*>> Meescha, 21. 09. 2016 12:59:42

Bavíme se o kratších tratích než 10 km. Navíc problém s dechem má při krátkých a středních tratích každý (kyslíkový dluh). Spíš je divný, když ho někdo nemá.

>> rejca, 21. 09. 2016 12:55:39

Neboj, při těch krátkých tratích nemám čas na to koukat. Ale na Myslivně jsem nastavil sofistikovaně kombinaci pípání a autolapu a to mě vždy motivovalo, abych zrychlil, když jsem slyšel, že zaostávám. Když běžím bez tohoto, tak je to vždy horší, to už jsem zkoušel mnohokrát.

Však Slavo se mnou běžel 3/4 maratonu, toho rekordního. Určitě může potvrdit, jak jsem opakovaně měl dojem, že už tempo nezvládám, a kdybych neměl hodinky, tak bych se na to vykašlal a zpomalil, ale já tam koukl, jak mám nízký tep, že tempo je též teoreticky zvládnutelné, a to hlavně mě přesvědčilo, abych to ještě kousek zkusil (tam jsem i dal pískání na nějaké hranici a pořád to pískalo, že mám nízký tep). No, a jak jsem se v posledních 5 km dostal do protivětru, už bez Slava, tak jsem byl pro změnu v euforii, jak výborné mezičasy mám a vlastně vůbec nezažil krizi, i když jsem měl pocitově na 10. či 15.km dojem, že prostě dnes výkon bude stát za nic.

Já v tom roce dal snad 50× desítku pod 40 minut, toto mělo být i jako mezičas na tom PIM, jakkoliv jde o této strategii pochybovat (bohužel se to tu dělo dost výrazně), ale ani tam, ani na žádném jiném maratonu jsem nikdy desítku pod 40 neměl. Ale kdybych ten ten den měl běžet desítku, tak bych ji téměř jistě dal. Právě proto jsem svého času nejvíce zlepšilo osobák na Bratislavském Hamburgu, kde jsem prvoplánově běžel na osobák na půlmaraton, ten tehdy zaběhl, a pak z toho skokově zlepšil osobák na maraton skoro o 10 minut, když předtím jsem opakovaně zlepšoval osobáky jen o pár sekund a nebyl se schopen dostat pod 3:15 (tam jsem měl 3:07). Bohužel pak jediný rok, kdy jsem mohl dát Hamburg dobře, se nedařilo mým spoluběžcům, a já ho chtěl vyhrát, tak jsem tam běžel pak spíše na jistotu, ale vyhrál jsem, v čase 3:00. Ale nevadí, prostě vím, jaké přístupy mi vyhovují, ale přesto se v hlavě motá cosi, co je brání realizovat.

Teď mám trochu výhodu, že už více věcí dělám „po svém“, ale pro změnu jsou tady jakési negativní zkušenosti, které se opakovaně vrací, něco jak jsem asi 5× po sobě měl jakýkoliv závod PIM špatný, až mimořádně špatný, ale pak se to zlomilo a podvědomý strach z tohoto zmizel.

>> Petr Kaňovský, 21. 09. 2016 13:09:03

Myslím, že na to koukáš furt… Tedy, když to nepípá samo .

>> rejca, 21. 09. 2016 13:05:02

Jsem přesvědčen, že je rozdíl jít k hraně svých možností a mít problémy s dechem. Podle mě spousta lidí nechce, nebo neumí běhat závody úplně naplno. Stačí si projít zdejší fórum, mnohdy vidíš parádní tréninky a přípravu, kdy Ti vychází skvělý cílový čas, přijde závod a výsledek za očekáváním.

>> rejca, 21. 09. 2016 13:16:47

No, ale ono to často pípá, a nesleduji třeba tep, či naopak pípá tep a nesleduji tempo, ale třeba při volných bězích zásadně ani nesleduji tep, ani tempo, jen mi pípá půlkilometr, abych věděl, kolik jsem uběhl. Každopádně pokusů bez pípání i koukání, i rychlých, jsem zkoušel na dráze více, hlavně u kratších vzdáleností, vždy blbě.

