tlak.

A to same jsem mel v Chorvatsku, tam jsem pouzival mapy.cz a taky to na cistem stoupani naslo tech 10% klesani a nastoupanych metru pak bylo o 10% vic.

Na trati jako masakr to nemas moc sanci overit, ale kdyz jsem si meril vybeh z udoli/od more na kopec, tak vim jak tech par km vypadalo v realu.

EDIT: zajimave ze na silnici na Grossglockner to tak neni a je tam souvisle stoupani bez nejakych chyb s klesanim. Pritom primo z hodinek v neupravovane offline Garmin training center to ukazuje taky tech 10% chybu.

>> SlavoK, 20. 09. 2017 09:52:19

Strava asi používá nějakou úpravu nadmořské výšky na základě GPS, což je pro údaje z hodinek s barometrem (moje ambit2 mají) asi spíš ku škodě … celkově podle toho jak srovnávám stejné okruhy (lesy, kopce, údolí) tak kilometry spíš sedí, ale výškové metry Strava spíš „střílí od boku“

… ale je to založeno na „pocitu z pozorování“ protože mi nestojí za to to analyzovat (beru to spíš orientačně a když už bych podle něčeho plánoval, tak je to „čas strávený pohybem“  )

>> kubba, 20. 09. 2017 10:18:30

Ta úprava nadmořských výšek se dá na Stravě někde vypnout myslím. Tzn. pokud máš hodinky s barometrem a vypneš to, budeš mít na Stravě to, co Ti změřil barometr.

>> Luckyboy, 20. 09. 2017 10:48:21

Ať hledám jak hledám, vypnutí korekce nadmořské výšky jsem nenašel. Takže pokud někdo máte postup, tak se podělte prosím díky předem.

>> kubba, 20. 09. 2017 12:44:28

To ja zas som si tu korekciu nadmorskej vysky v connecte zapol. Obycajne mi to da presnejsi udaj (tu zas mi az tak nezalezi na par metroch) vzhladom na to, ze pocasie sa meni relativne casto.

Nejako sme ale odbocili od temy: bezecky trening s wattmetrom. 

Tak, konkretne udaje, kedze som jeden z mala, co to realne aj otestoval a stale moze testovat (moc v tom ale nevidim zmysel): Volnejsi beh v mierne zvlnenom terene v lahsom tempe (presnejsie cca 250m prevysenia na 16km v tempe 4:30–40/km) mi ukazal priemerne 178 W, pri stupani tak 210W. Pri sviznejsom behu (3:40–4:00/km) mi ukazovalo priemer 216W, pri rýchlych rovinkach 240–260W (pri tempe 2:50/km a pri tempe 2:25–30/km). Maximalne udaje? 337W pri strmsom stupani, avsak bezanom relativne v pohode (!). 70w rozdiel pri beznom behu do kopca, aj ked strmsieho, v porovnani s velmi vysokym usilim pri rychlom tempe. To je samozrejme blbost a ukazuje to, ako si súdruhovia z NDR vytahuju udaje a vypocty z pr… Nepoviem, keby som sprintoval do toho kopca, ale takto? Zjavne su hodnoty W/kg len algoritmom odvodenym od zberu iných udajov a nie reaane meranie (to som samozrejme cakal, vsak ziadnu „pracu tela“ realne nemeraju).

Dalsie udaje: leg stiffness – OK, nejaky udaj, neviem to posudit a porovnat, ale nejako k tomu dospeli. Realne vyuzitie pre mna zostalo zahadou (vysvetlenie som samozrejme cital, ale pripada mi to, ako dobre informovanému cloveku v oblasti fyziologie a tréningu, ako pseudo veda).

Kontakt so zemou – tu im dam plus bod, lebo to moze byt zaujimavy udaj pre výkonnostného sportovca. Neviem ci je presny, ale udaje sa menili podla rychlosti behu (kratsi kontakt so zemou), sklonu (dlhsi kontakt pri stupani) a aj podla unavy.

Oscilacia – no, neviem. Udaj by bol zaujimavy, ale presnosti moc neverim. Sami výrobcovia uvadzaju, ze je to len odhad. Garmin ma v tomto presnejsie udaje.

Kadencia – no a tu je kamen urazu. Garmin a Stryd uvadzaju na ten isty beh uplne odlisne hodnoty – vratane dlzky kroku. Jednoduchym vypoctom si clovek mohol spravit skusku spravnosti (pocet krokov x dlzka kroku rovna sa vzdialenost) a udaje nesedeli ani jednemu!!! U jedneho sa odlisovali o 1.2km u druhého o 700m – kazdemu vsak inym smerom, takze rozdiel medzi meracmi bol skoro 2km na 22km.

