>> kanovsky, 08. 12. 2010 12:49:35

Různých studií na toto téma je celá řada. Co se týká testování větší skupinky běžců, jde vesměs o studie vlivu vysokohorského prostředí, nikoliv stanu jako takového. Zcela jednoznačně byl prokázán vliv dlouhodobé hypoxie na zlepšení krevních parametrů. Stejně jako bylo jednoznačně prokázáno, že zlepšené zásobování svalů a tkání kyslíkem má pozitivní vliv na sportovní výkon. Z materiálů(vesměs zahraniční studie), které jsem měl možnost vidět já, je zřejmé, že ne každý reaguje na stav hypoxie stejně a u některých sportovců je zlepšení krevních parametrů mnohem výraznější než u jiných, nebo jim k tomu stačí menší nadmořská výška, případně kratší čas ve stavu hypoxie. Stejně tak by se dalo shrnout, že u lidí s nižší výchozí hodnotou hemoglobinu došlo k většímu vzestupu jeho hladiny, než u lidí s vyšší hodnotou. U několika jedinců nedošlo ke vzestupu skoro vůbec, tam se ale prokázal později nějaký zdravotní problém. K lepším výsledkům navíc pomohla medikace kyselinou listovou, železem a vitamínem B12.Samozřejmě byla snaha porovnávat i sportovní výkony, kde došlo vesměs k výraznému zlepšení a to především u méně trénovaných sportovců, je ale otázka, nakolik se na tomto zlepšení, zvláště u těch méně trénovaných, podepsal samotný trénink, neboť šlo o měsíční testování. Ještě zajímavější jsou studie horolezců a pobyt ve výškách nad 4000m.n.m., ze kterých pochopíte, proč je pro spoustu neaklimatizovaných turistů výstup do těchto výšek často spíše peklem, než zážitkem. M.M.

>> Matulič, 08. 12. 2010 13:56:23

Jasně, o přínosu pro horolezce absolutně nepochybuji.

Ano, pokud bych si pronajal stan za 15 000 Kč na 4 týdny (viz vaše stránky), tak bych asi věnoval i zvýšené úsilí tréninku. Nevím, nakolik zde je možný „slepý“ test, tedy takový, že by testovaná osoba nepoznala, jestli má originální stan, nebo „placebo-stan“, aby pak testování bylo objektivnější. Pokud byste někde našel tabulku s výkony sportovců před a po použití stanu, tak mi ji, prosím, pošlete na petr@kanovsky.cz

>> kanovsky, 08. 12. 2010 12:49:35

Jinak s vámi plně souhlasím, že tou základní a nejdůležitější věcí je samotný trénink. Bez kvalitního tréninku vám věci jako sportovní výživa, vybavení, zde zmiňovaný stan, regenerační prostředky a další věci v podstatě k ničemu nebudou. Mohou však být výbornou součástí vaší přípravy, která bude s jejich využitím mnohem komplexnější. To první a nejdůležitější ale je, aby vás to bavilo. A pokud mohu doporučit ještě jednu věc-stanovte si vždy nějaký cíl, jasný a konkrétní, ke kterému budete směřovat.Může jít o konkrétní závod, zlepšení vašeho času, poražení určitého soupeře, nebo třeba shození několika kil. Kde je cíl, je i větší motivace, snaha a zodpovědnost.(to už bylo určeno spíše obecně než na vás. M.M.

>> kanovsky, 08. 12. 2010 14:04:55

Určitě jsem tyto údaje někde viděl, pokusím se „oprášit“ materiály, které jsem si k této problematice shromažďoval. Nešlo ale nikdy o špičkové atlety, ale o výkonnostní a hobby závodníky a co si pamatuji, tak to rozpětí „zlepšení se“ bylo celkem značné, od několika minut, až po téměř půlhodinu na půlmaratonu:-) Už z toho je zřejmé, že část zlepšení má zcela určitě na svědomí trénink, možná tu větší část. Co se týká vrcholových sportovců, není dostupných moc materiálů a jedná se o jednotlivce. Ono se není ani čemu divit. Vliv hypoxie je znám sice velmi dlouho, ale stany jako takové jsou záležitostí několika posledních let. Ty první byly dokonce hypobarické(u­pravovaly množství kyslíku ve vzduchu jeho odsáváním-úpravou tlaku) a nejen že byly nesnesitelně hlučné, ale cenově korespondovaly s hodně luxusním automobilem. Pokud na něco doma narazím, pošlu.