>> Meescha, 21. 09. 2016 13:27:18

Jenže zapomínáš, že se bavíme o kratších a středních tratích a takové tu lidi běhají výjimečně… Když to vyloženě nepřepálíš, tak je na nich velmi snadné zaběhnout limit. Čím kratší trať, tím lépe.

>> Petr Kaňovský, 21. 09. 2016 13:28:37

Koukal jsem se zvědavosti na pár videí a u kamery vždy minimálně koncem kola mačkáš hodinky (či aspoň s nimi něco děláš). To vše prostě rozptyluje tvoji pozornost.

Nicméně onu absenci kyslíkového dluhu u tebe to nevysvětluje .

>> Meescha, 21. 09. 2016 13:27:18

Problémy s dechem nemám, byl jsem teď schopný zcela plynule mluvit i při osmistovce za 2:51, jak se mi tam motaly ty holky na 350–400m a já mél mezičas na 400m 1:24. Laktát mám též minimální, toto jsem tedy neměřil (nemám laktátoměr, vycházím jen z těch 2 měření, co jsem kdysi měl). Ale to bych úplně neřešil, ono je dost jedno, jestli dám 800m za 2:35 či 2:30, ale jde spíše o to, že pak těžko něco usuzovat na mé strategie, když výkony na 400 či 800m mám z různých důvodů suboptimální. A trvalo mi dost dlouho, než jsem to pochopil. Každopádně, vůbec bych teď neřešil, jaké teď mám výkony na nějakých vzdálenostech, tam může dojít k velmi skokovým změnám, budu-li dobře disponován, protože ty ostatní předpoklady pro to z většiny splňuji. Tak uvidíme, buď to vyjde, nebo pak pokusy tohoto druhu odložím, a budu si nadále vylepšovat už beztak dobré výkony do vrchu a někam si i vycestuji do velkých kopců. 

>> Petr Kaňovský, 21. 09. 2016 13:35:59

Když běžíš 800 m naplno, tak celý běh můžeš dělat hodně věcí, ale mluvit ne . Něco je u tebe jinak. . Už jen tak hluboce dýcháš, že to nejde.

Správný pocit na 600m je, to nemůžu doběhnout, ne musím, ne nejde to, ještě kousek, sakra, sakra. A to si říkáš jen povědomě, protože to vědomí funguje jinak.

>> rejca, 21. 09. 2016 13:35:24

Souhlasím, ale už ani to nedělám vždy, teď jsem měl několikrát autolap. Ale přesto, znalost mezičasů mi nějak podvědomě pomáhá udržet tempo či zrychlit, takže to zatím překonalo nevýhody spojené s mačkáním. I zde mám nějaké zážitky, kde mě nemožnost toto měřit tak rozptýlila, že jsem běžel blbě, prostě psychika.

Raději bych nadále využíval své silné stránky, a hlavní bylo, že jsem se dokázal svého času i na významnějších závodech testovat sám sebe, zkoušel jsem, jak dlouho vydržím nějaké tempo a podobně. Pak jsem byl spokojenější, že jsem dal 30 km tempem 4:15 a měl pak čas třeba 3:16:00, než kdybych dal 42,2 km v čase 3:10:00, protoźe mě nikdy nelákalo mít čas 3:10, ale pak jen 2:59:xx a chtěl jsem naučit tělo i psychiku, že je normální závody tímto tempem běžet a netrvalo dlouho a já je opravdu běhal, opakovaně.

Takže tak, nerad bych toto více rozváděl, musím vyzkoušet a uvidím.

