Je jasné, že v práci se na velkou únavu, která zaplavila naše tělo po dvou velmi tvrdých trénincích, moc vymlouvat nemůžeme. Stejně by to těžko někdo pochopil, pokud okolo sebe nemáte spřízněné běžecké duše, či aspoň osobní fanklub nebo sportovní nadšence. Nevysvětlíte to typu pivních vzpěračů , kteří vedou se zkaleným zrakem a umdleným jazykem v nějaké zakouřené hospodské špeluňce odborné sportovní diskuze  na téma: „Já bych, kdybych…“ S hrdým bušením do hrudi zvou okolní aktéry této divoké „taky“ sportovní akce k dalšímu zátěžovému výkonu, po němž játra mají opět dlouhodobou zatěžkávací zkoušku, po níž začnou pozvolna rozmýšlet, na kdy že už naplánují první stávkovou pohotovost.

Přestože jste tedy ve stavu, kdy se superkompenzační křivka brodí někde v bahně přílivu a nesměle vystrkuje růžky s nástinem pomaloučkého zotavovacího procesu, je dobré to moc nikde nezdůrazňovat, pokud možno zasednout do nějakého kouta a s velmi důkladným předstíráním pracovní činnosti nechat organismus napravovat to, co jste s ním během posledních dvou dnů provedli. Je rozumné okolo sebe šířit dobrou náladu, aby všichni viděli, jaký jste skvělý spolupracovník, a občas podotknout, při pohledu na náplň vaší práce, že se dnes daří a že vám to jde výborně od ruky.

Neměl by to být takový problém, poněvadž čtvrtek je den, kdy se dá již dobře dohlédnout konce pracovního týdne a kýžená sobota, případně i neděle, s netrpělivě očekávanými běžeckými závody nebo jen se setkáním s kamarády na nich, se rozhodně blíží takovým tempem, že už máte občas mrazení v zádech a nohy sem tam zacukají.

Při těchto svalových záškubech bych si ověřil, zda to není pořád ještě vyčerpáním. Abyste se náhodou neblamovali tím, že už vám nohy hrají při pomyšlení na sobotní akci samy od sebe radostí, a ono je to spíš zatím ještě tak, že kdyby mohly, tak vám nafackují ze všech světových stran za to, co s nimi provádíte.

Také z tohoto důvodu bych chtěl zdůraznit nutnost dopřát si maximum regenerace pro celé tělo a možná i mysl. To znamená i lehké jídlo, dobře a rychle stravitelné, aby vnitřní orgány nemusely odplavovat zplodiny po tradičním obědu, jako je třeba „vepřo-knedlo-zelo“ a mohly se, po rychlém a jednoduchém přísunu stravy složeném nejlépe z uhlovodanů, věnovat zotavovací fázi a postupně dostat sinusoidu superkompenzační křivky do, na tuto dobu, co možná nejvyšší části grafu.

Můžeme tomuto působení zákonů přírody sami napomoci dalšími různými aktivitami, ale v případě fyzické činnosti jen velmi lehounkou a opatrnou zátěží. Rozhodně bych nešel běhat a raději, když už vám to nedá, sedněte na kolo a vyjeďte na chvíli někam do přírody, nadýchat se čerstvého vzduchu, vyčistit si hlavu a třeba popřemýšlet o taktice, kterou, jak tajně v duchu doufáte, zaskočíte své tradiční soupeře a kamarády v příštím závodě. Jen prosím opatrně. Ať i s kolem neskončíte při tom usilovném přemýšlení někde ve škarpě nebo budete nečekaně objímat strom, který, přestože tam roste minimálně sto let, tam podle vás nikdy nebyl a určitě jej tam přátelé na potvoru přemístili tak, abyste na vlastních rtech pocítili, jak je hořká dubová kůra a tvrdé jeho dřevo při seznamování vašich končetin s tímto pevně stojícím velikánem.

Pokud se na kolo necítíte nebo je nevyhovující počasí, dá se dobře uvolnit i při vyplavání v bazénu, případném posezení v parní sauně či ve vířivkách. Nebo na sobě nechat za přijatelný bakšiš vyřádit prsty nějakého šikovného maséra. Ale masáž doporučuji spíš regenerační, poněvadž po hloubkové byste se ještě v sobotu mohli cítit jako přejetí parním válcem a v závodě se pak valili za ostatními jako tank přetížený plnou výzbrojí za formulí 1 s poloprázdnou nádrží.

Samozřejmě je rozhodující, kolik máte na tuto regeneraci času. Chápu, že je potřeba také občas i pomoci s domácími pracemi, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Pobýt s rodinou, pokud jinak nedají, ale i toho se dá chytře využít ve váš prospěch. Možná prostě opravdu musíte něco vyřídit či udělat. Zde doporučuji opatrně, jen si neublížit, sobota je blízko a mohl by vás pak třeba při pohledu na vlastí zafačovanou ruku, či pro běžce ještě hůř, nohu, trefit šlak.

Rozhodně nedoporučuji jít si zahrát jakýkoliv kolektivní sport, ať už fotbálek či košíkovou v tělocvičně nebo cokoliv jiného, co vám připadne dostatečně zajímavé pro odreagování. I když si při tom možná neublížíte, tak následky takové hurá akce v dalších dnech pocítíte ve všech svalech, úponech i kloubech, o kterých při běhu ani nevíte, že je máte. A opravdu dost bolestivě. Zejména, pokud si jdete zahrát jen jednou za uherský rok a nejste na takové přetížení jiných částí vašeho těla adaptováni. A o regeneraci už vůbec nemluvím. Místo toho, abyste si ve čtvrtek odpočali, bude regenerace po takovéto aktivitě trvat určitě několik dalších dnů, kdy se budete pohybovat jen velmi nepřirozeným způsobem, pokud se tomu bude vůbec moci říkat pohyb.

Odpočiňte si ve čtvrtek, jak tělesně, tak duševně, ať se přeladíte na tu správnou strunu, dostanete náležitou chuť do života a zejména pak na sobotní závody.