>> Matulič, 08. 12. 2010 14:26:28

Děkuji a přeji vše dobré.

>> kanovsky, 08. 12. 2010 14:28:47

Nějaké materiály jež jsem našel ve svém PC jsem vám poslal, ty jež jsem měl na mysli ještě pohledám. Pro ostatní zájemce, které tato problematika láká je nechám pověsit na kyslikovestany.cz s tím, že tam dají i nějaké další studie, vesměs jde ale o materiály v angličtině. Mějte se a s radostí do tréninku. M.M.

Nevím jak kdo, ale já si radši před spaním vyvětrám… Nenapadlo by mně dávat někomu 200tisíc za přístroj, který mi bude vzduch po celou noc „upravovat“. A slibuju, že budu větrat ode dnes daleko víc než doposud a vy si můžete na mých výkonech v příštím roce ověřit, jestli mi to bude pomáhat vylepšovat osobáky nebo naopak.....

>> Matulič, 08. 12. 2010 12:20:16

"" Vězte, že každý vytrvalostní(a nejen čistě vytrvalostní) výkon je závislý především na zásobování svalů kyslíkem a energetickém krytí. Samozřejmě je potřebná i určitá adaptace svalů na zátěž, ale většinou není tím limitujícím faktorem. Tělo vás prostě nepustí dále a nemůžete běžet rychleji ne kvůli svalům jako takovým, ale kvůli kyselině mléčné-laktátu, která by se začala tvořit ve zvýšené míře a přesáhla koncentraci, kterou je náš organismus schopen dlouhodobě snášeta odbourávat. ""

budicek !!! pokial si nieco precitas z popularnej sportovej fyziologie, musis to aj chapat v kontexte, to co popisujes plati pre vykony anaerobne a na hranici ANP, teda vykony trvajuce 1H a menej. S tym nema maraton za 4H nic spolocne, maraton za 4H je fyziologicky v kategorii ultra. Vacsina maratoncov na urovni 4H, nie je schopna vo svojom beznom zivote ani len stat na nohach 4H bez toho aby si na chvilu nesadli.

Presen ako ti napisal Kanovsky : pri maratone sa nestane ze by nieco neudychal. Samzorejme ze pokial sa bavime o behoch na 1–3–5–10km, tak tam neudychanie a teda EPO, hemoglobin atd hraju ulohu.

Systematicky trenig s dostatocnym objemom pracuje prave na rozvoji mitochodnrii aerobnych vo svaloch a je dolezita prave ta kilometraz.

Bez systematickeho trenigu sa vylihovanim v stane ziadne mitochondrie nerozvinu, nezvysi sa ich vykonnost ani pocet na svalovu bunku, nerozsiria sa jemne cievy v svaloch, nezvysi sa efektivita celeho metabolickeho retazca, napriklad praca pecene.

Bolo by zaujimave mat studie kde netrenovani ludia vylihuju v hypoxickom stane a sleduje sa ich vykonnost a ine zdravotne parametre.

Az aerobne vysokorozvinuty metabolizmus a cely krvny system, moze dalej dostat pozitivny impulz z vysokohorskej pripravy. Maratonec na urovni 4H nie je aerobne pripraveny ani svalovo na to aby mohol nieco ziskat vysokohorskym pobytom

samzorejme kazdy kdo ide do hor, pokial sa tam nevysiluje tak si zdravotne polepsi, imunitny system si oddychne, ma sancu dobyt vitD atd

>> Matulič, 08. 12. 2010 12:33:10

tu vysku som uvadzal s humorom, kedze autor clanku by rad na sustredenia do vysky 1300–1800 ;)

