Námět k inspiraci a zamyšlení – zásady tréninkového procesu podle Francesca Conconiho. Tohoto profesora biochemie z italské Ferrari není zřejmě třeba podrobně představovat. Pro připomenutí stál za fantastickými výkony F. Mosera v cyklistické hodinovce, s jeho laboratoří spolupracoval legendární M. Indurain i olympijský vítěz v maratonu G. Bordin. Byl označován za mága a šamana sportovní medicíny, navyhnul se ale ani obviněním z používání nedovolených podpůrných prostředků. Od ostatních kolegů ho výrazně odlišuje způsob pohledu na tréninkový proces. Jeho devět zásad tréninkového procesu vyvolalo svého času bouřlivé reakce u ostatních odborníků – od naprostého odmítnutí až po bezvýhradný obdiv. Od té doby už sice pár let uplynulo, ale stojí určitě za to si je připomenout – jen tak pro zajímavost, inspiraci či pro zamyšlení.

1. Kdo chce opravdu něčeho ve sportu dosáhnout, musí počítat s bolestivými tréninkovými metodami. Sebevětší objemy nemohou nahradit trénink, kdy je sportovci na zvracení a myslí si, že je na pokraji svých sil. K vítězství se nepřichází po lehkých cestách.
2. Každý skutečně špičkový výkon ve svém závěru představuje silovou práci. O výsledku pak rozhoduje jen hrubá síla a psychická odolnost sportovce. Proto i v tréninku je třeba pracovat na samé hranici vyčerpání. Neexistuje jiný způsob jak si svoji sílu a odolnost vyzkoušet a upevnit
3. U většiny individuálních sportů může úspěchu dosáhnout pouze ten, kdo nalezne optimální rytmus svého pohybu. To mu umožní šetřit energii svého organismu. Jakékoliv zrychlení, či zpomalení sportovce zbytečně vyčerpává. Jen inteligentní jedinec je schopen vybojovat ten ohromný boj, kterým je hledání přirozeného rytmu. Nikdo nemůže očekávat, že jej nalezne dříve než po deseti letech tvrdé a usilovné práce
4. Rozhodujicím faktorem je psychika sportovce. O sportovním výkonu se rozhoduje v hlavě, tělo jej „pouze“ realizuje. Největší význam hraje opět rytmus, který umožní dostat se doslova do transu, kdy člověk nepociťuje únavu ani bolest.

5.Cítí-li se sportovec zcela u konce se silami, pak vyčerpal asi tři čtvrtiny své fyzické kapacity. Může tedy využít ještě téměř jednu čtvrtinu svých sil. Není to nelidské, protože špičkový sportovní výkon vyžaduje jít za hranice, které platí pro ostatní smrtelníky.

6. Velké tréninkové zatížení jsou schopny zvládat i sedmileté děti. A snášejí ho dobře, což potvrdily opakované celosvětové výzkumy. Navíc se naučí tvrdě na sobě pracovat.

7. Všechno ve sportu je limitováno rychlostí. Síla, vytrvalost a obratnost jsou až druhořadou záležitostí. Proto nikdy nic nedělejte pomalu.

8. Každý sportovní výkon je výsledkem tréninkové práce realizované sportovcem od nejútlejšího dětství. Vše se sčítá.

9. Podmínky pro výkon nejsou nikdy ideální. Sportovec odvede obvykle 75% svého maxima.To je potřeba si uvědomovat v přípravě i v průběhu vlastního výkonu.

Asi je to všechno pravda.

Podle bodů 1 a 2 to tedy dělám špatně, ale vzhledem ke svým životním prioritám nevidím důvod to měnit. Trénovat do stavu, kdy je mi zle, podle mého názoru navozuje podmíněný reflex – odpor k činnosti, která mi působí nepříjemné pocity. Vím, že nebudu nikdy 1. Ale z běhání mám radost a utužuje mé zdraví.

