****Mé otázky směřují k nedávnému MS v Irsku – v jakých adidasech jsi závod absolvoval? Jak byla značená trať, když Markéta Gruberová zabloudila? Byly oficiální občerstvovačky a kolik? Cestovali jste po závodě ještě po Irsku nebo jste se hned vraceli do Čech? Děkuju za odpovědi a samozřejmě ještě jednou gratuluju k výkonu a umístění.**

Dík. Běžel jsem v Adizero XT a musím říci, že v těch nejnáročnějších úsecích mi zachránily život. Doposud jsem neběžel závod, kdybych mohl říci, že se tam bez trailových bot neobejdu. V zimě na sněhu běžně závodím v silničních, ale tentokrát byly naprosto na místě.

Trať byla značená praporky na krátkých tyčkách ze dřeva nebo silného drátu. Na většině trati mimo cesty byli vojáci, ale bohužel byl úsek v rašeliništi, kde nebyl nikdo a navíc zde byly pouze ukazatele jakési oficiální stezky (asi 500 m od sebe), které se daly velmi snadno přehlédnout. Další problém byl v tom, že vojáci to zabalili asi po devíti hodinách a závodníci, kteří byli ještě na trati, měli smůlu Nakonec pořadatelé si také stěžovali, že jim ovce žerou značení. 

Oficiálních občerstvení bylo pět a samozřejmě platilo jako jindy na MS, že nesmím přijmout občerstvení mimo oficiální zónu. Ještě, že jsme mohli pít z potoků. V horách jsem to využil mnohokrát. Tady je k vidění trasa: http://www.runconnemara.com/live/339.html

Cestovali jsme týden po Irsku, bylo to super a navíc jsem celý týden neběhal.

Sekáš závody jak Baťa botky a to včetně ultra. Rychlá regenerace se dá do určité míry natrénovat nebo se tahle schopnost získá časem. S přibývajícím věkem by to ale mělo být s rychlostí regenerace horší. Přece jen tělu chvíli trvá než doplní potřebné ionty, i když věřím, že znáš sám sebe a máš to do určité míry, jak se říká, vychytaný. Využíváš již nyní nebo uvažuješ o užívání nějakých potravních doplňků nebo prostředků na urychlení regenerace?

Aktuálně používám vitamín C, E, B komplex, hořčík. Nedávno jsem koupil BetaGlukan. A to je vše. Zatím jsem nikoho neoslovoval, ale mohl bych to zkusit. Jako pokusný králík bych možná byl zajímavá investice.

Kolikery boty spotřebuješ za rok? S tím ultra to bude asi vysoké číslo…

V současné době mám rozběháno asi osm párů včetně různých závodních bot. Reálně do stavu na vyhození je to tak šest párů ročně. V současné době si díky Adidasu můžu dovolit dát boty pryč dříve, takže jich asi spotřebuji více.

Co ti na regeneraciu najviac zabera, ake pouzivaš prostriedky (masaz, studena voda a podobne). Spominam si ako si v jednom vyjadreni este pocas zimneho bezeckeho poharu v Brne hovoril o tom ako si skoncil druhy a ze tvoj vykon bol ovplyvneni treningovym maratonom za 2:48 dva dni pred pretekom (kopcovitych 10km)! Tam musi byt nejake tajomstvo v regeneracii 

Na rovinu – v regeneraci mi nejvíc zabere spánek. V podstatě žádnou jinou nemám. Moje tělo takhle funguje. Dříve jsem byl rozlámaný po závodech třeba celý týden, dnes se po těžkém závodě dostanu do relativní pohody asi dvou tří dnů. Po závodech typu 48 hodin to trvá asi 7–10 dní.

Zajimaly by me tve oblibene treninkove trasy v Brne, treba i v zime.

Během týdne startuji vždy na Šumavské, kde pracuji, a trasy jsou okolí Brna. Konkrétně Baba směr Kuřim, Brněnská přehrada a okolí, Holedná a okolí, Vranov přes Babí lom a také Soběšice s okolím, Červený kopec a třeba ještě okolí Svratky. Pokud máš zájem, nebo někdo jiný, a máte odpoledne čas, tak své trasy klidně v reálu ukážu.