A nie u jedneho behu – skoro u kazdeho, samozrejme udaje sa odlisovali rozne.

>> kubba, 20. 09. 2017 12:44:28

nestačí tú korekciu vypnúť na Germin conect-e a poslať na stravu neupravené dáta?

>> Mato, 20. 09. 2017 14:04:26

Co som pochytil z recenzii, tak to nedokaze rozoznat beh proti/po vetre – ako rozdielne usilie?

A nik nebol schopny povedat ci to rozoznava rozny vykon podla povrchu – teda ak napriklad stracas cast energie pri podsmykavani na kamienkoch alebo blate?

Jedna sa o jeden senzor na jednej topanke? Ja mam chronicky problem s jednou nohou, tak porovnanie udajov a pripadne zvecsovanie/zmen­sovanie rozdielov by mohlo byt zaujimave pre regulaciu disbalancie, ale to samozrejme jeden senzor nezisti…

A este k tej kadencii – si si isty? Aka moze byt presnost tych cidiel, ked to nedokaze presne spocitat ani taku primitivnost ako pocet krokov za minutu? V tom pripade su vsetky ostatne udaje fakt len nejake nahodne hadanie.

>> Mato, 20. 09. 2017 14:04:26 …Kadencia…pocet krokov x dlzka kroku rovna sa vzdialenost…

Nize prikladam pohled na namatkove zvolenou mou aktivitu, prepocital si to tam, kde to slo jednoduse (na 5:00=5.00 a 4:33=4.55 min), a na mem HW jim prinejmensim tohle ZDA SE vcelku sedi

BTW, HRmax 177 na prvnim km je u me typic. projevem spatne nasazeneho optic. tepaku

>> SlavoK, 20. 09. 2017 14:48:38

Som si isty, ze Garmin a Stryd uvadzali na tom istom behu, v tych istých usekoch, uplne odlisne udaje. Neviem, ktory je spravny, ale ak si mam stavit, tak ani jeden 

A tie dlzky tych usekov tiez nesedeli podla prepoctu pocet krokov x dlzka kroku. Problem podla mna bude v tej dlzke kroku, co meria Stryd.

Cidlo je len jedno a umiestnuje sa len na pravu botu (aspon myslim, ale je to v navode dost vyrazne uvedene). Uz vyse mesiaca som si cidlo nenabil a nepouzil ho.

A podla mna Stryd nerozoznava povrch a usilie vlozene do odpichu (vyssie na maksiom), resp. potrebne na odtlmenie kroku (na tvrdom povrchu vyssie). Pri rovnakom prevyseni (rovina) meralo pri tom istom tempe tie iste W, ci bol beh po trave, ci po betone. Schvalne som to skusal na hradzi.

>> jm1, 20. 09. 2017 14:55:36

Tu sa vsak jedna o prepocet SW vnutri hodiniek. Senzor pohybu (krokomer) asi chyta (povedzme) dobre (nemas si to ako overit – mas len jeden udaj), ergo sa pri deleni a nasobeni SW Garminu nepomylil. Ak zoberieme udaj GPS o vzdialenosti za smerodatny a cidlo pocitania krokov fungovalo OK, tak udaje sedia.

Mne castokrat fenixy zaznamenavaju kroky s vacsim oneskorenim. Plus-minus sa vsak chytaju do 15s, niekedy nie. Stryd bol v tomto neriadenou strelou.

>> Mato, 20. 09. 2017 15:17:16 …prepocet SW vnutri hodiniek…

Tabulku z WWW jsem daval jen z pohodlnosti, RAW data jsou ale +/- podobna (vid nize pohled na GTC).

>> Mato, 20. 09. 2017 15:17:16 …Senzor pohybu (krokomer) asi chyta (povedzme) dobre…

U me ne (cas od casu jsou tam vypadky, kdy je kadence z interniho senzoru nula, a z garmin. foodpodu standard. +/- 180).

Jenom taková malá odbočka jak jsou wattmetry v cyklistice spolehlivé a ověřené 

Some words from our new elite men time trial world champion, Tom Dumoulin:   "I can’t believe it. Whoa. It’s really amazing. I had such a good day – I thought my power meter was off because it was so high. I felt really really good.

>> J0SE, 21. 09. 2017 09:00:44

Ale to se nestava kazdemu, ze se ctyrikrat vyspi a je z nej najednou dvojnasobny mistr sveta. A myslim, ze ani Froome nechtel verit svemu wattaku. Jede si svoje, hlida si watty a najednou mu Dumoulin dycha na zada 

HOT NEWS: běžecké watty jinak, a levněji ?

