Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Kateřina Neumannová: Běžecké závody už nejsou pro mne. Zatím

Kateřina Neumannová: Běžecké závody už nejsou pro mne. Zatím

Tereza Rozehnalová | 11.08.2008 | přečteno: 11298×

Na dohodnutou schůzku přichází se zpožděním a omluvou. Není třeba nic vysvětlovat, do začátku Mistrovství světa v klasickém lyžování, jehož je Katka prezidentkou, sice zbývá více než půl roku, ale vrásky na čele a permanentně zvonící mobil hovoří jasnou řečí. Po několika minutách však přichází větší klid a rychlost řeči vystřídá úsměv a vzpomínky na minulost.

Bylo jednodušší se vyrovnat s koncem sportovní kariéry psychicky nebo fyzicky?

Ur?it? psychicky. Fyzicky samoz?ejm? ?lov?k strádá, zvláš? ve dnech, kdy st?ídám jen kancelá? a auto a není ?as to proložit n?jakým sportem. Ale jinak je psychická zát?ž ve sportu úpln? jiná, kolísavá. Docela velké vyp?tí je kolem závod? a potom jej st?ídalo dlouhé období klidu, kdy m?l ?lov?k na starost jen sám sebe a trénink. Kdežto tady je ?lov?k ve stresu stále a Mistrovství sv?ta (v klasickém lyžování v Liberci 2009 pozn.red.) bude za p?l roku a i když odjedu n?kam pry?, tak p?ed odpov?dností neute?u. Takže když je t?eba dovolená nebo trocha volna, tak má ?lov?k v hlav? stále jenom práci. Je to tedy ur?it? náro?n?jší.

Nelitujete tedy?

Že jsem skon?ila se sportem ur?it? nelituji. Myslím si, že jsem skon?ila p?esn? ve chvíli, kdy jsem skon?it cht?la a na tom nic nem?ní moje sou?asná pozice. Co se týká toho, jestli lituji, že d?lám dnes co d?lám… (p?emýšlí) Tak samoz?ejm? jsou chvilky, kdy mi vše nejde, v tu chvíli toho trochu zalituji, ale je to takové neskute?né množství zkušeností, informací… Je to v podstat? dobrá škola, kterou v budoucnu budu moci využít. Svým zp?sobem jsem z?stala u sportu, který mám ráda, a práce, která m? vždy zajímala. Sice s extrémním tlakem, což je v?c druhá, ale tuto práci jsem vždy cht?la d?lat.

Máte v tomto pracovním vytížení ?as si zasportovat?

Málo. O víkendu samoz?ejm? ano, pokud tedy není víkend pracovní, tak chodím pravideln?  sportovat. Snažím se najít chvíli si zasportovat i b?hem týdne, aspo? dvakrát týdn?. N?kdy je to sice jen chvilka na golfu, což úpln? za sport nepovažuji, spíše jako relaxaci, než fyzickou aktivitu.

B?háte?

B?hám, protože b?h je pro m? velice jednoduchý v tom, že vezmu tenisky, vyb?hnu a do hodiny jsem t?eba zpátky a za další ?tvrt hodinky m?žu být p?ipravená k odjezdu do práce. Vzhledem k tomu, že bydlím v Praze kousek od Divoké Šárky, tak mám i v Praze p?kný b?žecký terén hned za domem. Pokud chci tedy n?co d?lat, tak je to pro m? nejjednodušší a s nejmenší ?asovou ztrátou. Mám sice ráda i kolo, ale to už pro m? znamená dv? až t?i hodiny. P?ece jenom p?i b?hu je ta zát?ž intenzivn?jší a rychle jsem doma.

Kolik kilometr? jste nejvíce ub?hla na jeden zátah?

Já jsem sice b?hala hodn?, ale naše tréninky nebyly o tom, že vcelku ?lov?k ub?hne maraton, i když svého ?asu bych jej ur?it? ub?hla. Naše tréninky byly spíše rozložené do n?jakých tempových úsek?. Stalo se mi, že jsem za den nab?hala 30 km a více, ale rozložené na n?kolik etap, ale ?ast?ji to bylo okolo t?ch 20 až 25 km, když se b?haly objemy. Protože pak jsme odpoledne ješt? chodili jezdit na kole?kové lyže ?i na kolo, takže nebyl to ten jediný trénink. Pro lyža?e-b?žce, krom? túr, které se b?haly na ja?e po horách, což bylo více o n?jakém p?evýšení a nab?hat n?co v terénu, to množství kilometr? nebylo to nejd?ležit?jší.

