Ahoj všichni. Je pravda, že běh na běžeckém trenažéru/pásu je náročnější než běh v terénu nebo na silnici?

>> zuzis8, 21. 06. 2016 08:18:48

Pro hlavu určitě. Jinak je to hlavně jinej pohyb, než normální běh.

Já ho po roce prodala. Nevydržela jsem ba tom ani 5 km. Nuda. Náročnější mi to nepřijde.

No já na tom běhám v práci místo oběda. A dává mi dost zabrat i těch 5 km, venku v pohodě. V čem je to jiný pohyb?

prostě jiný. Jinak se odrážíš, jinak dopadáš, jiné svaly namáháš.

Po včerejším intervalovém a pak stupňovaném běhu na pásu, kde jsem se dostal až na TFmax 201, jsem i dnes vyrazil na pás a protože jsem se necítil moc unavený, tak jsem zkusil pseudovertikální kilometr, a aby byla rezerva, dal jsem 7,5 km běhu, což při 15 procentním sklonu dává 1125m, ale když počítám ekvivalent s rovinou 1 procentní sklon, tak vychází 1050m. Přišlo mi to dost náročné, tep jsem v průběhu nesledoval, ale vidím, že se po 4 km dostal na 196, takže se vůbec nedivím, že jsem pak musel zpomalit, totéž pak ještě jednou po 6 km, odkdy už jsem spíše jen chodil – dnes vše důsledně bez přidržování rukama. Pohyb trval 1:07:28, průměr tepu poslední hodiny byl 187,6, to mi připadá dost vysoko, jen jednou jsem byl na hodinovce na průměru 182,7 a třeba letos ve Slatiňanech měl 176,7 a při předloňském osobáku na hodinovce 15,55 km měl jen 170,6. ANP dle laboratoře bych měl mít kolem 178 (měřeno opakovaně v různých letech různými metodami), vyšel mi tak průměr 10 tepů nad odhady ANP.

Je tu nejaky fyzik? Podla mna sa na bezeckom pase vobec neda nasimulovat beh do vrchu. Jedine co sa da nasimulovat je uhol doslapu a trenovanie sliach, to ano, ale urcite nie to usilie behu do vrchu. Nechyba tam ta zlozka prekonavania zemskej pritazlivosti (potencialna energia ci ako si to pamatam zo strednej) ? Len moj laicky pohlad.

>> Petr Kaňovský, 21. 12. 2016 16:27:12

beh na rovine je ekvivalent 2 stuone nie 1, aj ked viem ze pre fit hobikov to popularne znicili na 1 stupen aby ich falosne povzbudili chodit do fotka

okrem toho v tejmiestnosti nie je zoadne rpudenie vzduchu je tam minimalne ochladzovanie je tam zvycajne teplo a je tam znizeny obsah volneho kysliku na dychanie, je tam dalek vcast vzduchu toxickeho z klimatozacie

tazke tep je tam zavisly od prehriatia a do nedostaku kysliku zaroven to teda akoby simulovalo vysokohrosku zataz

lepsie povedany zataz v smradlavom bunkry

rozhodne by som to nedaval do udajov zavislosti intezity a tepu

>> Brutto, 22. 12. 2016 10:50:35

Představ si pro zjednodušení, že jsi na žebříku, který je zavěšený na letadlo, tedy úhel sklonu je 90 stupňů. Je-li letadlo ve stejné letové hladině, pak pro překonání výšky h potřebuješ na žebříku vystoupat h metrů. Pokud bude letadlo klesat rovnoměrnou rychlostí a klesne o výšku h, tak k udržení původní nadmořské výšky potřebuješ vystoupat opět h metrů, energie tedy bude stejná, musíš se odrazit vůči žebříku rychlostí v=odmocnina(2gh), kde g je gravitační konstanta a h je překonaná výška a energie bude E=mgh