Levněji možná, ale jinak asi k ničemu – protože jestli to bude přesné jak ostatní věci od Garmina tak potěš koště 

>> jm1, 03. 10. 2017 21:03:49

Zaujalo mě,ze obě zařízení zahrnují do výpočtu síly i stoupání prostřednictvím měření barometrického tlaku. Při vlastních zkušenostech se záznamem ze strydem na skyruningu se to neprojevilo. Zkusím to ve vlastní aplikaci stryd,zatim jsem to vzdy prohlížel v movescount. Taky je zvláštní ze garmin udává řádově vyšší vykon, zřejmě tam budou rozdílné výpočty i když křivky jsou podobné.

>> RoobertG, 03. 10. 2017 23:10:31

Má-li to sloužit pro zajiśtění rovnoměrného výkonu v kopcovitém profilu s proměnlivým sklonem, tak právě rychlost a změnu nadmořské výšky bych bral jako hlavní parametry, v takovém případě je ovšem potřebné změnu nadmořské výšky měřit co nejpřesněji, aby byly výpočty použitelné i pro „okamžitý“ výkon, nikoliv jen pro průměrný výkon pro zpětnou analýzu.

>> J0SE, 03. 10. 2017 22:58:07 …přesné jak ostatní věci od Garmina …

Podstatou zpravy ale neni (tedy IMHO ) ohlaseni nejakeho noveho vyrobku, ale JEN nove verze rekneme programatorskeho nastroje zvaneho Connect IQ , ktery to vsechno (=„watty“ atp.) umozni SPOCITAT/ODHADNOUT (=nikoliv „merit“) ze zatim jen „proprietarniho“ (= zakodovaneho) toku dat

Jakože odhadnout z nepřesných údajů, tak to je bomba 

>> J0SE, 03. 10. 2017 23:52:15 …odhadnout z nepřesných údajů…

vice mene kazde mereni cehokoliv ma nejakou (vesmes nezanedbatelne velikou) chybu/nepresnost 

Edit:

jeden z komentaru u DCR :

• … a 50% difference… (dodatek jm1: mezi cisly padajicimi ze Stryd.v1 a Stryd.v2)
• This isn’t an exact science ⇒ Are we even measuring the same thing? 

tak to nastanou pro Stryd těžké časy, Garmin nabízí to samé, ale 3× levněji. Jsem zvědavý jaký to bude mít vývoj. Nejspíš ale do příchodu nějakého přesnějšího zařízení, z kterého se budou provádět výpočty, to bude jen údaj pro pousmání než solidní veličina k bádání

>> Petr Kaňovský, 03. 10. 2017 23:24:14

n.v. suntoo bere z údajů barometru a mam ověřeno, že je to celkem přesné (kontrola na kótách vrcholů), ovšem stále mi neodpovídá křivka výkonu zvyšujícímu se úsilí při stoupání. Možná je to ale tím že jsem do kopce pomalý (3–7km/hod). Stryd nefunguje např. pri chůzi, asi je tam nejaká min rychlost aby údaje byly přesnější.

Vypadá to, že zatím vychází nejlépe postup dle odvozeného přepočtu, že výkon je přibližně roven

0,9 x hmotnost v kg x (vzdálenost v m + 4,5 x převýšení v m) / čas v s,

jenže v praxi to vyjde tak, že je třeba volit dost dlouhé úseky, aby se eliminovala chyba měření vzdálenosti a převýšení, takźe je to v praxi použitelné spíše jen pro dlouhé běhy do kopce, nicméně si to umím představit hlavně jako předem připravený virtuální partner na trase, kterou si předem zadám (včetně co nejpřesnějšího profilu). Přesto by mi nakonec asi vyšlo o něco lépe, kdybych si určil graf funkce tepu z roviny a snažil se ho kopírovat i v kopci, bez ohledu na aktuální sklon, tep by měl tedy postupně růst podle logaritmický křivky. Příklad ze surových dat získaných Garminem dnes z Palačáku, délku intervalu jsem zvolil 30s, ukazuje, že když nadmořskou výšku neměřím barometricky, tak to i tak není dostatečné. Kdyby mi na tom moc záleželo, tak nejlépe bych profil asi odhadl tak, že bych běžel delší dobu a pak se v kopci snažil celou dobu udržet rovnoměrný tep, řekněme 130 či 150 a pak z vývoje rychlosti spočítal odhad profilu a z toho pak odhadl závodní výkon. Palačák mám trochu daleko, ale mohu to někdy zkusit někde na Myslivně, až budu mít čas a chuť.

trasa

>> RoobertG, 04. 10. 2017 18:51:15

Pošleš-li nějaká data ve formě tabulky, obsahující délku úseku, převýšení a čas, mohu zkusit něco spočítat a můžeme to srovnat.