To jako znamená že každý trénink mám končit s pocity kdy už myslím že nemůžu udělat ani krok navíc a je mi na zvracení???

[quote=Barcelona]To jako znamená že každý trénink mám končit s pocity kdy už myslím že nemůžu udělat ani krok navíc a je mi na zvracení???[/quote] to samozřejmě ne, ale jednou týdně by to tak být mělo(pokud se chceš zlepšovat)

Nevím, kdy ty „zásady“ vzniky, ale já je četl někdy před 15–18 lety. kdy bych se jimi býval řídil.....kde bych dneska byl Dotaz to pléna: Bod č.6 děti. Chtěl bych založit vlákno trénink dětí (od 6 let). Jakékoli náměty/zkušenosti uvítám.

[quote=running-observer]Asi je to všechno pravda.

Podle bodů 1 a 2 to tedy dělám špatně, ale vzhledem ke svým životním prioritám nevidím důvod to měnit. Trénovat do stavu, kdy je mi zle, podle mého názoru navozuje podmíněný reflex – odpor k činnosti, která mi působí nepříjemné pocity. Vím, že nebudu nikdy 1. Ale z běhání mám radost a utužuje mé zdraví.[/quote] Já nevím, pro jak staré sportovce to celé je. Myslím si, že jsem se ten bod 1 a 2 snažil taky dodržovat, ale jak to tak čtu, asi jsem nebyl moc důsledný, když mi ještě po žádném tréninku nebylo na zvracení. Asi je to celé jenom pro mladé sportovce do 40-ti let, ne pro nás veterány.

[quote=Mirek Kostlivý][quo­te=running-observer]Asi je to všechno pravda.

Podle bodů 1 a 2 to tedy dělám špatně, ale vzhledem ke svým životním prioritám nevidím důvod to měnit. Trénovat do stavu, kdy je mi zle, podle mého názoru navozuje podmíněný reflex – odpor k činnosti, která mi působí nepříjemné pocity. Vím, že nebudu nikdy 1. Ale z běhání mám radost a utužuje mé zdraví.[/quote] Já nevím, pro jak staré sportovce to celé je. Myslím si, že jsem se ten bod 1 a 2 snažil taky dodržovat, ale jak to tak čtu, asi jsem nebyl moc důsledný, když mi ještě po žádném tréninku nebylo na zvracení. Asi je to celé jenom pro mladé sportovce do 40-ti let, ne pro nás veterány.[/quote] to je psaný pro ty co chtěj bejt nejlepší…ale i podle těchto zásad vidíš, že pouze objem nestačí, ať už je sebevětší, úseky jsou prostě nutnost

Mark Allen(6ti násobný vítěz Havaje) říká, nikdy netrénuj na maximum, nezbydou ti síly na závod. Toho se držím, v tréninku dostávám od svých sparingů „na prdel,“ ale v závodě jsou daleko za mnou.

Můj sparing má osobák na maraton o 20minut lepší, má zamlada 1500m za 3:49´, ale prostě v tréninku moc dře, podle mě, občas mu na kole i na běhu neuvisím, ale při závodě mu dám na 180ce i na maratonu s přehledem. Člověk to musí brát trochu „easy.“ Já jsem si to dřít v tréninku vyzkoušel před pár lety, 2 roky jsem byl soustavně zataženej. Pak jsem trochu ubral a výkonnost šla nahoru. Výrazně. Chce to poslouchat tělo, sledovat tepy.

[quote=ironman]Mark Allen(6ti násobný vítěz Havaje) říká, nikdy netrénuj na maximum, nezbydou ti síly na závod. Toho se držím, v tréninku dostávám od svých sparingů „na prdel,“ ale v závodě jsou daleko za mnou.[/quote] Můj dlouholetý kamarád a několikanásobný mistr ČR v triatlonu se řídil svým oblíbeným heslem:odpočinek dělá mistry.Úspěšně.

