Cvičím od srpna, tj. cca 2,5 měsíce, 1× týdně chodím do cvičebny + ve svých tréninkových dnech to někdy zařadím po běhu jako posilování/stre­čing. Teď zrovna dělám sestavy 2 dílu (mírně pokročilý). Začal jsem s tím, když mě po dlouhých bězích pobolívaly záda a pravé koleno. Už po prvním měsíci cvičení to bylo v pořádku, takže teď můžu klidně každý víkend běžet třeba 3 hodinový běh. Ty cviky a pozice jsou moc dobré na posilování těch svalů, o kterých ani nevíš že je máš a které jsou příčinou bolestí zad/kloubů/hlavy, když je necháš zeslábnout. Další věc je naučit se úplně se uvolnit a správně dýchat – super relaxační technika která ti dá kromě uvolnění svalů i psychické osvěžení. No a poslední věc (možná ale ta nejdůležitější) – jóga je i duchovní filosofií. Vychází to z indické tradice a je to celkem podobné buddhismu, takže hodně blízko mému stylu myšlení. Komu ale ta duchovní část nevyhovuje, tak se jí nezabývá a bere jógu jako takový lepší strečing, i to je možné. Dá se říct, že je to ideální doplněk k běhu. Naopak to ale neplatí. Vždycky po víkendovém dlouhém běhu „zatuhnu“ a na úterním cvičení to musím pracně uvolňovat.

Standa: díky a plně s tebou souhlasím, že běh není vhodný doplňkový sport k józe, zatímco naopak to platí absolutně. Já zkouším jógu také jen cca dva měsíce, hlavně na posílení vnitřních orgánů a celkovému zklidnění. Bohužel už několik lidí mi naznačilo, že běh není vhodný na krční páteř, dochází k blokům (tolik známým lidem nahrbeným nad klávesnicí počítače). Zatím se běhu nechci vzdát, hodně mi pomohl a dostal do přírody, ale mám obecně slabší ledviny a usilovný dlouhý běh jim rozhodně nepřidá a zablokovaná krční páteř také není to pravé ořechové Radek

Radek: Tak zkus jednou týdně 60min plavat, kraul nebo znak, ne prsa a bude po problému s páteří

Lubos M: díky, mám ale potíž, že v bazénech po 10 minutách mrznu a bohužel ani neumím znak, ale v létě se plavání nevyhýbám!

[quote=Lubos M]To teda koukám, jít běhat hned druhý den po maratonu. Jestli jste se v sobotu náhodou moc nešetřili!!![/qu­ote] Já jsem v neděli vyklusal 12km průměrně 5:30/km, zpočátku jsem myslel , že se vůbec nerozběhnu, potom to šlo. Kdybych den po Maratonu nevyklusal, myslel bych, že jsem něco zanedbal. Vyklusával jsem i po JCM i když mě šíleně pobelo pod kolenem. Dneska jdu zase 12km volně. Taky si, Luboši, pořád říkam, jestli se moc při Maratonech nešetřím, ale ke konci mi vždycky vypne tělo, prostě se zastavím a neběžím. Nevím proč, možná je to i hlavou, nohama ne, ty můžou, ale tělo prostě vypne, vteřinu dvě jdu, pak se zase rozběhnu. Jinak jsem se to zatím nenaučil.

Radek : Běh mám jako prioritu, jógu jako doplněk. Obojí nemůžu dělat na 100%. Takže můj plán je jógu dotlačit někam do půlky tj. cca 4 dílu. A cvičit ji pak na této úrovni. Prioritou je běh – maraton, maraton, maraton, maraton (už to asi přeháním, ale ještě pořád se mnou cloumá euforie :) ) Nehodlám ale běhat na krev, takže podobně jako ve Stromovce podle plánu, bez křečí, zvracení, slabostí apod. Zlepšovat se chci pomalu hlavně pomocí velkého naběhaného objemu pomalých dlouhých běhů (junk miles :)). Takový styl by mohl zdraví i vylepšovat (aspoň myslím).

