díkes. já sem byl v pokušení to zkusit, začal sem letos šíleně pozdě a ta touha dohnat všechno na poslední chvíli…

[quote=milan]Ne­rozumím rozporu: „dávám si dvakrát týdně kvalitu“ a zároveň „běhám v podstatě jen pod a kolem AP“.[/quote] ten rozpor má jednoduché vysvětlení: datum. první věta je dnešní, druhá týden stará po 4. srpnu sem se nechal poučit, že se nemůžu jen flákat na kopcích a musím občas zabrat. tak si dávám jednou týdně tempo a jednou něco jako fartlek s téměř maximální intenzitou. ((3:10 to nebude, tempo běhám 4:36, takže zkusíme těch 3:15…))

ED: Ja bych ti radil ten dvojfaz zaradit, mesic pred maratonem by stejne mel byt nejtezsi trenink, takze ti to do toho pekne zapadne.

díky, chlapi. je to 1:1, tak já si asi hodím korunou. (nebo to vyřeší achilovky/třís­la/pokrývači za mne…)

Nie tak uplne. Posl. 2 tyzdne pred maratonom by uz mali byt rozhodne o dost lahsie nez tie predtym. Ani 2-fazovy trening toho moc nevyriesi, ked behas do 100km tyzdenne. Podla mojich skusenosti ma zmysel, iba ked objem vystupi vyrazne nad 120km, alebo behas velmi vela intenzity (4× a viac tyzdenne). V opacnom pripade maju dlhsie nedelene behy v priprave na maraton vacsi zmysel, ako si rozdelovat priemernu dennu kilometraz (cca 14km v 7 dnoch je 100k tyzdenne) na 7 a 7km. Je mi jasne, ze nie kazdy den behas to iste, ale pri tak „relativne“ malom objeme nemusis behat 2 fazovo. Zabijes sprchovanim a pripravou na beh viac casu ako samotnym behom.

2 mato (ale i tuta a milan): obecně máš jistě pravdu. nicméně otázka zní: budu mít 14–21 dní volna, měsíc a půl (skoro dva) před závodem. jsem pomalý, trénuju většinou pomalu, pomůže mi, nebo ublíží, když si zkusím přidat něco rychlejšího?

můj, zcela nepoučený a instinktivní, závěr zní: neublíží. měsíc před závodem (20. 9.) přestanu experimentovat (ve shodě s milanovým názorem), a začnu se „uklidňovat“, ale celé září mohu trochu dovádět a zkoušet kromě vytrvalosti a tempa i něco jiného. souhlasíte? nebo je to risky, protože si rozhodím beztak popletené tělo a ve stromovce se poplazím s koštětem?

chápu že cíl 3:15 není nijak ambiciozní, chápu že něj lze trénovat jinak a lépe, ale vycházím z toho co mohu, chci a smím… a co by mne mohlo bavit. každopádně díky všem za feedback, tohle hledání se určitě jednou vyplatí, i když třeba teď totálně vyhořím

Ale kludne skus aj intenzitu, len nie kazdy den a maj urcity pud sebazachovy. Na toto obdobie, co si popisal by som zaradil 2 az 3 intenzivnejsie treningy v tyzdni. Kedze je Tvojim cielom maraton, tak by som sa zameral na dlhsie az dlhe useky a suvisle tempove behy na urovni ANP (rychlejsie ako tempo maratonu- cca na urovni akou si schopny bezat hodinovy zavod). Na spestrenie si mozes zaradit na konci behov par roviniek (5–10× 60–100m). To Ti urcite neublizi a ani Ta neunavi tak ako ostatne treningy intenzity. Ak to neskusis, tak nebudes vediet. Pocuvaj vsak aj svoje telo.

