Hned v prvním závodě jara sis zaběhl osobák na desítku. To byl pěkný vstup do sezóny.

Na to, že jsem Kbelskou desítku nešel celou naplno, jsem musel být spokojený. On to asi osobák ani nebyl. Nevím pořádně, kam to zařadit, protože těch čistých desítek jsem moc neběžel. Šel jsem svým tempem a s nikým se netahal. Ten čas nakonec nebyl takový, jaký mohl být. Ale na to, že to byl první závod v roce, jsem byl spokojen.

V maratonských tabulkách máš předtím pouze jedinou desítku. Když to není osobák, tak jsi musel běhat i předtím, než tabulky vznikly.

Běhal jsem dřív asi tak do roku 1999, ale kratší tratě do 12 km. Výjimkou byla jedna účast na Běhu kolem Hluboké, to bylo 25 km.

Jak ses v té době připravoval?

Tehdy jsem měl trenéra a to jsem se opravdu snažil. Běhal jsem 6× týdně a hodně jsme se připravovali na závody na dráze. Hostoval jsem za Sokol Budějovice v 1. lize. Vygradovalo to v mých 19 letech v roce 1996, kdy jsem byl na vojně. Tam byl docela čas na přípravu a udělal jsem si osobák na 5 km a 1 500 metrů. Pak jsem ještě běžel pár závodů. Poslední bylo mistrovství republiky v roce 1997 nebo 1998. Potom ještě pár závodů mimo dráhu a následovala desetiletá přestávka.

V tabulkách máš první záznam z března 2009. Proč ses rozhodl k návratu?

Přišli za mnou kolegové z práce, že jedou do Prahy na půlmaraton a jestli si s nimi nechci jít zaběhat, když jsem býval běžec. Tak jsem řekl, že ano. Bez přípravy z toho byly dvě hodiny na půlmaraton, což bylo strašně moc a ani jsem nevydržel běžet celou dobu.

Ale potom jsi začal trénovat?

Přesně tak, potom jsem začal trénovat. S kolegy z práce jsme chodili tak dvakrát za měsíc v pátek odpoledne běhat. Tomu nejrychlejšímu jsem sotva stačil, tak jsem si šel ještě občas zatrénovat mimo. Najednou jsem byl lepší než on a řekl jsem si, že zase zkusím nějaké závody. Když se objevilo zlepšení, napadlo mě, že se zkusím vrátit a po deseti letech vyrovnat nějaký osobák. Je to zatím na dobré cestě.

Na Hervis 1/2Maratonu ses dostal už pod 1:18. Jak probíhal tvůj „novodobý“ trénink?

Nejprve jsem dělal výběhy zhruba 2× za měsíc a postupně se to zvyšovalo na 1× za týden a teď už jsem na frekvenci 4× za týden. Ale do minulého roku to byly všechno běhy do 10 km. Vytrvalost jsem netrénoval. Jen jsem se šel před některými závody protáhnout. Zvedání výkonu bylo zapříčiněno hlavně tím, že jsem závodil. Závody jsem běhal naplno, ty ani pomalu neumím.

To zní, jako bys běhal oproti lidem s podobnými výkony dost malé objemy. Kolik kilometrů naběháš?

Nepíšu si deník, takže teď přibližně 130–150 km za měsíc. Stále to zvedám.

Jaký má vliv to, že už jsi běhal dříve?

Obrovský! Myslím si, že žádný začátečník po třicítce se nemůže během jednoho roku zlepšit na žádné trati v řádech minut bez souběhu fyzických a psychických předpokladů s vlastními nebo trenérskými zkušenostmi. Buď máš jedno nebo druhé, ale naučit se využít vše společně může trvat i několik let.

Vím, že tvrdíš, že někteří běžci jsou na závodech pomalejší, než na co skutečně mají. Co přesně máš na mysli? Poradil bys jim něco?

Především, běžci trénující podle tepu by měli při tréninku tempa alespoň na poslední úsek sporttester vypnout nebo zvýšit maximální tepovou hodnotu a vystupňovat až do kyslíkového dluhu. Za předpokladu dobré regenerace mohou už za týden jít stejný úsek rychleji nebo stejně rychle s menší námahou. Při finiši v posledním úseku se psychicky trénují i na závěr závodu.

Věnuješ se jiným sportům?

V létě jezdím do práce tři kilometry na kole, jinak sporadicky. Mám kolečkové brusle, takže občas vyjedu s dětmi. V létě chodím plavat delší vzdálenosti. Dříve jsem vyrážel na delší túry na běžky (20 km), ale teď už na to není čas. To je zvyk i z doby, kdy jsem trénoval na dráhu. U toho se jiné sporty moc dělat kvůli zranění a času nedají.

Máš na letošek nějaké plány?

Určitě. Vznikl Jihočeský pohár, do něhož jsou zařazeny závody, které jsem běhal před těmi 10 lety, a začal jsem je loni znovu objíždět. Chystám se minimálně na osm závodů do tohoto poháru. Vzhledem k tomu, že tam je silná konkurence, je třeba hodně trénovat. A jestli půjdu něco na dráze, to ještě není jisté. Pokud ano, budou to asi pouze novodobé osobáky. Ty staré bude těžké vyrovnat.

Co cíl v půlmaratonu?

Když to letos půjde a vydrží zdraví, tak bych se chtěl přiblížit k času 1:15 systémem, kterým jsem kdysi běhal s trenérem. Střídám úseky a fartlek. Spíše je to systém mílařů než vytrvalců. Beru ale v potaz různé rady maratonců, protože na půlmaraton je mílařský trénink málo.

To byly cíle na letošek. Co nějaké dlouhodobé?

Vše závisí na zdraví. Trápí mě koleno. Záleží na tom, kam až se bude forma zvedat a jak to bude snášet rodina. To tak má asi každý běžec . Chtěl bych to prostě dotáhnout ke starým osobákům.

Pro zajímavost – kolik to je?

Je to 15:25 na 5 km a 4:08 na 1 500 metrů. Takže to je teď taková meta. Letos se zlepšit a příští rok vyrovnat osobáky.

Máš v plánu maraton?

Na maraton se zatím nechystám, na to jsem ještě „mladej“. Navíc to už vyžaduje objemy, na jaké v současnosti nemám čas.

VÝKONY LADISLAVA STEJSKALA V TABULKÁCH