Sáhla jste si n?kdy na dno svých sil?

Mnohokrát. Já jsem m?la takovou svou výhodu, no nevím, zda to byla až tak výhoda, ale já jsem tohle um?la i p?i tréninku, zvlášt? v dob?, kdy jsem byla mladší. Pozd?ji už m?l m?j organismus jisté zábrany, jak se té extrémní zát?ži bránit, ale já jsem se jako juniorka dokázala na tréninku tak zni?it, že jsem nebyla opravdu schopna z tréninku ani odejít. N?kdo má danou takovou záklopku a dál ho už organismus nepustí, ale já jsem um?la jít až za hranu. A to jsem um?la nejen p?i závodech, ale i p?i tréninku. Tvrdost už je myslím v ?lov?ku daná. N?kdo kon?í 10% p?ed svým maximem, ale já jsem dokázala jít, ne sice denn?, ale až za tuto hranu.

Nep?evádíte to i do pracovního ?i osobního života?

To nedovedu posoudit. Je sice pravda, že ?lov?k je jednorázov? schopen v práci vydržet hodn? a neodchází z práce úderem ?tvrté. Ale ve chvíli, kdy je to pot?eba, je tam do šesti nebo osmi a jede na plné obrátky. Tady jde o jinou v?c. ?lov?k nebyl ve sportu zvyklý tolik zapojovat hlavu, p?emýšlet. Já když jsem byla pod velkým psychickým tlakem, nebyla jsem pak schopná maximální koncentrace. 

Z ?eho jste m?la nejv?tší strach v dob? sportování?

Z nemoci a ze zran?ní.

A co strach ?i respekt ze soupe???

Respekt je lepší slovo. Ten jsem m?la vždycky v??i soupe?kám, ale také jsem v?d?la, že pokud budu stoprocentn? p?ipravená, moc lidí mne nem?že p?edjet. M?la jsem respekt, že i ve form? m?žu prohrát, ale v?d?la jsem, že když budu mít formu, na mých silných tratích m? m?že porazit jedna dv?, a to by ješt? musely jet sv?j životní závod.

Takže jistou dávku výkonu ovlivní i sebev?domí, sebed?v?ra?

Jist?, ale sebed?v?ra  je spojená s tím, že musím mít za sebou dobré tréninkové období, a to jsem po t?icítce v?d?la velice dob?e. Tehdy jsem do n?kterých závod? šla s tím, že jsem v?d?la, že to bude dobrý. Výhoda zralejšího v?ku je, že se ?lov?k už zná. Ne že bych nebyla nervózní, n?jaká soupe?ka byla po?ád, ale v?d?la jsem, že je to ono.

To zní, jako byste se po t?icítce vezla na vln? úsp?chu, že se ani moc trénovat nemusí?

Je pravda, že už jsem mohla trénovat o n?co mén? a svoje nejlepší výsledky jsem zajela v dob?, kdy jsem trénovala mén? než p?ed narozením Lucky. Podle m? byl trénink jednak efektivn?jší, jednak jsem kolem sebe m?la tým lidí, který mi dovedl nahradit to, co ?lov?k sám nikdy nenab?hne. To znamená, že do toho trochu té v?dy zapojili a také to, že už jsme v?d?li, jak trénovat. Takže jsem poslední t?i roky trénovala asi o 20% mén?, než ve v?ku 20 – 27 let, kdy ty dávky byly opravdu hrozné. I když si myslím, že jsem je zužitkovala, protože organismus to nezapomn?l. Dejme tomu jsem 10 let trénovala hrozn? moc a pak jsem z toho ?ty?i roky „t?žila“.

Hodn? jste toho procestovala po sv?t?. M?žete ?íct, že by n?jaká zem? byla b?hu více naklon?na?

Myslím si, že všeobecn? naši sousedé, Rakousko, kde jsou nejen stezky pro cyklisty, ale i pro b?žce. Je to neuv??iteln? sportující zem?. Na m? nejsiln?jší dojem, co se tý?e b?hání, ale ud?lal Svatý Mo?ic, kde ?lov?k potkává spoustu dalších sportovc? v p?íprav?. Tam jsou neuv??itelné b?žecké trasy. ?lov?k b?há po lese, po hlin?ných cestách, je to šetrné k nohám. A cesty jsou uklizené… oni je snad i zametají od spadu ze strom?. P?itom je tam ?lov?k v p?írod? a množství cest a terén? je tam nep?eberné, tam je to b?žecký ráj.

Naopak, je místo, kde byste si nešla zab?hat?

M?la jsem to št?stí, že jsem byla na dovolená na Mauritiu a na Seychelech, tamní klima je natolik teplé, že vysloven? odrazuje od b?hu. Ráda sice b?hám jen trenkách, ale extrémní vedra m? k b?hu nelákají.

Myslíte si, že je u nás b?h populární?

Ano. Lidé tu b?hají, jezdí na kole, je to svým zp?sobem ta „nejjednodušší“ ze sportovních aktivit v tom, že si koupíte boty a trenýrky a nepot?ebujete žádné haly. B?hat m?že skoro každý. Jsou samoz?ejm? regiony, kdy je b?h více oblíben a kde mén?.

?ím to tedy je, že v Americe kdo neb?há je „out“ ale u nás se tímto sportem až tak lidé nechlubí? Pochlubí se squashem ?i golfem, ale b?hem ne.