V jednom rozhovore po pretekoch, tuším vlani, si spomínal problémy a bolesti horných končatín počas resp. po pretekoch. Robil si s tým odvtedy niečo? Aký je Tvoj názor na kompenzačné a doplnkové cvičenia a ako často sa im venuješ? Druhá otázka sa týka priamo posledných pretekov v Írsku, videl som výsledkovú listinu a nie celkom tomu rozumiem. Sú tam akoby pretekári 2 kategórií ? Po akom podklade a v akom teréne sa bežalo?

Ano, bolela mě hlavně ramena od mezilopatkových svalů. Už to přestalo . Cvičení jsou určitě velmi vhodným doplňkem pro běh. Před během provádím asi pět cviků a totéž po běhu. Večer někdy doma protahuji záda.

V Irsku byla kromě soutěže jednotlivců i soutěž družstev. Minimum byli tři běžci z jednoho státu. To jsme nesplňovali, a tak nám napsali kategorii ind – jako individuální start. Ve skutečnosti to nemělo vůbec žádný význam a akorát to znepřehlednilo výsledky.

Badwater, Spartathlon, atd…, které další vyhlášené ultramaratony bys chtěl bez ohledu na finanční možnosti, absolvovat? A na druhou stranu: na kterých závodech bys účast odmítl i kdyby byla možnost je běžet?

Těžká otázka. Zase tak moc neplánuji, ale uvažoval jsem třeba o Comrades, Western States 100 miles, zopakovat si Badwater a v budoucnu nějaký delší etapový závod jako Trans Gaule a taky třeba nějakou šestidenní.

Nedávno jsem diskutoval o Leadville a tam bych asi měl strach kvůli vysoké nadmořské výšce, ale pokud by mi někdo zaplatil i klimatizaci, tak proč ne. Co bych asi odmítl, by byl běh někde na pólu ve velkých mrazech. Vzhledem ke špatnému prokrvení rukou i nohou to není nic pro mě.

Co děláš, když neběháš?

Kromě své práce ještě spím. Ale ve skutečnosti ještě rád fotím, hraji tenis a čtu knížky.

Co bys dělal, kdybys neběhal? Který jiný koníček by tě pohltil?

Až nebudu moci běhat, tak ještě hraji rád taroky, petanque a miluji rybaření.

Planujes niekedy v buducnosti vymenit kvantitu pretekov za cielenu pripravu len na jeden zavod a pokusit sa o supervykon? Ak nie, preco? A ak ano, ktory zavod?

To je samozřejmě otázka mých cílů, preferencí a způsobu tréninku, kterému věřím. Mojí filozofií (pokud si mohou dovolit takto nadnesené slovo) je, že mě běhání musí bavit. Na běhání mě mimo jiné baví závodění. Připravovat se několik let na onen Den, kdy možná zvítězím v supervýkonu, bych asi nezvládl. Otázka také zní – co je onen supervýkon a kde jsou moje limity, abych ho mohl dosáhnout?

Mým aktuálním cílem je co nejlépe uspět na MS na 100 km. Všechny ostatní závody před tímto jsou více či méně přípravou na tento závod. Běhám závody přímo z tréninku a využívám toho, že v tréninku bych nikdy tak kvalitní přípravu neabsolvoval.

Zajímala by mě maximální délka tvé tréninkové trasy a jak řešíš pitný režim – jezdí s tebou „nosič vody“, nebo si pití nosíš sám a kolik?

Nejdelší trénink má kolem 50 km. Běžně běhám kolem 30 km. Nosič vody je zajímavá myšlenka, ale žádný se zatím nenašel. V zimě pití neřeším a teď v létě pokud jsou vyšší teploty, tak sebou beru pás s lahvičkami a vždy sebou beru pár korun na případné občerstvení. Kromě toho dlouhé trasy plánuji kolem studánek, kde doplňuji vodu a ionty přímo z přírody. 

Jak odpočíváš? Chodíš na masáže? Běháš radši ráno nebo večer?

Jak jsem už psal – hlavně spánkem. Ve všední den 7 – 8 hodin a o víkendu si užiji i 9 hodin. Normálně běhám odpoledne. Nejčastěji kolem 15 startuji. Závody mám nejraději ráno. Mimo jiné nemusím řešit jídlo a mám menší problémy s žaludkem.

Loni Badwater, letos Spartathlon. Každý rok nějaký bonbónek. Člověk musí trochu plánovat dopředu. O jakém ultrazávodu uvažuješ příští rok?