Jo, díky, to v podstatě přesně popisuje moji intuitivní zkušenost z dávných let: běhal jsem v „tempu“ tratě od 10 do 37 km netuše že se to tak nazývá… prostě jsem to „kopal“ co to dá, ale abych nebyl úplně „oddělaný“. jak říká mato: dlhé úseky a suvislé tempové běhy na úrovni ANP …ačkoli slovo tempo jsem pochopil až roky poté.

mato nedávno někde jinde napsal, že hledání optimální kombinace rychlosti a vytrvalosti při tréninku je úplná alchymia. myslím, že staří hledači pravdy na tom byli přece jen lépe než my: nevěřili v technicky dokonalá data, proto nebyli při neúspěchu tolik zklamaní. chápali, že vnitřní nastavení mysli a konstelace hvězd určí víc, než přesná kombinace směsi a rychlosti zahřívání.

ahoj! chtěl bych příští rok zaběhnout 1/2 maraton pod 1:24 a chtěl bych poradit, jak toho dosáhnout. nemám moc volného času a tak trénuju specifickým způsobem – ve všední dny běhám na pásu (obvykle 4× týdně, 5–10km, 10km za 36:30 – virtuální realita , a oba dny o víkendech dlouhé běhy (20–30km – les, terén, kopečky – taková odměna, abych úplně nezblbnul). o víkendech se tedy snažím pracovat na vytrvalosti a přes týden na tempu a trochu i na rychlosti. chtěl bych se zeptat, jak upravit strukturu tréninku – intervaly, vytrvalost, objemy. rád bych si udělal vzorový týden podle kterého bych pak jel podzim a zimu.

[url=http://www­.baby-gaga.com/][im­g]http://ticker­s.baby-gaga.com/t/dog­dogabu20060419_1­_Kubicek+je.png[/im­g][/url] [url=http://preg­nancy.baby-gaga.com/][im­g]http://ticker­s.baby-gaga.com/p/dev03­0pbs__.png[/im­g][/url]

to dvorka: proc na pasu? ma to nejaky specialni duvod. Jinak v tom nevidim problem, 1:24h, neni nic extra a urcite se to da z toho treninku jak jsi nastinil casove.

[quote=ironman]to dvorka: proc na pasu? ma to nejaky specialni duvod. Jinak v tom nevidim problem, 1:24h, neni nic extra a urcite se to da z toho treninku jak jsi nastinil casove.[/quote] jediným důvodem je nedostatek volného času. několik let jsem si myslel, že běhání na pásu je nesmyslné, jenomže pak jsem (musel) změnit názor. celý den jsem v práci a ráno a večer chci být s rodinou. takže chodím místo oběda běhat na pás. jsem si jistý, že mi to pomohlo se zlepšit (tempo, kopce bez nutnosti seběhu), takže už nejsem tak radikální 

Myslím, že problémem měření tempa aerobního prahu je, že stupňovaný zátěžový test je příliš krátký na to, aby změřil únavovou odezvu organismu, která se projevuje růstem tepové frekvence v čase i při konstantním zatížení. Je tedy jasné, že i pokud aerobní prah je spočten správně a tělo je schopno pracovat třeba celých 6 hodin při tepové frekvenci řekněme 160/min, pak člověk může mít únavovou odezvu řekněme 5 tepů za hodinu (ve skutečnosti to může být i o hodně horší; ale třeba Dan Orálek má jen 4 tepy za hodinu), což znamená, že pak jsou jen dvě možnosti. Buď člověk běží stejným tempem, ale začne na 130/min, a tedy jako tempo pro ultra musí zvolit ze zátěžového testu tempo odpovídající této TF, nebo poběží s vyšší TF, ale musí počítat s výrazným zpomalováním, a proto ani zde není možné počítat, že tempo maratonu nebo ultramaratonu bude odpovídat tempu změřenému na běhátku.