[quote=Barcelo­na]Hele oni každý říká něco jinýho každej kdo něco dosáhl ale nejet naplno je nesmysl!!Třeba nějakou dobu před závodem chápu ale jinak ne…A nenapadlo tě třeba že máš narozdíl od nich talent a v tréninku se na své poměry flákáš a kdybys tomu běhání dal vše tak by jsi ty sparingy úplně smetl?ono každej fakt říká něco jinýho…Co se týče trénování do posledního dechu v tréninku tak je určitě nějaké omezení to jo ale jít naplno – to je něco jiného[/quote] Život není černobílý,pravda není jenom jedna a každému vyhovuje něco jiného.Nejsme naklonovaní roboti,aby stačil jeden univerzální recept.Sbírej info,zkoušej,pře­mýšlej a analyzuj.

[quote=milan][qu­ote=ironman]Mark Allen(6ti násobný vítěz Havaje) říká, nikdy netrénuj na maximum, nezbydou ti síly na závod. Toho se držím, v tréninku dostávám od svých sparingů „na prdel,“ ale v závodě jsou daleko za mnou.[/quote] Můj dlouholetý kamarád a několikanásobný mistr ČR v triatlonu se řídil svým oblíbeným heslem:odpočinek dělá mistry.Úspěšně­.[/quote] Samozrejmne ,ovsem pokud netrenujes poradne a na plno kdyz mas trenovat na plno, tak nemusis odpocivat. Jeden muj treninkovy kolega pro same odpocivani ani skoro „nezacal“ trenovat a postupem casu jsme se od sebe vykonnostne vyrazne vzdalili.

[quote=milan]Sbírej info,zkoušej,pře­mýšlej a analyzuj.[/quote] To se mi strasne libi. Pokud clovek zapoji inteligenci, tak se daleko min nadre. Jak rika stare prislovi, kdo nema v hlave, musi mit v nohach :)

Pokud vím, tak v literatuře se uvádí, že intervaly se běží tak na 95%, jen závod na skoro 100%. Také se lze dočíst něco o přetrénování se svými důsledky: zánět šlach, natržený sval, únavová zlomenina, …

[quote=Xixao][qu­ote=milan][qu­ote=ironman]Mark Allen(6ti násobný vítěz Havaje) říká, nikdy netrénuj na maximum, nezbydou ti síly na závod. Toho se držím, v tréninku dostávám od svých sparingů „na prdel,“ ale v závodě jsou daleko za mnou.[/quote] Můj dlouholetý kamarád a několikanásobný mistr ČR v triatlonu se řídil svým oblíbeným heslem:odpočinek dělá mistry.Úspěšně­.[/quote] Samozrejmne ,ovsem pokud netrenujes poradne a na plno kdyz mas trenovat na plno, tak nemusis odpocivat. Jeden muj treninkovy kolega pro same odpocivani ani skoro „nezacal“ trenovat a postupem casu jsme se od sebe vykonnostne vyrazne vzdalili.[/quote] Samozřejmě ten slogan říkal s určitou nadsázkou a moc dobře věděl o nutnosti vyváženosti treningu a odpočinku.

Co ten talent? Určitě to vlákno o dětech založím, protože dcerka (6 let) má sport ráda (jde jí skok z místa, běhání, lezení po stromech – 5 m do výšky no problem, na plavání jí chválí). Někde jsem slyšel/četl, že v populaci je mnoho talentů. Mnoho z nich však zůstane neodhaleno a naopak mnoho tzv. normálních sportovců dosáhne vynikající výsledky. Díky tréninku. Viz hokejisti (tam je ale brutální, jak kluci od 4 let trénujou x-krát týdně…). Dále jsou asi nutné fyzické předpoklady (volejbal, basket). No a také talent je důležitý jen v některých sportech. Co plavání ? Je tam nutný talent? Co vy na to?

