>> jm1, 15. 03. 2014 07:26:35

eviem ci citame to iste

hypoteza je ze adapotacia je dlhodoby proces a tak to ze 30 dni nedalo zlepsene vysledky potvrdilo ze 30 dni nestaci cize ze adaptacia je dlhdoby proces.

myslym ze ak by si sa sustredil na podstatu veci a hladal ako sa najlepsie v tom individualne prisposobit urobil by si pre seba lepsie ako sa hrat na slovocka a prehranat sa v roznych studiach ktore maju ine zamery.

najdi na svojom tele co a ako funguje

Přes 30 let stará studie Effects of glycogen depletion and pedaling speed on ‚anaerobic threshold‘, zkoumající souvislost mezi ventilačním prahem a laktátovým prahem.

Při zátěžových testech se běžně měří jen ventiláční práh, pro změření laktátového prahu je potřeba v průběhu výkonu odebírat krev. Výsledky studie souvislost mezi těmito dvěma prahy vyvrací, zátěžové testy bez odebírání krve jsou tedy k ničemu. Navíc ani nad laktátovým prahem nebyla potvrzena (ale ani vyvrácena) svalová hypoxie, tedy anaerobní stav.

Ale proč tuto studii zmiňuji: byly v ní použity dvě kontrastní metody – zvýšení otáček při stejném výkonu (z 50 rpm na 90 rpm), a výkon ve stavu vyčerpaného glykogenu (GD). GD bylo dosaženo zátěží večer před testem a hladověním přes noc až do ranního testu. Z výsledků vyplývá:

• GD neomezuje podaný stupňovaný výkon, ani nesnižuje dosažené maximum
• při GD nízká tvorba laktátu (z čeho taky), díky vynucenému spalování tuků
• při GD zvýšené ranní množství ketonů v krvi, přestože nešlo o dietní ketózu
• kyselost krve byla ovlivněna pouze laktátem (vždy), ketony nikoliv (u GD)
• vyšší tělesná hmotnost snižuje hladinu laktátu rychlejší recyklací (vždy)

Pro jistotu připomínám: ketóza ≠ vyčerpaný glykogen (GD). Co však mají společné, je preference tuků pro hrazení energetického výdeje.

V teoretické práci Metabolic Factors Limiting Performance in Marathon Runners jsou poměrně zajímavé grafy, znázorňující:

• graf 2: maximální možnou rychlost při maratonu, v závislosti na VO₂ max, koncentraci glykogenu ve svalech nohou, a poměru svalů nohou na hmotnosti těla
• graf 3: na kolik km vystačí glykogen v závislosti na jeho koncentraci ve svalech nohou, a na intenzitě běhu (% VO₂ max), tedy zda v průběhu maratonu přijde „náraz do zdi“
• graf 4: souvislost mezi HR a rychlostí, v závislosti na VO₂ max (či obráceně, odhad VO₂ max z rychlosti a HR)

Je z toho pěkně vidět (no dobrá, chvíli trvá se v těch grafech zorientovat :o), proč se všeobecně (tedy pro jistotu) doporučuje 60% intenzita. A také, že bez zvýšení VO₂ max (tréninkem), či zvětšení svalů (tréninkem), či koncentrace glykogenu („carb-loadingem“) se třeba já s VO₂ max mezi 60–65 na maratonu pod 3°10' nedostanu. A na 1500 m se ani při 100 % HR max nedostanu pod 4'30". :o)

>> oblivion, 15. 03. 2014 12:32:48

mne sa ta studia moc nepaci

vychadza z ideologie ze maraton je tym ultimatnym testom limitujucej ludskej vytrvalosti

a dalej vychadza ze cloevek musi bezat maraton na principe naplknenie glykogenu a na principe ze sa bezi na hranici vycerpavania glykogenu, takze to je potom limitujuce pre vysedny vykon, ta studia teda ukazuje cukroivym bezcom preco maju limit a kde maju limit a pripadne co s tym robit, ale je zaujimave len pre cukrovych bezcov

je to ako dokazovat elektrickej lokomotive ze ked nema v tendri dostatok uhlia tak nepotiahne vlak az do Ciernej nad Tisou

>> rudo, 15. 03. 2014 21:00:10

Pokud mluvíš o tom druhém příspěvku, tak to není studie, ale teoretická práce, snaha sestavit model, odpovídající dílčím studiím jednotlivých aspektů běhu – to za prvé. Za druhé, na glykogen se běží i v ketóze, tudíž nejen to o lokomotivách je zcestné. Za třetí, na maraton je vázaný pouze graf č. 2, ostatní jsou zcela obecné – např. dle grafu č. 3 lze i s nejnižší koncentrací glykogenu uběhnout 80 km rovnoměrně (tedy bez ztráty rychlosti z důvodu vyčerpání glykogenu), ovšem na 35 % VO₂ max (uznávám, to už není běh).