>> Brutto, 22. 12. 2016 10:50:35

zalezi od skutocnej dlzky kroku

to by bolo treba sledovat rycjlobeznou kamerou a oznacit si miesto „odrazu“ a miesto dopadu a z toho urcit vyskovy rozdiel (pokial je nastaveny skutocne velky uhol stupania)

a dalej aj ked doslap bude vyssie, pokial bezec skutocne nedostane telo nad to doslapobe nmiesto ale taziskom nepohne a len nohu necha na koberci sklznut nazad pod tazisko tak sa neudialo zoadne stupanie taziska

kamera by dalej musela skumat pohyb taziska

kedze Petrov styl je typicky neodrazovy a je cupitavy na kadencoiu a male krocky

a asi aj tak akosi ultracko-suchtavy

tak asi prilis velky pohyb taziska smerom hore sa nekonal

ale ako intenzivna makacka to bolo dobre, o ziadnom vertikalnom km by som ale nehovoril

>> Petr Kaňovský, 22. 12. 2016 11:15:24

Ano ale ten pas ide sam, nepohanam ho ja vlastnou silou. Takze je to nieco ako keby mi na tom rebriku tie stupienky same klesali a ja som po nich len slapal v protismere nie? Ale ber to tak, ze sa bavis s totalnym magorom na fyziku, takze na 99 % pripustam, ze mas pravdu :))))

>> Petr Kaňovský, 22. 12. 2016 11:15:24

??? to je co ?

>> rudo, 22. 12. 2016 11:17:46

Ved mna na tom zaujal prave ten vertikalny KM. Samozrejme, ze makacka to je, o tom ziadne pochyby.

>> rudo, 22. 12. 2016 11:13:27

Každopádně, já mívám ve fitku vždy mnohem horší výsledky než venku, a to i při tomto „běhu do vrchu“, takže to, co bych si z toho odnesl je, že za těchto extrémních podmínek je tělo schopno dosáhnout TF nad 200 a je schopno pracovat hodinu na průměru blízkém 190, tedy že to srdce „utluče“. Jiná věc je, že ventilace nebude úměrná tepu, ale bude menší.

>> Brutto, 22. 12. 2016 11:18:38

mas pravdu, 1% staci

>> Petr Kaňovský, 22. 12. 2016 11:20:11

ked robili ultraci svetak na 24H na behatku

tak tam mali naistalovane obrovske ventilatory a nebolo to fitko a pravdielne vetrali cez skutocne okna

>> Brutto, 22. 12. 2016 10:50:35 …Je tu nejaky fyzik…

Vim minimalne o dvou …

K problemu: zkus si rychlosti (pasu i bezce) namalovat VEKTOROVE

K vyššímu energetickému výdeji při vyšším sklonu samozřejmě dochází, na tom jsou založeny testy na běhátku při rostoucím náklonu a samozřejmě to ukazoval i ten můj intervalový trénink při střídání sklonu 1 a 11 procent a vývoj tepovky při tom. Ale pravda, že s tím žebříkem jsem to velmi zjednodušil, ty odrazy nejsou dokonale pružné.

>> jm1, 22. 12. 2016 11:28:30

Srandista :) Ale nie, skladaniu vektorov rozumiem, len mi slo o to prekonavanie realnej vysky oproti fiktivnej vyske na behatku :)

>> Brutto, 22. 12. 2016 11:34:13

Ke kvantifikaci „realnej vysky“ se dostaneme az v ev. 2. (ci dalsim) priblizeni, v 1. priblizeni se IMHO nejprve musime vyporadat s prekonavanim konstantni svisle ZAPORNE (=dolu Te odnasejici) slozky rychlosti

Doporučuji vyzkoušet ve výtahu, že při stejném úsilí vyskočíme oproti podlaze stejně vysoko, ať už výtah jede nahoru, dolů, či stojí (je-li rychlost rovnoměrná). Pak už je to je jen o tom skládání rychlostí.