[quote=Pem]Co ten talent? Určitě to vlákno o dětech založím, protože dcerka (6 let) má sport ráda (jde jí skok z místa, běhání, lezení po stromech – 5 m do výšky no problem, na plavání jí chválí). Někde jsem slyšel/četl, že v populaci je mnoho talentů. Mnoho z nich však zůstane neodhaleno a naopak mnoho tzv. normálních sportovců dosáhne vynikající výsledky. Díky tréninku. Viz hokejisti (tam je ale brutální, jak kluci od 4 let trénujou x-krát týdně…). Dále jsou asi nutné fyzické předpoklady (volejbal, basket). No a také talent je důležitý jen v některých sportech. Co plavání ? Je tam nutný talent? Co vy na to?[/quote] Cit pro vodu.

[quote=Pem]Co ten talent? Určitě to vlákno o dětech založím, protože dcerka (6 let) má sport ráda (jde jí skok z místa, běhání, lezení po stromech – 5 m do výšky no problem, na plavání jí chválí). Někde jsem slyšel/četl, že v populaci je mnoho talentů. Mnoho z nich však zůstane neodhaleno a naopak mnoho tzv. normálních sportovců dosáhne vynikající výsledky. Díky tréninku. Viz hokejisti (tam je ale brutální, jak kluci od 4 let trénujou x-krát týdně…). Dále jsou asi nutné fyzické předpoklady (volejbal, basket). No a také talent je důležitý jen v některých sportech. Co plavání ? Je tam nutný talent? Co vy na to?[/quote] Hele já bych řekl že talentů je strašně moc , třeba ve fotbale si myslím že kdyby ti talenti tady v ČR všichni pořádně makali tak Nedvěd hraje krajský přebor…ČR má strašně moc talentů, ale ti pak spoléhají na to že nemusejí jít na tréninku do maxima a jdou výkonnosne dolů a předbíhají je ti pracovitější…I v re­prezentaci fotbalové ČR to vidíš – takoví Nedvěd, Koller, Grygera, Mareš, Rozehnal, Jankulovski, dříve Němec, Bejbl, Gabriel (je to nedávno proto je píšu),…ti na to museli makat jak blázni a přitom máme talenty že jeden třeba vyhrál soutěž o nejlepší talent (myslím že na světě) v Manchesteru United – jakýsi Ondřej Karafiát třináctiletý…a počkej si jak dopane. A Bruckner řekl že prý takových Karafiátů jsou v česku stovky.....to myslím o talentovaných češích hovoří za vše. Nej talenti jsou podle mě Afričani a myslím že tvoje dcera by musela na sobě hooodně makat aby to někam dotáhla, taky jestli ji chválí na plavání v Horní Dolní tak to neznamená že má nějaký talent. Podle mě je základem všeho trénink…

[quote=Barcelo­na][quote=Pem]Co ten talent? Určitě to vlákno o dětech založím, protože dcerka (6 let) má sport ráda (jde jí skok z místa, běhání, lezení po stromech – 5 m do výšky no problem, na plavání jí chválí). Někde jsem slyšel/četl, že v populaci je mnoho talentů. Mnoho z nich však zůstane neodhaleno a naopak mnoho tzv. normálních sportovců dosáhne vynikající výsledky. Díky tréninku. Viz hokejisti (tam je ale brutální, jak kluci od 4 let trénujou x-krát týdně…). Dále jsou asi nutné fyzické předpoklady (volejbal, basket). No a také talent je důležitý jen v některých sportech. Co plavání ? Je tam nutný talent? Co vy na to?[/quote] Hele já bych řekl že talentů je strašně moc , třeba ve fotbale si myslím že kdyby ti talenti tady v ČR všichni pořádně makali tak Nedvěd hraje krajský přebor…ČR má strašně moc talentů, ale ti pak spoléhají na to že nemusejí jít na tréninku do maxima a jdou výkonnosne dolů a předbíhají je ti pracovitější…I v re­prezentaci fotbalové ČR to vidíš – takoví Nedvěd, Koller, Grygera, Mareš, Rozehnal, Jankulovski, dříve Němec, Bejbl, Gabriel (je to nedávno proto je píšu),…ti na to museli makat jak blázni a přitom máme talenty že jeden třeba vyhrál soutěž o nejlepší talent (myslím že na světě) v Manchesteru United – jakýsi Ondřej Karafiát třináctiletý…a počkej si jak dopane. A Bruckner řekl že prý takových Karafiátů jsou v česku stovky.....to myslím o talentovaných češích hovoří za vše. Nej talenti jsou podle mě Afričani a myslím že tvoje dcera by musela na sobě hooodně makat aby to někam dotáhla, taky jestli ji chválí na plavání v Horní Dolní tak to neznamená že má nějaký talent. Podle mě je základem všeho trénink…[/quote] to Barca – takže v podstatě souhlasíš, že talent je na druhém místě, nejprve je trénink (+trenér, zázemí) ? tak to má dcerka dost velké šance. Navíc když se u ní objeví ten talent.:-)) Třeba ne v běhu, ale kdoví (re Kratochvílová).

