Pro dlouhé tratě platí přibližně následující odvození časů. Ovlivňuje je několik faktorů – délka sportovní přípravy, věk, vrozené dispozice (rychlostní nebo vytrvalostní schopnosti), celkový objem naběhaných kilometrů, úroveň anaerobního prahu a další. Uvedené odvození platí zejména pro aktuální časy, lze použít ještě časy zaběhnuté v předešlé sezoně, u starších časů může být odchylka poměrně velká. Příklady platí pro běžce s výkonností pod 40 minut na 10 km, u pomalejších běžců bude počet přidaných minut větší.

Maraton: 2 x čas na 1/2maraton + 8 až 10 minut

Pro další tréninkovou přípravu je možné použít následující odvození. Pokud je váš čas na 5 km výrazně pomalejší než uvedené doporučení, zaměřte se v tréninku na tempovou rychlost (krátké, rychlé úseky). V případě, že výrazně zaostáváte v odpovídajícím čase na maraton, pravděpodobně máte málo naběhaných kilometrů – zaměřte se na aerobní vytrvalost.

Je to jen několik příkladů v různých výkonnostních úrovních běžců. S tím, že znám hned několik běžců, kteří se v takovém výkonnostním rozsahu pohybují, nebo při dřívější výkonnosti pohybovali. Stačí letmý pohled do tabulek behej.com a je vidět více běžců, kteří při výkonnosti na 10 km kolem 42 minut mají půlmaraton v rozmezí 1:31 až 1:34. Všechny pak spojuje výsledný maratonský čas 3:12 hodiny. To jen na úvod, k poznámce o neplatnosti uvedených časů.

Samozřejmě jsou a budou výjimky. A to i s obrovskými výkyvy. Každý běžec je jiný. Uvedené časy měly být především informací pro začínající běžce – na jaký čas při maratonu mohu přibližně cílit. Proměnných je ale velmi mnoho a je tedy nutné uvedené časy brát s rezervou. Přesto pohled do tabulek ukazuje celou řadu reálných běžeckých výkonů, které tabulce odpovídají.

Někdo se pozastavuje nad relativně velkým progresem u pomalejších běžců. Jsou to ale právě pomalejší běžci, kteří se přípravou na maraton mohou zlepšit nejvíce. Z desítky pod hodinu k desítce pod padesát může být krátká cesta několika měsíců, k desítce za 38 minut z desítky za 40 minut může vést nekonečně dlouhá cesta a nemusí se to podařit každému. Proto má pomalejší, nevyběhaný běžec větší šanci překvapit maratonským časem než zkušený běžec. Nehledě na to, že pomyslné nůžky jednotlivých běžeckých temp jsou u pomalejších běžců jen lehce rozevřené. Částečně proto, že v tréninku používají výhradně své komfortní tempo. To pak udrží daleko déle než jen na desítku.

Vliv na celkový výsledek má také „nastavení“ běžce. Ne každý se žene za skvělým časem. Podílím se na přípravě běžce, který pohodlně zvládá šest a více maratonů ročně. Téměř všechny pod tři hodiny. Při zacílení na jeden závod by pravděpodobně běžel o více než deset minut rychleji. Jeho ale baví opakované maratonské starty. Znamená to, že je to špatně? Jistě že ne.

Pro každého hobby běžce by radost a dobrý prožitek měl vítězit nad kdejakým časem. Příklad uvádím pro ilustraci toho, že výsledné spektrum časů běžce mohou ovlivňovat i jiné věci než vrozené dispozice a tréninkové úsilí. Třeba pracovní povinnosti. Další běžec, se kterým spolupracuji, zvládne maraton pod 2:40. S nízkou měsíční kilometráží – pod 250 km. K většímu objemu jej nepustí nejen práce, ale také občasné zdravotní potíže. Přesto je jeho maratonský výsledek skvělý. Pokud by se ale hnal za časem podle nějakých tabulek, musel by změnit zaměstnání nebo by zvýšil riziko zranění.

Že na tabulkové časy nelze vždy dosáhnout, to jsem si vyzkoušel také sám na sobě. Při desítce hluboko pod 33 minut a půlmaratonu za 1:11:50 jsem nebyl schopen zaběhnout maraton lépe než 2:35:30. Tabulkově bych měl atakovat dvě a půl hodiny. Přes velkou snahu s kilometráží i více než 600 km/měsíc to zkrátka nešlo. Jednou byl silný vítr, jindy jsem byl po nachlazení. Několik sezon jsem věnoval přípravě na jarní maraton, která však opakovaně končila propadákem. Až později se ukázalo, že příčinou byla silná neléčená alergie a nemožnost podávat dobré výkony v jarních měsících. Zmíněný osobák jsem zaběhl v říjnu. Za deště a větru.

Ano, je to tak, tabulky jsou opravdu jen orientační a nelze se k nim upnout jako k nějakému cíli. Přesto mohou být pro začínající běžce jistým vodítkem a představou, kam až se mohou propracovat.

Nehledejte v nich nic víc, vždy najdete běžce, který se do nich nezařadí. Přesto z nich lze leccos vyčíst. Pokud dáte desítku opakovaně pod čtyřicet minut a maraton nezvládáte stlačit pod tři hodiny, zaměřte se více na delší tempové tréninky, pravidelně zařazujte běhy přes 20 km a přes zimu navyšte měsíční kilometráž. A i když se to nakonec nepovede – mějte z běhání především radost!

Sledujte naši speciální stránku, kde se dozvíte vše o tom, jak na jarní maraton: https://www.behej.com/…cial-maraton