>> jm1, 15. 07. 2020 13:31:02

A je to jen běháním? Třeba ta kila zeleniny jsi jedl i předtím? Či lze nějak srovnat jídlo tehdy a teď?

>> Mato, 15. 07. 2020 08:37:30

Tak to pozor, tady se pouštíš na docela tenký led. S většinou z toho, co píšeš, souhlasím. Běhat jen kvůli tomu, aby se pak člověk mohl přežrat, jak to psal(a) Nula je z dlouhodobýho hlediska špatně (a pokud člověk trénuje, tak i z krátkodobýho), nicméně tvrzení, že člověk má zahnat hlad a jít se věnovat bohulibějším činnostem mi přijde dost samolibý. Pro každýho je bohulibá činnost něco jinýho. Někdo nepochopí, že se někdo těší na dobrý jídlo a je ochoten za nim jet třeba desítky kilometrů, někdo zas nechápe, proč my běháme a věnujeme tomu veškerej čas a často i úspory. Já mám zas třeba kamarády, kteří měsíčně utratí možná i 10 tisíc za „kulturu“, což prostě nechápu zase já, protože koncerty nějakých pseudohvězdiček nebo velkofilmy v kině mi nic neříkaj. Ale dobrý jídlo si rád dam a rád si i vařim a protože mě to baví, tak nevím proč by to mělo být míň bohulibá činnost, než cokoliv jinýho. Takže na jídlo mi nešahej :)

>> MIKR, 15. 07. 2020 18:12:15

Kto si neda rad dobre jedlo? Mozno anorektik, ci clovek bez cuchu/chuti. Tiez chapem, ze mnoho ludi rado vari. Pripada mi vsak zcestne zivot podriadovat jedlu. A napriklad aj pohyb, aby sa clovek mohol prezierat. To uz hranici s obsedantnou poruchou. Inymi slovami ak idem jest, varenie, ci zhananie potravin, navsteva restauracie, atd. je pochopitelna cinnost. Ak sa hybem len kvoli tomu, aby som mohol viac jest a ten pohyb ma nebavi, tak je niekde problem v nastaveni… A ano potom je namieste si polozit otazku priorit. Lebo v konecnom dosledku je jedlo fyziologickou nevyhnutnostou pre kazdeho, narozdiel od tebou menovanych zalub. Jeho povysenie na nieco vyssie je len osobna volba a do akej miery z nej spravime modlu, spolocensku udalost, ci prilezitost pre stretnutie rodiny, je vecou nastavenia. Zaujimave, ze z naslednych fyziologickych nevyhnutnosti uz nikto glorifikovanu zalubu nerobi :)

>> Mato, 15. 07. 2020 18:47:48

Tak ono je otázkou, jestli není obsedantní poruchou naběhat za život 150 tisíc km? Jen bych chtěl upozornit, že jsem u svého příspěvku o nacpání se přihodil smajlík, tak to tak berte a nevyvozujte z toho nesprávné závěry.

Každý máme něco, co někdo jiný nechápe. Někdo běhá stovky km za měsíc, jinej se přežírá, někdo kouří, chlastá, kupuje si oblečení, poslední ajfouny… a asi není úplně správný pohled že to moje myšlení a žití je to správné a vše ostatní je špatně.

>> Petr Kaňovský, 15. 07. 2020 16:03:56

V období 2011–14 byla HLAVNÍ změna v navýšení casu traveneho aktivitou beh (na úkor aktivity cyklistika). Nic jiného se významne neměnilo …

>> Mato, 15. 07. 2020 18:47:48

" Lebo v konecnom dosledku je jedlo fyziologickou nevyhnutnostou pre kazdeho…"

nie, nie je.

