Kdy jste začala běhat a co vás k tomu přivedlo?

Běhám od loňského jara. Nejdřív to byly jen takové pomalejší výběhy po Stromovce do deseti kilometrů. Tento rok se tomu věnuji mnohem víc. Začala jsem běhat jen tak pro radost. Chyběl mi pohyb při sedavém zaměstnání.

Co tedy děláte?

Pracuji v Praze ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu jako technik a pracovník výzkumu a vývoje.

To zní hodně odborně, na pracovišti tohoto typu bych čekala spíš muže. Čím se tam zabýváte?

Moje práce v ústavu je různorodá. První rok a půl jsem pracovala na výzkumných záměrech v metrologické laboratoři, nyní působím v laboratoři na kalibraci siloměrů, vývoji laboratoře a zlepšení. Navrhuji a realizuji měřící řetězce pro experimentální pevnosti konstrukcí nejen letadel a jejich částí. Abych to ještě rozvedla, jde o měření poměrných deformací a únavové zkoušky draků a jiných částí letadel.

Předpokládám, že k vykonávání takové práce je potřeba mít odborné vzdělání…

Ano, studovala jsem měřicí a řídicí techniku na fakultě elektrotechniky a informatiky, pracuji tedy ve svém oboru.

Máte nějakou jinou než běžeckou sportovní minulost?

Nevím, jestli se dá mluvit o sportovní minulosti, když uvedu aktivní účast na závodech ve skoku do dálky na základní a střední škole. Na výšce už to byly jen dlouho do rána protáhlé chodbové párty se španělskou kamarádkou a litry vína prolité hrdlem. Když tu dobu srovnám s dneškem, mám pocit, že na kolejích jsem pila první ligu.

Jak si sestavujete trénink? Trénuje vás někdo?

Tréninkový plán? Žádný nemám. Nejsem typ na pravidelné tréninky a rozvrhy. Mám týden, kdy třeba neběžím čtyři dny po sobě. Prostě se mi nechce. Jsem unavená z práce. Vždy vybíhám od dveří a ke dveřím zase dobíhám. Prostě jen běžím okolo svého bydliště. Někdy si dám šest jindy dvacet kilometrů. Dle momentálního elánu.

Jste registrována v nějakém oddíle?

Ne, nejsem. Nikdy jsem nebyla a ani nevím, jak to chodí v oddílech.

Kde nejraději běháte?

Moje nejoblíbenější trasa je výběh ve Velkých Losinách. Vybíhám od našeho dvorku do lesa nad renesančním zámkem, pak zadničkou do lázeňského parku, zpět kolem papírny a dolů do Rapotína k přírodnímu koupališti, odtud zpátky za zámek. Také ráda běhám po trase Kbelské desítky. Pracuji v Letňanech, mám to tam tedy „co by kamenem dohodil“.

Závodíte na silnici i v bězích do vrchu – co vám víc vyhovuje a proč?

Jednoznačně se mi více líbí běhy do vrchu a terénem. K mé smůle však nemám na trailové závody dost sil a větší úspěchy slavím na silnicích. Ráda bych se ale na trailových tratích zlepšila. Snad se zadaří.

Zkoušela jste trénovat nebo i závodit na dráze?

Ne, prozatím ne. Chtěla jsem zkusit hodinovku, ale zazdila jsem termín. Takže příští rok.

Jaké jsou vaše oblíbené závody?

Závodů, kde se příští rok opět objevím, bude určitě hodně. Běh v Doksech okolo Máchova jezera, MFB v Kolíně, seriál Salomon Trail Running Cup, Jesenický maratón, Silva Nortica Run a další.

Salomon Trail Running Cup jste vyhrála. Jaký závod se vám z něj nejvíc líbil?

„Nej závod“ z celého poháru byl sobotní kros v Hostivaři kolem nádrže. Ke konci trati, když jsem přebíhala z bláta do tekoucí vody a z vody zpět do bláta, jsem si říkala, že je to super očistec. Přesně to mi v ostatní závodech ze seriálu trochu chybělo.

A také mě dost zamrzelo, že neproběhlo vyhlášení vítězů celého seriálu. Přitom bylo původně na webu seriálu avizováno. Pak však z pravidel vyhlášení vítězů záhadně zmizelo, a tudíž se opravdu nekonalo. Je to škoda, od toho se akce jmenuje “cup”. Každý seriál má následně svého absolutního vítěze.

Jinak se mi místa závodů líbila, tratě byly bezvadně značené a celková organizace na závodech také proběhla na výbornou. Příští rok do toho půjdu zas. Snad si trochu vylepším časy.

V jakých botách běháte a závodíte?

Mám jedny tréninkové adidas CC Chill a jedny botky závodní Mizuno Wave Aero 8. V těch běhám silniční i krosové závody. Jsem zatížena hypotékou, proto jsou moje investice do běhu velmi skromné.

Na co se chcete zaměřit v příští sezóně?

Doufám, že se rozhoupu a zaběhnu slušně silniční maraton. Z porce 42 kilometrů mám strach, je to hodně dlouhá doba strávená na trati.

Máte nějaký běžecký sen?

Nejde ani tak o běžecký sen – hlavně o zdraví. Když je zdraví, tak se běžec může zlepšovat. Ale bez zdraví to nejde. Měla jsem před pár dny chřipku s vysokými teplotami. Těžko se mi po týdnu vybíhalo. Ještě dnes nestačím s dechem, nohy by běžely, ale plíce bych potřebovala doplnit do celkového počtu tří, dvě jsou málo.

PROFIL KATEŘINY KRIEGELOVÉ V TABULKÁCH NA BEHY.CZ