>> Petr Kaňovský, 04. 10. 2017 19:00:47

zítra zkusím vytáhnout na movescount některé stoupající úseky ze skyruningu na Kralickém Sněžníku, v Krkonoších a na Ještědu a dát je do tabulky. Mohu přidat i vlastní hmotnost. Srovnání výpočtu s údaji ze strydu může být zajímavé.:-)

>> RoobertG, 04. 10. 2017 20:24:37

To rozhodně. Bylo by dobré tam mít i průměrný tep úseku, pokud měříš, abych se mohl kouknout, jestli vypočtené aspoň trochu odpovídá změnám tepu, takže ideální by pro mě bylo, kdyby to byla excelovská tabulka se sloupci podobným, co dává Garmin connect, tedy délka úseku, čas úseku, stoupání, případně klesání a průměrný tep.

>> Petr Kaňovský, 04. 10. 2017 18:58:43 …výkon je přibližně roven…

V debate pod vyse citovanym clankem padl mj. i takovyto dotaz :

Dostanou 2 stejne tezci bezci bezici stejnou rychlosti po identicke trati identicka WATTOVA cisla ?

Odpoved :

Ne, ruzni bezci mohou mit pri behu stejnou rychlosti ruznou bezeckou efektivitu.

Muj preklad do terminologie stredoskolske fyziky : ruznou UCINNOST (pri prevodu PRACE vykonavane svaly na MECHANICKOU PRACI souvisejici s pohybem bezcova tela jako celku)

>> jm1, 05. 10. 2017 12:17:40

Ako som uz pisal 20.09. v odpovedi kubbovi – ak nepohanas stroj, kde mas nejaku relativnu konstantnost pri danom prevode zarucenu, tak akykolvek udaj prace ludskeho tela na pohon ludskeho tela vo W je uplnym hausnumerom. Kazdy sval vykonava inu pracu, niektore priamo nesuvisiacu s lokomocnym pohybom, ale neoddelitelnu od suctu. Co je teda vykon? Iba praca noh? Definuj svaly noh a ako ich oddelit od svalov trupu a svalov hornych koncatin? Co srdce, svaly podporujuce dychanie, travenie? Stabilizacne svaly? Co strata hmotnosti pocas vykonu (bezci mozu stratit pocas maratonu aj cez 5kg)?

A ano, ucinnost (efektivita) pohybu sa dosahuje vybehanostou, ale ani tak sa neda porovnavat z bezca na bezca. Kazdy ma individualnu efektivitu, pri inom style. Tak isto, kriticka rychlost (kedy styl behu uz ide k sipku) je zavisla od nervovo-svalovej koordinacie a ucinnosti aeróbneho systemu (pripadne anaeróbneho, ci glykolitickeho, ak je rychlost behu „vysoka“). Vedci by museli mat vzorku (subjekt, ktory sa necha komplet rozpitvat) z kazdeho svalového vlakna a aj tak by to bol len odhad pre daného bezca, ak by ho vedeli zlozit spat dohromady.

Skratka W pri behu su pekny nezmysel a hra so statistikou na zaklade spriemerovaných udajov, ktore nam davaju okrídlené: Junk in- junk out.

>> Mato, 05. 10. 2017 12:40:41

presvedcujes presvedceneho, resp. vyvracis, co jsem nerekl/nenapsal 

Samozrejme ze praci svalu (vykon = mnozstvi práce vykonane za jednotku casu) vynakladanou pri behu merit nejde.

Zakladni myslenka strydu je zrejme (IMHO – a nejsem ani vyrobce, ani uzivatel, a aktualne zvazuji dokonce i vyskrtnuti Strydu.v2 z „dopisu Jeziskovi“ ) jina.

Vidim za tim uvahu, ze beh stylem CO KROK TO SKOK (= krajnost A) bude nejspis mene efektivni, nez ROVNOMERNY PRIMOCARY POHYB (= krajnost B) + snahu nejak to (pomoci akcelerometru) monitorovat.

Zaverem jeden/dalsi odkaz k DCR :

…Then there is the also question of product endorsement and how it is being used at elite levels. In cycling stuff like GCN is daily telling you what the pros do and implying it could help you too. You never really get that in running and, no disrepect intended, I don’t think I have heard of any of the runners Stryd mention as avid users of their product…

>> jm1, 05. 10. 2017 14:52:46

To je chyba autora, ze neuviedol, co príspevkom zamysla – len som nadvazoval. Tvoj príspevok predtým som chapal tak, ako som mal a ako bolo zamyslane.