Závod na příští rok ještě nemám rozmyšlený, ale zase by to měl být nějaký zážitek. Trochu i přemýšlím o návratu do Death Valley. Závody tohoto typu budou záležet na tom, jestli seženu dostatečné peníze.

Máš raději silniční, okruhové nebo trail ultra ? Nelákají tě i horské ultra? Například něco na způsob http://hardrock100.com/ ? A pokud bys preferoval silnici (již jsme o tom mluvili), neláká tě v blízké budoucnosti Comrades Marathon ? My bychom se tam rádi vrátili na trať „UP“, ta je v lichých rocích.

Nemám žádnou preferenci, ale samozřejmě silnice a okruh jsou nejčastější závody co běhám. Opravdový ultratrail jsem zažil teď v Irsku a byl to opravdu intenzivní zážitek, který rád zopakuji prostě proto, že to bylo úplně něco nového. Už dříve jsem třeba absolvoval TMMTR (100 mil) nebo SNR a vždycky to stálo za to.

S horskými ultra nemám zkušenosti a mám trochu obavu z nadmořských výšek – přece jenom žiju v nížině. Na druhou stranu zkusit se má všechno. Comrades mne láká. Pokud byste mě náhodou vzali se sebou, tak bych to určitě uvítal.

Jak probíhá tvá příprava na Spartathlon – týdenní objemy, délky, specifická příprava? V čem je odlišná od přípravy na Badwater?

Na Spartathlon se speciálně nepřipravuji, protože start je pouze 14 dní po MS na 100 km ve Winschotenu. Spartathlon je pro mě jakousi formou odměny na konci sezóny.

Na Badwater jsem měl v přípravě jedinou speciální věc, a to byl trénink v sauně, abych si zvykl na teplo.

Co se týče objemů, tak je možno je sledovat i na stránkách behej.com nebo roční souhrny na mých stránkách ultra.cipi.cz. Aktuálně je to mezi 140 – 200 za týden.

Zajímal by mě tvůj jídelníček. Ten běžný i ten „závodní“. Co se ti například při dlouhých ultra závodech na doplnění energie nejvíc osvědčuje?

Běžný jídelníček je opravdu běžný. Jím co ostatní, akorát se snažím snížit příjem masa v rámci jídel, co si nakupuji v jídelně. Jedinou zvláštností u mě je, že hodně snídám a další jídlo mám až po tréninku, což může být třeba až po 18. hodině. Večer kolem 21 – 22. hodiny si potom dávám další jídlo. Důvodem je, že před běháním nemůžu jíst nejméně pět hodin.

V závodech na 100 km a kratších jím akorát gely a výjimečně kousek banánu nebo něčeho jiného. Na těch delších preferuji těstovinu, rýži, banán, pečivo a na co mám chuť (většinou na pivo a buřty, ale zatím jsem neměl odvahu to zkusit).

Jak pracuješ s únavou nebo také bolestí, jsou tví kamarádi? Máš radost, že přicházejí? Nebo máš radost, až když je zvládneš?

Zajímavá myšlenka. Měl bych ji vyzkoušet. Když jsem začinal s ultra, tak trvalo asi dva roky, než jsem se naučil běhat s bolestí a únavou. Nic, tak šílenýho jsem před tím nezažil a měl jsem pocit, že tak se nedá fungovat. Později jsem si vnitřně předefinoval limity, co je bolest a co můžu ještě vydržet. Jsou také další triky, například jenom jedna bolest vyhrává a je dobré ji střídat; výborné je rozptýlit se něčím jiným – komunikace s okolím, poslouchání hudby, utěk do vlastních vzpomínek; důležitá je motivace a cíl (často dynamicky měním: osobák – co nejlepší výkon – dokončit – přežít). Lidský mozek je neuvěřitelná záležitost.

Dá se nějak odhadnout, jestli člověk má na absolvování Spartathlonu v časovém limitu? Například nějakou interpolací podle výkonů na tratích do 100 km? Kam je potřeba se dostat? Např. za kolik by člověk (=průměrný ultramaratonec, zajímá mě statistický pohled) musel dát 50 nebo 100 km, aby si mohl aspoň věřit, že to dokončí (pokud vše vyjde)? Nebo jinak – na kolik bodů v maďarských tabulkách by byl Spartathlon za 36 hodin?