Zda tento teoretický model odpovídá realitě a zda jej lze použít i pro předpovědi, je zcela jiná otázka. Též pokud se Ti zdá, že keto-adaptovaný běžec bude dosahovat vyšších rychlostí, nic moc to nezmění. V některých grafech to posune křivky doprava nahoru, v některých doleva dolu, ale to důležité pro pochopení, tedy vzájemné vztahy, zůstane stejné. Je to jen otázka kalibrace.

>> oblivion, 15. 03. 2014 12:32:48

když posuneme křivky podílu T/S na energii při ketóze doprava na 80/20 při 60% VO2max, tak při předpokladu, že máme k dispozici 200g S, tj. 30% celkové vydané energie, se dostaneme na asi 73% VO2max. Je to reálné?

>> oblivion, 15. 03. 2014 21:32:04

viem ako to myslis, ale vidim to inak

>> EdCable, 15. 03. 2014 08:28:18 …jestli jsou nejake mineraly uprednostnene…

V krystal. struktuře v komplexu C6H18O24P6 · xNa+ · yH2O kompenzuje náboj kruhu X=12 sodík. iontů.

Divalentní (např. Ca2+ či Mg2-) kationty: nejochotněji se to prý váže do komplexů s hodnotou X <=4, přičemž už tricalcium- or tetracalcium soli jsou nerozpustné.

A BTW, přežvýkavci v sobě mají mikroorganismy s phytázami , které to umí „dekomplexovat“

>> rudo, 15. 03. 2014 10:59:06 …neviem ci citame to iste…

Taky soudím.

Ostatně právě proto, abych možnost DEZinterpretace kýmkoliv pokud možno snížil, zde své příspěvky doplňuji CITACEMI originálních pramenů v původním znění.

Zach Bitter novy US 200k rekord na draze za 16:22:27. Stary rekord Rae Clarka z roku 1990 mel hodnotu 16:55:12 (!). Jinak svetak je uplne jinde – za 15:10:27 (Kouros, 1997).

Jinak Bitter na svem blogu pise o experimentu Phinneyho a Volka (autori velice praktickych publikaci "The Art and Science of Low Carbohydrate Living/Perfor­mance), na kterem spolupracuje, a odhadu sveho ciste tukoveho tempa(7:30 min/mile). Jsem zvedav hlavne na vysledky te FASTER studie.

>> jm1, 16. 03. 2014 10:01:31

Jak jsem psal jiz vyse, nekde jsem videl nazor, ze bakterie v lidskem streve jsou tez schopny fytaty „dekomplexovat“.

Clanek je zde , cerpa z tohoto reportu o teto studii .

To by trochu menilo muj pohled na lusteniny, ktere jsem sice povazoval za vcelku zdrave, ale neprilis vyzivne. Otazkou je ucinnost, spousta faktoru je, alespon pro me, neznamych.

>> EdCable, 16. 03. 2014 11:08:03

Pokud to chápu správně (a to není jisté , „dívám se“ na to jen chvíli), tak tomu v Cell Rep. popsanému enzymu „chutná“ až čistý inositol phosphate, a před ním by z toho „něco“ (namátkou BPP = β-propeller phytase) mělo odebírat protiionty.

Další čtení:

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20964370

>> EdCable, 16. 03. 2014 11:08:03

Mohl bych poprosit o více informací k těm luštěninám? U nich mám trochu zmatek, některé low-carb zdroje říkají ano, jiné ne. Mám je hrozně rád a zatím jsem je v rámci své krátké NSS kariéry omezil, ale stýská se mi . Díky.

ten clanok o lustetinach je taka vedecka klasika

jedovate vypady jeden an druheho a argument je ten ze protivnik nema dostatok, alebo nema ziadne publikacie… cize nie je uznany autor klasikou a tak nemoze prist s niecim novym co je proti klasike…

toto je typicka situacia v argumentacii a rozhodne stoji za to si to podrobne precitat.

