Jak si užít maraton [článek]
mirekk 14.04.2010 00:04:23
Volkswagen Maraton Praha tu máme za necelý měsíc. Už jste také
slyšeli, že ten nebo onen běžec si ho přijede užít? Když podobná
prohlášení zaslechne začínající maratonec, často neví, co si má
myslet. Vždyť současně slyší vyprávět o bolesti, pocitu beznaděje,
křečích, dehydrataci, vyčerpání a spoustě dalších věcí, které jsou
přinejmenším nepříjemné. To přece nemá s užíváním si vůbec nic
společného.
Odkaz
na článek
Praha 4
České Budějovice
bumbovka 14.04.2010 09:44:31
Vyzbrojena radami, jak nepřepálit začátek, jsem v březnu přežila (a i si skvěle užila) svůj první půlmaratón s časem, který pro mě nebyl vůbec podstatný. Teď se v květnu chystám stejně přežít ( a snad i si užít) i tu nepředstavitelnou vzdálenost 42km. Snad to dopadne dobře a neudělám z dětí sirotky:). Běhání je tvrdá droga a ze mě se po pár měsících stal těžce závislej feťák funící budějckýma cyklostezkama za každého počasí.
Praha 4
Dav 14.04.2010 11:03:52
Asi jsem vyjímka, ale já si ten svůj první maraton, Jirkovský, až zase
tak moc neužil, běžel jsem ho docela s rozumem, v cíli čekal nějakou tu
předpovídanou euforii a ono nic, byl jsem sice spokojený ale s výletem na Karlštejn) se to nedalo srovnat.
Myslím, že většina běžců jezdí na maratony pro zážitky, výsledný
čas nebývá s tím vítězným vůbec měřitelný a má nějakou hodnotu
pouze a jedině pro toho konkrétního běžce, takže pak pro co jiného
běhat, než pro ten pocit…, já si ten svůj vychutnal.., nebo on mě..teprve
až na šestihodinovce, kterou jsem chtěl zabalit kvůli bolestem už na
patnáctém kilometru,.. po doběhu/dopajdání do cíle se „to“ něco
slibované dostavilo v plné míře, můj pohled na svět i na sebe samého se
nějak změnil, otočil, převrátil naruby…prostě je najednou všechno
trochu jinak a ta změna je rozhodně k lepšímu..
RADUZ 15.04.2010 22:53:10
Zdravím kolegy běžce a přispívám svou trochou „do mlýna“ . Svůj první maraton jsem si odbyl ( užil ) loni v říjnu v Ostravě; 8,5°C, déšť a slabý vítr … celkem ideální běžecké podmínky. Nacucán radami svých zkušenějších kolegů jsem se statečně postavil na start a … jako každý začátečník jsem „přepálil“ začátek. V mém případě jsem měl štěstí, že jsem se asi na 3. kilometru „chytl“ do závěsu zkušeného maratonce, který krásně držel tempo a ten mně dovedl za kritickou hranici 35. kilometru a potom to již šlo jakoby samo … . Výsledný čas v cíli 3:35:34 a endorfín mi stříkal i z uší …;-)
Běhu zdar Raduz
Liberec
megatraged 16.04.2010 08:10:41
Měla jsem štěstí.Svůj první maraton letos na podzim jsem si užívala plnými doušky.Smála jsem se na diváky , na muzikanty…krize nepřišla žádná. Poslední 2km byly neskutečný.Podobné emoce jsem zažila jen při narození svých dětí.Mým největším štěstím bylo, že mi asi na 10.km přestal měřit sporttestr.Nevěděla jsem ani jaký čas běžím, na jakých tepech…běžela jsem pro radost. Nejvíc neplechy asi udělají ne zcela reálné ambice.
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.