Ultra je určitá forma meditace, říká světová šampionka
Na rozhovor přišla 39letá Michaela Dimitriadu v dobré náladě a tradičně s běžeckými botami na nohou. Před několika měsíci uběhla na MS v Polsku za 24 hodin neskutečných 244 kilometrů, což jí v anketě o vytrvalkyni roku 2012 vyneslo na druhé místo, hned za olympioničku Ivanu Sekyrovou. Obě přitom svou popularitou mezi čtenáři nechaly další české vytrvalkyně řadu mil za sebou a rozdělily příznivce vytrvalostního běhu na dva tábory.
Michaela, která málokdy při závodě nese jiné než žluté tričko Želvička týmu, běhá už deset let šestnáctikilometrovou trasu z Holešovic do Hostivaře. Každé ráno. Vynechá, jenom když má v nohách nějaký ultra závod. Letošní úspěch nejen na sportovním poli, ale i v různých anketách ráda věnuje vyšší popularitě ultraběhu, který podle ní není čistě o přemáhání se a bolesti.
S jakými pocity budeš vzpomínat na běžeckou sezónu 2012? Určitě bude hrát prim famózní vítězství na mistrovství světa v běhu na 24 hodin, ne?
„Tak to je jasné. Mistrovství v polských Katovicích bylo pro mě něčím neuvěřitelným a velkým zážitkem v mnoha rovinách. Moc děkuji všem, kteří se na tomto velkém úspěchu podíleli. Vím, že bych to nikdy nedala sama. Euforické pocity v cílové rovince s českou vlajkou jsou slovy těžko popsatelné. Jinak loňskou sezónu mi hodně poznamenala bolest pravého třísla a bederní páteře. Kvůli tomu jsem mohla běžet jen několik závodů. Zúčastnila jsem se 100 km ve Stromovce a 24hodinovky na Kladně. Oba tyto závody pořádá Sri Chinmoy Marathon Team a je tam vždy naprosto fantastická atmosféra. Budu také ráda vzpomínat na MS a ME v běhu na 100 kilometrů v Itálii.“
Přestože jsi ještě týden před tímto závodem ani nevěděla, jestli kvůli zranění poběžíš?
„Právě. Pár týdnů předtím jsem kvůli bolestem pravého třísla nemohla vůbec běhat, jezdila jsem jen na kole. Vzhledem k tomu, že jsem na závod byla již přihlášená, tak jsme se nakonec s Danem Orálkem domluvili, že to přece jen zkusím. Na start jsem se postavila s tím, že kvůli mým dlouhotrvajícím zdravotním komplikacím závod možná ani nedokončím. Nakonec jsem byla velmi mile překvapena tím, že jsem zvládla celou trať s výsledným časem 9:11:33.“
Mám za sebou několik maratonů, ale představa ultra běhů ve mně vyvolává představu neskutečných bolestí. Baví tě běhat ultra právě pro překonávání prahu bolesti?
„Myslím, že to někteří lidé vnímají podobně jako ty, ale já to vnímám odlišně. Kdybych věděla, že na závod jdu jen proto, že je to utrpení a bolest, určitě bych to nedělala. Běžet ultra závod mi dává neuvěřitelný pocit svobody, je to jakýsi způsob meditace. Často, když běžím v noci a dostanu se po delší době běhu víc sama k sobě, znovu a s intenzivnější silou vnímám prožité zážitky a vybavuji si radostné vzpomínky. Při ultramaratonu cítím maximální a nekonečné štěstí, chvílemi mívám pocit, že mi rostou křídla.“
U déle trvajících rytmických činností se lidské vědomí může dostat i do změněných stavů. Ultra běh lze počítat do této kategorie. Máš také tuto zkušenost?
„Předpokládám, že máš na mysli halucinogenní stavy. Ty jsem zažila na Kladně při závodě na 72 hodin, kdy jsem pár hodin před koncem viděla běžet vedle sebe úplně stejnou holku. Stejné žluté tričko i stejná vizáž. Zkoušela jsem se s ní dokonce bavit a šla mi z toho hlava kolem. Když jsem si pak na deset minut zdřímla, moje „kolegyně“ už naštěstí byla ta tam. Tento stav jsem měla ještě i ve Francii, při závodě na 48 hodin, opět mi pomohl několikaminutový odpočinek a spánek.“
U dlouhých závodů v triatlonu je úplně jiná atmosféra, než je třeba u sprinttriatlonu. Závodníci se lépe znají, více si fandí a podporují. Je to stejné i ultra běhu?
„Řekla bych, že je to to samé. K tomu mám jednu ilustrativní příhodu. Na závodech na 48 hodin ve Francii se vždy po šesti hodinách mění směr běhu. Je úžasné, jak si běžci, kteří se míjejí, podávají ruce a přejí hodně sil do dalších hodin závodu. Při běhání je pro mě největší motivací sebepřekonávání a posouvání osobních rekordů a hranic.“
Určitě ses někdy dostala do stavu, kdy ti tělo říkalo, že se na to máš vykašlat, ne?
„Lhala bych, kdybych řekla, že ne. Mým největším soupeřem je pro mě vždy mé druhé já, které mě v určitých fázích běhu nabádá, ať si sednu, lehnu, odpočinu si. Díky mé úžasné kamarádce a asistentce Janině a celému podpůrnému týmu jsem ale pokaždé závod dokončila. Po mnohaletých zkušenostech s ultra již rozpozná, zda mi v danou chvíli nic není a jen se mi zrovna nechce běžet, nebo nastávají větší zdravotní komplikace. Pro mě je nejdůležitější v ultra závodě psychická pohoda, které se mi díky Janině a mojí mamce, která obětavě cestuje s námi, dostává vrchovatě.“
V anketě Atlet roku v České republice jsi skončila třináctá a v nedávné anketě na našich webových stránkách dokonce jako druhá, za olympioničkou Ivanou Sekyrovou. Jak vnímáš tyto úspěchy?