Ono tie citaty Conconiho su dost zjednodusene a nemozu sa vytrhavat z kontextu. Skratka a dobre, kto chce sutazit na spickovej urovni a stat sa event. sampionom, musi neuveritelne driet a strasne vela obetovat. Bodka. Na druhu stranu to nemozno brat, ze sa ma trenovat kazdy den do mrtva, lebo to je hlupost. Trening je k tomu, aby sme adaptovali telo na SPECIFICKU zataz a to postupne pocas dlhych rokov. Niekto je adaptabilnejsi- talent, niekto menej. Takisto zaciatocna lajna nie je postavena pre kazdeho rovnako a teda nie kazdy sa moze stat sampionom- ako sa hovori- „If winning was easy, everybody would do it“. V kazdej priprave je cas, kedy si treba siahnut az skoro na dno sil, ale takisto cas na regeneraciu a oddych, bez kt. neposunieme telo dalej a nedame mu sancu sa adaptovat. Aj ti najlepsi sportovci maju dni volna, alebo lahkej zataze a to pravidelne. Skutocne na 100% (nie na 75%, ani na 95%) nemoze ist nikto, okrem kona- kon patri (spolu s niektorymi dalsimi zvieratami) k tomu druhu, co su schopne sa vystavit az na dno- tak, ze po zavode zomru, alebo ich treba utratit. To clovek nevie, lebo ma silny pud sebazachovy, takze nejake to 1% sil mu vzdy zostane. Problem je vsak naucit telo pracovat aspon na tych 90–99% v zavode a to ide iba dlhodobym treningom a rozumnym davkovanim extremnej zataze.

to Pem: hlavne musi zacit brzo, otazkou pak je, jak vyroste, coz ted asi neodhadnes, vyska je pro plavani jedna z hlavnich predispozic. Pokud zacne plavat brzo, tak nebude s citem pro vodu problem.

s citem pro vodu problem byt muze. Trenoval jsem vodni polisty nekolik let a setkal se s nemalo kluky, kteri se poradne plavat nenaucili. Teda pod poradne plavat nenaucili mam na mysli treba to, ze nebyli schopni zaplavat ani v dorostu 100m kraul pod 1:10, coz je pro normalniho smrtelnika super, ale hrat na celostatni urovni se tak neda. 2pem: hlavne malou do niceho netlac na silu, me tak tlacil tata prave do pola. V puberte jsem s tim totalne demotivovany prastil, protoze me to vlastne nikdy nebavilo a normalni vztah ke sportu jsem si diky tomu zacal budovat az nekdy kolem 20-tky, kdy jsem zjistil, ze mi neco chybi. Mam stejne starou dceru jako Ty a rozhodne nemam v planu opakovat chyby, kterych jsem byl sam obeti.