>> rudo, 08. 12. 2010 21:41:48

Nezbývá mi, než se opakovat a doporučit vám, aby jste se s celou problematikou seznámil důkladněji. Hypoxickou terapií, zvláště při využití vyšších nadmořských výšek, dochází ke změnám až na úrovni mitochondrií a mitochondriálních enzymů a výsledkem je zlepšení jejich výkonnosti a ekonomičtější práce svalů. Nejde tedy jen o EPO, hemoglobin a další faktory, které se uplatňují především v anaerobním režimu. Nicméně děláte zásadní rozdíl v maratonci tříhodinovém a čtyřhodinovém, ale čtyřhodinový není tříhodinový, jež maraton odkluše na hranici AEP. Navíc si jistě všimnete, že jsem mluvil v této souvislosti o přepáleném závodě. V maratonu jako takovém sice není tolik rychlostních změn jako třeba v cyklistice, triatlonu, nebo běžeckém lyžování, kde se mnohem výrazněji zapojí i kyslíkový metabolismus, ale i tady má hypoxická terapie svoje opodstatnění. Ono totiž zdaleka nejde o závod samotný, ale také o trénink a celkovou přípravu na daný závod. Nějaké studie, které by vám mohly danou problematiku více osvětlit najdete na kyslikovestany.cz a nějaké informace jsou i na hypoxicu, ale spousta dalších studií se dá najít i jinde na internetu. Vaše přirovnání a úsudek, že spousta běžných lidí nedokáže být 4 hodiny na nohou, by vám asi spousta dělníků, prodavačů apod. vyvrátila a přirovnání platí spíše pro vrcholové sportovce řídící se zásadou, když nemusíš stát, tak lež. Pokud chcete jako levnou alternativu hypoxických zařízení zvolit vaši uzavřenou, za chvíli vydýchanou místnost, tak prosím, je to vaše věc. Snad se tam neudusíte. Nikomu dalšímu to ale nedoporučuji. M.M.

aky je zasdany rozdiel medzi horami a stanom ?

stan : vzduch mrtvy, bez energie (prana alebo chi), pravdepodobne bez zapornych ionov a s nulovou biomokroklimou v stane nie su ziadne gradienty EM pola ziadne gradienty teplotne a gradienty energie chi. vzduch je znecisteny polda toho kde sa pouziva a aj ked prechadza cez filtre cistota je velmi problematicka.

hory : vzduch je cisty , nie je tam typicke civilizacbe znecistenuie, vzduch ma dostatocne mnozstvo zapornych ionov v horach po dazdi ma vzduch velmi specificku energiu. V horach je casto specialna mikroklima vlhkost atd.

Vodne pary v horskom vzduchu maju uplne inu informacnu uroven – kazda molekula vody, teda aj pary vo vzduchu ma podla kvantovej informacnej teorie vsebe mnoho infornmacii ktore telo do seba vstrebe pri vdychnuti alebo vypiti (voda), Hory umoznuju tiez priamo pitie cistej prirodnej vody s pozitivnymi kavntovymi informaciami.

Hory casto poskytuju velmi vysoke gradienty energii chi, gradienty teplotne a gradienty magneticke tiez gradienty inych velicin ako vlhkost. Tieto gradienty sa vyskytuju aj v inych prirodnych utvaroch, nielen vysokohorskych podmienkach napriklad podzemne jaskyne, velke kamenne zlomy, previsy a podobne.

Je toho ovela viac,

Vo vysokych horach je velka pravdepodobnostze sa vsetkytieto faktory sretnu, napriklad dolezity teplotny gradient je zaruceny ladovcom snehovyi polami styudenymi horskymi plesami a studennymi kammenymi utvarmi na severnej starny a na druhej starne vyhrievanymi juznymi svahmi alebo uzavretymi kotlinami.

Je jedno specificke miesto pod Himalajami kde je neuveritelny velky teplotny gradient – velmi vysoka ladovcova stena na sever a prehriate uzavrete udolie na juh a z tohto miesta pochadza kmen s velmi pevnym zdravim a dlhovekostou.

podobne ucinky je mozne tiez nahst napriklad na pobrezi oceanmu, v solnych alebo ladovych jaskyniach, v hlbokych borovicovych lesoch atd.

Samotna nadmorska vyska je len jeden z mnohych faktorov.

Jedna vec su skusenosti z horskych sustredeni, kde su udaje zname dlhe desatrocia a ucinky tychto vysokohorskych sustredeni som diskutoval aj s vytrvalostnymi atletmi na olympijskej urovni. Ako som viackrat spominal do hor by sli vzdy ked im je to umoznene, ale spavaniu vstanoch a komorach sa vacsinou vyhybaju.