Nemáte z této doby spíše záporný vztah k b?hu? T?eba fotbalisté, když se ?ekne b?h, moc nadšen? nevypadají.

Vytrvalostní sportovec si musí být v?dom, že toho natrénuje podstatn? více, než rychlostní ?i herní sporty. Také ?ím jsem byla starší, tím jsem se více t?šila a ráda b?hala tyto túry, které jsem jako juniorka nesnášela, když jsme je b?haly v Tatrách. Poslední t?i roky svého sportovního života jsem jezdila pravideln? trénovat do Svatého Mo?ice a pro m?, zvláš? když bylo p?kné po?así, to byly nejkrásn?jší tréninky. To jsem b?žela dv? až dv? a p?l hodiny do výšky 2600 m nad mo?em, ob?hla si tam n?jakou horu a dol? si sjela lanovkou. To pro m? byly sice t?žké, ale krásné tréninky.

To v?tšina lidí d?lá práv? naopak ne? Nahoru lanovkou a dol? po svých.

To bych si zbyte?n? ni?ila nohy. Dole jsem se rozb?hala, pak vyb?hla nahoru, tam n?kde kroužila a dol? bych si tak akorát sed?ela nohy, tak jsem jela lanovkou.

Co by vám bylo nyní bližší – maraton nebo b?h do vrchu?

Ur?it? b?h do vrchu. Já jsem byla vždy na atleta trochu t?žší, nohy jsem si musela více šet?it a b?hání po asfaltu v n?jaké rovnom?rné dlouhé zát?ži mi d?lalo trošku zdravotní problémy. Vždycky m? to více bavilo v lese, n?jaké krosy.

Uvidíme vás na Zadov? 16.srpna v b?hu do vrchu?

Bohužel ne, v tu dobu jsem na Olympiád?.

A kdybyste tu byla?

Ne, ne. Já jsem už jednou se závod?ním skon?ila, sice jsem to už párkrát porušila, ale to je bu? s kamarády nebo to byla n?jaká ta legrace, kdy je mi vcelku jedno, jak dopadnu. Ten zmi?ovaný b?h je opravdu tvrdá a t?žká práce, sice to vede kousek za moji chalupou a pamatuji si dobu, kdy jsem tam vybíhala relativn? lehce, ale to trápení, které by m? tam ?ekalo, už nemám zapot?ebí. Myslím, že jsem se už natrápila dost.

Mohla byste v?bec dnes ješt? b?žet závod s pocitem nemusím vyhrát?

Když jsem jela závod na lyžích ve Švýcarsku, snažila jsem se jet naplno. To byl ješt? dejme tomu dozvuk lyža?ské kariéry. Ale když jedu cokoliv mimo lyže, tak to naopak demonstrativn? postavím proti. To si t?eba b?hem závodu n?kde v hospod? koupíme pití, v obchod? si koupíme tatranku… Ale já jsem si své sportovní ambice už splnila a nemám pot?ebu se n?kde na závodech realizovat ?i se s n?kým m??it. Mám takovou filozofii, že jsem závodila s ur?itou vrstvou konkurence a nemám pot?ebu se srovnávat s lidmi, kte?í chodí trénovat po práci a mají to jako sv?j koní?ek nebo nápl? pro volný ?as. Nyní už chci mít sport opravdu jako své hobby, jako pohyb pro zdraví. Závodit se mi už nechce.

Nelákaly by vás ani závody, kde je každý, kdo projde cílem, vít?zem? T?eba extrémní závody?

Já myslím, že ne. Ob?as se sice zblázním s kamarády do n?jaké týmové akce, ale že bych jela závod, kde je cílem p?ežít – to myslím sportovn?, tak to zatím ne. Možná za rok za dva zkusím n?co, ale momentáln? jsem vyzávod?ná a tu pot?ebu nemám. Pokud se n?kde objevím, tak je to z?ejm? spojené s tím, že to po?ádá m?j sponzor nebo n?co podobného. Jestli pob?žím nap?íklad v zá?í ve Vesci lidový b?h, který tam po?ádáme, tak to pob?žím s malou Luckou.