Nevím, já trénoval plavce a zkušenost je taková, že u dětí, které začnou brzo (cca 4–5let) tak problem s citem pro vodu nebyl. S pólem zkušenosti nemám, tak nemůžu porovnávat.

[quote=Jecminek­.Maselnik]s ci­tem pro vodu problem byt muze. Trenoval jsem vodni polisty nekolik let a setkal se s nemalo kluky, kteri se poradne plavat nenaucili. Teda pod poradne plavat nenaucili mam na mysli treba to, ze nebyli schopni zaplavat ani v dorostu 100m kraul pod 1:10, coz je pro normalniho smrtelnika super, ale hrat na celostatni urovni se tak neda. 2pem: hlavne malou do niceho netlac na silu, me tak tlacil tata prave do pola. V puberte jsem s tim totalne demotivovany prastil, protoze me to vlastne nikdy nebavilo a normalni vztah ke sportu jsem si diky tomu zacal budovat az nekdy kolem 20-tky, kdy jsem zjistil, ze mi neco chybi. Mam stejne starou dceru jako Ty a rozhodne nemam v planu opakovat chyby, kterych jsem byl sam obeti.[/quote] to jecminek: mam moc prace, tak ty deti probereme pozdeji. jen chci rict, ze ji nutit rozhodne nebudu. Ale deti jsou dost „ohebne“. Jdou dobre namotivovat a doufam, ze ji nejaky sport chyti.

to ironman: ta vyska na plavani mne nenapadla. diky. doufam, ze plavani nebude jeji zavodni sport. ani behani. Chtel bych, aby hrala nejaky kolektivni sport. Problem ale vidim v tom, ze v individualni sportu opravdu zalezi jen na tobe. V kolektivnim si sam neporadis. Krome Micheala Jordana 

souhlas, nemam kolektivni sporty na soutěžní urovni rád:). Plavání je super v tom, že není tak drsný sport pro tělo.

Diky za reakce, ale nechci tady probirat, ktery sport je vhodny. BTW tenis, stejne jako golf nepovazuji za sporty, ktere bych u dcery uvital: tenis je nuda, golf je snobarna. to je muj nazor. nikomu ho nevnucuju.

Chci tady obecne (a do budoucna) probrat, jak zacit s detma, kdyz clovech chce tomu diteti dat moznost, aby jednou bylo na takove urovni, kdy se rozhodne: Jo, chci ve sportu neco dosahnout / Ne, budu delat umeni, jazyky aj. Jsem si jisty, ze v nekterych sportech to proste nejde zacit v 15ti.

[quote=Barcelo­na][quote=Pem][qu­ote=Jecminek.Ma­selnik]s citem pro vodu problem byt muze. Trenoval jsem vodni polisty nekolik let a setkal se s nemalo kluky, kteri se poradne plavat nenaucili. Teda pod poradne plavat nenaucili mam na mysli treba to, ze nebyli schopni zaplavat ani v dorostu 100m kraul pod 1:10, coz je pro normalniho smrtelnika super, ale hrat na celostatni urovni se tak neda. 2pem: hlavne malou do niceho netlac na silu, me tak tlacil tata prave do pola. V puberte jsem s tim totalne demotivovany prastil, protoze me to vlastne nikdy nebavilo a normalni vztah ke sportu jsem si diky tomu zacal budovat az nekdy kolem 20-tky, kdy jsem zjistil, ze mi neco chybi. Mam stejne starou dceru jako Ty a rozhodne nemam v planu opakovat chyby, kterych jsem byl sam obeti.[/quote] to jecminek: mam moc prace, tak ty deti probereme pozdeji. jen chci rict, ze ji nutit rozhodne nebudu. Ale deti jsou dost „ohebne“. Jdou dobre namotivovat a doufam, ze ji nejaky sport chyti.