Studie zo spavania vstanoch maju mnohe problemy. Naprijklad by mali byt minimalne 4 skupiny testovanych. V kazdej skupine by sa malo prisne dodrzat aby sa nezmenilo nic v treningu – kvalita mnozstvo a typ treningu, aby sa nezmenilo nic v zivotosprave dennom rezime strave a dlzke spanku, jedina zmena by bola ze 2 skupiny by sli do stanu miesto do postele presne v rovnbaku hodinu ako chodili vzdy predtym. 4 skupiny by boli : 1.stan + pridavky ako spominana B12 a ine 2. stan bez pridavkov 3. postel s pridavkami ako B12 a pod 4, ani stan ani pridavky stravy

aby sa dalo jasne rozlisit ak nastane nejake zlepsenie ci bolo koli stanu alebo B12 a inym tabletkam.

Problem so studiami bol ten ze pocas pokusus zacali vsetci brat trening solidne a trenovali teda zrejme viac kvalitnejsie a systematicky, jasne ze sa zlepsili.

druhy problem je v tom ze bezna populacia nespava dostatocny pocet hodin a nespava dostatocne pred polnocou

pocas pokusu sa zda logicke ze kazdy chcel maximalne vyuzitstan led uz zan zaplatil ale pokial ho mal pouzitzadarmo propadne pokial chodil spavat do kontrolneho zariadenia, vysledok zrejmo bol ze sledovani jedinci chodili spat kazdy vecer ovela skor a tak nahanali jednak celkovu dlzku spanku a jednak prespany cas pred polnocou,

Pokial boli nuteny spavat pravidelne dlho pocas kontrolnej doby niekolkych tyzdnovtak si dohnali chronicke nedospanie cim sa zotavil organizmus imunitny a hormonalny system a kedze svalu sa zotavuje regeneruju a rastu v spanku tak je jasne ze bezci silneli a boli schopni zvladat kvalitnejsie treningy, behali rychlejsie pri rovnakej namahe atd.

Preco nebola kontrolna skupina ktora bola nahanana do postele o 8 vecer ?

>> rudo, 09. 12. 2010 10:43:54

Tak na tohle už moje vědomosti opravdu nestačí, vzdávám se. Myslím, že výsledky studií jsou jasné a i kdyby mělo jít jen o placebo efekt a sportovci se výrazně zlepšili tím, že začali více dbát o svoji životosprávu(délka a kvalita spánku, zodpovědnější přístup k tréninku i všemu okolo), tak klobouk dolů před stanem a jeho účinky:-) M.M.

Ahojky všichni,

děkuji všem za příspěvky. Já osobně kdybych mohl a chtěl být profesionálem, asi bych přistoupil ke kombinaci horských soustředění s hypoxickým stanem. Ano, hypoxický stan má své nedostatky, má i určité výhody.

Já vím, že pro sportovce, kteří se nezabývají svojí výkonností to určitě není. Velmi dobře a v pořádku, nechte to být. Pak možná někdo výkonnost řeší, záleží mu na ni a já nevím, kde končí řešení a neřešení své výkonnosti. Vůbec by mě nenapadlo, že se tu budete zabývat, zda to má cenu pro čtyřhodinového maratonce nebo ne. Každý sportovec je individualita se svým způsobem myšlení a já nevím, zda to je pro takového běžce přínosem. A znovu opakuji, pokud ne, v pořádku, nechte to být. Pokud ano, dávám to k zamyšlení. Nic víc, nic míň. Ten příklad pouze odrážel moje uvažování o té věci.

Nechtěl jsem tímto příspěvkem říci netrénujte, neřešte regeneraci, tréninkové metody, psychologickou přípravu a já nevím co ještě. Nabízím k zamyšlení určitou alternativu, možnost řešení v určité situaci. A nechci soudit, pro koho to je a pro koho ne, to nechám na každém z Vás. Vy jste jedineční a víte sami, co chcete.

Hodně příjemných kilometrů!!

Pavel Novák

>> rudo, 09. 12. 2010 10:43:54 už dlouho jsem se tak nepobavil, jako nad „pozitivní kvantovou informací každé molekuly vody“. Rovněž by mne zajímalo, k čemu jsou dobré všechny možné vyjmenované „gradienty“. Lokální teplotní rozdíly se nacházejí na spoustě míst a nikdy jsem nezaznamenal, že by měly nějaký pozitivní vliv na cokoli. Naopak, střídání teplot v běžném dní (třeba klima ve vedru) zdraví jednoznačně neprospívá. Magnetické gradienty, to by mě skutečně zajímalo, co si pod tím pojmem představit jiného než anomálie, které se vyskytují bez ohledu na hory či nížiny. No a gradienty energie chi ........ Nestačilo by prostě napsat „stan se mi nelíbí, nechci ho“? Mně osobně to rovněž přijde zbytečně drahé, ale myslím, že (když se budeme držet doma) výkony Martina Matuly či Katky Neumanové, kteří mě napadají jako první, když uvažuji o propagátorech, hovoří jednoznačně ve prospěch této metody. Ostatně pokud si dobře pamatuji, tak ve stanu spával Deahlie, Ulvang a to byli nějací borci. Je ovšem možné, že nevěděli nic o energii chi 