Nebudete tam tedy lákat na „p?ij?te porazit Neumannovou“?

To je práv? to, že nechci být ter?em, kdy si na m? smlsne kdejaký hobík. Což by samoz?ejm? brzy nastalo, když tém?? denn? trénují a já jsem velice rychle sestoupila se svojí výkonností mezi b?žné smrtelníky a bohužel si myslím, že už to bude jen horší a horší.

Setkala jste se n?kdy v tréninku s n??ím, co v tu chvíli pro vás bylo nepochopitelné, ale až postupem ?asu jste zjistila pravý ú?inek?

Ur?it?. D?íve jsem si myslela, že ?ím více trénuji, tím lepší budou výkony. Ale po t?icítce a zvlášt? po narození Lucky jsem zjistila, že trénovat se sice musí hodn?, ale jen do ur?itého momentu, pak už je to kontraproduktivní. Tyto zkušenosti získává ?lov?k s v?kem.

M?la jste n?jakou svoji osobní metodu, jak se dostat z p?etrénovanosti? Co zabíralo?

?lov?k se musí um?t od sportu oprostit. Mn? jednou ?ekl doktor: „vám škodí se i na ten sníh jen dívat“. Takže nejen ležet v posteli a tup? civ?t a ?ekat, až si organismus odpo?ine, ale i psychicky si najít jiný smysl života. Jde to t?žko, když má ?lov?k jen ten sport a nic jiného. Mn? to za?alo jít podstatn? lépe, když jsem m?la dceru, tak jsem se chvíli v?novala Lucce, chodila jsem s ní na procházky. ?lov?k si musí um?t odpo?inout nejen fyzicky, ale i myšlenkami.

Naše webové stránky jsou sm?rované p?evážn? na b?žce-hobíky a do této skupiny pat?í i spousta vrcholových manažer?, který ale nedovedou jen tak opustit myšlenky na práci.

To úpln? chápu, že se nedovedou odpoutat od starostí a odpov?dnosti s klapnutím domovních dve?í. Tady bych víc doporu?ovala si jít zab?hat ráno, p?ed prací. Vidím to sama na sob?. I kdyby se volný ve?er našel, tak už v sob? nenajdu sílu se p?evléct a jít si zab?hat. Samoz?ejm? ve?erní sportování má své kouzlo, ale nesmí to být po t?žkém dnu, kdy ?lov?k p?ijde dom? unavený ani ne tak fyzicky, jako že má hlavu zcela vygumovanou. Mn? se osobn? tedy nikam nechce.

(pokra?ování p?íšt?)


KATKA NEUMANNOVÁ ZVE VŠECHNY NA 14. ZÁ?Í DO LIBERCE, KDE SE KONÁ ZÁVOD PO STOP? MISTROVSTVÍ SV?TA V KLASICKÉM LYŽOVÁNÍ

B?h po stop? mistrovství sv?ta v klasickém lyžování Liberec 2009 

Komentáře (Celkem 2)

Nalezené položky: 3 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Celkem 6856 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:47:59 (2007)
půlmaraton: 1:46:39 (2010)
maraton: 3:53:44 (2012)

ipeterka muž 11.08.2008 16:42:25

Ano, přesně tak Golf není sport. Je to hra, ale v žádném případě to není sport.

avatar

Celkem 4443 km
Minulý měsíc 0 km

Eviku žena 12.08.2008 10:05:47

Krásne,čo dosiahla,tiež poznám profi cyklistku,ešte nemá bábo,ale celkovo by ma zaujímalo,ako si telo zvykne na život bez takej intenzívnej záťaže ako v pretekárskom období.Jasné,že láska k športu ostáva,takže sa mu budú venovať,ale nie na takej úrovni,len ten prechod je dosť šok,musí mať asi niečo iné veľmi motivujúce,aby to zvládla.

administrator 03.04.2010 13:32:33

Na dohodnutou schůzku přichází se zpožděním a omluvou. Není třeba nic vysvětlovat, do začátku Mistrovství světa v klasickém lyžování, jehož je Katka prezidentkou, sice zbývá více než půl roku, ale vrásky na čele a permanentně zvonící mobil hovoří jasnou řečí. Po několika minutách však přichází větší klid a rychlost řeči vystřídá úsměv a vzpomínky na minulost.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 3 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.