ROZHOVOR: Jan Pirk - znalec nejen běžeckého srdce
Jan Pirk je přednostou Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie Institutu Klinické a experimentální medicíny a přednostou Kardiocentra IKEM. Minulý týden oslavil krásné šedesátiny a na šest by rád navýšil i počet startů na Pražském maratonu. Letos to ale asi nevyjde…
Proč jste začal běhat a jak dlouho již běháte?
Myslím, že jsem začal běhat asi v 10 měsících, maminka říkala, že jsem začal chodit velice brzo. Proč jsem tehdy začal běhat, to nevím, ale vzhledem k tomu, že pocházím ze sokolské rodiny, sportu jsem se začal věnovat současně se vstupem do základní školy. Atletice jako takové jsem se nikdy nevěnoval, celé mládí jsem hrál pozemní hokej, což je velice běhavý sport a současně s tím jsem začal běhat první přespolní běhy, jako např. tenkrát velmi populární běh Mladé fronty. Když jedu na kongres, vždy si s sebou beru běžecké věci, takže kromě Antarktidy jsem již běhal ve všech kontinentech.
Kde nejraději běháte?
Mám dvě místa, kde nejraději běhám. Za prvé je to Krčský les, vzhledem k tomu, že skutečně po práci se mohu kdykoliv proběhnout a za druhé je to na chatě, v Konojedech u Kostelce nad Černými Lesy, kde jsou překrásné lesy. Nejraději běhám v lese, po měkkém terénu a délku trasy mám nejraději mezi 10 a 15 km.
Který je váš nejoblíbenější závod?
Mám několik závodů, které mám strašně rád. Mezi ně samozřejmě patří Běchovice a Velká Kunratická, ale jeden z nejkrásnějších krosů je podzimní běh lyžařů v Senohrabech, dále běh Rokytnice-Dvoračky a Poniklá-Rezek. Z delších závodů má neopakovatelné kouzlo Pražský půlmaraton.
Kterého byste se raději už nezúčastnil?
Takový závod jsem ještě nikdy nezažil. Nejtěžší, jaký jsem snad kdy absolvoval, bylo na běžkách ve Francii-Transjurasien, který je dlouhý 76 km volnou technikou s velkým stoupáním a to je závod, kde si člověk skutečně „hrábne na dno“.
Na co myslíte, když běžíte? Dovedete se zcela uvolnit a odpoutat od práce, soustředit se jen na běh či si třídíte myšlenky třeba k další operaci?
Záleží na tom. Pokud běžím třeba fartlek, myslím na spoustu věcí. Myslím i na práci, napadají mně různé myšlenky, což je pro mne relaxace. Pokud však mám intervalový trénink, nemyslím na nic, jenom sleduju stopky, zda určené intervaly stačím absolvovat v určeném čase.
Jaké jsou vaše další běžecké cíle a plány?
Chtěl bych pořád běhat, i když vím, že časy budou čím dál horší. Chtěl bych ještě jednou absolvovat Pražský mezinárodní maraton, abych měl šest startů. Jsem přihlášen letos, ale při závodě Kolín-Velký Osek-Kolín jsem si natrhl stehenní sval, takže nemohu trénovat, a proto asi letos z maratonu sejde.
S jakým nejhloupějším názorem ohledně běhu jste se setkal?
Nemohu říci, že bych se setkal s hloupým názorem. Je pouze skupina lidí, kteří jsou „hraví“ a kteří říkají, že jen tak běhat, to pro ně není, to by nedokázali.
Komu byste doporučil běh jako terapii?
Každému člověku, který nemá některou ze zdravotních překážek. Mezi ně může patřit například obezita či artróza velkých kloubů. Jinak běh je samozřejmě tou nejpřirozenější pohybovou aktivitou.
Kdy rozhodně nejít běhat? Mám na mysli, když někteří běžci používají výraz „to vyběháš“ či „to rozběháš“, vztahující se k nachlazení, bolesti hlavy, kolene …. Může se právě opakování tohoto přístupu následně projevit v srdečních onemocněních?
Nejen rekreační, ale i vrcholoví sportovci, by neměli běhat, pokud jsou nemocní. Mezi takové nenápadné nemoci může patřit nachlazení či jiná viróza, které skutečně můžou vést později k závažným i život ohrožujícím onemocněním. Další situace, kdy by lidé neměli sportovat, je, pokud v předchozí den se večírek protáhne a konzumace alkoholu je poněkud větší. Příští den ráno se necítí dobře a rozhodně intenzivně trénovat není správné, protože může dojít k přechodnému vzniku poruch srdečního rytmu.
Pro které pacienty s kardiovaskulárním onemocněním je běh vhodný a pro které nikoliv? (Arytmie, křečové žíly…)
Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, je nutno přísně individuálního posouzení zkušeným kardiologem. Jedná se také o stupeň běhu. Zda se jedná o vyklusávání, či skutečně o intenzivní trénink.
Poznáte při operaci srdce člověka, který sportoval? Kolik je pravdy na tom, že sportovec má srdce větší?
Při operaci se to na srdci nepozná. Je to zpravidla proto, že člověk, který sportoval a poté sportu nechal a žil nezdravě, se dostane na operaci až když je jeho srdce poznamenané nemocí. Sportovci mají skutečně srdce větší, avšak tato tzv. sportovní hypertrofie se po vysazení tréninku a ukončení sportu zmenší a vrátí se do normálních rozměrů.
Pronace nebo supinace?
Já spíše došlapuji na zevní hranu nohy.
Přes patu nebo přes špičku?
Myslím, že dopadám více na patu.
Kopce nebo rovina?
Běhám všechno, i když nejsem vyhledavačem extrémního stoupání, vzhledem k tomu, že s přibývajícím věkem přece jenom srdíčko pumpuje méně.
Ionťák nebo pivo?
Při závodě zásadně ionťák, po závodě zásadně pivo. Pivo totiž považuji za ideální nápoj, který má nejen ionty, ale i určitou výživu. Jediná jeho nevýhoda jsou bublinky, které by při závodě zcela určitě dělaly problémy.
Biftek nebo těstoviny?
Obojí.
Sova nebo skřivan?
Určitě skřivan.
Značka běžeckých bot?
Asics, nejraději Asics-Kayano Gel.
O Pirkovi na novinkách – profese, sport, život
Komentáře (Celkem 2)
Praha 4- Písnice
cernyvac 25.04.2008 10:15:54
Vážený pane profesore,
hodně zdraví a naběhaných kilometrů Vám jakožto častému účastníku
našich závodů
přeje za SABZO i za sebe
V. Černý
administrator 03.04.2010 13:32:27
Jan Pirk je přednostou Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie Institutu Klinické a experimentální medicíny a přednostou Kardiocentra IKEM. Minulý týden oslavil krásné šedesátiny a na šest by rád navýšil i počet startů na Pražském maratonu. Letos to ale asi nevyjde…
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.