>> jmaselnik, 09. 12. 2010 12:44:45

Jsem rád, že nejsem sám, koho příspěvek Ruda více pobavil, než zarmoutil tím, jak jsem v některých oblastech „mimo mísu“. Velice rád už se vyváži z této diskuse, ve které navíc nemohu působit nestranně, což je pro diskutujícího spíše mínusem. Snažil jsem se ve svých přízpěvcích ale především osvětlit problematiku hypoxické terapie a vyvrátit některé nesprávné pohledy na věc. S hypoxickými zařízeními je to podobné jako třeba se sportovní výživou. Nemohou vám nahradit trénink a přípravu jako takovou, ale pokud je umíte správně používat, mohou vám v přípravě výrazně pomoci dosáhnout zlepšení a usnadnit cestu k vašemu cíli. Pro ty z vás, jež nemáte snahu zapojit do vašeho sportování moderní metody a technologie ve snaze zlepšit svoje výkony, pro ty stan a další hypoxická zařízení prostě nejsou. Každý si svoji cestu volí sám. Je to jen o přístupu a bohužel občas i o možnostech­. M.M.

Nechci být válečný štváč, ale jako skoro vše, i hypoxie (řízená i neřízená) má svůj rub a líc. Zeptejte se každého doktora, co dělá hypoxie s lidským mozkem – lidově řečeno, blbne z nedostatku své základní živiny. Normálně disponovaný jedinec vydrží tak 4 minuty, trénovaný potapěč ve statické apnoe má rekord okolo 11 minut. Ale jak akutní, tak chronická podvýživa si na mozkových buňkách vybere svou daň. Akorát to není hned, a u někoho si toho ani nevšimnete … 

>> PeterFabok, 09. 12. 2010 09:44:45

…a za to som si vysluzil minusku od mojho fanklubu, hehe ;)

>> Morgan, 09. 12. 2010 14:15:11

máš pocit, že vylezeš na Rysy a do 4 minut je po Tobě?

>> Morgan, 09. 12. 2010 14:15:11

Morgane, máte samozřejmě pravdu v tom, že hypoxie – tedy lidově řečeno nedostatek kyslíku, má negativní a degenerativní vliv na činnost mozku. Ale my se zde v případě simulace vysoké nadmořské výšky pro účely zvýšení sportovní výkonnosti bavíme o výškách do cca 3500m n.m.! A především – zde se jedná o postupné zvyšování nastavené výšky, kdy se začíná na zhruba 1700m a většina sportovců končí někde na hranici 2800 – 3000m (je to individuální). Podle Vaší úvahy by museli být všichni, kdo žijí ve výškách nad 3000m n.m. v ohrožení života, nebo aspoň na nižším inteligenčním stupni. Jakkoli si o afrických běžcích můžeme myslet leccos, nemyslím si, že by byli v tomto směru nějak indisponováni. Ve Vámi zmiňovaných případech jde vždy o nějaký nárazový a extrémní stav. Ten u simulované hypoxické terapie téměř nejde navodit! Teda jde, ale je to stejné, jako byste si doma pustil plyn – to také asi dobrovolně nedělámme, že? Kdokoli byste náhodou uvažoval o využití hypoxického zařízení, pamatujte si jednu velmi důležitou zásadu – zvyšovat postupně! Vyšší nastavenou výškou nic nedoženete! Určitě „nezblbnete“, jak se obává Morgan, jen Vám to vše nebude k ničemu. Josef Rajtr

vážím si výkonů Haile Gebrselassieho, ale v momentě, až zaběhne svěťák poté, co bude spát nějaký čas v hypoxickém stanu, budu zklamaný, neboť považuji tuto metodu za neetickou.....