>> jm1, 22. 12. 2016 11:41:49

tazisko tela nie je odnasane dolu dozadu pokial nie si tuhe teleso, jednoducho tazisko drzis na mieste a nechas nohu volne ist tahanu behatkom dozadu dolu a postupne ju vystieras aby tazisko nemuselo klesnut

protse behaci pas beha za bezca, samozrjeme zalezi na optimalizacii behatkovej techniky

fyzik je prd platny treba specialistu biomechnika

lepsie sa to pochopi na pohyblivych schodoch

mali sme v jednej posilke rozne druhy pohyblivych schodov a zrovna som to predvecerom skusal v obchodnom dome takmer vyl;udnenom a mal som cele pohyblive schody pre seba

su 2 principalne odlisne sposoby chodze „hore“ pohyblivymi schodmi

(podobne je to aj na roznych stupacich trenazerooch a aj na eliptaku)

A – razny vystup jednou nohou na horny schod pricom sa tazisko tela vynesie hore o vysku schodu a nasleden oddychova faza kde sa pocka az sa pas posune dolu o vysku jedneho schodu a znovu razny vystup skutocne hore

B = pomaly plynuly pohyb kde sa tazisko tela drzi na 1 mieste a hlava sa vobec nepohybuje a anohy len kopiruju posun schodov smerom dolu a drzia telo staticky na mieste

kedze svaly pracuju akoby izomteroicky ale pritom sa musia dlzkovo menit

je to zvalstny druh posilovania, kde sa akoby izometricke napatie (kedze telom sa nehybe realizuje v roznej dlzke pracujuceho svalu

z hladiska klasickej fyziky sa akoby praca nevykonala kedze telo sa nikam nepohne v pripade B ovsem biologicka praca sa vykonava drzanim tela

v pripade A sa vykona fyziklna praca kedze cela vaha tela sa prenesie hore o vysku schodu a potom sa pasivne caka na dalsi krok

v posilkach vodno oba styly pohybu na pohyblivcyh shcodoch na steperoch na aelitaku a aj pri behu na pase

su samozrejme aj zmiesane techniky

najjednuduchise ja nafilovat sa hoci na mobil tak ze mobil sa umiestni do vysky hlavy a pozera na nejaku vzorkovanu stenu a doma sa potom analyzuju vertiklane vykyvy vrchu hlavy

rozdiel je v rychlost vystupu na scho pre behu je rozdiel v dynamike odrazu

Nepotřebujeme ani jedno, navrhuji navštívit fitko a vyzkoušet zde test podobný tomu, co jsem dělal já, tedy střídat náklony při shodné rychlosti a sledovat vývoj tepovky. V přírodě je toto uspořádat těžší, ale též jde najít místa, kde se střídá stoupání s rovinou. Dost mě zajímá, jak to vyjde různým lidem, nechcete to někdo zkusit?

>> Petr Kaňovský, 22. 12. 2016 11:55:05

ne, ve vytahu ma telo zotrvacnou energii smerem horu anebo dolu

na pase je tezisko staticke a hybou se jenom nohy

>> Petr Kaňovský, 22. 12. 2016 11:55:05

ne, ve vytahu ma telo zotrvacnou energii smerem horu anebo dolu

na pase je tezisko staticke a hybou se jenom nohy

>> Petr Kaňovský, 22. 12. 2016 12:04:31

Petr pochop ze je to zavisle na technice behu

uplne jinej pohyb a tedy vysledek testu pri plouzivem ultrackem spusobu a jinej pri dynamickem odrazovem atletickem behu

>> rudo, 22. 12. 2016 12:06:45

Však právě proto mě zajímají ta data od vás.

Něco jsem už viděl u studentů na Ústavu preventivního lékařství, tam dělali na běhátku jak testy při rostoucí rychlosti, tak při rostoucím náklonu, ale data z toho nemám k dispozici a už nezískám.

Možná by ale mohl najít něco jm1 v některé studii. 

>> Petr Kaňovský, 22. 12. 2016 12:13:46

na behatku by te nutilo zmenit techniku jenom zvyseni rychlosti na maximum co dokazes tedy snad 30 sekundove useky

to se dela tak ze se na pas stridave naskakuje a vyskakuje protoze pas nemizi rychlost skokove

testy od jinych bezcu nic nereknou o tom kdo ma jakou techniku a kde bylo jake teplo a jak cistej a kyslikovej vzduch