Podle mě to je celé nesmysl! Jak to asi dělali tátové a mámy před dvaceti třiceti lety? Vždycky to bývalo tak, že nás rodiče odvedli na start, fandili nám… To samé pak udělala banda dětí rodičům… A když jsme se jen trochu nudili, běhali jsme po lese nebo vymysleli jinou věc. Nikdo se nikdy nebál, že nás někdo ukradne nebo se nám něco stane. Hold, dnešní doba je úplně jiná a aby mohl rodič mít klid, strčí dítě někomu cizímu na hlídání a přenese tak odpovědnost na něho. Zatímco on bude mít svůj klid na rozklusání, závod i vyklusání… Tenhle nápad hodnotím palcem dolů.

Na závodech v orienťáku je dětská školka dnes už běžným standardem jak na malých oblastních, tak i na těch velkých (i mezinárodních) akcích. Nebývá to organizačně nic složitého – větší stan někde v rohu louky, kde je hlavní shromaždiště, k tomu pár madrací nebo dek, hračky, pastelky, někdy i nějaké občerstvení. Hlídání dětí obvykle zajišťuje několik vybraných matek z pořadatelského klubu, které mají s dětmi dostatek zkušeností. Důvod zajištění školky bývá i ten, že sami pořadatelé mají obvykle dost vlastních dětí, které musí někde „odložit“, aby mohli pořádat závod. Takže máme na závodech ve školce klidně polovinu vlastních a polovinu „cizích“ dětí. Šikovné pořadatelky zvládnou pro děti ve školce uspořádat i nějaký malý závod, takže děti se ve školce rozhodně nenudí, jezdí-li na závody pravidelně, mají tam i své kamarády a užijí si to podobě jako jejich rodiče v lese. Určitě i z tohoto důvodu, že dětské školky jsou na OB závodech dnes už pravidlem, je orienťák brán jako rodinný sport, kde si na své přijde celá rodina, a počty účastníků na OB jsou obvykle o dost vyšší než na bězích mimo dráhu.

>> fuji, 16. 10. 2009 08:12:43

Tady nejde o ty děti, které už jsou schopny samy závodit a fandit, ale o ty ještě menší. Tříleté a mladší dítě nemůžu nechat hodinu pobíhat samotné po lese. A spoustě rodičů (i z řad pořadatelů) to usnadní závod (viz další příspěvek z OB), tak nechápu proč to zavrhovat a dávat palec dolů.
A trochu mimo, mrknul jsem se na běžecký profil a zaujalo mě: věk 31 let, doba běhání 30 let. To je myšleno jak?

>> EvženGe, 16. 10. 2009 09:00:31

Evžene, určitě obecně a není uvedeno „doba běhání 30 let“, ale „Jak to asi dělali tátové a mámy před dvaceti třiceti lety?“ Pohlaď za mě Sáru. :)
 Franta

>> Bering, 16. 10. 2009 09:19:21

Sára děkuje, je zachumlaná v šále a těší se na maraton v Drážďanech (narozdíl ode mne).
Těch 30 let se vůbec nevztahovalo k článku, ale že „fuji“ má v běžeckém profilu věk 31 let a běhá od roku 1979.Spíš mě to zaujalo (běhá od svého jednoho roku) než bych o tom chtěl polemizovat 

>> EvženGe, 16. 10. 2009 09:31:50

Evžene, ber to tak, že běh je (narozdíl od chůze) charakterizován letovou fází. Takže pokud zvládneš chůzi, zákonitě přichází běh. A to u mě bylo cca po roce a kousku. Proč psát jako většina „běhám rok“, „běhám od roku 19×x“?

>> fuji, 16. 10. 2009 09:43:15

Dobrý. :) I já to vidím tak, že když se dítě postaví, nezačne chodit, ale „necíleně cupitat (že by počátky běhu?)k udržení rovnováhy“. Ale to už je jiné téma a asi spíš pro maminy. :)

>> EvženGe, 16. 10. 2009 09:31:50

Tak to jó. Snad se v neděli alespoň trochu zahřejete. :) Držím palce.

>> Bering, 16. 10. 2009 12:11:48

No a ty maminy by třeba chtěly běhat…

Protože pořádáme závody i pro děti od předškolního věku (letos celkem 183 závodících), myslím, že to není špatný nápad. Na závody potom může přijet celá běhající rodina. Hlídání jsme si už také vyzkoušeli. Při loňském ročníku MSM jsme hlídali 3 děti ve věku 4, 6 a 8 let pí. Janě V., která nás, jako pořadatele o to požádala.

Každý závod, kde je zajištěno hlídání malých dětí je výborný počin, protože umožní celé rodině být pospolu a vytvořit si společné zážitky i jiné než ty ve shonu všedních povinností. O tom, že každá máma je na prvním místě máma, potom, manželka a teprve někde na x-tém místě běžkyně a závodnice, se moc diskutovat nedá. Stejně tak táta. Fandím všem dvojicím, které dokáží skloubit běhání s péčí o děti. Být rodičem a partnerem je víc než hobby a vždy to bude nadřazeno všem koníčkům. Proto každý organizátor závodů, který na to pamatuje posiluje rodiny a to je v dnešní době vzácnost.

Dobrý napad a vstřícný krok, ale pokud pořádáte závod ve 2–4 lidech, tak je to trochu mimo realitu (pokud by to nehlídala agentura, učitelka).

Představa, že bych ještě navíc zařizoval další stan, matrace,… Už tak máme vždy auto naložené co to jde.

Pokud pořádá závod oddíl, pak proč ne.

A trochu mi tu chybí „solidarita“ v rámci rodiny. Co třeba zapojit babičku nebo dědečka, tedy pokud také nezávodí?

>> Čarňanský, 17. 10. 2009 12:10:46

Nechtěla jsem kritizovat ty, co to nedělají, jen pochválit ty co to dělají, promiň jestli jsem se tě dotkla. Ne každý má funkční ( rozuměj v blízkosti a volné ) prarodiče, já je třeba neměla. Ale kdyby mě někdo jako ty zavčas požádal, jestli bych nepohlídala pár dětí v průběhu závodu, určitě bych to zkusila.

Je to skvělý nápad. a proč? Mám tři děti, z toho ta nejmladší má tři roky. Dvě starší se už ohlídají sami, ale ta malá… A jelikož žena si taky někdy potřebuje odpočinout od dětí, tak pokud neseženu hlídání, tak zůstávám doma, jako třeba dnes. I když dnes bylo obzvláště škaredě, což by dětem stejně nesvědčilo. Ostatně já si užiji závod, když ho mají i děti. Takže tímto děkuji všem, kteří nezapomínají na společné závody dětí a rodičů. Pak jsem tam 100%.

Hlídání dětí při závodech je určitě dobrý nápad. Je jasné, že to nelze na každém závodě. Jako pořadatelé bychom to taky nezvládli. Určitě tedy nebudeme očekávat masové zavádění. Rádi se účastníme závodů, kde jsou rozdělené starty muži – ženy, nebo je na výběr ze dvou tratí se samostatným startem. Tříletý syn nám pak fandí. Takových závodů je poskrovnu. Pokud se účastníme 40 závodů ročně, tak těch společně užitých jsou 3–4. U těch ostatních se holt někdo obětuje, nebo hlídají prarodiče.

Utopie, která se zrodila v hlavě jedné maminky, nebo možný tip pro pořadatele závodů? Nápad, který by mohl zase o něco navýšit počet závodících žen, ani nepochází z mé hlavy. Přišel s ním muž – organizátor Kácovského běhu, který se letos běžel 29. srpna.