Podle mě se to dá odhadnout jen podle závodů, které jsou podobné. Závod na 100 km na 50 km je zcela odlišná věc. Blíže asi je závod na 24 hodin a delší. Co se týče maďarských tabulek, tak vím, že existují a předpokládám, že je nějaká metodika pro stanovení bodového ohodnocení, ale to je vše. Takže asi nedokáží odpovědět kolik bodů by měl mít Spartathlon.

Běhat budeš určitě nadále, ale zvažovals, co bys chtěl dělat po skončení vrcholového běhání?

Nepovažuji své běhání za vrcholové. A co bych dělal? Kromě věcí, které jsem už napsal v předchozích odpovědích, je docela možné, že bych se pokusil někomu pomáhat s tréninkem – pokud by byl zájem.

Četl jsi knihu „Born to run Zrozeni k běhu“ a jaký máš názor na běhání v botech se slabou podrážkou?

Čtu ji. Pro běžného běžce, který celý život běhá v klasických běžecký botách, to znamená naprostou změnu přístupu a nutnost začít budovat něco, co má mnoholetým tréninkem zažito. Pohybový stereotyp je věc, kterou budujete celý život a nezměníte ji za rok. Atleti s klasickou průpravou běhají opravdu přes špičky a pokud se podívate na jejich tretry, tak tam podrážka prakticky není. Když se vrátím k tomu běžnému běžci, tak si myslím, že to pro něj může dobrá regenerace a změna, ale ne způsob tréninku – pokud nechce začít úplně od znovu.

Kde hledáš motivaci a chuť k běhání? Znechutil se ti někdy běh, že ti trvalo, než si zase dostal na něj chuť a jak si tuo krizi překonal?

Takovou krizi jsem měl v roce 1994. Mnoho let jsem neznal nic než trénink, závody a školu. Pak jsem se přestal zlepšovat, zranil jsem se, dokončil školu a nastoupil do zaměstnání. Bylo klasické vyhoření. Překonal jsem to až kolem 1998, kdy jsem začal běhat Brněnský běžecký pohár a zcela mě nadchlo množství lidí a jejích zájem o běh.

Proč běháš ultra? Nepůsobíš dojmem člověka, který by před něčím utíkal. Je to o závislosti? O prožitcích? K čemu jsou podobné útrapy dobré?

Otázka proč ultra je typicky novinářský dotaz, na který se velmi obtížně odpovídá. Nejlepší odpověď pochopitelně je: „Zkuste to a uvidíte. Možná, že to bude jasnější.“ Ve skutečnosti je to určitě celá řada důvodů. Když uvedu alespoň ty nejsrozumitelnější: je to nový druh zážitků; nikdy mi více nechutnalo pivo než po ultraběhu; prodlužuji si tím běžeckou kariéru na úrovni, kde bych se na 10 km nebo maraton nedostal; můžu reprezentovat Česko; ten pocit, když uběhneš 100 – 200 km a otočíš se zpět a vidíš tu vzdálenost, tak ten je k nezaplacení; hledám svoje vlastní možnosti a hranice – na maraton je to hodně limitováno jen čistě běžeckou výkoností a ultra tomu dává nový rozměr; až vymyslím další, tak je určitě zveřejním.

Mimochodem už dlouho si říkám, že si příhodné odpovědi, které by trochu uspokojovaly širší veřejnost, budu zapisovat.

Kdo tě může jednou v ultra špičce nahradit? Vidíš kolem sebe vyrůstat srovnatelné nástupce?

Naprosto netuším. Ultra není disciplína, která by mohla mít nějakou juniorskou kategorii, ale pokud se nějaký kvalitní maratonec rozhodne pro ultra, tak tady může být nástupce, třeba za rok. Výborným výkonem na 100 km mě letos překvapil třeba Ruda Cogan, který se normálně připravuje na dlouhé triatlony. Také Mirek Kadlec předvedl dobrý výkon, který je u něj ovšem podložen neskutečným tréninkovým úsílím. Tady bude hrát roli, jak vydrží jeho zdraví.

V jakém věku, nebo po kolika letech běhání by měl člověk ultra zkoušet?

