Vím, že pro většinu z vás začíná týden pondělím, bohužel velmi to nepříjemným dnem. Jenže já své vysvětlování zahájím sobotou, protože od ní se odvíjí celý můj systém tréninku. Bude to snáze pochopitelné a vše na sebe bude více navazovat.

Tak tedy na tento den jsme ideálně připraveni, odpočinuti a schopni podávat maximální výkon. Je to přece den závodů. Sinusoida superkompenzační křivky je na vrcholu a nám nezbývá nic jiného, než možnosti organismu využít v právě daném období a pokusit se je prodat. To znamená předvést, alespoň sám sobě, solidní výkon v závodě, případně v tvrdším tréninku a spravit si tak chuť a náladu, pošramocenou uplynulým týdnem, kdy se ale vůbec nic nedařilo.

Pokud to bylo v práci, to by nebylo ještě tak nejhorší, ale bylo-li to na tréninku, pak je to opravdu špatné. Pro mnohé z nás i tragické. V mozku nám to šrotuje, přemýšlíme, co jsme kde udělali za chybu, a většinou jsme zralí na návštěvu u psychologa. Hlava tvoří někdy až 90% výkonu, zejména u žen. Ale stačí maličkost. Vypnout zmatené chování a přesvědčit se v sobotu, že to jde. A ono to fakt půjde. Hlavně úplně jinak, než v týdnu po práci a večerním uštvaném tréninku.

Nadšeni předvedeným výkonem si ani neuvědomujeme, že jsme dosáhli vysokého stupně únavy a energetické zdroje nám v sobotu značně poklesly. Ihned v neděli to poznáme při dlouhém výklusu, ale přestože bychom měli být na dně, není to úplně pravda, a to vlivem mnoha různých faktorů, v nichž převládá dobrá nálada ze sobotního běhu.  Proto se nám většinou běží jakž takž dobře. Touto zátěží jsme ale opravdu vyčerpali možnosti těla a je nutné mu dát dostatek času na regeneraci.

K tomu je velmi vhodné pondělí. Nazval jsem jej modrým a opravdu je nutné to také tak prožít, jak v práci, tak na tréninku. Hlavně je třeba nechat organismus nabrat nové síly a také nechat dostoupit křivku sinusoidy v grafu co možná nejvýše. Hlavním důvodem je, že následuje úterý a s ním nosný trénink celého týdne. Opět musíme probudit sami sebe a formou tvrdého zátěžového stresu částečně vyčerpat energii pracně sesbíranou v průběhu odpočinkového pondělního dne. Jen tak můžeme zvyšovat svoji výkonnost a donutit tělo zase k aktivní regenerační činnosti po této tvrdé zátěži.

Ale my je nenecháme zotavit a hned ho zarazíme na úplné dno křivky středečním tréninkem. Ten je velmi kvalitní, zejména co se týče intenzity, ale dá se dobře zvládnout, protože jsme vybrali tréninkové prostředky tak, abychom si neublížili a trénink měl smysl. Po absolvování tohoto zatížení jsme doslova a do písmene „vygumovaní“. Nejsme schopni podat žádný kvalitní výkon a je zákonem, přes který nejede vlak, naplánovat totální regenerační den.

Ten nám vychází na čtvrtek a opravdu je nesmírně důležité to dodržet, jinak dopadneme velmi neblaze. Nejlepší je dopomoci si navíc k urychlení regenerace nějakým vhodným prostředkem, který jsem popisoval v konkrétním článku k tomuto dni. Rozhodně tím nemyslím superanabol a jemu podobné steroidy, či růstové hormony. Jednorázově by nám to stejně nepomohlo a jen bychom si přidali další hřebíček do rakve. Už tak jich tam stejně máme všichni dost.

Pokud tohle vše správně provedeme, naše tělo má tu zázračnou schopnost, že si nadstřelí energetické zásoby a vlastně se tímto způsobem – tréninková zátěž, správná regenerace – zvyšuje osobní výkonnost a takzvaně se zvedá i vlastní sportovní forma, což není tak úplně správně, ale budiž.

Naše tělo je ovšem chytrák a  pracně sesbírané zdroje uložené energie nechce vydat jen tak. Proto je nutné v pátek provést kompletní rozcvičení a probuzení těla. Připravit je k podání co nejlepšího výkonu v dalším dni. Tím je opět sobota a naše nejoblíbenější akce, kvůli níž si převážná většina z nás huntuje zdraví, běžecké závody.

Tak jsme vlastně uzavřeli koloběh týdenního tréninkového mikrocyklu a ukázali si, doufám jednoduše a pochopitelně, že to vše, co v jednotlivých dnech děláme, má smysl a postupně to pak v součtu týdnů a následně cyklů spěje k vytouženému cíli. Tím je rozhodně zlepšení výkonnosti a podání výkonů na hranici našich možností, někdy i za ní, a také získání vlastního uspokojení z dobře provedené práce.

Neboť, ať chcete nebo nechcete, běžecký trénink je práce a jak ji provedete, či ošidíte, to poznáte na výsledcích. Takže s chutí do práce.

Zdeněk Smutný je jedním z trenérů nabízejících své služby na behy.cz