Rosťa: Myslím, že je to hlavně o psychice. Mě v sobotu tělo odmítalo poslušnost už za 23km, ale prostě jsem si řekl, že to nesmím vzdát. Hodně mi v tomhle pomohly výjezdy na kole do úplného vyčerpání, kdy jseš třeba ještě 50km od cíle a dojet prostě musíš, jelikož jiná možnost není. Jsou to stejné stavy, jako při maratonu, připadá ti, že už neujedeš ani 100 metrů, ale když nic jiného nezbývá, ujedeš třeba 80km. Někde jsem četl, že když máš pocit, že jsi úplně na dně, že neuděláš už ani krok, tak jsi ve skutečnosti vyčerpán jen ze 75%, myslím, že na tom něco je. PS: za hodinku jdu na kolo;) , pokud nebude pršet, dám 120–150km, ale pomalu, prům. TF 110–120

Fotka je vyměněná za kvalitnější, můžete si detailněji prohlídnout to odhodlání jít do toho… http://www.aerobnitraged.com/…e%20foto.jpg

[quote=Lubos M]Rosťa: Myslím, že je to hlavně o psychice. Mě v sobotu tělo odmítalo poslušnost už za 23km, ale prostě jsem si řekl, že to nesmím vzdát. Hodně mi v tomhle pomohly výjezdy na kole do úplného vyčerpání, kdy jseš třeba ještě 50km od cíle a dojet prostě musíš, jelikož jiná možnost není. Jsou to stejné stavy, jako při maratonu, připadá ti, že už neujedeš ani 100 metrů, ale když nic jiného nezbývá, ujedeš třeba 80km. Někde jsem četl, že když máš pocit, že jsi úplně na dně, že neuděláš už ani krok, tak jsi ve skutečnosti vyčerpán jen ze 75%, myslím, že na tom něco je. PS: za hodinku jdu na kolo;) , pokud nebude pršet, dám 120–150km, ale pomalu, prům. TF 110–120[/quote] Tak tak, zrovna minulý týden jsme ve škole probírali vytrvalost a její trénink a dověděl jsem se zajímavou informaci – vytrvalost je z velké části otázka VŮLE :) Taky mám osobní zkušenost z prvního maratonu (4:28), kdy jsem měl zhruba od 35 kilometru pocit, že už to prostě nejde a nejde a s tímhle pocitem jsem doběhl… podotýkám, že byl dost intenzivní:) a ani na chvíli nepovoloval (ani pocit, ani stav), nicméně, přežil jsem ve zdraví. Tím chci říct, že v každém z nás jsou rezervy, o kterých netušíme a pokud si člověk skutečně nesáhne na dno, ani je nikdy nevyužije… No není to škoda?!?

[quote=Rosťa]Fotka je vyměněná za kvalitnější, můžete si detailněji prohlídnout to odhodlání jít do toho… http://www.aerobnitraged.com/…e%20foto.jpg[/quote] Fotka super, Rosťo dík! A neber prosím ten komentář Tvého tempa z mojí strany jako kritiku, držels ho dobře, jen jsem na něj nestačil :)

[quote=Radek]Lubos M: díky, mám ale potíž, že v bazénech po 10 minutách mrznu a bohužel ani neumím znak, ale v létě se plavání nevyhýbám![/quote] Tak plav rychleji, ať se zahřeješ:)

[quote=Ondra]A ne­ber prosím ten komentář Tvého tempa z mojí strany jako kritiku, držels ho dobře, jen jsem na něj nestačil :)[/quote] Kdepak, Ondro, kritiky není nikdy dost! Opravdu jsem měl zkraje co dělat, abych udržel tempo, které jsme si dohodnuli. To víš, že se nožičkám chtělo vyrazit rchleji, ale krotil jsem je. Každá minuta zbytečně rychle znamená dvě minuty ztracené v závěru, přeříkával jsem si pořád. A osobák na konci mi snad dal za pravdu, že tohle je způsob, jak mám já běhat Maratony. A pocit, který jsem měl, když jsem od 30 km do cíle předběhnul víc než 10 bežců (mě předběhnula jediná Radka), stál fakt za to! Moc dobře si pamatuju, jak v květnu 2004, na mém první Maratonu, předbíhali mě.