Zdola bych věk omezil, tak 22 – 25 let. Ultra je příšerná dřina a mladší člověk jestě nemusí dokončen tělesný vývoj. Je potom daleko větší šance ublížit si. Jinak pro počet roků platí to, co pro jiné trénování – musí to být postupné. Jak moc postupné je naprosto individuální. Znám běžce, kteří po roce běhání vyzkoušeli ultra…

Jak ses dostal k ultra závodění? Řekl sis, zkusím to a nějak to dopadne nebo jsi jen postupně zvyšoval objemy?

V roce 2003 jsem na výstavišti v Brně viděl na vlastní oči ultramaraton – běžel jsem tam ve štafetě na 12 hodin. Strašně mě dostalo, co ti lidi dokážou a přitom vypadali úplně obyčejně – nebyli to žádní superatleti (vlastně asi byli, ale nevypadali na to). Rozhodl jsem se, že to za rok poběžím. Tomáš Rusek doporučil 12 hodin a už po 4 hodinách jsem v rohu předváděl ukázkový případ vyčerpání a zimnice. Zabalil jsem a měl jsem velké problémy se dostat doma do 4. patra. Vzbudilo to ve mě ještě větší zájem a postupně jsem zjistil, že bez větších objemů v pomalém tempu se nezlepším. Takže jsem začal zvyšovat objemy.

Co bys doporučil „hobíkům“, kteří se k ultra chtějí dostat?

Ať zkusí kratší ultramaraton a uvidí.

Koho považuješ za nejlepší ultrabežce světa?

Jednoznačně Yiannis Kouros. Dlouhá pauza a pak ti další: Francouzi, Američani, Italové, Japonci a také Češi. Měli jsme řadu světových ultra běžců: Kameník, Jelínek, Rusek, Kocourek a další. V ženách máme také jednu z nejlepších na světě – Míšu Dimitriadu.

Chtel jsem se zeptat na jidelnicek ale dotaz jiz padnul, presto maso tedy jis, mas nejaka omezeni nebo nejake maso kteremu se uplne vyhybas? Co alkohol, pijes , co a jak hodne?

Maso jím všechno. Mám rád tučné a pečené, ale dopřeji si ho výjmečně. Věřím, že dieta vytrvalce by měla mít převahu škrobů.

Alkohol piju přiměřeně. Většinou cca 1 pivo večer, výjmečně trochu vína. Na oslavě narozenin, pokud nezávodím druhý den, piji všechno.

Jeste dotaz na tve vlasy, mne prijde na prosto nerealne takhle hodne trenovat a starat se o dlouhe vlasy, to musis mit kazdy den vecer, nestve te to nekdy?

Opak je pravdou. Dlouhé vlasy mám, abych se o ně nemusel starat. Ráno je učešu a svážu, po tréninku vysprchuji a potom svážu. A to je všechno. Žádný další česání nebo stříhání jednou za měsíc nebo gelování nebo co já vím, co se ještě dá s vlasy dělat.

Proc snizujes prijem masa v jidelne, nedela ti dobre? Jak se obecne divas na vegetarianstvi?

Maso mám rád, ale věřím, že vytrvalec je živ hlavně ze škrobů. Vegetariánství je volba jednotlivce. Osobně nemyslím, že jsou nějaké jiné důvody pro vegetariánsví, než ty morální nebo psychické. Pokud bych chtěl plnohodonotně nahradit maso a živočišné bílkoviny v jídle, tak by mě to stálo velké úsilí a nemám pro to důvod.

Jaky je tvuj nazor na kompresni obleceni, pouzivas neco?

Trochu móda. Zatím nepoužívám.

Co si myslíš o závodě typu 1000 mil napříč ČeskoSlovenskem, co pořádal letos poprvé Jan Kopka? Uznávám, je to zejména závod pro cyklisty, přesto ale je tam i kategorie pro běžce. Je to závod bez jakéhokoliv zabezpečení, každý si musí táhnout vše na přežití sám na zádech. Myslíš si, že mají takové závody na dlouhé vzdálenosti pro běžce nějaký význam (smysl)?

Osobně si myslím, že je to právě hlavně pro kola, protože vést vybavení na kole je jiná situace než ho mít na zádech. Pokud se ho někdo zúčastnil (například ty :) ) , tak měl smysl. Já osobně rád závodím bez zátěže, takže v současné době bych to běžel jedině s doprovodem. Na druhou stranu situace, kdy putuji úplně sám, může být zajímavá. Třeba si v budoucnu udělám výlet.