Konkrétní analýzy z 6 hodin jsem spočítal na: http://www.kanovsky.cz/Oralek.htm (růst 4 tepy/hod) http://www.kanovsky.cz/Hluchan.htm (růst 6 tepů/hod)

Přiznám se, že zatím jsem se s termínem únavová odezva X tepů/hod nesetkal, nebo si na ni nepamatuji. Ale je to reálny fakt, o kterém se mluvilo. A je to myslím taky jedna z důležitých informací, která může pomoct stanovit dosažitelné tempo pro maratón. Dá se ale relevantně v tréninku určit jakou budeš mít únavovou odezvu? Teda chci říct, jestli v tréninku, když bežím 30km za 3h na pohodu, budu mít stejně stoupající pulz jako počas 3h v maratonu? Já na maratonu tepák zatím nikdy neměl – vadí mi. Jeste díky, že jsi vytáhl tuhle zajímavou diskusi, mého zaměstanvatele si okradl o docela dost mého pracovního času, ale mě jsi udělal radost. ;) A je z ní vidět, že stačí běhat 160km týdně, s minimem tempa a můžeš jít maratón o 12s pomalejším tempem než půlku a máš vystaráno.

>> SlavoK, 08. 06. 2010 15:02:51

Nevím, jak se tomu říká odborně, ten termín „únavová odezva“ jsem tu použil jen jako pracovní název.

Nevím, jestli tato odezva je podobná při různých tempech (TF), k tomu mi chybí dostatek delších běhů.

Na výsledku maratonu mi zatím nezáleží tak moc, abych byl ochoten běhat 160 km týdně s minimem tempa. Můj kamarád s osobákem na maraton 3:54 nicméně už několik týdnů běhá cca. 130 km týdně tempem kolem 6:00/km (pět dní v týdnu souvislých 26 km), tak na něm uvidím, jak výrazně mu tento typ tréninku pomůže při maratonech, i když to bere z části i jako trénink na červencový MUM.

Pokud se jedná o toto vlákno, tak jsem ho našel po delší době hledání a napadlo mě pokračovat právě v něm, když tu více lidí nechápalo, proč odhad maratonského tempa z testu na běhátku v reálu zklamal.

>> kanovsky, 08. 06. 2010 15:25:36

Me se ten termin libi, jestli nekdo neprijde s nejakym jiz zavedenym, tak ho budu pouzivat a beru te za jeho autora.

Jeste co se tyce zpomaleni tempa pulM vs M tak u me to bylo 23s, pri tydennich 100km a o dost horsich poveternostni podminkach pri M nez pri pulM. Odhaduji, ze za stejneho pocasi by to bylo tak 20s. Takze kdybych pridal 10km tydne znizil bych rozdil o 1s? Je to dost pravdepodobne.

Mato, v tomto starsom vlakne zdoraznujes pri ANP behu bezat pomalsie alebo presne na ANP. Ani o 1s rychlejsie. Koli tomu ze by uz nedochadzalo k stimulacii rozvoja ANP.

Z tvojich novsich prispevkov mam dojem, ze uz na tom tak striktne netrvas. Mohol by si mi to skusit objasnit? Bude na skodu ked mam aktualne ANP 17km/h a odbehnem v treningu 6km v mierne rychlejsom tempe. Pripadne odbehnem presne tou rychlostou, ale vzhladom na poveternostne podmienky to v ten den bude obtiaznejsie tempo?

Teď v neděli jsem běžel v Drážďanech maraton a chtěl bych se na něco zeptat. Celý maraton by se dal z hlediska tepovky a tempa rozdělit na čtvrtiny, kde první dvě čtvrtiny byly „na pohodu“ – držel jsem plánované tempo a nezrychloval i když jsem cítil, že tam rezerva je. Třetí čtvrtinu jsem běžel na cca 161 tepech, což je tak moje hranice (AEP mám odhadem 162, jestli si nějak nepletu pojmy), na které se dá dlouho běžet bez následného vytuhnutí vlivem únavy. A poslední část bylo zpomalování s klesající tepovkou a nakonec trochu zrychlení a finiš.