Já se Petrovi vůbec nedivím a jeho zkušenosti plně chápu, mám to obdobně a myslím že i většina hobby běžců. Běžet opravdu naplno a bez rezerv zvládá málokdo. To musí být buď rozený masochista a/nebo důkladně vycepovaný intervalovými tréninky (což se týká prakticky jen výkonnostních sportovců). Snášet nepohodlí a bolest běhu na kyslíkový dluh není nic příjemného, a tak si každý podvědomě ulevuje a šetří síly. Vyždímat ze sebe maximum vyžaduje vysokou motivaci a trénink (aby si tělo zvyklo a také pro zkušenosti, jak tělo reaguje a jak daleko je možné zajít). Kdo z hobíků však pravidelně trénuje ve vysoké intenzitě a má vůbec chuť se takto trápit? Po pravdě z těchto důvodů chápu současnou masovou oblibu dlouhých závodů (1/2M a M), které se běhají aerobně. Krátká trať aerobně je o ničem a s vysokým nasazením to prostě bolí.

Sám dobře vím, že mám nezanedbatelné rezervy. Závodní tepy běžně značně (cca 20 tepů) pod maximem, k němu se přiblížím leda ve finiši, kdy bývám pravidelně schopný silně vystupňovat tempo a zasprintovat. V cíli se nehroutím, stačí pár minut vydechnout a pohoda. Když běžím sám (osobní test), nedokážu se dostatečně vyhecovat. Na závodech to je lepší, ale i tak nejdu na krev. Svůj nejlepší výkon na pětce jsem zaběhl s pomocí vodiče (Petr Kaňovský), přičemž už po prvním km jsem trpěl jako zvíře a ke konci neudržel tempo. Výsledek mě však ohromil, cca o minutu méně než nejlepší výsledek v závodě a cca o 2 min méně než běhám standardně.

No ono je možné, že u mne to je jinak, protože jsem dané tratě běhával od dětství, takže mi to přijde přirozené. Ale je fakt, že hodně lidí začíná běhat od píky a od delších tratí. Je možné, že jejich tělo již neumí běhat rychle?

Možná.

Hlavně je mimo chápání hodně lidí zde, že se dají běhat i tratě 60 m – 1500 m a ne jen delší.

O tom, jaké má Petr rezervy, se můžeme bavit, ale zkuste si pod ním zaběhat a uvidíte, jak vás dokáže zmáčknout. Nejlepší je oznámení, že bych ten úsek měl zaběhnout v takovém a takovém tempu, chvíli se směji, pak pochopím, že to myslel vážně a nakonec to zaběhnu. Jo, hlava dělá divy a když přesvědčí tělo, že se sice cítí na zdechnutí, ale prostě musí dál, tak běží dál.

U tepů záleží na počasí, před deseti dny jsem běžel poslední dva km z desítky nad 190, včera naopak trojku lehce pod 180 a kde jsem se cítil hůř?

>> Petr_P, 21. 09. 2016 13:52:49

>> Meescha, 21. 09. 2016 14:19:30

V jednom možná rekord mám – kolik lidí se mnou zaběhlo osobák. 

>> Meescha, 21. 09. 2016 14:19:30

Už do toho zase pleteš delší tratě.

A vůbec, měřil sis 100 m? To hodně vypovídá o tom, kam se můžeš tréninkem vůbec posunout .

>> rejca, 21. 09. 2016 14:27:56

Ještě, že jsem tento test neprovedl. Jinak by mi vyšlo, že se k běhání vůbec nehodím, což je ostatně pravda, a neměl bych tolik zážitků. 

Mimochodem, koukal jsem na pořad o Krpálkovi – teprve nedávno zjistili, že jeho genetické testy mu dávají k judu špatné předpoklady. 

No nic, já tu teď kecám a pŕitom musím pracovat a ještě k tomu mám za nedlouho i závod. Jenže, jako na potvoru, mě začaly bolet nohy, a to jsem dnes klusal jen málo a samozřejmě pomalu. Normálně běhám dvojnásobek až trojnásobek kilometráže a žádné podobné pocity nemám. Čím to asi bude, že? No nic, večer se třeba ozvu, dnes to je beztak pro mě taková sranda, i když dráhové výsledky se oficiálně evidují i na atletika.cz

>> rejca, 21. 09. 2016 14:27:56

Mohl bych, mohl. Jen u stovky je problém se startem a obutím. Někde bych musel splašit bloky a nemám žádné tretry, dokonce ani závodní boty, pouze Ridery. Nejsem si jistý, jak moc by myl start ze stoje a sprint v botách s odpružením vypovídající… Jsem spíš sprinterský somatotyp, tak by mě časy z nejkratších tratí zajímaly, ale nějak se na ně specializovat nechci. Z nějakého důvodu mi přijde, že desítka je pro mě možná ideální, nejedná se o takovou hranu, ale už se běží nad anaerobním prahem (nebo kolem něho).