Který z nedávných závodů se ti vysloveně nevydařil? Mohl bys rozebrat, proč to asi bylo?

Za nepodařený letos považuji NVV 100 km v Belgii, protože jsem vzdal. Byl to 60 km, bylo mi zle od žaludku, běžel jsem tempem přes 5 min/km a nenašel jsem motivaci pokračovat dalších 40 km. Pochopitelně, že už za hodinu jsem toho litoval. Za vzdání může hlava, za žaludek nevím. Hlava taky, ale důvodů bude více.

Neláká tě Ironman? Nebo už jsi jej dokonce dal?

Ironman mě neláká – nerozumím si s vodou. Kdysi jsem dvakrát absolvoval olympijský triatlon.

Kolik jsi kdy uběhl nejvíc kilometrů v kuse?

366,87 na 48 hodin v Brně 2009.

Baví mne při závodě koukat na zadničku nějaké pěkné slečny nebo paní. Ty jsi prakticky vždy na čele, neschází ti tento rozměr běhu?

Když běžím na okruhu, tak tuto možnost mám také. Někdy je to pěkný pohled a příjemné rozptýlení. Hlavně na 24 a 48 hodin. Na 100 km na to nemám čas.

Když už byla řeč o Yannisi Kourosovi. Čím si myslíš, že se liší od ostatních, že má o tolik lepší výkony? Je to tvrdším tréninkem, nějakými už danými vrozenými predispozicemi anebo je to hlavně v hlavě?

Yiannis je fenomén. Několikrát jsem se s ním potkal a viděl jsem, jak běhá. Zcela jistě je to kombinace všeho výše uvedeného a možná ještě něco navíc.

Jak bys doporučil začínat úplnému začátečníkovi, který by rád jednou běhal delší tratě. Člověku, který začíná kolem 30. roku a nemá absolutně žádnou sportovní průpravu, jen chuť. Myslíš, že je vůbec možné vypracovat se v tomto věku ještě z kancelářské krysy na ultraběžce?

To je asi hodně individuální, ale obecná rada je: začít pomalu. Myslím si, že pokud se k něčemu dá dopracovat, tak k ultraběhání. Ke špičkovým výkonům na dráze už těžko. Ohledě ultra v tomto směru existuje celá řada příkladů i z našich luhů a hájů.

Ja budem mat mozno trosku odvaznejsi dotaz, v jednej z predchadzajucich odpovedi tykajucej sa treningovych tras si sa ponukol ze keby niekto mal zaujem a startoval by nedaleko sumavskej ze mu ich ukazes (ja 90% mojich behov startujem iba o jednu ulicu vedla ale zatial sme sa nestretli :) ), ako ta v tomto pripade kontaktovat? Asi neni vela ludi na tomto fore co by zvladlo co i len jeden tvoj trening, ale moznost dat si par kilometrov s bezcom tvojho kalibru moze byt zazitok :)

Dneska vybíhám asi 14:00 – 14:30 a v plánu je 20 – 25 km volný běh (5:00 – 5:30) proložený useky s mírným zrychlením. Takový zpomalený fartlek. Další domluva napřímo. Přes profil na běhej můžeš přímo poslat email.

Resil jsi nekdy svuj typ doslapu a mas tomu uzpusobene boty pripadne vlozky? Podstupujes nejake laboratorni testy vykonnosti ci krevni testy?

Kdysi jsem běhal více přes špičky. Pro ultramaraton jsem přešel na na paty. Mám neutrální došlap. Speciální vložky nepoužívám. Poslední testy jsem měl asi dva nebo tři roky zpět na fakultě Sportovních studií Brno.

Aka je cca tempova skladna Tvojich treningov. Resp. v akych tempach bechas majoritu Tvojej kilometraze?

Podle loňských statistik jsem přes 60% objemu naběhal v tempu nad 5:00. 17% v tempu 4:30–5:00. 5% v tempu 4:00–4:30. 4% v tempu 3:30–4:00, 10% v tempu 3:10–3:29 a 2% v tempu 3:00–3:10. Kopce potom byly asi 1%. Celkový objem byl 7955 km. Více zde: http://ultra.cipi.cz/…ni-roku-2010