A zajímalo by mě, jestli by se na druhých dvou čtvrtinách nějak projevilo, kdybych první půlku běžel třeba o 2–3 tepy výše, tj. o pár vteřin na kilometr rychleji a nebo ne. Selský rozum mi říká, že ano a proto jsem to taky ze začátku nehrotil a držel se plánu.

Ale klasické pozávodní úvahy „coby kdyby“ ve mě trochu hlodají a tak se ptám. Řekl bych, že dřívější „dotýkání“ se aerobního prahu by mohlo vést k dřívějšímu zpomalování v druhé půlce závodu.

Dá se to takto obecně říci, nebo záleží na více faktorech? Jen podotýkám, že jsem kvůli problému s kolenem nenaběhal potřebné dlouhé běhy a to mělo na zpomalování určitě také svůj podíl (tuhly nohy).

mezičasy:

grafy:

>> Advid, 25. 10. 2011 11:45:10

Nie Advid, Tebe proste dosiel glykogen a preto si spomalil. Mozno by si ho usetril o trosku viac, nebyt tych uletov okolo 9.-10.km, ale aj tak by Ti dosiel. Do buducna Ti pomozu dlhsie behy v treningu (nad 35km, aspon 4 v pripave) a pridanie druheho dlhsieho behu (od 22km do 27km) v strede tyzdna.

Dobra sprava je, ze si neodisiel uplne a teda Tvoje telo vie celkom obstojne zapasit s hypoglykemiou a vycerpanim svaloveho glykogenu.

>> SlavoK, 18. 10. 2011 17:28:33

Tempove behy su rozne a to uz iste vies –

1. dlhe tempo, v USILI maratonskeho tempa (cim blizsie k zavodu, tym viac sa treba sustredit na skutocnu hodnotu tempa a uz nie na usilie)- od 10km po 25km, mozno to aj delit na 2 useky.
2. stredne dlhe tempo od 8km po 16 km (ci 30min – 1h) usilim medzi 1/2M tempom az maratonskym tempom (kusok pomalsie nez ANP az AEP). Beha sa samozrejme od pomalsieho k rychlejsiemu.
3. kratsie tempa od 15 do 35 min (5km az 10km) na urovni ANP, kde naozaj zalezi na momentalnych podmienkach, stupni unavy, atd. Pri tychto treningoch sa treba spoliehat na tzv. ZEN – musis to citit, byt v zone, inak to neviem pomenovat. Ku koncu je to uz dost neprijemne, ale stale to je kontrolovane. Podla mna tento typ treningu je najtazsie spravne uchopit a pritom je asi najucinnejsi.
4. Dlhsie useky na urovni ANP 8–15min (2,5 az 5km) s kratkymi pauzami, kde na presnom tempe velmi zalezi a mali by sa behat na presne zmeranych usekoch, ci na drahe. ANP nie je tempo preteku na 1/2M pre vacsinu z nas, ale tempo zavodu na 15km a ak je pod hodinu, tak plus cca 2–4s/km.

Posl. menovany trening sa nesmie zamienat s treningom na specialne tempo na 10km, kde sa mozu tiez behat useky 2–3km dlhe, ale tie sa behaju v tempe 10km zavodu, co by malo byt cca 8–10s/km rychlejsie, nez vyssie spomenuty 4. bod. Aj mne sa niekedy stane, ze zacnem desiatkarsky trening prilis pomaly a je skor na urovni ANP prvy usek, potom to vsak vystupnujem. Najhorsie je, ak pri treningu ANP sa bezec necha prilis strhnut a robi si z toho testy. Aj tie je dobre robit, ale nie NAMIESTO takehoto treningu.

Mato: Díky za objasnění. Ten 9. – 10.km jsem špatně odbočil, získal ztrátu a tak jsem ji chtěl dohnat, ale pak jsem si uvědomil, že to nemá smysl a vrátil se do svého zaběhlého tempa.

Ještě doplňující dotaz – kdybych držel první půlku tempo o něco rychlejší a rovnoměrné (bez toho excesu), došel by glykogen později?

