Do startu na Spartathlonu zbývá asi měsíc. Jak jsi spokojen s průběhem přípravy?

„Celý léto jsem odběhal přesně tak, jak jsem si představoval a jak jsem si naplánoval. Sebral jsem ze svých tréninkových metod to nejlepší a namíchal si z toho letní přípravu. Často jsem běhal dvoufázově, párkrát jsem zkusil odběhat i tři fáze v jednom dni. Zajímavé je, že tu třetí jsem často běžel nejrychleji a nejpohodověji z celého dne. Dvoufázové tréninky mám rád, a proto jsem se k nim vrátil. Před letošním MS 24 hodin v Belfastu jsem je zcela vynechal, protože jsem měl strach, aby se nezhoršil problém s prasklým meniskem. Ačkoliv někteří trenéři ultra jsou proti vícefázovým tréninkům a prosazují raději jednu delší jednotku denně, já mám ověřeno, že mně funguje líp, když odběhnu denně dvakrát. Jednak odběhám větší kilometráž a pak může běžet rychleji, a zařadit tak během týdně víc kvalitnějších a rychlejších běhů. Stejně tak zastávám názor, že pro ultra je lepší běhat častěji, protože si tělo zvyká na průběžnou zátěž. Je to lepší, než mu dát jednou denně čoud a pak zase 24 hodin klid a takhle to opakovat. “

Kolik tedy v tréninku naběháš?

„V červenci jsem odběhal lehce nad 800 km, v srpnu pak lehce pod 900 km. To vše na průměrném souhrnném tempu cca 4:30/km. Povedlo se mi odběhat docela dost dlouhých běhů ve slušných intenzitách, stejně tak klidných volných běhů. Párkrát jsem i naběhal nějaké kopce. V rámci přípravy jsem odběhl dvoudenní ultra Lužické sedmistovky, 109 km s převýšením cca 3 500 m. S dosavadním průběhem jsem maximálně spokojený.“

Trápila a trápí tě však zranění…

„Aktuálně mám jediný problém a to je ten zakletý prasklý meniskus. Odběhl jsem s ním 24 hodin v Belfastu, odtrénoval celý léto. Jsou dny, kdy ani nevím, že je prasklý, a pak jsou dny trochu horší… Naučil jsem se s tím ale fungovat, nohu neohýbám víc než o 90 stupňů a pak je to v podstatě v pohodě. Doktor mi to v podstatě taky tak doporučil. Až by to začalo zlobit víc, tak do toho bude muset hrábnout, co je prasklé vyndat a bude klid. Tak uvidíme.“

Jak bude vypadat tvůj trénink nyní? Jak se „ladí“ na závod, jakým je Spartathlon?

„Teď o víkendu jsem odběhl Baroko maraton a pak zkopíruju přesně přípravu jako loni. Proč měnit to, co se mi osvědčilo a ukázalo se jako správná cesta. Původně jsem ještě uvažoval o maratonu na Kladně za týden, ale nakonec jsem si to rozmyslel a místo něho si dám stejný test jako loni, tedy sobota 70 km a neděle 42 km. Loni mě tenhle víkend psychicky naladil na velmi pozitivní vlnu a věřím, že letos to bude stejné. Uvidím, jak to dopadne. Faktem je, že letošní tréninky odběhávám ve větší pohodě než loni, a na rychlejších tempech – tedy teoreticky – bych na tom měl být líp. Baroko mělo letos o kilák víc a odběhl jsem ho přesto o trochu rychleji než loni. A v mnohem větší pohodě. To jsou přesně ty momenty, co mi pomáhají, hlavně v pozitivním nastavení hlavy.“

Po loňském úspěchu tam určitě nejedeš jenom se zúčastnit. Na jakém místě by ses rád viděl?

„Hezká otázka! (úsměv) Jasně, že bych chtěl doběhnout do Sparty jako první. Dělám pro to každý den maximum. Podřídil jsem tomu poslední měsíce svého života. Ale i když se cítím připravený líp než loni, takhle dlouhý závod je vždy velmi nevyzpytatelný. Uvidíme, jak vše dopadne. Rozeběhnu to stejně jako loni, a pokud se ukáže, že jsem přípravu neošidil, tak bych mohl běžel stejný nebo i lepší čas. A ten by měl na bednu stačit. Ale taky můžu mít černý pátek a pak to bude dlouhý mejdan.“

Budeš závodit opět bez podpůrného týmu? Co ostatní favorité, víš, jak to budou mít oni?

„Nevím. Většina ze špičky ale mívá podpůrný tým na trati. Poláci ho budou mít určitě, Japonci a Italové taky. Já jedu zase sólo. Loni mi to nevadilo, tak proč to nezopakovat. Doplňování energie jsem si připravil ještě líp než loni, takže by mě na checkpointech nemělo nic brzdit. Snad jen vlastní lenost.“

Na takovémto závodě asi musí každý běžet sám za sebe, podle toho, jak na tom v tom kterém okamžiku je. Ale přesto, neplánujete nějakou spolupráci v rámci českého týmu?

„Spolupráci, když budeme na trati každý jinde? To nejde. Ale jinak spolupracujeme už několik měsíců hlavně na mentální úrovni, hecujeme se navzájem a povzbuzujeme. Z mého pohledu jsme skvělá parta, která si dokáže vzájemně pomoci a vyhovět. A to je v ultra velká výhra.“

Jaké závody máš do konce roku ještě v plánu?

„Po Spartathlonu budu chvilku odpočívat, uvidím jak dlouho to vydržím. No a pak se uvidí. Buď se začnu pomalu připravovat na příští rok, kde bych chtěl zase víc běhat 100 km. A nebo pokud to všechno vyjde, tak v prosinci ještě poběžím jednu 24hodinovku a pokusím se trochu vylepšit osobáček. Uvidíme. Teď o tom moc nepřemýšlím, jediné datum, které mě teď zajímá, je 29. září v sedm ráno!“