>> Josefrajtr, 09. 12. 2010 15:21:48 Jistě, extrém jsem jen vypíchl, aby bylo jasno, jak moc je mozek na hypoxii citlivý. Nechte si o tom vyprávět třeba od horolezců nad těch 3500 m.n.m. Při mírné hypoxii se blbne jenom mírně a plíživě, spíše v horizontu let až desítek let. Asi jako když si navozujete hypoxii kouřením cigaret… Je to prostě riziko, o kterém je užitečné vědět, a vyvarovat se nějakých radikálních excesů, v tom asi mezi námi panuje naprostý souhlas.

>> Morgan, 09. 12. 2010 17:29:39

Souhlas mezi námi panuje, pokud se jedná o nějaké nárazové hypoxické stavy. Nevím jak to napsat, aby to bylo jednoznačné – ale v žádném případě bych nesouhlasil, že simulace vysokohorského prostředí (tak, jak je zde míněna) představuje jakékoli riziko pro zdraví člověka. A to ani v dlouhodobém horizontu. Nevím, jestli kuřáci „blbnou“, dokonce ani netuším, jestli blbnou potápěči „na hubu“. Ale jestli ano, tak to jsem v pytli, protože obojím jsem se v minulosti „zabýval“. Ještě, že jsem aspoň ty kopce vynechal.:-) Josef Rajtr

>> Pavel.42195, 09. 12. 2010 12:40:03 ""Vůbec by mě nenapadlo, že se tu budete zabývat, zda to má cenu pro čtyřhodinového maratonce nebo ne. ""

mas smolu napadlo ta to pri pisani clanku a bol to dost silny reklamny trik :

toto je z tvojho povodneho clanku :

"" Pokud bych měl trochu fantazírovat dál, věřím, že u maratonců s časem okolo čtyř hodin možná i o desítky minut. Je velmi pravděpodobné, že čím nižší výkonnost, tím větší efekt hypoxický stan bude mít. ""

takze dalsie diskusie okolo 4H maratonu boli priamo vyvolane tebou

Cely clanok a diskusia je pod nadpisom :

nahradi hypoxicky stan vysokohorske sustredenia ?

odpoved je podla mna jednoznacne NIE NENAHRADI.

uviedol som len niektore faktory ktore ma narychlo napadli a je ich daleko viac. Pre tych co su neznaly kvantovej biologie alebo energetickej biologie poviem to tak jednoducho, vysokohorske susteredenie je v prvom rade utek z civilizacie zo spinaveho vzduchu, z hluku, z chaosu, stresu, z rusivych EM poli, atd. Cim vyssie hory tym je vzduch cistejsi a tym je vacsia sanca ze tam nebude civilizacia, automobilova doprava atd. stan v panelaku to ma vsetko nahradit ?

>> Morgan, 09. 12. 2010 14:15:11 kazdemu je zname ze medicina aby zachranila nedonosene deti, im do inkubatoru vhana kyslik, len zvysena koncentracia kysliku dokaze deti udrzat pri zivote. Uz menej zname su info, niektore doslava utajovane ci potlacane, ze zvysena koncentracia kyslikusa pouziva na liecenie a na omladzovanie. Kedze je to len na sukromnych klinikach cela zalezitiost je dost draha. Ide o 2 faktory : zvysena koncentracia kyslika a zvyseny tlak vzduchu, cim sa teda nasilym vtalaca do tela viach kyslika. Z utajovanych sprav je vidiet ze sa tym lieci velmi uspesne vselico od rakoviny az po klbove zranenia a bohaci chodia do pretlakovej komory s presytenim kyslika pravidelne preventivne koli zleopseniu a udrzaniu zdravia a celkovemu omladzovaciemu efektu.

Skor by som povedal ze pre elitneho sportovca by mal vyznam tvrdy trenig a regeneracia v komore so zvysenym tlakom a zvysenym obsahom kyslika, kde bysa telo zregenerovalo a vuysicistilo od splodin z trenigu velmi rychlo, zaroven prebieha regeneracia pohyboveho aparatu cim by bolo umoznene zvysit objemy a kvalitu treningu.

Som presvedceny ze niekde vo svete sa trenuje tymto sposobom.

JOGA – studium a praktizovanie specialnych dychacich cviceni poskytne obidve moznosti : presytenie tela kyslikom ale je mozne vyvolat aj hypoxiu – nedostatok kyslika. Netreba k tomu ziadne zariadenie je to uplne zadarmo, len sa to treba naucit.