Jelikož to není nikdy „jen na tuky“ nebo „jen na cukry“, myslím si, že ne.

Advid, vzhladom na to, ze si nahle zrychlil a teda si si vyrazne rozhodil tempo, tak si myslim, ze to malo vplyv aj na % pokrytie energie z roznych zdrojov, ako keby si to bezal rovnomerne.

Poviem to inak – ak ides v aute a nahle akcelerujes, tak logicky stupne spotreba (u bezca aj par sekund na kilak je vyrazne zrychlenie). Ak vsak potom mas nohu opatrne na plyne, tak sa spotreba sutali – zdroj energie je vsak stale rovnaky – palivom je benzin/diesel/LPG…

U ludskeho tela je to ine – zdrojom energie je 1. glykogen a za 2. tuk. Na spalovanie tuku potrebujes vzdy nejaky glykogen, bez neho je to omnoho menej efektivne. Cim je tempo behu blizsie k ANP (rychlejsie nebeha maraton nikto), tym je percentualny podiel glykogenu na celkovom pokryti energetickeho vydaju vyssi (tiez zalezi od trenovanosti a na genetike). Ak nahle zrychlis, prejdes skoro vyhradne na spalovanie glykogenu a telo si ho bude brat vo zvysenej miere este po dost dlhy cas aj po spomaleni na povodne tempo. Nas metabolizmus funguje ako parny valec a trva mu nejaku dobu, nez sa ustali. Presne cisla nepovie nikto, lebo sa to neda zistit, ale je jasne, ze rovnomerne tempo, po co najdlhsiu dobu, je najuspornejsie ku glykogenu

Diky. nablizsi rok sa mienim zamerat „len“ na polmaraton a zredukovat tyzdenny objem na cca100km. Takze tempove behy budu absolutny zaklad po vecsinu mesiacov.

Uvazujem ci ma nejaky zmysel zaradit tazky trenink v MT (25km MT + 10km Rozklus, vyklus) raz za mesiac/6tyzdnov? Okrem toho by som ziadne treningy cez 25km nebehal. Pokial regeneracia na mitochondrialnej urovni trva az 3tyzdne, vyhybat sa niecomu v treningu pocast tych 3tyzdnov, aby efekty nesli proti sebe?

To co popisujes, tak 3. a 4. je v rovnakom tempe? V tom pripade ma 4. priniest vecsi objem v ANP vdaka pauzam (aka dlha je kratka pauza?) a 3. zase odolnost drzat dlhsi cas dost namahave tempo? Takze sa mozu rovnomerne strietat po tydnoch? K tomu by som dal raz do tyzdna 2. a to by aj cez zimu stacilo. K tomu rovinky pre rychlost a jelenaky pre silu?

>> Mato, 25. 10. 2011 14:48:31

Tak to taky chapu, ale ted se mi ve Stromovce stalo, ze jsem zakopl! o vlastni!!! tkanicku, udelal se mi na ni uzel a ja ztratil asi 30s, nez jsem ho rozvazal a tkanicku znovu zavazal. Tech 30s na mou puvodni skupinku jsem stahl behem cca 1km. To bylo nekdy pred pulkou maratonu a ve druhe jsem zrychlil 

Mato: ad výkyv kolem 9.km – vysvětleno, pochopeno. Díky.

Doplňující dotaz byl (a částečně už byl zodpovězen), jestli, kdyby byla tepovka ze začátku jako na následujícím obrázku (modře), tak jestli by to ovlivnilo druhou půlku závodu negativně (více zdrojů vyčerpáno na začátku) nebo skoro vůbec (byla by skoro stejně rychlá).

Ptám se proto, abych případně příště zbytečně neklusal na 155 tepech, když je AEP až cca 162 a mohl bych tak mít první půlku o něco rychlejší bez většího negativního dopadu na půlku druhou.