otazka fosforu je zaujimava celkovo a specificky pre atletiku, kedze v praxi casto vidim ze zavod je zachraneny vypitim COKE, ked uz naprikald chodci na 50km po 25km usilovneho pitoa sladkych vodicciek a jedenie gelov maju stav ked sa striuedaju sracky a sablenie a energia je nechana v krikoch ci kadibudkach na okruhu

tak prechod na pitie coke vrati chodca do zavodenia schopneho stavu a casto to zachranilo aj pozicie na bedni a medajle z MS a OH, konkretnee info je od AUS chodcov

zaujimave reakcie su ked sa ich spytam tak preco potom nepiju COKE od zaciatku ale najprv sa nicia gelmi a roznymi gatorade – ten vyraz v tvari ked akoby tu otazku doteraz este nepoculi a potom nejaka odpved ze akoze zvazovy expert na stravu im to tak predpisuje a tu COKE tam maju len tajne ako vlastnu zachranu…

COKE je pritom aj niektorymi dokormi odporucana ako zdroj fosforu…

je to velka skoda (prtave som to vcera preberal s kamosmi) ze preco sa nepredava COKE ktora nielenze nema ziadny cukor ale nema ani toxicke umele sladidla

proste jednochu nesladena ?

v kontexte toho ze vraj zdrave bakterie dokazu vydolovat fosfor pre telo aj z rozneho jedla…

dolezite je vsimnut si zakladnu podmienku tych fytatovych uvah teoretizovania a vzajomneho okydavania jednotlivych GURU-ov :

IN THE HEALTHY GUT :.....

a potom sa to uz nespimina takze vsetko to plati iba v absolutne zdravom crevom co ma 2 aspekty – zdravim dlhodobo a momentalne v ten den v absolutne zdravej vrcholovej forme

co nie je to iste pretoze vela ludi ziska v niecom kvalifikaciu napriklad vyucny list alebo uni diplom a tym sa raz kvalifikuju ale to neznamena ze v nasledujucich rokoch budu kazdy den sa v tom odobre spravne prientovat

a tak ak aj niekto pride na zajklade niecoho k nazoru ze ma healthy gut, nemusi o znamenat ze hociktory den je ten GUT vo vrcholovej forme.

ak ma osobak na 10km z vlanajska 27:12 tak mozno zajtra na narodnych majstrakoch to len dolacam za 29:53, sice staci na placku ale zdaleka som neni v o svoje vrchoilovej forme

cim chcem povedat ze kto stravi lusteninu a ziska z nej fosfor nie je take iste a ci ten vyvoleny jedinec to dokaze hocikedy a kazdy den je tiez velmi otazne

z diskusie k tomu expertnemu clanku je snad najdolezitejsie toto :

“The methods for making the two breads are not at all the same,” said Philippe Levin, a baker in Paris’s Ninth Arrondissement on the Right Bank with 25 years in the business. “The secret to making a good tradition is time, time, time. Fermentation is very, very slow. The aromas, the sugar have to emerge. It takes a good three and a half, four hours from start to finish.”

cize velmi pomale pracovanie enzymov na zmenu vychodzej psenice, nieco co poznali aj nasi predkovia so skutocnou slovanskou kulturou a co teraz dokazu snad len este niekde na dedine dozivajuce stare mamy.

je to nieco podobne ako rozdiel medzi pomaly varenym masom na teplotach menej ako 100C a medzi rychlo upalenym masom, sice sa to tyka principalne inych zivin ale rozdiel v procese pripravy a naslednom efekte na zdravie ma rovnaku logiku

gabriella kadar // Feb 26, 2014 at 17:51

Fassano claims that human beings cannot digest gluten. But that people with gluten intolerance have the same symptoms as celiacs but without damage to the microvilli. He claims that people get junction openings but that they close afterwards. ??

All I know is gluten has the same effect on my bowel function as codeine. Stops movement. Gas buildup. Bloating. Gluten is an exorphin. So, like an endorphin, feel good on the brain, opiate effect. Hence, allegedly it’s addictive properties. 100% sourdough rye bread just doesn’t have that same ‘feel good’ effect. Rye is 8 grams gluten and sourdoughing reduces that significantly. How significantly? Don’t know.