>> rudo, 09. 12. 2010 21:51:15

Rudo, napíšu to teď asi hodně laicky. Navíc – přiznávám, že se nevyznám v CHI, či jak se to vlastně všechno označuje. Ale jedno bych si troufl tvrdit – omlazování kyslíkem je blbost! Ale to tak bývá, že ti, co mají peníze je utrácejí za nefungující blbosti jen proto, že je tam „chi“, „kladná energie“ nebo něco jiného neuchopitelného a pokud možno „utajovane ci potlacane“. A proč je to blbost? Prostě proto, že do pětilitrové nádoby můžete nabrat maximálně pět litrů, i když do ní nalijete cisternu! Okysličení organismu je limitováno transportní schopností krve. To, že mu nějak „uměle a pod tlakem“ dodáte kyslík, neznamená, že ho více spotřebuje, ale pouze to, že z jakéhosi důvodu indisponovanému organismu (nemoc, oslabení, vyčerpání…) usnadníte jeho příjem. Pokud ale organismus donutíte (třeba právě simulovanou nadmořskou výškou) aby si s momentálním „nedostakem“ kyslíku poradil (a on si poradí!), pak po návratu do standardního prostředí dokáže dostupný kyslík lépe využít. Obrazně řečeno zvětšíte objem původně pětilitrové nádoby. Ti „omlazující se boháči“ by tedy udělali nejlépe, kdyby nejdříve absolvovali hpoxickou kůru a teprve potom tu kyslíkovou. To by teprve možná mělo ten požadovaný efekt. Josef Rajtr

>> Josefrajtr, 09. 12. 2010 23:21:58 nuz Josef, mam pocit ze mas medzeri aj vzakladnej fyzike, chemii a biologii, nielen v energii chi. Tiez sa mi nesmierne paci tvoj vyrok : omladzovanie kyslikom je blbost.

blbost podla teba alebo blbost naozaj ? 2 velmi rozdielne veci

Ty si ludske telo predstavujes ako prazdnu nadobu s limitnym objemom a myslis si ze ju jednoducho naplnis a fajka zhasla ? Vies ze kedysi ludske telo bolo vysvetlovane mechamicky ako sustava ozubenych koliesok a neskor ako parny stroj ze do neho natalcis uhlie s urcitou vyhrevnostou – teda cukry v urcitom mnozstve kalorii a z mnozstva kalorii vo forme cukru mozes vypocitat kolko clovek ubehne km ?

Dnes je to smiesne samozrejme, ale ako si mohol zostat pri modely nadoby mi nie jasne.

Vies nieco o osmoze, polopriepustnych blanach, parcialnych tlakoch, priepustnosti bunkovych membran a podobne ? Vies napriklad o medicinou zatajovanej skutocnosti ze kazda bunka ktora podlahne rakovine, najprv musi byt dlhu dobu dusena, teda hypoxicka ? A ked sa vtele vyskytne subor buniek, cele tkanivo alebo cely organ ktory je dlhodobo priduseny – hypoxicky, tak bunky prejdu do tzv predrakovinoveho stavu, v ktorom az mozu vonkajsie carcinogeny sa prejavit. Vies preco si telo reguluje svoj vnutorny krvny tlak a ked nie je schopne dopravit ziviny a kyslik do niektorych tkaniv, tak si ten tlak zvysuje az do takej miery ze pretklakom dopravi kyslik kam treba aspon ciastocne, a somozrejme medicina vedoma si toho nanucuje lieky proti zvysenemu tlaku aby ? no preco asi ? ale to uz je politika.

Ale aj keby sme zostali pri tvojom modeli prazdnej nadoby, vies ze kyslik vo forme plynu sa ako kazdy plyn dastlacat a pod cim vyssim tlakom nieco niekam pumpujes tym viac to tam natlacis ? nevies ze vsetok plyn sa prevaza a predava vtlakovych flasiach aby sa vo flasi prepravilo cim viac plynu ?

ano v 5 litrovej flasi bude len 5 litrov kyslika, ale zavisi od tlaku ake mnozstvo kyslika tam bude, kolko molekul alebo kolko kilogramov.

Nikdy si si nekupil plynovu bombu na stanovanie a nevies ze je pod tlakom a plna je dosttazka a prazdna je lahka a ze sa pri predaji kontroluje vaha ?

