Předem podotýkám, jak by z následného textu mohlo vyplynout, že nejsem marketinkový pracovník některé z firem, jichž se bude tento můj pohled úzce dotýkat, a také žádnou z nich nebudu jmenovat z důvodu možné skryté reklamy. Ještě se trochu vrátím k základům. Většinou se všichni snažíme dosáhnout v závodech co nejlepších výsledků, případně výkonů, nebo si aspoň zlepšit osobní rekordy.

Někteří z nás na to poctivě léta dřou. Zima nezima, déšť nedéšť, ráno, v noci, po práci nebo před ní. Jiní to berou jen tak, jak to přijde a nelámou si nad tím hlavu.
A při tom se dá výkonnosti okamžitě pomoct a nebude nás to stát žádné velké úsilí. Jen nějaké ty koruny navíc. Ptáte se jak ? Nebudeme nikde podplácet soupeře či rozhodčí, nejsme na fotbale. My běžci jsme, troufám si tvrdit, převážně féroví a rovní lidé, i když se občas výjimka, potvrzující pravidlo, najde.

Ale podívejte se na závodech kolem sebe a sledujte obutí většiny běžných závodníků, a pak těch lepších nebo dokonce špičkových. Musí vás to zákonitě napadnout samotné, protože to bije do očí. V současné době, kdy je na trhu plno světových značek výrobců obuvi a vzniká přetlak, který, jak doufám, srazí konečně ceny maratónek na solidně přijatelnou úroveň, i když amerických cen se asi nikdy nedočkáme, máte již převážně všichni kvalitní tréninkové boty. O tom není sporu.

Doba botasek, štrupovek a kecek je již bohu díky dávno za námi. Jak nám tato změna pomohla od zdravotních problémů, dnes hovořit nebudu. Jen tu vidím další zákonitou nadstavbu. Vaše odzkoušené a možná někdy až příliš vybouchané či ošmajdané boty, v nichž se postavíte na start, vám, samy o sobě navíc nijak nepomohou k lepšímu výkonu, musíte prodat jen to, co máte natrénováno. A co provedou špičkoví závodníci? Pár minut před závodem se všichni přezouvají do závodní obuvi, vesměs silničních speciálek. Nebavíme se teď o tretrách nebo botách do terénu, případně na orientační běh.

Proč to dělají? Moc dobře vědí, že jim to pomůže k lepšímu výkonu. Zaprvé jsou tyto závodní nebo polozávodní boty značně odlehčené proti tréninkovým, takže tito závodníci nesou menší váhu, což je opravdu na deseti kilometrech nebo půlmaratónu ale hodně poznat.

Za druhé jsou konstrukčně tyto maratónky přizpůsobené  pro rychlejší běh. Jsou ve srovnání s tréninkovou obuví tvrdší, nemají tak tlumivý efekt, který je sice příjemný, ale zároveň i trochu brzdící, a zatřetí jde minimálně o psychologický vliv a ten hraje nezanedbatelnou roli. Už jen pocit lehčího obutí na nohách vám může dát křídla a poletíte tak rychle, že se nebudete poznávat. Většina výkonu je v hlavě, ať mi to naše hezčí část pokolení promine, zejména u žen. Tady se tento efekt promítne dvojnásob.

Tak se nad tím zamyslete a pouvažujte, zda by nebylo vhodné si to vyzkoušet. Zaručuji vám, že nebudete zklamáni. Je sice pravda, že prodejci se s nějak rozsáhlým výběrem závodních a polozávodních bot u nás zatím moc nepředvádějí, ale co není, může být, když bude větší zájem, avšak i tak se dá již docela slušně vybrat. Oželte něco, co tak moc nutně nepotřebujete, třeba každý den několik piv, a kupte si je. Bez úmorné dřiny si pomůžete k jednoznačně mnohem lepším výkonům.

A prosím vás, už jsem to kdysi dávno zdůrazňoval, ale téměř pokaždé to vidím v závodě a může mě při tom trefit šlak, jako teď nedávno v Hranicích na otočce na dvaceti kilometrech, kdy jeden nejmenovaný kolega běžel s rozvázanými tkaničkami. Zavázat je, rozběhnout se a hlavně pak dostat se zpět do tempa, do závodu, to už moc nepůjde. Vás to bude stát nadlidské úsilí. S rozvázanou botou, nedej Bůh oběma, se pak běžet už nedá vůbec.

Proto si před startem raději než vlasy, či správně vypasované tričko, nebo ideálně namalovanou tvář na své hlavě, která se potem pak stejně rozpustí, zkontrolujte, zda máte na dva suky a to zdůrazňuji – na dva suky -  zavázané tkaničky a ještě prostrčené podél jazyka pod šňůrkami, stahující nohu v botě.

Určitě se vám to vyplatí. Nebudete si pak muset nadávat do zvířat, co za vaši hloupost nemohou, a můžete se i pak v duchu trochu škodolibě zasmát soupeřům, pokud vám na to bude zbývat kyslík, kteří tohle nepochopili a se ztuhlýma nohama a zmrzlými prsty se snaží v co nejkratší době, což jak na potvoru opravdu nejde a nejde, zavázat plandající boty. A to nemluvím o tom, že je určitě stáhnou jinak a začne je pak z toho změněného tlaku na nárt bolet třeba i noha.

Tak o závodních botách popřemýšlejte, nechte si třeba i poradit od zkušenějších, otestujte si je, proběhněte se v nich třeba i po prodejně a neváhejte. Určitě se vám to vyplatí už třeba jen pro ten úžasný pocit odlehčených nohou a o zcela jistém zlepšení vašich výkonů pak jsem, myslím, mluvil už dost.

Zdeněk Smutný je jedním z trenérů nabízejících své služby na behy.cz

Tápete-li při výběru bot, využijte službu „shoe selector“ na behej.com