a co jako? (hezký slohový útvar)

To co jsi napsal do poslední věty bych ti radil i já. Po náročném závodě je lepší běžet výklus bez velkých kopců. Přece jen ten výklus by měl být hlavně regenerační a ne „tavící“ a „tuhnoucí“ pro tvé svaly.

Vzpomínám si na jednu svoji jízdu na kole přes Kalečník, což je patrně onen kopec z článku. Bylo brzké jaro a k úpatí stoupání to mám asi 20km od domu a taky ne úplně po rovině. Dávám tuto trasu vždy na jaře jako první pořádný výjezd, abych po zimě nabrala jarní vzduch do plic. Nepotkala jsem žádného koloturistu, na ty bylo ještě příliš brzké jaro, ale zato mě do kopce předběhl jakýsi děda a považte on opravdu po svých a já na kole! Jak tak koukám na ty fotky, ten děda je mi povědomej… Pěkně mi to tehdy nandal a s úsměvem. Je fakt dobrej!

Tak nám přestalo období dešťů. Tedy snad. Zatím tomu všechno nasvědčuje. Ráno mě vítá azurově modrá obloha bez jediného náznaku mráčku. Modro, kam se podívám, jasnější než v Chorvatsku. Jen moře kolem je živě zelené a není to voda, ale nádherné lesy, prostírající se dokola a splývající v dáli s nebeským blankytem.