>> SlavoK, 25. 10. 2011 15:01:07

S tou redukciou km by som to neprehanal, ak Ta k tomu nevedu vonkajsie podmienky. Nepoznam moc ludi, co by behali menej km a prilis rychlejsie casy nez Ty. Dostatocna kilometraz je potrebna k tomu, aby si vedel absorbovat narocne treningy. Inak ich budes chodit na prezitie. 100km do tyzdna je pri skromnom talente a zamerani sa na 10km-1/2M udrziavacim minimom, ci objemom v tyzden preteku (spolu so zavodom). Z niecoho musis tazit, tzn. ze niekedy budes musiet nabehat aj vyrazne viac (140–150km).

Bez dobrej a rychlej desiatky – to znamena u Teba vyrazny osobak, sa na polke nemas z coho zlepsovat. Takze ak sa zlepsis na desiatke, zlepsis sa aj na polke. Tie treningy nie su moc odlisne a vyuzivas ich pri oboch pretekovych vzdialenostiach.

Behat iba tempa a rovinky nestaci. Niekde musis rozvijat aj VO2 max, odolnost na laktat, silu, atd. a to pravidelne. Pred hlavnym zavodom by som minimalne 2 mesiace behaval aspon raz za 7–10 dni desiatkarsky trening (8–10×1km, 3×3km, 4–5×2km) a raz za 14 by som to doplnil, pripadne v ten tyzden nahradil, vylozene VO2 max treningom typu 8×800m, 6×1km, 10×600m. Vtedy by som tempa behal az po odbehani tychto treningov, lebo su dolezitejsie z hladiska oddychnutosti a regeneracie.

Kopce by som zaradil v zimnej a v skorej jarnej priprave. Nie som si moc isty, ci budes moc profitovat z jelenakov… Nie si strednotratiar, nemas elasticitu svalovych vlakien a asi minimalnu vybusnost. Zostan radsej pri strednych a dlhsich kopcoch a raz tyzdenne nahrad rovinky za kratke sprinty do strmeho kopca s chodzou spat (po normalnom behu, zacni na siestich a dostan sa na 15 v troch seriach).

Rozdiel medzi 3. a 4. tempom je v trvani, v tom, ze 3. je neprerusovany (je to narocnejsie, lebo tep stupa a tempo nesmie klesat) a bezis ho podla pocitu. Ani na preteku nemas vzdy zmerany kazdy kilak, nemas vzdy rovinu a necitis sa vzdy na 100%. Pri 4. type zalezi len na tempe v minutach na km a ak to planovane tempo nie si schopny dosiahnut, tak ten trening radsej ukoncit a prehodnotit dovody (bud bol zly den a velka unava, alebo je planovane tempo nerealne). V sucte by si nemal pri 4ke presiahnut tych 12, max 14 km. Myslim si, ze objem 10–12km je idealny. Pri 3. type je celkovy objem zavisly od rychlosti behu, ale je o kusok mensi.

Dlhe behy – preco nie v priprave kludne aj k 30km, len by som do nich nezaradoval maratonske tempo – naco aj, ked sa maraton nechystas bezat? Radsej si usetri silu na intenzivnejsie treningy. Dlhy beh nad 25km je treba povazovat za narocny den, aj ked je bezany relativne volne. Tzn. den po nom nebehat intenzitu.

>> Advid, 25. 10. 2011 15:59:22

To tvoje „kdyby“ mě taky zajímá. Já začal ve Stromovce obráceně (opatrný začátek) a od půlky už jsem jen zrychloval. Teď si říkám, co by se stalo, kdybych na začátku trochu přidal – jaký by byl výkon na konci závodu?

mezičasy na kolo (4,950m) 0:24:33 0:24:52 0:24:09 0:23:50 0:24:10 0:23:42 0:23:11 0:21:57

Možná bych dopadl jako na Baroku, přepálený začátek?

