Mirku, kdy a jak vznikl nápad na běžecké tabulky? Měli jste nějaký vzor?

MH: Nápad se zrodil, když vznikal server behej.com. Na konkurenčních stránkách beh.cz, které dnes již neexistují, fungovala databáze českých výkonů v maratonu a na hodinovce. Bývala však aktualizována s velkým zpožděním a neobsahovala zdaleka všechny závody. Napsal jsem jejímu správci, že bych chtěl doplnit jeden za svých maratonů a nedočkal jsem se ani odpovědi, ani doplnění. A tak jsme si řekli, že bychom mohli být lepší, rychlejší a co se týče údajů obsáhlejší.

Kdy se s tabulkami začalo a co všechno bylo třeba nejdřív udělat?

MH: S tabulkami jsme začali v roce 2008. Programátor vytvořil program na vkládání a já jsem si sedl k počítači a seděl u něj asi tři měsíce v kuse. Zpětně jsem vložil maratony a půlmaratony roku 2007, část roku 2008 a tabulky se mohly spustit naostro. Protože bylo jasné, že budeme mít jak české, tak slovenské čtenáře, rozhodli jsme se evidovat i závodníky ze Slovenska. Postupem času jsme začali vkládat i silniční desítky a tehdy se připojil Petr Říman, který je má od té doby na starosti. A mně zůstaly maratony a půlmaratony.

Co přesně práce tabulkáře obnáší?

PŘ: Na konci týdne si podle termínovky vytipuji nejdůležitější závody víkendu, které by měly být vložené nejdříve. Jsou to především žebříčkové a velké závody. Od sobotního poledne sjíždím internet a hledám výsledky. Tady však dochází k prvnímu konfliktu mezi teorií a praxí. Začínám totiž vkládat ne vytipované závody, ale ty, jejichž výsledky najdu. Tahle fáze trvá tak do středy, čtvrtka. Ovšem někteří pořadatelé si dávají pořádně na čas a výsledky zveřejní třeba až po týdnu. A jiní vůbec ne.

A jak je to u zahraničních maratonů?

MH: Tam práce spočívá hlavně ve vyhledávání a prohledávání výsledků podle národnosti závodníků, pokud ji pořadatelé uvedou. A mnohdy nám to vůbec neusnadňují. Například ve výsledcích maratonu v Kodani najdete pouze jména a časy, žádnou národnost či klub, dokonce ani rok narození. To pak mám před sebou seznam pěti tisíc jmen, samý Johanson a Pedersen a v něm hledám česká jména. Mnoho českých a slovenských sběračů maratonů to už ale ví, a tak nám dávají zpětně vědět, kdy, kde a co běželi. A my je pak do tabulek zařadíme.

BĚŽECKÉ TABULKY

BĚŽECKÝ ŽEBŘÍČEK

Při práci na tabulkách se pohybujete ve světě čísel a statistik, který může být pro mnoho lidí poněkud nudný. Máte nějakou „veselou historku z natáčení“?

MH: Předloni jsme se šli s Petrem podívat na start pražského půlmaratonu. Zazněl výstřel, stojíme, koukáme, hledáme známé tváře a dav běží a běží a běží. A když kolem nás závodníci probíhali v jednom kuse už asi 10 minut, tak Petr povídá: „Ty vole, a tohle všechno tam budeme muset vložit!"

Na velké závody s účastí přes 300 běžců máme naštěstí vytvořený program na vkládání, kde stačí odklikávat políčko „vložit“ či „nevložit“. Ale malé závody opravdu vkládáme jméno po jménu.

Takže masové závody jako PIM představují určitou „krizovku“?

MH: Dá se to tak říci. Tam, kde je třeba vložit i několik tisíc běžců, si s Petrem vypomáháme. Prioritou je vložit výsledky co nejdříve, protože i sami běžci to žádají. A tak kolikrát po odběhnutí PIMu vy všichni již uleháte k odpočinku, zatímco my usedáme k počítačům.

PŘ: A fáze klikání bývá někdy dost dlouhá. Třeba u letošního Hervis 1/2Maratonu Praha trvala asi čtyři dny při téměř celodenní práce nás obou. Chtěl bych tedy poprosit závodníky o trpělivost – občas to prostě holt trvá dýl 

Jaké jiné obtíže musíte řešit?

MH: Každý, kdo se občas zúčastnil nějakého závodu, ví, jak to chodí. Sami se zapíšete na lísteček nebo si vás někdo zapíše, potom výsledky pořadatel někam přepisuje v elektronické podobě a my se dostaneme až k finální podobě výsledků. A v té může být mnoho nepřesností. Špatně zapsaný ročník, zkomolené příjmení a podobně. Jelikož my přiřazujeme jednotlivé časy běžcům, které již v databázi máme, může takto vzniknout nový závodník, přestože vlastně nový není.

