Prusinovice se dnes ráno probudily do, na poslední dobu, celkem slušného počasí. Bylo sice chladněji, ale téměř bezvětří, takže podmínky pro závod se jevily celkem příznivé. Od božího rána na návsi u kulturního domu soutěžily všechny dětské kategorie od nejmenších dětí, možná i s plínkami, až po dorostence.

A bylo se na co dívat. Všichni bojovali jak o život a rozhodně v nich je budoucnost našeho běhu. Na start se jich postavilo v součtu na 150. Ideální v dnešním závodě, ostatně jako každoročně, je okamžité vyhlášení vítězů v každé kategorii ihned po doběhu. Všechny děti dostávají v cíli balíček s občerstvením. Ceny předávala i fotbalová brankářská legenda, Pavel Srníček. Takto se pořadatelům značně uvolnily ruce pro hlavní závod a jeho závěrečný ceremoniál.

Hlavní závod na 10 km měl punc nejvyšší kvality co do účasti elitních borců, a také se k němu přihlásil rekordní počet 351 startujících. Od začátku dával všem běžcům najevo Ezekiel Jafari Ngimba z Tanzanie, že sem přijel nejen zvítězit, ale i překonat traťový rekord, což zcela lehce dokázal. Posunul ho o neuvěřitelných 36 sekund. Ostatní závodníci se na něj dívali z uctivé vzdálenosti. Druhý nakonec doběhl Jan Kreisinger před Arturem Blasinskim z Polska a čtvrtý skončil Robert Štefko, který s rozvahou porazil naše nastupující vytrvalecké mládí Milana Kocourka, Petera Mikulenku a Martina Kotouče.

Petra Kamínková nedala ukrajinským běžkyním od startu žádnou šanci a v tréninkovém tempu lehce vyhrála před Virou Ovčaryk a Annou Klymovych. Čtvrté místo vybojovala Jiřina Kociánová, obrovské překvapení závodu. Pátá skončila juniorská orientační běžkyně Adéla Jakobová.

Černá perla z Tanzánie nám při vyhlášení s pomocí překladatelky svahilsko-anglicky sdělila: „Nikdy jsem závod v kopcích a takovém terénu neběžel a jsem překvapen, jak jsem to dobře zvládl. S rekordem jsem velmi spokojen, bylo to něco jiného než závody v půlmaratonu nebo na dráze, které absolvuji nejčastěji. Nesmírně se mi u vás líbí.“ Na závěr ještě skromně dodal, že má obrovský sen kvalifikovat se na OH do Londýna.

Jan Kreisinger byl spokojený: „Běžel jsem to, na co v současné době mám a docela mi dnešní závod sedl. Vyšlo i počasí, jen mohlo být trochu tepleji.“ To potvrdil i usmívající se Artur Blasinski: „Pěkný závod, velmi kvalitní soupeři a dnes si mi opravdu dařilo.“

Róbert Štefko byl také spokojen se svým výkonem a na můj dotaz, jak vidí budoucnost našich vytrvalců, jen trochu posmutněle pokrčil rameny: „Občas se objeví nějaký talent, ale to je jen začátek. Současná generace má mnoho jiných možností, než jsme měli my. Něco dokázat, zejména v dlouhých bězích, je pro ně asi problém. Chce to obrovské sebezapření, vůli a léta dřiny. Tady vidím největší problém. A také v motivaci. My jsme měli přece jen jiné cíle a z toho plynulo i naše odhodlání něco dokázat. Navíc jsme měli i příklady kolem sebe, že to jde. Já si i tak stejně hodně vážím všech těch běžců tady kolem, kteří při zaměstnání dokáží trénovat a přijet si zazávodit. Ale to bohužel na špičkové výkony nikdy stačit nebude. Bez kompletního zajištění přípravy se vším všudy, jak jsme to měli my, to prostě nepůjde.“

Milan Kocourek, pátý v cíli, se usmíval: „Odvedl jsem tu to, na co jsem v současné době měl a myslím, že to vůbec nebylo špatné."

To Peter Mikulenka nadšený nebyl: „Po přípravě na 3 km v hale se tak dlouhý závod v kopcích nedá kvalitně zvládnout, takže to umístění je ještě dobré.“

Petra Kamínková měla dobrou náladu: „Ze začátku jsem to rozběhla rychle, protože jsem nevěděla, co předvedou obě Ukrajinky, ale když jsem zjistila, že jsou daleko, tak už jsem celý závod dokončila v pohodě a i ten čas je docela slušný.“

Čtvrtá v cíli, Jiřina Kociánová, jen zářila: „Dnes mi úplně všechno sedlo. Počasí, forma, nic mi nevadilo a běželo se mi báječně. Prostě super.“

Orientační běžkyně Adéla Jakobová, která vyhrála juniorky a v absolutním pořadí skončila pátá, se při otázce, zda zběhne od své specializace k atletkám, jen nesouhlasně zakroutila hlavou: „Mně se takové závody líbí a v poslední době se mi na nich i nebývale daří, ale orientační běh, to je něco jiného. Ten je celý život, to bych nikdy nevyměnila.“

Unavený, ale nesmírně spokojený ředitel závodu Ondra Němec mi v tom svém fofru stačil jen říct: „Jsem nadšený ze všeho, co se dnes podařilo. Spousta nových běžců, traťový rekord a žádné problémy. Jsem rád, že se to tak povedlo a určitě to za tu spoustu práce nás všech kolem mě stálo. Ještě se mi to vše určitě bude dlouho promítat v hlavě, ale mám z toho dnešního dne opravdu dobrý dojem a hlavně radost.“

Z příjemně stráveného sobotního dopoledne zcela jistě odjížděla převážná část běžců spokojená, příjemně naladěná a s neopakovatelnými zážitky, ať z průběhu závodu nebo s jeho hodnocením s přáteli nad místním tradičním gulášem. Jak z ředitele závodu tak i ostatních pořadatelů, ať už místních, nebo z BK Holešov či AK Kroměříž, stejně jako z party rozhodčích z BK Hodonín, či borců z Univerzity Brno, zabezpečující měření časů pomocí čipů, byla cítit úleva, že tato organizačně velmi náročná akce proběhla bez problémů, a také spokojenost s tím, jak se jim vše podařilo zvládnout.

To samozřejmě oceňují i všichni závodníci a také proto se tu v Prusinovicích objeví každý rok čím dál víc nových běžců, aby se zde třeba jen proběhli, nasáli atmosféru před sezónou a slíbili sobě i pořadatelům, že příští rok tu určitě nebudou chybět. Tím samozřejmě poděkují nejlépe za obrovský kus poctivé práce jak Ondrovi Němcovi, tak i širokému štábu jeho spolupracovníků.

 Výsledky Rohálovské desítky

Oficiální web Rohálovské desítky

Webové stránky Prusinovic

Video z trati – vedoucí závodník. Autor Jan Schöpf

Video z trati – Petra Kamínková. Autor Jan Schöpf