Po devíti měsících jste se dočkala – miminko je na světě a vy máte opět svoje tělo sama pro sebe. Paradoxně ale právě v týdnech po porodu byste si měla dávat největší pozor a od běhu si dát opravdu pauzu. Dívejte se na tuto dobu jako na pokračování svého těhotenství, je to v podstatě„čtvrtý trimestr“. A právě tímto obdobím končí i náš seriál o běhání v těhotenství.
Odkaz na článek

S autorkou článku nesouhlasím. Nemyslím si, že je nezbytně nutné dodržovat šestinedělí. Tak jako mohou některé běžkyně vyrazit dřív, jiné musí počkat mnohem déle, než jen šest neděl, než budou mít pánevní dno v takovém stavu, aby bylo radno běhat. Určitě by stálo za to článek rozšířit o praktické rady a zkušenosti. Nesouhlasím ani s pasáží věnovanou běhání s kočárkem – to s novorozencem je výrazně snazší, než s dítětem, které začíná samo chodit a v kočárku už být nechce. Vyplatí se investovat do kočárku určeného na běh, protože ne každý může spoléhat na podpůrnou síť „hlídačů“ plus se tak nepřipravíte o to, co je na běhu to nejkrásnější: že můžete vyrazit kdykoliv se vám zachce. I tady by stálo za to poskytnout čtenářům informace o nabídce na trhu a dostupnosti.

S kociarom mozu behat aj chlapi … V Rajci som videl mladeho chalana co tlacil kociar cely maraton…nebol to ten typ croozer ale „obycajny“ sportovy …musela to byt makacka v tom teple …ale aj pre dieta kedze isiel nejake 4h

>> Jizi, 23. 11. 2014 10:40:58

Máte pravdu, že šest neděl je orientační, hlavní je, kdy proběhne kontrolní prohlídka – pokud se žena s doktorem domluví a dostane od něj svolení dříve, není problém, aby začala běhat dříve, pokud se na to cítí. Co se běhu s kočárkem týče – ano, jeho výhodou je, že žena může vyběhnout, kdykoliv se jí chce, ale omezující to prostě je. Jak píše ttomino, další variantou je strčit kočárek muži a vyrazit celá rodina :)

>> Jizi, 23. 11. 2014 10:40:58

Přidávám se k názoru, že netřeba čekat celé šestinedělí. Moje pánevní dno bylo naprosto OK (lehký porod a sport až do dne porodu, i když ne běh). Po porodu jsem PD opět trénovala (snad celý den) a k tomu core cviky. Už jsem se nemohla dočkat, neboť jsem s během musela seknout na začátku 6. měsíce, tak jsem vyrazila dřív:-) Nejdřív chůze, pak indián a poslední den šestinedělí jsem dala souvislou hodinu běhu. Je to ale opravdu dost individuální. Známá měla ještě půl roku po porodu problémy s inkontinencí, takže nemohla dělat nic…

>> Ovečka, 24. 11. 2014 19:37:22

Naprostý souhlas.

>> GKadlecova, 24. 11. 2014 19:30:10

Nevím, proč bych měla na svolení lékaře, pokud očistky skončily a pánevní dno je v pořádku. Po první dceři jsem začínala pět týdnů po porodu, s druhou tři neděle. Je to velmi individuální a podobně laděné články akorát posilují přesvědčení, že tohle se musí a tamto nesmí. V čem je omezující kočárek? Je to náročnější? Samozřejmě. Nikdo ale nesliboval, že mateřství je snadné. Rozhodně je pohodlnější moct vyrazit téměř kdykoliv, než se spolíhat na hlídání. Ne všude je pracovní doba partnera (obzvlášť teď s nástupem zimy a krátkých dnů) taková, aby se stíhalo vyběhnout za světla. Osobně za tmy třeba neběhám.

>> ttomino1980, 24. 11. 2014 19:21:57

Borec dobrý, ale smekám k zemi před dítětem – neznám jediné, které by vydrželo čtyři hodiny sedět…

>> Jizi, 26. 11. 2014 08:29:39 V čem je omezující kočárek?

Coz treba vuci autorcinnym vykonnostnim ambicim?!? 

>>Jizi, 26. 11. 2014 08:29:39 Pokud je autorka třeba lékařka, tak ani nic jiného doporučit nemůže. Šestinedělí je sice individuální, ale určitá opatrnost je namístě. S mou výkonností jsem si říkala, že +/- pár týdnů nic neovlivní. Navíc jsem kvůli komplikacím přestala běhat asi v 5. měsíci. Pokud by ale někdo měl pocit že vybuchne, když nepůjde běhat, tak ať radši jde. Jde spíš o psychickou pohodu matky (teď jsem se zamyslela, jestli bych termín psychická pohoda vůbec ve spojitosti s šestinedělím použila, ale třeba to bylo tím, že jsem neběhala:-) ) Běhací kočárek byla jedna z nejlepších investic. Nikdy nezapomenu na ten úžasný pocit svobody, že můžu jít běhat kdy chci a neřešit hlídání. Je pravda, že tempové běhy a intervaly s kočárkem neběhám. Taky jsme začínali až cca v 6, respektive ve 4 měsících.

Se dvěma prckama brzy po sobě je to složitější (pokud člověk nechce dvojkočár), ale taky to jde. Řešili jsme to s manželem tak, že jeden běžel s kočárem a druhý jel na kole se starším v sedačce a v půlce jsme se vystřídali (samozřejmě ne v zimě). Byl z toho takový rodinný výlet. Starší (2,5) pak posledních pár stovek m chtěl běžet taky. Jinak na mateřské se mi běhá asi líp, páč už nejsem taková cimprlína a chodím běhat, když je příležitost (v mrazu, dešti, vichru, hned po svíčkové, když se mi fakt nechce…).

>> Jizi, 23. 11. 2014 10:40:58

Já myslím, že autorka nemyslela to, že se s kočárkem běhat nedá, ale že si naopak od něj na chvíli odpočinete. Že ta chvíle běhu je jenom Vaše a nemusíte tolik dávat pozor a věnujete se jenom sama sobě. Jinak šestinedělí je diskutabilní. Berte to tak, že kdyby napsala, že můžete v klidu běhat i v šestinedělí, tak ji ukamenují všichni doktoři a bude za tu, co nabádá ženy k „nepravostem“.