>> Petr Kaňovský, 21. 09. 2016 09:19:47

A co je na nich zajímavého? Možná mi chybí hlubší vhled do statistiky, ale druhý graf je de facto zbytečný, protože příjem v KJ de facto nevysvětluje výkonnost a u třetího grafu má hmotnost už sice nějaký, ale velmi malý vliv, a nemožnost kontrolovat vliv ostatních proměnných znamená, že vlastně taky nic neříká.

Čtvrtýmu grafu (ose x) nerozumím

>> Meescha, 21. 09. 2016 14:44:54

Bloky nepotřebuješ, ani tretry, jen startuj z pokleku bez bloků. Myslím, že pro orientační účely to plně stačí .

Desítka je ideální na takové to pohodové běhání na pročištění hlavy… To ano. Jenže když chceš závodit, tak i desítka umí být náročná. Navíc se koukni jak vypadají běžci na 400 (800) metrů a jak na deset kilometrů…

Opravdu tak chceš vypadat? (Ano trošku přeháním, ale je to tak). 

>> Luckyboy, 21. 09. 2016 14:47:20

Čtvrtý graf má na ose X odchylku skutečného tepu od očekávaného (deltu). Už je to takové trošku složitější. Zvláště, když ten očekávaný tep se mění podle toho jak se mění čas (jestli to průměruje s přibývajícím časem…).

Takže taky nevím, co to vlastně je.

>> rejca, 21. 09. 2016 14:27:56 …100 m? To hodně vypovídá o tom, kam se můžeš tréninkem vůbec posunout…

Nemuzes tuhle vetu trochu rozvest (napr. doplnit odkaz, uvest par prikladu diskutovaneho MOZNEHO posunu, atp)?

>> rejca, 21. 09. 2016 14:54:23

Závodění na krátké vzdálenosti je fajn, o tom žádná. Jenže když se podíváš, jak většina z nás (včetně mě) běhá, tak to hrozí zraněním, nebo rovnou vážným ublížením. Většina hobíků ani neví, jak se pořádně na takovýhle běh rozcvičit… a pak to akorát končí natrhnutými svaly, poškozenými úpony, šlachami apod. Ono je možná dobře, že to moc běžců nezkouší 

Tohle nemyslím špatně, jen konstatuji i z vlastní zkušenosti, protože se někdy rád hecnu a vysprintuju kopec, dám si cestou z práce, když mi třeba nesedne úplně den pár set metrů na maximum apod. ale musím si dávat pozor, abych si u toho něco neudělal. Je teda fakt, že to neběhám na dráze, ale po městě, takže tam je došlap při běhu na hranici možností trochu horší, a podklad tvrdší.

Takže bych k Tvým příspěvkům raději občas dával – „Doma prosím nezkoušejte!“ 

>> jm1, 21. 09. 2016 15:02:25

Však je tu na to celé vlákno…

>> rejca, 21. 09. 2016 14:54:23

Každá trať je náročná, když ji běžíš kvalitně v závodním tempu. Já žádné ambice nemám, čistě hobby běh s několika „závody“, kde ze sebe zkouším vymáčknout to nejlepší. Znám velmi dobré běžce specializujících se na půlmaratona desítku, kteří vypadají ještě normálně, tak snad to jde i bez postavy ála chrt. 

S tou stovkou nevím, ona ta bota na tartanu dost pruží, což mi přijde, že ničí sprinterský styl (alespoň tak jsem to cítil) a v kombinaci s pomalým startem bez bloků může být rozdíl v čase poměrně výrazný (1–2 vteřiny?). Jako jo, klidně to zkusím, ale moc výpovědní hodnotě nevěřím.