>> Zdeněk68, 25. 10. 2011 16:25:40

Jak psal Mato, i pár vteřin na kilometr je velké zrychlení, takže by záleželo na tom, jak moc jsi byl pod AEP a jestli by ses tím zrychlením dostal nad něj.

Advid, a odkial vies, ze Tvoj aerobny prah (AEP) bol v ten den prave na 162 tepov? Ja som velkym zaznavacom pouzivania sporttesterov, ako urcovacej veliciny na pretekoch, lebo bezec sa potom viac sustredi na podruzne veci (tep pri preteku Ti nevylepsi cas, ani umiestnenie) a unika mu to podstatne – vykon (cas/umiestnenie). Pochopil by som to pri multisportoch, kedy urcenie optimalneho usilia moze byt pri viacerych disciplinach obtiazne, az nemozne, ale pri behu? Na to mas celu pripravu, aby si zistil, co si v zavode mozes dovolit – vyjadrene v min. a sekundach na km, pripadne, ak si sledujes telo (co by si rozhodne mal), spolahnut sa v prvom rade na usilie, kt. zo zaciatku treba korigovat rozumom (okontrolovat si prve kilaky a prve 2 patky). Pri spravne nastavenom tempe by si mal od desiatky az do 30ky, idealne do 35ky iba mrknut kazdych 5km na hodinky a zamrmlat si – OK, idem presne (plus minus 10s na 5km). Na zaver to uz je zapas vzdy pri optimalnom tempe, ale nemal by si spomalit viac ako o 1 – 2 % v poslednych 2 patkach. Ak zrychlis o viac ako 2%, tak si mohol bezat v prvej polke zavodu o nejakych par sekund na km rychlejsie (plati to aj naopak pri spomaleni).

>> Mato, 25. 10. 2011 16:19:04

Diky, za podrobnu odpoved. Prechadzam si i minulosezonny dennik, hladam co bolo a jak zafungovalo. Je dost tazke to odhadnut… Tvoje rady do toho urcite opet zapracujem.

No a planujem hlavne do polky aprila, kedy bude Pardubicky polmaraton. Zrejme zopakujem minulorocny uspesny postup, ked som vo februari bol na 4 halovych zavodoch 1–3km. Sam sa neviem k poriadnym VO2max treninkom motivovat, ale na tychto zavodoch si to dobre vynahradim (keby opat vysla v terminovke 2* trojka, bolo by to idealne). Vzdy som si po nich este daval 5*200m – asi som bol za dobreho magora, ked sa pomaly zhasinala hala, par ludi tam vyklusavalo a ja 200m pomaly, 200m naplno… :)

Testy/zavody na 10km planujem casto, moznost je kazdy mesiac, uvidim jak to vyjde.

No a v marci a aprili nejake rozzavodenie a specificke treninky na planovany polmaraton a'la Renato Cannova. To bude asi najvecsia zmena oproti doterajsiemu systemu, snad ma to nepolozi.

Znizeny objem je skor predpoklad s ohladom na cas, uvidim. Ale minulu sezonu bol objem este mensi a pritom som koli planovanemu maratonu robil posledne tyzdne v treningu dobre blbosti. Tak ked to poskladam lepsie a aj vdaka objemom z tohto leta, snad sa par minut z polky este stiahnut podari…

>> SlavoK, 26. 10. 2011 09:53:11

par minut?

No, drzim palce, ale zrataj si tempo osobaku na 5km, na 10km a zlepsenie na polmaratone o par minut… ake tempo Ti vychadza pri tempe 1/2 M pod 1:12? Mozem Ti to povedat celkom presne, lebo som tak bezal a svoj osobak celkom dobre poznam Je to pod 3:25/km, co si vyzaduje kazdu desiatku v polke bezat za 34:00. To by chcelo skoro dvojminutovy osobak na desiatke v tyzdnoch pred dnom D, aby si to udrzal. Skus najprv ten, alebo si daj skor ciel posunu od 30 do 60s. Mensie kroky tiez vedu k cielu…