V sobotu ráno jsme nejprve vyrazili vlakem na Mezinárodní večerní běh Bruntálem. Závod s trasou vedoucí v okruzích centrem města byl součástí městských slavností. A tak se zde nejen sportovalo, ale i nakupovalo, jezdilo na atrakcích a případně i popíjelo a jedlo. Nás však nejvíce zajímal především 10 km (ženy 5 km) dlouhý závod (ve skutečnosti jistě o něco kratší).

Při přihlášení se na místě startu i cíle přímo na náměstí u tribuny už řadily děti, které s velkou vervou jim vlastní bojovaly o umístění na kratších tratích. My jsme se z tohoto davu malých i větších sportovců a především návštěvníků pouti vydali hledat šatny. Byli jsme velice zklamáni, že místní základní škola, kde slibované šatny pro závodníky měly být, byla ještě 45 minut před startem hlavního závodu opuštěná a zamčená. Unaveni několikakilome­trovým vláčením batohů jsme se vrátili zpět k místu startu a rozčíleni jsme se převlékli přímo tam.

Závod byl v mužských kategoriích zastoupen špičkovými běžci z Polska a také skupinou Italů. Italský doprovod byl bohužel po celé trati vedoucí středem města plného lidí téměř jediný, který běžcům zafandil.

Po hlavním závodě proběhl ještě lidový Běh naděje (dříve Běh Terryho Foxe), tombola, vyhlášení vítězů a pak se všichni rozptýlili mezi stánky. My jsme se s běžci z Kravař a jejich doprovodem těšili na vystoupení Petra Koláře a pak už jsme uháněli z Bruntálu přímo do dějiště nedělního závodu v Kravařích.

Byli jsme zdejšími velice opečováváni a povídání o závodění, prohlížení jejich pečlivě vedených záznamů a fotek ze závodů nebralo konce. Ale nedělní závod se blížil a my jsme museli nechat nohy odpočinout, abychom další den nechali soupeře za svými zády.

Závod v Kravařích se odehrává v nádherném prostředí zámeckého parku. Letos byla tradiční 7 km dlouhá trať o málo prodloužena na 8,4 km (čtyři dvoukilometrové okruhy plus 2×200 m náběh od startu a do cíle). Závod dětí všech věkových kategorií probíhal před hlavním startem.

Zázemí v šatnách zdejšího stadionu přímo u startu, stejně tak i občerstvení s venkovním posezením bylo velice fajn. Nálada před startem i při samotném závodě byla úžasná, spousta fandících lidí lemovala trasu tohoto rovinatého závodu a spolu s prostředím zámeckého parku dotvářela opravdu úchvatnou a nezapomenutelnou atmosféru pro každého závodníka. Zámecká zahrada je totiž také golfovým hřištěm, takže kromě vzácných a urostlých stromů má pečlivě udržované trávníky a také několik rybníčků a potůček. Běh cestičkami a loukami, i když to bylo čtyřikrát, byl stále zajímavý.

Myslím si, že pořadatelsky to byl velice pečlivě připravený závod, který spolu s nadšením organizátorů i řady obyvatel Kravař přinesl všem více než 120 závodníkům, závodícím dětem i jejich doprovodu příjemně strávené nedělní dopoledne. Pochvalu zaslouží i výkony moderátora a také běžecky příznivé počasí.

Po závodě bylo lákavé posedět u občerstvení, ale také se vydat na prohlídku expozic zámku. Neradi jsme se loučili se zdejšími pohostinnými a milými lidmi i s okolní krásnou přírodou a s příslibem, že vyřídíme pozdravy všem pražským kamarádům a běžcům od Ericha Rinky a s přáním, abychom se sem zase příští rok ve zdraví vrátili, jsme se s vrcholícím prvním letním dnem vydali zpět domů.

Vydařený a zážitky nabitý víkendový program jsme si ještě zpestřili menší zajížďkou do Hradce nad Moravicí, který oprávněně obdržel titul „Pohádkový zámek roku 2008“.

Údaje k závodu Mezinárodní večerní běh Bruntálem v termínovce

Údaje k závodu Běh zámeckým parkem v termínovce

Webové stránky Zámku Hradec nad Moravicí