Narazili jste při práci na nějakou hodně velkou zajímavost?

MH: Určitě. Do čela ročních maratonských tabulek se například může dostat i naprostý běžec amatér. Stačí, když si vybere ten správný závod, jakým je třeba maraton v Curychu. Ten startuje 1. ledna v 00:00, tedy jako první v roce. A to nejen v Evropě, dokonce na celém světě!

Změnila se výrazně vaše práce se vznikem žebříčku behej.com, který zahrnuje vybrané domácí závody?

MH: V poslední době jsme do tabulek začali zařazovat i jiné distance než desítku, půlmaraton a maraton, a práce nám tedy trochu přibylo. Už se ale nepotýkáme s tolika technickými problémy, jako když jsme začínali, tak to zatím zvládáme.

PŘ: Přibylo závodů, ale na druhé straně se zlepšila zpětná vazba. Mnoho čtenářů nám svými podněty pomohlo výsledky zpřesnit.

Jak vy sami běháte? Kolik kilometrů měsíčně a pokud závodíte, kde nejraději?

MH: Začal jsem asi před deseti lety, když jsem přestal kouřit a rozhodl se zkusit maraton. Hned v cíli toho prvního jsem věděl, že budou i další a ke dnešnímu dni jich mám 24, kromě Prahy i Košice, New York, Boston či Dubai. Lákají mě i netradiční závody, takže jsem běžel maraton v českobudějo­vických garážích, na ústecké střeše obchodního domu, v německém solném dole 700 metrů pod zemí, nebo ten v Curychu na Silvestra o půlnoci. Můj nejznámější kousek je ale asi maraton v letadle. Mám ho zapsaný i v české knize rekordů jako jediný maraton na světě na palubě letícího letadla, maraton v nejvyšší nadmořské výšce na světě a nakonec jsme zjistili, že je to zřejmě i maraton na dosud nejmenším okruhu (60,89 metrů). Měsíčně běhám okolo 200 kilometrů.

Každý maraton má něco do sebe. Neskutečná divácká kulisa je v New Yorku nebo Bostonu, kamarádská až rodinná atmosféra zase na Kladně a úžasnou přírodou probíháte v Novohradských horách. Tento posledně jmenovaný bych zařadil mezi ty nejhezčí.

PŘ: Snažím se držet měsíční kilometráž kolem dvou stovek. Rád bych víc, ale nestíhám. Většinou jenom vezmu boty a vyběhnu na hodinu na dvě. Na intervaly a rovinky mě moc neužije. Mezi oblíbené závody bych zařadil určitě Silva Nortica Run a Žebráckou 25.

Co děláte v běžném životě a máte nějaké další koníčky?

MH: Již přes 20 let pracuji jako steward u Českých aerolinií, a tak mám možnost i trochu cestovat po světě. Toho jsem samozřejmě nejednou využil také k účasti na nějakém závodě v zahraničí. Občas sednu na kolo, baví mě plavání a in line brusle. A mimo sport je mou zálibou „klování“ výsledků do tabulek.

PŘ: Pracuji v jednom sportovním klubu. Baví mě geocaching, který se s běháním dobře snáší. Jinak jezdím na kole, čtu, nebo chodím na procházky s našimi dvěma psy a to všechno nejraději v Jizerkách, které jsou mou srdeční záležitostí. A rozhodně nesmím zapomenout na dobré jídlo a pití.

Máte s tabulkami nějaké smělé plány, vize?

MH: Naším plánem je vkládat, vkládat a vkládat. A naše vize vypadá tak, že by všichni běžci měli pod kůží čip, všichni pořadatelé by používali stejnou měřící techniku a vše by se do tabulek sypalo automaticky. Viděl bych to tak na rok 2050…

NEPŘEHLÉDNĚTE aneb co vzkazují tabulkáři

Běžcům: Prohlédněte si své výsledky v tabulkách, zkontrolujte, zda vše souhlasí či zda nemáte „dvojníka“. V případě nesrovnalostí nám dejte vědět na tabulky@behej.com a my vše napravíme.

Organizátorům závodů: Výsledky publikujte ideálně v excelu ve formátu pořadí/jméno/příj­mení/klub/ HH:MM:SS. Obzvlášt důležité je, aby byly časové hodnoty oddělené dvojtečkou a zaokrouhlené na celé vteřiny. Jinak je nelze importovat a musí se zadávat ručně. Piště správně jména závodníků a udávejte u nich i klub a rok narození. A výsledky, prosím, zveřejňujte co nejdříve.

Díky moc!