co se týče vůle, když už člověk nemůže, mně taky pomáhá na chvilku přejít do chůze, pohladit nohy, že maj se mnou tolik trpělivosti, zatleskat divákům, kteří mají radost, že tam nestojí zbytečně anebo zkusit překonat momentální krizi zrychlením cca na 100 metrech a následně přejít do původního tempa. Taky hodně pomůže si předem v hlavě srovnat proč běhám, že mě to hodně baví, vzpomenout si na těžkosti z tréninku, že na mne v cíli čeká někdo blízký, že běhám s partou moc fajn lidí a že čím rychleji poběžím, tím dříve to budu za sebou  Radek

[quote=Lubosh]Přes­ně tak, pro maraton platí jen dvě pravidla:

1. Na začátku to napal a pak postupně zrychluj
2. Když nemůžeš, tak přidej

[/quote] Sákryš, tohle vědět dřív … :)

[quote=Stanislav Junga][quote=Lu­bosh]Přesně tak, pro maraton platí jen dvě pravidla:

1. Na začátku to napal a pak postupně zrychluj
2. Když nemůžeš, tak přidej

[/quote] Sákryš, tohle vědět dřív … :)[/quote] Magoři:)

[quote=Rosťa]A po­cit, který jsem měl, když jsem od 30 km do cíle předběhnul víc než 10 bežců (mě předběhnula jediná Radka), stál fakt za to! Moc dobře si pamatuju, jak v květnu 2004, na mém první Maratonu, předbíhali mě.[/quote] Souhlasím, ten pocit člověka popohání dopředu. Mě toto předbíhání naopak pomáhalo v květnu 2004 dopředu ještě k lepšímu času, na rozdíl od května 2005, kdy mě to psychicky „ubíjelo“. Taky ve Stromovce v posledním kole, co mě utekl Petr Pekař, už jsem jenom předbíhal ty, co to přepálili ze začátku. Velice taky pomáhá povzbuzování, prý jsem přidal v rychlosti (vůbec si to nevybavuji) po té, když mě před posledním kolem „potkala“ cestou na závěr marathonu manželka a divila se, že mě vidí (nemohla nějak tu Stromovku najít).

[quote=Lubosh]Přes­ně tak, pro maraton platí jen dvě pravidla:

1. Na začátku to napal a pak postupně zrychluj
2. Když nemůžeš, tak přidej

[/quote] Člověče, to je zajímavý. Já na něco takovýho přišel na kole. Prostě jsem objevil, co je třeba, aby člověk jezdil slušně. Je to primitivní… stačí jezdit vysokou kadenci na těžký převody!!!

a já bych doplnil, že stavět se při maratonu na jídlo a pití je samozřejmě rovněž časovou ztrátou!

[quote=Radek]a já bych doplnil, že stavět se při maratonu na jídlo a pití je samozřejmě rovněž časovou ztrátou![/quote] Aha, proto jsem tu druhou půli běžel tak pomalu… Jedl jsem a pil… Ale bez legrace, něco na tom je, pít se sice musí, ale vyvede to člověka ze správného rytmu.

[quote=Radek]a já bych doplnil, že stavět se při maratonu na jídlo a pití je samozřejmě rovněž časovou ztrátou![/quote] To je otázka! Já se nyní ve Stromovce poprvé při marathonu zastavoval u stolku se svojů lahví, abych se z ní v klidu napil. Ztratil jsem pokaždé asi 15s (přibližně 50m na Petra Pekaře, který pil při běhu) a trvalo to asi 1km, než jsem ho doběhnul. Určitě bych nemohl nic jíst, to se nestačím divit Rosťovi, co toho spořádá před během i v jeho průběhu. Já měl poslední jídlo (hrozinky s jogurtem) více než 12 hodin před začátkem marathonu. Nevím, zda trávení při běhu člověku neodebírá energii, která mu potom může chybět jinde.