>> Nula, 15. 07. 2020 23:21:31

Z pohladu priemerneho cloveka asi je. Tu si vsak na bezeckom fore, tak aku cakas odpoved? Tiez to nebolo samoucelne, kedze som sutazil minimalne na tej republikovej urovni a nebol som tak talentovany, aby som to mohol robit na 80tich, ci 100km tyzdenne, skor dvojnasobku… ale v istom zmysle to so zdravym zivotnym stylom malo pramalo spolocne. Vekom prisiel moment, kedy bolo treba sa zastavit a zamysliet nad tym, ci to, co clovek robi, prinasa stale potesenie, kedze ma to nikdy nezivilo. A zmena bola nutna.

Tym chcem povedat, ze podobne zamyslenie by bolo namieste vo vztahu beh pre jedlo, ci jedlo pre beh…

Já navrhuju, vrátit tomuhle vláknu původní význam – přidávat svoje tipy a zkušenosti, byť je nám všem jasný, že co posune jednoho, nemusí posunout druhýho.

Třeba to někdo zkombinuje a vznikne z něho běžecký monstrum (snad v pozitivním slova smyslu :))) Pak bych se přihlásil i o nějaký podíl na výhrách. Děkuju.

>> jm1, 15. 07. 2020 23:33:37

V akej intenzite bola vykonavana cyklistika a v akej beh? U vacsiny cyklistov v podstatne nizsej, ako pri behu. Aby bol pomer vyrovnany, musel by si bud jazdit velmi intenzivne, alebo casovo 3–4× tolko, ako behat. Lebo nie je podstatny len cas traveny danym sportom, ci jeho energeticka narocnost, ale aj efekt aky ma po vykonani aktivity. Navyse, na bicykli sa relativne lahko daju doplnat kalorie, takze aj tam mas dovod.

Samozrejme, je pochopitelne, ze ta zvysenie bezeckych objemov posunulo vpred – pravidlo specificity pohybu. Vyssie uvedene je skor na margo neplanovaneho zhodenia hmotnosti.

Je to dobrá otázka na oživení fóra a celkem dlouho jsem nad ní přemýšlel. Nechci totiž brát v potaz své začátky, kdy jsem se rychle zlepšoval, protože jsem neměl s běháním žádné zkušenosti a k tomu brutální nadváhu. Obecně by se chtělo říct, že stačí běhat víc a výsledky se dostaví. Čekal jsem víc reakcí lidí, kteří běhají od mládí a mohou velmi dobře posoudit, která věc je posunula ve chvíli, kdy začali stagnovat. Sám za sebe totiž nemohu potvrdit s jistotou nic, jelikož mě pokaždé srazí nemoc, či zranění. Pak se člověk ani nemá možnost stabilizovat.

Pokud bych ale jednu věc vypíchl, tak je to strukturovaný trénink na jednu sezónu. Když příprava směřuje k nějakému závodu (resp. krátkému časovému období), tak mě jednak nesmírně baví a pak ten skok v závěru je vysloveně citelný. Ať už šlo o trénink na osmistovku, nebo loni na kombinaci desítky s príglem. Pokaždé jiná příprava, ale obojí se povedlo.

Z vytrvaleckých tréninků si nejsem jistý, jestli mě víc posunuly dlouhé běhy (nikdy ne lehké), nebo 30–45 min. souvislý tempový běh na úrovni LT (ten pocitvoě asi sedl nejvíc). Hlavně bych doporučil do ničeho se extra nenutit, ať si sport nezošklivíte a nebýt otrokem běhu (musím běžet, protože přece nemůžu vynechat).

No a k tomu jídlu, každý má jiné nastavení, já jsem požitkář a k tomu vychutnání si dobrého jídla a pití patří. Nikdy to pro mě nebude jen nasycení se, ale chápu lidi, kteří to mají jinak (a z mého pohledu jednodušší, když jimi neustále necloumají různé chutě)…

Mě třeba pomohl pravidelný režim co jsem měl na služebních cestách. Běhal jsem v šest ráno a pak i večer. V práci sem nemusel ani sedět ani bejt celej den na nohou. Večer sem vytuhnul před desátou a ráno vstával skoro bez budíku v půl šestý. Super bylo že člověk nemusel řešit nic okolo. Těžko se k tomu teď snažim znovu přiblížit.