The immediate response of bread eaters to a person who low carbs and eats no bread (not low carbing anymore) “isn’t it boring?” I would ask them ‘Why isn’t eating bread for breakfast, lunch and supper boring?’ Bread has ‘kick’. It’s really telling that people can eat the same damn thing all day long and never get bored of it.

co znovu privadza k tomu co som davno pisal ze obilniny su primarne drogova zavislost a referncie uz su v knihe Mario Puzzo – Krstny otec, ked matka klanu miesto drog jedla chleba a korky z chleba ked bola kriza 

debata by mala striktne rozlisovat obilniny od strukovin (federalnych lustenin)

teda differentiate between grain and pulses

Tyjo… Tady si dovolím nesouhlasit. Že je návykový cukr a že je příjemné jíst cukr a že cukr vyvolává touhu po dalším cukru, to naprosto souhlasím. Když si ho na pár dní odpustím (a to počítám jen jednoduchý, o komplexních polysacharidech nemluvím) tak je potom strašně příjemné dát si hodně pocukrovaný čaj. Když si dám 2 sušenky oreos, prostě se cítím dobře a mám chuť do sebe cpát další – než se předávkuju a je mi blbě. Ale chleba a obiloviny? Možná to souvisí s tím, že u nás doma prakticky nevedem „bílý chleba“ (mimochodem, je pozoruhodné, kolik lidí na něho nadává a přitom… v čechách se prakticky neprodává.. maximálně jako veka, která bývá pro většinu lidí spíše sváteční nebo bílé bagety, které moc lidí jednoduše nejí), bílé housky, rohlíky a tak dále a jím maximálně klasický český šedý chleba. Ale nikdy jsem po pozření pečiva neměl sebemenší pocit, že bych ho měl sníst víc, že bych na něm měl nějakou závislost. Bez chleba vydržím bez problému týdny, a když ho začnu jíst, tak to je spíše proto, že se mi hodí jako „nosič“ jiných přísad. Co se týče vyloženě bílého pšeničného pečiva tak to nejen, že mi po konzumaci nenavozuje žádné příjemné pocity, ale představa, že bych ho měl konzumovat nějak častěji a ve větším množstvím mě taky štěstím rozhodně nenaplňuje. Nevím, jak jsou na tom jiní lidi, ale tohle tvrzení, že je chleba (potažmo obecně pečivo) návykové a jak vyvolávají touhou mít víc a víc mi přijdou celkem zcestná… Jestli se u nás nějak více konzumujou, tak je to spíše daleko více dáno tím, že děti jsou odmalička vychovávané v tom, že by se to jíst mělo („Dej si rohlík, ať se pořádně najíš!!“). Je to prostě takový náš národní staple, něco jako v Asii rýže, nebo v Mexiku kukuřice/fazole. Podotýkám, že otázka, jestli je pšenice, potažmo lepek zdravá je už zase úplně jiná otázka někde mimo.

>> Eirrikr, 16. 03. 2014 22:30:27

ja osobne sa snazim nejest pecivo (resp. psenicu vseobecne), ale vydrzim max. tyzden, mam silne abstaky a suchy rozok je pre mna najlepsie jedlo na svete

>> Eirrikr, 16. 03. 2014 22:30:27

snaha rozlisovat biele vyrpbky od tzv xelozrnnych je dost zavadzajuca v podstate sa to nijako zaujimavo nelisi a dalej tie obilne opiaty to nie je len chleba je to vsetko : spagheti rezance slize knedliky spodok z pizze, proste vsetko vratane roznych ranajkovych cerealii

ak je to hodne pocukrovane tak efekt cukru a inych chemikalii prehlusi jemensji efekt opiatu

a dalej stoji za serioznu uvahu : co je to naozaj ten chleba predavany v obchode ?

naprikald tu v AUS, ale vraj je to aj inde vo vsypelej civilizacii, na urychlenie velkovyroby – niet cas na kvasenie atd sa jednoducho miesa do muka pomlete perie zo sliepok, Toto trdenie sa rozne vysetrovalo a rozne potvrdzovalo a tuanjsie slepacie zabijacie fabriky to hrdo potvrdili ze zo sliepok nevyde nic nazmar ze doslova vsetko sa nejako pouzije v Otravinarskom priemysle a aj to perie do chlebov