Nevím, myslím si, že ?lov?k b?há proto, že b?hat chce a v?tšinou b?há sám. Kdežto golf hraje proto, že by hrát m?l. Nevím, ale srovnávat se zrovna s Amerikou… když je tam vidím s p?ehráva?em na uších, tím jejich šouravým tempem po n?jaké Avenue, tak takový b?h nemusím.

To není b?hání?

To sice je, ale pro m? je b?h spojený s p?írodou. Když vidím ráno v Praze b?žce, jak tu b?hají po centru, tak je svým zp?sobem obdivuji, ale není to pro m? spojené s požitkem. Navíc ten smog.

Jaký je váš názor na sportování d?tí dnes? Myslíte si, že je opravdu nutné, aby pokud cht?jí d?lat n?jaký sport, m?ly trénink dvakrát až t?ikrát týdn? a skoro každý víkend závody? Pak se ?asto stává, že v pubert? je to p?estává bavit…

Jsou sporty, kde s ur?itým základem se musí opravdu brzo za?ít, pak se to t?žko dohání. Nem?žete mít sv?tového plavce, který se nau?í plavat až v 10 letech, to stejné je t?eba gymnastika atd. Také si nemyslím, že se jim zoškliví sport proto, že ho d?lají odmala, ale že jim to zoškliví lidé okolo. T?eba tím, jakým zp?sobem je trénují, jak k nim p?istupují, rodi?e, že je nutí. D?ti, které se ke sportu nevrátí, jsou v?tšinou z prost?edí, kde si na nich rodi?e plnili své ambice, cht?li z nich mít mistry sv?ta a neakceptují, že na to ty d?ti nemají. Tato forma je špatná. Já osobn? preferuji v p?edškolním v?ku sporty všestranné, a? d?lají vše možné. Specializace sta?í až n?kdy okolo puberty. Je fajn, když dít? umí všechno možné a samo chce trénovat, pak už si jen vybere specializaci.

Myslíte si, že je dostatek p?íležitostí, aby si šlo dít? jen tak n?kam zapinkat, zahrát? Jen v rámci rekrea?ního sportování.

K takovému p?irozenému zdravému sportování by d?ti m?la vést škola a školky, ale v tom, o ?em mluvíte, nesnímejme zodpov?dnost z rodi??. Pokud d?ti necht?jí být 3× týdn? na tréninku, ve drilu, tak si s nimi musí holt zapinkat rodi?e. Ono je jednoduché d?ti odložit na hlídání, to mám také ráda, že je o n? postaráno, ale není to správné. Pokud chceme, aby se p?irozen? zdrav? hýbaly, musí se nejvíce zapojit rodi?e.

Co je tedy nejlepší motivace pro d?ti?

Samoz?ejm? n?jaká skupina, kamarádi, aby nebyly samy. Málokoho chytne individuální sport. Sama jsem ze za?átku chodila za partou, za kamarády. Vidím to i na dce?i, když je se mnou sama na sjezdovkách, tak ji to baví sotva dv? hodiny, ale pokud tam má kamarády, tak je schopná jezdit p?l dne. Také p?irozená sout?živost je dobrá, že se nau?í i prohrávat, ale nenutit je do toho.

Co se vám vybaví, když se ?ekne dvanáctiminutovka?

V tom jsem vždycky vyhrávala (úsm?v). Sice jsem vždycky ztrácela na 60 m a 100 m, ale na dlouhé trat? jsem byla dobrá. 

Vzpomenete si na osobák?

To už ne. Je možný n?jakých 3600 m? To bylo ješt? na základní škole.

Tak to jste opravdu b?žela rychle.

Pozd?ji jsme na dráze moc netrénovali, spíše v terénu, t?eba úseky n?kolikrát za sebou 1500 m a t?eba do kopce. V tom jsem byla velice dobrá. Nebo krátké opakované 3 minuty výb?hy do kopce, to mi šlo. V tom si myslím, že bych byla srovnatelná s dobrými atlety. 

?ím byste nalákala lidi na b?h, aby si šli s vámi zab?hat?

Nep?emlouvala bych nikoho do závod?ní, ale t?eba jít si zab?hat na Šumav?. N?jaký kopec se i vyjde, když to nejde… Pokud ?lov?k nemá nadváhu, tak mi p?ijde b?h jako nejp?irozen?jší, nejjednodušší, jeden z nejlevn?jších sport? a b?hat se dá opravdu skoro všude. Posilujete v podstat? celé t?lo, ženský potom mají docela p?kné nohy (úsm?v).

Co vám b?hání dalo a co vám vzalo?

Pro m? to byl vždycky nejd?ležit?jší mimosezonní prost?edek. To, co jsem nenab?hala v lét?, jsem pak už v zim? nem?la. Co se tý?e formy, tu jsem vždy na b?hání stav?la. Takže dalo mi, že jsem si dobrým b?žeckým tréninkem zad?lala na dobrou lyža?skou formu v zim?. Co mi vzalo, tak p?ece jenom m? ob?as n?kde n?co pobolívá, n?jaké problémy s klenbou a zán?ty úponu achilovky, to p?ece jenom s tím b?háním trochu souviselo. Doslova mi ale nic nevzalo, spíše m? hodn? nau?ilo.

D?kujeme moc za rozhovor a t?šíme se spole?ný výb?h n?kdy po Mistrovství sv?ta :)

 KATKA NEUMANNOVÁ ZVE VŠECHNY NA 14. ZÁ?Í DO LIBERCE, KDE SE KONÁ ZÁVOD PO STOP? MISTROVSTVÍ SV?TA V KLASICKÉM LYŽOVÁNÍ