„Největší radost mám z toho, že se tímto přičiněním snad začíná ultra běh brát jako sportovní odvětví vážně. Jinak samozřejmě moc děkuji všem, kteří mě podporují a do anket mi zaslali hlasy.“
S čím jdeš do letošní sezóny?
„Nejsem příznivcem jakéhokoliv plánování. Budu šťastná, když mi zdraví chvíli vydrží. Jsem vděčná, že můžu každé ráno běhat do práce, v klidu pracovat a pak trávit volný čas s přáteli. Přála bych si zopakovat podobný úspěch i na letošním mistrovství světa v běhu na 24 hodin v Nizozemsku. Mým snem, i jako ženě s řeckými kořeny, je úspěšně absolvovat legendární Spartathlon a v jeho cíli se obejmout s mamkou.“
Michaela Dimitriadu
- narozena: 23. 12. 1973
- klub: Sportovní chůze Praha
- zaměstnání: prodejní referentka
- osobní stránky: http://sisamisa.webnode.cz
Největší úspěchy v roce 2012
Mistryně světa v běhu na 24 hodin – Katowice (Polsko) Kromě titulu mistryně světa v běhu na 24 hodin získala i titul mistryně Evropy v běhu na 24 hodin, protože se v rámci MS uskutečnilo i ME.
Výkonem 244,232 km vytvořila vynikající nový český rekord
Mistryně ČR v běhu na 24 hodin – Kladno – 220,066 km (zvítězila i v absolutním pořadí)
Mistryně ČR v běhu na 100 km – Plzeň – 8:55:56 hod
VÝSLEDKY ANKETY O VYTRVALKYNI ROKU 2012
- 1. Ivana Sekyrová – 287 hlasů
- 2. Michaela Dimitriadu – 193
- 3. Pavla Schorná Matyášová – 41
- 4. Kamila Gregorová – 24
- 5. Petra Kamínková – 19
- 6. Květa Pecková – 18
- 7. Petra Pastorová – 16
- 8. Lucie Sekanová – 14
- 9. Radka Churaňová – 12
- 10. – 12. Kristiina Mäki – 9
- 10. – 12. Táňa Metelková – 9
- 10. – 12. Monika Preibischová – 9
Celkem hlasovalo 654 čtenářů.
Komentáře (Celkem 6)
jrendl 09.01.2013 16:10:24
Na rozhovor přišla 39letá Michaela Dimitriadu v dobré náladě a
tradičně s běžeckými botami na nohou. Před několika měsíci uběhla na
MS v Polsku za 24 hodin neskutečných 244 kilometrů, což jí v anketě
o vytrvalkyni roku 2012 vyneslo na druhé místo, hned za olympioničku Ivanu
Sekyrovou. Obě přitom svou popularitou mezi čtenáři nechaly další české
vytrvalkyně řadu mil za sebou a rozdělily příznivce vytrvalostního běhu
na dva tábory.
Odkaz
na článek
Praha
mapo 09.01.2013 18:05:09
Míše samozřejmě gratuluju, možná, že by čtenáře tohohle webu zajímalo (a mne taky), jestli je realizace snu – účast na Spartathlonu již na pořadu dne, jak se říká. Nebo je to jen takové výhledové přání v horizontu několika let? A k tomu rozdělení na 2 tábory – myslím, že to tak není. Běh jako atletická disciplína je dost popelkou oproti ostatním sportům a běžci přece musejí držet pohromadě. Držím palce Míše, Ivaně i všem dalším běžkyním (nejen těm, co byly v anketě). Osobně mne mrzí, že jsem neobjevila kouzlo běhání dřív a nezačala s tím jako mladší a tedy s většími rychlostními předpoklady…ale to už nezměním.
wagi 09.01.2013 20:34:13
Taky smekám málokdy jestli vůbec můžu provádět jakoukoliv činnost spolu s mistrem svého oboru.Stalo se mi to asi dvakrát a vždy pršelo takže jsem viděl spíš žlutého netopýra než přímo Míšu, měla žlutou pláštěnku která za ni vlála.V Kladně jsem si říkal proboha ten netopýr uběhne za den větší vzdálenost než já za dva dny a on se přitom ještě usmívá a vybavuje se s okolím a k tomu předbíhá jednoho chlapa za druhým!Tak ať má z běhání pořád takovou radost.
Nelahozeves
filipoinzagi 10.01.2013 13:20:06
ahoj, neuvěřitelné výkony, které si neumím ani představit. Čtu zrovna knihu Born to run a je to něco podobného. Obdiv a vůbec nechápu ty vzdálenosti
Praha
mapo 22.01.2013 09:12:38
ATLET ROKU 2012 – IAU (International Asociation of ultrarunners) Míša Dimitriadu na 2. místě v těsném závěsu za Mami Kudo http://www.iau-ultramarathon.org/ Gratulace!! Kdybyste to hledali, je to v „news“.
rudo 22.01.2013 09:26:36
>> mapo, 22. 01. 2013 09:12:38
Male:
- Giorgio Calcaterra (ITA): 34.8%
- Mike Morton (USA): 33.0%
- Steven Way (GBR): 9.5%
Female:
- Mami Kudo (JPN): 25.0%
- Michaela Dimitriadu (CZE): 24.8%
- Amy Sproston (USA): 17.7%
Calcaterra is a repeat winner of this award having won it last year as well mirroring his world championships in the 100km World and European Championships. Kudo is a first time winner and was nominated based on her world best performance in the 24 hour.
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.