Tlak je velmi dolezity a zlozenie tiez, ci do tela dodavas v plynnej zmesi – vo vzduchu len 20% kyslika alebo 30% yslika je veleky rozdiel a ked dodavas az 50 alebo viac % kyslika ?

Telo m,a akusi vnutornu rovnovahu medzi plynmi kyslik a CO2, CO2 vznika vtela ako skodliva splodina a telo ho vydychuje ale kolko ho vydychne zalezi len od toho kolko moze prist krvou do pluc a krvou moze prist do pluc viac ak sa zvysi saturacia kyslikom, tak bunky mozu pretlacit do krvi viac CO2 a sa vycistit.

Preradim ti este nieco su technologie ktorymi sa tlaci kyslik do vody tak ze sa vtej vode udrzi a neunikne a takato prekyslikovana voda sa predava.

Ja mam lokalnych vyrobcov, neviem ako to je v EU. Len dalsi sposob ako dostat VIAC kyslika do tela.

>> rudo, 10. 12. 2010 03:04:55

Rudo, na tuhle vaši argumentaci nemám! Přiznám se, že mám problém sledovat a chápat vaše myšlenkové pochody. Jen by mne zajímaly dvě věci – jak vy se dostanete k těm zatajovaným a utajovaným skutečnostem, které jsou nám, prosťáčkům, odpírány? A ten paranoidní výlet do politiky jste myslel opravdu vážně? Ale berte to spíše jako „řečnické otázky“. Popravdě – o odpovědi snad ani nestojím. Tímto tuto naši diskuzi opouštím. Přeji vám hodně kyslíku. Josef Rajtr

No pánové, to jsme se od horského stanu dostali pěkně daleko ! Stlačitelnost plynů, omlazování kyslíkem … Pane jo. Ono ale všeho moc škodí i tady, když „naperete“ do těla pod tlakem přespříliš kyslíku, naděláte víc škody než užitku (myslím, že vojenské pokusy s potapěči, co měli v lahvích 100% stlačený kyslík, už po těch pár dramatických úmrtích skončily). Chtěl jsem jen tolik, že každý den normálnímu člověku normálně odumře normální počet neuronů. A když tenhle normálně disponovaný organizmus budete šidit na kyslíku, nebude to bez následků. Jednak žádoucích – třeba přibude červených krvinek a tím poroste výkonnost, ale taky nežádoucích – třeba pomře víc těch neuronů. A jestli to vadí moc, málo, nebo vůbec, to hlavně záleží na těch neuronech, co vám zbydou. Někomu začne demence o dvacet let dřív, u někoho to vůbec nepoznáte, někdo zblbne a nechá se přejet autem (nebo v tom autě bude sedět) … Prostě další rizikový faktor, jako kouření, jako chlast atd.

>> Morgan, 10. 12. 2010 09:42:25

Nemáte tak úplně pravdu. To, co uvádíte, je logické a platilo by v případě, že by tělo-tedy lidský organismus- neuměl při dlouhodobější hypoxii přenastavit mechanismus využití kyslíku tak, aby především mozek(ten je zásobován vždy prioritně), ale i ostatní orgány nijak nestrádaly. Proto nejsou lidé, žijící někde na náhorních plošinách dementní a to ani ve stáří. Toto ale platí i při použití hypoxického stanu-výška se zvašuje postupně s tím, jak tělo přenastavuje systém využití kyslíku a zefektivňuje jej. Kdyby došlo k tomu, že náhle, bez předchozí aklimatizace zvýšíte nadmořskou výšku přespříliš, bude to samozřejmě problém a vy ho doslova ucítíte-bolest hlavy, nevolnost apod.(to je vlastě klasická horská nemoc, i když tady hrají roli i parciální tlaky). Menší nadmořské výšce se organismus přizpůsobí relativně rychle, u výšek kolem 4tis. m.n.m. už to nějakou dobu trvá(dny, ne hodiny) a třeba výšce 8tis.m. n. m. se nepřizpůsobí nikdy a v této výšce se nedá dlouhodobě přežít a aklimatizovat se na ni. Ale o tom by nám mohli poreferovat spíše horolezci, kteří dobře vědí, co je to podcenit aklimatizaci a jak dlouho mohou být reálně tam nahoře, aby nebyli skutečně „tam nahoře“. Ale jinak je princip, jež jste uvedl zcela správný. M.M.