[quote=Mirek Kostlivý]Určitě bych nemohl nic jíst, to se nestačím divit Rosťovi, co toho spořádá před během i v jeho průběhu. Já měl poslední jídlo (hrozinky s jogurtem) více než 12 hodin před začátkem marathonu.[/quote] Já jsem večeřel kopec těstovin 12 hodin před závodem, ráno jsem snídal ovoce, zrní, jogurt (jako každý den), před závodem jsem vypil 300 ml energetický nápoj Kamikaze, při závodu 300+100+100+200 ml ionťáku UniSport Re-Ge, postupně 4 tuby gelu Carbosnack, dvě solné tablety a nějakou tu vodu od pořadatelů z kelímku, jo a asi pět gumových medvídků, bez nich nedám ani ránu. To už je zvyk, chodím na Maraton s taškou jídla a pití. Taky jsem se zastavoval, taky jsem ztrácel, taky už to asi jinak umět nebudu. Když piju za běhu, jenom se poleju. A nakonec dodávám, že si myslím, že víc než jsem, vypil jsem vypotil. Po doběhu 300 ml ionťáku, vodu, 2 plechovky piva, polévka, potom buřtík a 3 piva, pořád byla žízeň.

Jeste nikdy jsem maraton nebezela, ale i kdyz bezim beh kolem hodiny, tak kdyz se tak 2 hodiny predtim poradne nenajim – nic tezkeho, ale poradna porce jogurtu s musli nebo tak – tak me vzdycky cca po 40 minutach dojde „cukr“ a prepadne me totalni unava. Vubec si neumim predstavit, ze bych bezela (pri mem tempu 4 hodiny) maraton a nejedla behem behu, natoz nepila. Ted se 6. listopadu chystam na mistni pulmaraton v Marlow a uz planuju jak se napakuju tycinkami a banany abych to prezila 

[quote=Rosťa]2 plechovky piva, polévka, potom buřtík a 3 piva, pořád byla žízeň.[/quote] …petipivo po behu..pani, tos musel mit docela navato :))

Já jsem během maratonu snědl jen 1/4 slaného dalamánku a jinak jsem popíjel svoje pití i to z občerstvovačky. Trochu mi chybělo, že jsem 1/2 hodiny před startem nesnědl svou oblíbenou rýžovou kaši s čokoládou a ovocem… Zapoměl jsem to doma, stejně jako kraťasy, proto jsem běžel v šusťákách.

Souhlasím s Rosťou, do cíle maratonu se člověk musí doslova projíst, někde přece tělo tu energii brát musí, ne? Dokonce jsem si spočítal, že když jedu na kole dlouhou trasu(120+), stojí mě jídlo a pití na benzínkách asi 1,50kč/km, tedy téměř stejně, jako benzín když jedu autem :cool:

Na rozdíl od ostatních moc jíst nepotřebuju. Mám na sobě ještě zbytek tukových zásob z minulosti (odhadem tak 2 kila). To je fůra energie, takže mě stačí trochu cukru z carbosnacku pro podporu spalování sádla a jinak jedu na interní zdroje :) Samozřejmě piju jak duha.

Včera mi došlo nové číslo maratonu, kde byla zmiňovaná Michaela Dimitriadu v souvislosti s 100 km ultramaratonem. Přišlo mi to jméno povědomé,a potom jsem si uvědomil, že to byla jedna z těch co dobíhaly na Stromovce cca za 5 h. Patrně tam pilovala tempo na stovku. Na konci se rozčilovala že běhá maratony za 5 hodin, což jsem tehdy nepochopil protože : 1. uběhnout maraton je přece vždycky radost a za 2. Evidentně má na to běžet mnohem rychleji – původně jsem myslel, že dělá někomu vodiče (třeba mě :) ), nebo už závod dokončila a z nějakého důvodu se ještě vyklusává. Teď mi to dokleplo, asi trénovala schopnost „nenechám se strhnout tempem ostatních“. Je to tak ?

[quote=Stanislav Junga]…kde byla zmiňovaná Michaela Dimitriadu v souvislosti s 100 km ultramaratonem…[/qu­ote] Byl jsem u toho, a také jsem se podivoval, proč byla nespokojená. Myslím jsem k tomu i něco řekl. Ale je možné, že důvodem nespokojenosti byla avizovaná skutečnost, že nesplnily se spoluběžkyní Hrdovou limit pro závod a následně nebyly uvedeny ve výsledkové listině.

Organizátorovi závodu ve Stromovce jsem mnohokrát za vše vyslovil pochvalu, jen jsem se přimlouval, aby se příště nestanovoval tak přísný limit, že mi těch děvčat bylo líto… vždyť opravdu závod dokončily a narozdíl od některých z nás možná ani na chvíli nepřešly do chůze…