to ze chelba je LAHKY a vzdusny je vysledkom toho ze je tam to perie a potom je otazka kolko tej muky a teda kolko tych opiatov sa tam vlastne dostane – asi nie dost na to aby si zistil ucink na sebe ked tam ucinkuje vselico ine a pre teba nastastie to vselico ine vyvolava odpor k jedeniu toho chleba

u nas doma je taka prax ze chelab ide hned do mrazaku ako sa prinesie uz narezany z obchodu takto vydrzi dlhe tzydne a kazdy krajec sa len zohreje v hrainkovaci a roztopi atd

ak to tam syn nastavi nespravne (ja to samzorejme nejem ten chleba si v tom pripali tak je vsade rovnaky smrad ako ked sa pri peceni pripali koza z kureniec, co mne osobne staci ako dokaz ze ten chleba to je perie.

aby sme sa nestratili v debate, toto je vlakno NS snad by bolo dobre zvalst zaviets temu paleo, ale ked uz sme v tom – je velka chyba pouzit slovo obininy a strukoviny v jednom len za to ze maju phytaty…

V NS sa nas obilniny netykaju kedze je to inak len bezcenny sacharid.

ovsem strukoviny ako zdroj proteinov su zaujimave a otazka je len kolko S v nich je a v akej forme su a ci nemozme vhodnou upravou co najvacsie % S zmenit na RS a teda zivit tym bakterie a nedostavt z toho cukor do nasej krvi

ako sa zistuje moderni paleo autori z kategorie Johny came lately, hodili do idelogie ze strukoviny sa nesmu v Paleo lebo to ludia keduysi nejedli, co je absolutna volovina.

Jeden takyto velky paleo podvodnik svoju ideologiu podporuje vedecky citaciami kde vsak po preciutani tych citacii vde najavo ze tie knihy studie a clanky hovoria o tom preco obilie je skodlive a preco sa obilie kedysi nejedlo ale vobec v nich nic nie je o strukovinach … zda sa ze tento system podvodnych citacii je najnovsia vedecka moda

stoji za to si precitat toto kde su o tom detajly:

http://freetheanimal.com/…legumes.html

a tiez tu diskusiu pod tym

>> jm1, 16. 03. 2014 10:01:31

Dalo by se to prelozit? Prece jenom je to uz, alespon na me, vyssi divci:-) Chapu to tak, ze sodik a vapnik pomahaji „rozlozit“ fytat, repektive jej na sebe navazat po te, co se uvolni z puvodni vazby s jinym kovem?

>> jm1, 16. 03. 2014 12:14:51

A tady pro zmenu, chapu to dobre tak, ze jsou to dva kroky a v tom modelu je v bakteriemi lidskem tele zatim teoreticky proveditelny az krok 2 a nevime, jestli je bakteriuemi v lidskem tele proveditelny krok 1?

>> PaKo, 16. 03. 2014 15:53:20

Tak kdyz to vezmu obecne, tak muj nazor:

1. Individualni reakce. Spouste lidi proste lusteniny zpusobuji neprijemne reakce, je to dano asi hodne stavem strevni mikroflory (prece jenom je v nich dost rozpustne vlakniny a hlavne FODMAP).
2. Obsah sacharidu. Maji pomerne dost sacharidu (i po odectu vlakniny), ktere jsou jaksi proti smyslu nizkosacharidove diety. Zalezi tedy na tom, nakolik chces omezit sacharidy, pokud se opravdu staras primo o tuhle jednu tridu makronutrientu. Pokud jedes volneji neco ve stylu paleo, muzou byt obcasnou casti stravy, do ketogenni diety bych je netahal.
3. Povazuju je za lepsi (koncentrovanejsi) zdroj zivin nez obiloviny a horsi nez zeleninu, vnitrnosti, vejce, maso…(dost zobecnuji)

Radne pripravene muzou byt tedy dle me casti zdrave stravy, ale velice tezko nizkosacharidove, spise rekneme „strednesacha­ridove“. Ostatne spousta zdravejsi casti veganu zaklada svou stravu vice na lusteninach a zelenine nez na obilninach.

>> EdCable, 17. 03. 2014 13:38:57 …Chapu to tak, ze sodik a vapnik pomahaji „rozlozit“ fytat…

Ne, přesně NAOPAK .