>> rejca, 21. 09. 2016 13:54:51

>> rejca, 21. 09. 2016 14:27:56

No právě, trend je takový, že všichni dnes běhají dlouhé tratě a o krátké není zájem. Amatérské závody se prakticky nepořádají, i když pokud by byl zájem, jistě by se též rozvinuly. Jeden významný faktor je délka trvání, málokomu by se chtělo cestovat a marnit spoustu času kvůli párminutovému závodu, to raději nějaký delší výkon a celodenní program. Osobně ke sprintům také moc neinklinuju. Když vím už dávno od tělocviku na ZŠ, že jsem sprinter mizerný a výsledky v nich mít nebudu. Navíc větší riziko zranění a pro zdraví a kondici jsou stejně lepší sporty aerobní. Delší sprinty a střední tratě (kolem čtvrtky a půlky) jsou zas laktátově nejbrutálnější a já rozhodně masochista nejsem. Teprve tak od patnáctistovky mi to přijde snesitelnější. Kratší tratě jsem si tedy zaběhl jen ze zvědavosti, abych si ověřil vlastní možnosti (rychlostní základ) a měl víc dat do kalkulátoru výkonů (od Petra Kaňovského). Systematicky se těmto vzdálenostem věnovat nechci.

Zpočátku jsem si měřil hlavně výkony na 1,5 a 3 km, když nohy ještě nezvládaly víc km v rychlém tempu. Poslední sezóny se však soustředím spíš na 5 a 10 km, protože na kratších už se mi nedaří zlepšovat a tempo pětky a desítky není už tak vražedné (i když pravda, že kyslíkový dluh je sice menší,ale zas se musí snášet déle).

>> Luckyboy, 21. 09. 2016 15:03:28

myslis „200m vyzva“ anebo neco jineho?

>> jm1, 21. 09. 2016 15:21:05

Přesně tak.

Ano to je všechno relativní. Většina lidí jsou mizerní sprinteři či středopolaři (podle nich), ale pak běhají 10 km nad 40 minut.

WR 10000m = 26:17,53, běžný hobby čas po tréninku na 10km je 45 minut (ano spekulativní stanovení tohoto času, mohl jsem dát i 50 minut).

ve stejném poměru (trojčlenkou), dojdeme na výkony na dalších tratích:

• WR 100m = 9,58 s, čas 16,4s
• WR 400m = 43,03 sm čas 73,6s
• WR 1500m = 3:26,00, čas cca 6 minut

Tak a teď mi někdo řekněte, jestli je těžší zaběhnout 10 km za 45 minut nebo 400 m za 73,6s? Nebo 1500m za 6 minut? Či 100 m za 16,4s?

Pro mne určitě to první.

Tak jaký antitalent na sprinty? Prostě nejsou jen populární. Naopak si dovolím tvrdit, že spousta hobby běžců nemá talent na delší tratě, ale na sprinty by mělo větší! A ještě větší na střední tratě.

Kde se prosazují češi (češky)? 400m, 800m, 1500m. Proč asi . (Emila nepočítám, byla jiná doba).

>> Luckyboy, 21. 09. 2016 14:47:20

I záporný-neprokázaný výsledek u hypotézy je pro nás přínosný, tedy že vliv příjmu byl v mém případě nulový a vliv hmotnosti velmi malý.

Čtvrtý graf pak je o tom, jestli vztah temp a tepu u pomalých běhů souvisí či nesouvisí s výkonností a načasováním výkonů – já tvrdím, že souvisí, že čím nižší tep při určitém tempu u pomalých běhů, tím lepší výkonnost na desítce, tedy v rozsahu té regrese. Průměruji to zpětně pro všechny období jednorázově, tedy aspoň v tomto grafu, na MyTreneeku to samozřejmě nepřepočítávám.

>> rejca, 21. 09. 2016 15:26:47

No a pro mě bylo nejlehčí to první. Druhé a čtvrté jsem nikdy nedal. 

A tím spíše souhlasím s tím, že spousta lidí má talent na krátké vzdálenosti, a nemá k maratonu, a je škoda, že se na to tak málo lidí soustřeďuje.