Kolik párů běžeckých bot?

Tyto a podobné otázky zaznívají z úst rekrea?ních b?žc? pom?rn? ?asto. Hned v úvodu je pot?eba p?edeslat, že i v tomto p?ípad? by bylo chybou paušalizovat a spokojit se s jednou univerzální odpov?dí, která konkrétnímu b?žci m?že v praxi zp?sobit víc škody, než užitku. Proto se na tuto problematiku dnes podívejme optikou n?kolika r?zných kriterií v souladu s nejnov?jšími trendy a biomechanickými poznatky.

Výkonnostní úrove? a povrch

Z pohledu t?chto „tradi?ních“ kriterií je situace pom?rn? jednozna?ná. Je jasné, že za?áte?ník b?hající dvakrát v týdnu po t?ech kilometrech na stejném povrchu nemusí nutn? disponovat celým arzenálem nejr?zn?jších model? b?žeckých bot a vysta?í s jedním párem, který bude odpovídat práv? povrchu, na kterém b?há, dále jeho technice b?hu a v neposlední ?ad? i t?lesné váze.

U pokro?ilejších, systemati?t?ji a vícekrát v týdnu b?hajících lidí, u kterých se již dá hovo?it o sportovním tréninku, je naopak zcela nepochybn? vhodné vlastnit více pár? bot, které odpovídají jednak terénu (silnice x zpevn?ný nebo náro?ný terén), tak i obsahu tréninku (jeho cíl?m – základní objemový trénink, rychlejší tréninky, p?íp. závody).

Po?et jednotlivých model? a pár? je samoz?ejm? individuální a záleží na prioritách toho ?i onoho b?žce. Zpravidla b?žci této výkonnostní úrovn? vlastní více model? pro p?evládající objemovou p?ípravu (nap?. st?ídání silnice a krosu) a n?kdy i více pár? na jeden povrch. Velkou výhodou st?ídání více model? je vedle kvalitního tréninku na r?zných površích s r?znými tréninkovými cíli i komplexn?jší zatížení nohou. K výhodám potom pat?í samoz?ejm? i hygienické hledisko, kdy nap?. druhý den nemusíte b?hat v mokrých botách.

Technika b?hu

Tady je situace trochu složit?jší a oproti p?etrvávajícím názor?m pon?kud odlišná. Nejnov?jší poznatky totiž ukazují, že pro b?žce s biomechanickými problémy v oporové fázi (p?i kontaktu nohou se zemí) st?ídání r?zných model? b?žeckých bot vhodné není. Je celkem logické, že v p?ípad? nadm?rného vnit?ního propadu (pronace), nebudou pro základní objemový trénink vhodné neutrální boty, nýbrž stabilní, které b?žci pomohou uvedený handicap vyrovnat.

V praxi je ?asto diskutabilní práv? st?ídání t?chto dvou základních model?, p?i?emž ale v našem p?ípad? neutrální bota problém v?tšinou jen zhoršuje. N?kdy ovšem v této souvislosti zaznívají i názory, že na rozdíl od stabilní boty neutrální obuv více rozvíjí p?íslušné svaly, vazy a klouby nohy a tudíž je vhodná jako „lé?ebný“ prost?edek. S tímto názorem lze ovšem souhlasit jen ?áste?n?, p?esn?ji ?e?eno jen v p?ípad?, pokud je p?í?inou pronace nedostate?ná kondice uvedených struktur pohybového ústrojí a to jen do toho okamžiku, kdy je noha ješt? schopna udržet stabilitu a než za?ne docházet k prona?nímu propadu.

Z praktického pohledu to tedy znamená, že b?žci s pronací mohou používat i neutrální obuv ovšem jen do té doby, dokud mají techniku „pod kontrolou“. Z našich výzkum? také víme, že b?žci v?tšinou prona?ní propad subjektivn? nevnímají – nev?dí o n?m, což celou situaci potom více komplikuje. V t?chto p?ípadech je skute?n? prakticky vhodn?jší používání stabilní obuvi a dodate?ná cvi?ení na posílení podélné klenby a celkové stability kotníku (cvi?ení na kulových úse?ích apod.).

Ani v p?ípad?, kdy je primární p?í?inou prona?ního chování nohy v oporové fázi anatomická predispozice celé dolní kon?etiny („nohy do x“), st?ídání stabilní a neutrální obuvi doporu?it nelze.

Zajímavá je i opa?ná otázka a sice, zda je pro b?žce s bezproblémovým nášlapem vhodná stabilní obuv ?i nikoliv. P?i odpov?di je pot?eba vycházet ze specifik stabilní obuvi. Vlivem tužší mezipodrážky na vnit?ní stran? stabilní obuv limituje p?irozenou torzi nohy (vzájemný protism?rný pohyb její p?ední a zadní ?ásti), která je velmi d?ležitá pro vyšší rychlosti b?hu.

Tím, že tato bota více „vede“ nohu z pohledu podélné osy chodidla, ji p?i b?hu tolik p?irozen? nerozvíjí. Noha není tak komplexn? zat?žována jako v neutrální obuvi. Na druhou stranu ovšem b?h ve stabilní obuvi b?žci s bezproblémovou technikou oporové fáze rozhodn? nijak výrazn? neuškodí.

To platí ve v?tšin? p?ípad? za p?edpokladu, že stabilní boty zásadním zp?sobem „nerozhodí“ techniku b?hu, ?ímž by mohlo docházet k p?et?žování n?které ze sou?ásti pohybového aparátu. Namíst? jsou tedy op?t dopl?ková kompenza?ní cvi?ení nohou, provád?ná komplexn? do všech sm?r?. Ani v tomto p?ípad? se stabilní obuv nehodí pro rychlejší tréninky.