Molekuly samotné (=resp. fosfáty na centrálním kruhu navěšené) jsou poměrně dost negativně nabité, a aby se to v roztoku vzájemně „neodpuzovalo“, něco (např. atomy s opač. nábojem) tam musí náboj –12 kompenzovat. Ochotně se to proto váže (chetatuje to) např. s Ca či Mg ionty (resp. zde používaný termín „minerály“). Se 3 a víc Ca/Mg protionty jsou prý ale výsledné komplexy nerozpustné (=metabolicky „málem ztracené“). Efekt řeší (a opět rozpustné to udělá) např. bakterie s enzymem BPP.

>> EdCable, 17. 03. 2014 13:38:57 … nevime, jestli je bakteriuemi v lidskem tele proveditelny krok 1…

Asi tak. Resp. eventuálních dílčích mezikroků tam může být ještě výrazně víc

>> jm1, 17. 03. 2014 16:31:56

Super, diky, takhle jsem to potreboval rict

>> jm1, 17. 03. 2014 16:31:56

>> EdCable, 17. 03. 2014 17:09:22

rád by som vedel o čom rozprávate. Na ANG stránkach Vašich odkazov to nemalo význam ani sa s mojim jazykovým levelom pokúšať, ale teraz vidím že ani v SK/CZ vyjadrení tomu nerozumime o čej je řeč :)

To už je iný level biológie – predpokladám tieto vedomosti súvisia s Vašou dennodennou prácou ?

>> EdCable, 17. 03. 2014 13:49:27

Díky moc! Takhle po lopatě jsem to potřeboval. Jak pravil vincent_vega, jak začnete chlapci ty vaše biochemické analýzy, jsem mimo .

Jinak cíleně se o ketózu nepokouším, ale sacharidy přijímám prakticky jen v zelenině, takže možná v ní sem. Za poslední měsíc a něco jsem z pečiva měl jen 3 krajíčky žitného chleba a z příloh asi 5 rýži. Včera jsem dokonce odolal i pizze!

Snášenlivost luštěnin, pakliže máš na mysli standardní projevy po konzumaci, mám dobrou a tak jsem si ty fazole dneska udělal. Byly vynikající .

v clankoch sa tiez zvyraznnoval rozdiel medzi lusteninami a je to velmi podobne tomu co mam osobnu skusenost a co aj iny ludia pisu.

sosovica-cocka-lentils je asi univerzalne najlepsie stravitelna a je to najjeduchsie zaradit do stravy, vacsinou sa spomina zelena cocka co bude asi v susenom stave ta nasa bezna tmavsia, osobne moc nemam rad tu cervenu tej sa vyhybam

cocka sa aj najruchlejsie pripravy, jej namacanie nemusi byt niekolkodnovy proces a aj varenie je pomerne kratke a rychle

zeleny hrasok – green peas (pozor nie greenpeace) je stravitelny aj za surova, je otazne ci to zaradit z haldiska travenia medzi lusteninu alebo to nechat jednoduchu medzi zelenou zeleninou, osobne kupujem zmrazeny, niekdy ho nasypem do varenia – polievky, leco stew atd a sa teda uvari, inokey ked mam velmi horucu zelinovu polievku a chcem ju rychlo jest nasypem do taniera mrazeny hrach a teploty sa dost rychlo vyrvnaju, ten hrach v tom bude akurat roztopeny ale zostane surovy

soja je nieco podla mna absolutne nejeditelne a sojove rozne vyrobky sa sice uvadza ako specialne zdroje zdravie napriklad K2 (ani inline korcule ani himalajsky kopec) ale pre mna je soja jednoducho nie potravina a tym to konci

fazule – kazdy druh sa inak travi, niektore sa pripravie pomerne lahko aniektore sa mzou pripravovat hocijako a vzdy biudu problem, typicky sa uvadza ako nevhodna fazula : red kidney beans, niekto netravi boby niekdo zas tvrdi ze boby su fajn

rozne ine fazule si terba individni vyslussta a pamatat si ze kazda fazula je ina a tak dosledky budu vzdy ine a najst si ten svoj druh

treba tiez mysliet na spatnu premenu sacharidov na RS cez chladenie a skusat dat uvarenu fazulu do chladnicky na dlhsi cas a jest to potom na studeno so zeleninou

ist cestou fazulovou ma zrejme zmysel pre vegetarianov alebo pri ciastkovom obmedzeni masa, treba pamatat ze okrem toho ze su tam teda S a nechceme sa dstat vzdy cez urcitu hodnotu su tam aj B a tam si to tiez treba ustrazit, vela B telo unavuje a zatazuje