to ironman: ta vyska na plavani mne nenapadla. diky. doufam, ze plavani nebude jeji zavodni sport. ani behani. Chtel bych, aby hrala nejaky kolektivni sport. Problem ale vidim v tom, ze v individualni sportu opravdu zalezi jen na tobe. V kolektivnim si sam neporadis. Krome Micheala Jordana [/quote] Hele víš co bych jí doporučil???Nej­lepší je tenis!Podle mě jednoznačně zaprvé dá se nádheně natrénovat – dá se trénovat i doma o zed, a pak se stačí ještě naběhat fyzičku a pracovat na rychlosti a má vyhráno, doladí se i obratnost…Pokud máš teda dost peněz na kurty…Navnadil bych ji na tenis být tebou..Navíc málokterý tak známý sport má tak uznávou úroven i v ženském stejně jako v mužském provedení než tenis. PS: bacha na lesby:)))))))))­[/quote] Nezjednodušuj , je to jako všechno podstatně složitější.Čím viíc víš o dané problematice,tím otevíráš další dimenze problému a objevuješ složitost celého systému.Ti kteří o problému vědí hodně a jsou pokorní,jsou zpravidla Ti nejskromnější.Váží svoje slova…

[quote=Barcelona]Já jen že být mi ted 7 let tak okamžitě jdu na tenis…[/quote] nevím, ale srovnávat racionální mylšení sedmiletého děcka a tebe je trošku nadstřelené, ne? Přece jen dětská psychika je vyvinutá v tomto období jinak a takový prcek má naprosto jiné priority (a určitě to není to, že děcko ví, že v tenise se točí prachy, sláva a kdoví co ještě – mu je to naprosto ukradené). Děcko v tomhle věku nepřemýšlí vypočítavě na tak dalekou budoucnost jako je věk 20 let. Stačí si pročíst něco o vývojové psychologii… Osobně bych dal na nespecializovanou přípravu do cca 12 roku, pak už samo dítě dokáže posoudit, co ho baví a co ne (a navíc jde posoudit překlady k jednotlivým sportům, do té doby se zase zlepšuje jedna podstatná stránka osobnosti – psychomotorická všestrannost).

Rad bych, aby hrala basket. Tam ovsem jde o talent/cit pro hru + fyzicke predpoklady (podle rodicu muze mit mezi 175 a 185 cm) + specialni trenink (neni tak tezky, uplatnis se i s prumernou strelbou) + chytrost + dobra fyzička (rychlost, akcelerace, vytrvalost – pokud hrajes cely zapas). Docela komplexni sport, ne? BTW: uvadi se, ze basket hraje na svete vice lidi nez fotbal.

mně osobně je úplně jedno, jaký sport budou moje děti dělat, jehom bych byl moc rád, aby jim přinášel radost. Malá po skončení školkových tanečků začala chodit ve škole do tanečního aerobicu a je naprosto nadšená. Stejně je tomu zatím v plavání, kde jde ale o přípravný kurz, žádné závodění. Je to jediná věc, do které ji ovšem budu velmi usilovně „motivovat“, protože se nechci na koupalištích nervačit, že se mi dítě topí, když ho minutu nevidím. Souhlasím plně s tím, že u takto malých dětí je to hodně o motivaci, která ale musí být dobře nastavená, protože chytré dítě si cestu stejně najde svoji. Nechám ji vyzkoušet všechno, o co projeví zájem, ale budu asi celkem trvat na tom, aby aspoň u jedné věci vydržela. 2 Barcelona: kolektivní sport ale zase rozvíjí jiné dovednosti, které se můžou hodit v životě, jako je týmový duch, spolupráce, vyjednávání atp. Jinak musím říct, že Ti závidím Tvoji sebejistotu při školení podstatně starších zdejších „mazáků“ (ti mazáci nejsou myšleni pejorativně). Jsem tady teprve chvíli, ale vůbec se nedivím, že jsi někde ve fórech (jak jsi sám uvedl) mohl mít problémy. V mnou moderovaném fóru by jsi je rozhodně měl.