samozrejme neznam, neco jsem tu cetl ale do hlavy Ti nevidim. Mam par kamosu kteri behaj tyhle mordy i kamosek a treba 5BV daly kamosky na druhym fleku co jestli mesicne behaj 50km tak je moc…samozrejme cast chodily, ale nikdo nepocita, ze musis kazdej kopec bezet, to nedela ani Kilian. Kamos odtahl na tahacce dalsi kamosku a to mesicne neda urcite vic jak 200km … je to vic o hlave, telo ma neskutecny rezervy coz jsem videl treba na nonstop 50h outdoorovym zavode ve Slovinsku. A taky Te hned nezenu na MtB :) kdybych si nemyslel, ze nemas na dustojnou ucast, nepsal bych to…rozhodne to nema byt negativni reakce

>> kanovsky, 21. 11. 2013 16:32:49

Petře, že by nová sekta?

Nejsem ani politolog, ani religionista. Poznaná schopnost umění ovlivnit masy může být lákavě zneužitelné ke svému vlastnímu prospěchu.

Ale to je zcela určitě jen moje paranoia.

Tak si taky postěžuju. Rozbolelo mě chodidlo, zespodu hned za prsty, bolí to při každém kroku To mám za to, že jsem poslední dobou běhala tak málo.

Tak už je tady počasí, které mě odrazuje od pravidelného pohybu venku. Kvalita ovzduší nic moc, tma, vlhko, déšť, a za chvíli sněžení a ledovka . Fakt obdivuju všechny, co běhají po celý rok! Já jsem aspoň vytáhla švihadlo, a budu se snažit nějak udržet fyzičku, do toho nějaké ty procházky (snad i na hory) a nějak to musím přežít.

Já jsem zas ztratila téměř hlas, to by ani tak nevadilo, ale horší je, že mi něco číhá na průduškách. Škrábání v krku přešlo, nesmrkám ani nekašlu, ale ty průdušky se tváří dost zlověstně . Nasadila jsem všechny přírodní i chemické prostředky, tak uvidíme. Aspoň se občas pověsím na ribstol a zvedám nohy anebo stojím a tahám gumy a představuju si u toho rovinatější úseky jizerské padesátky. Stoupání na Rozmezí,z Jizerky, ze Smědavy a na Olivetskou horu si budu představovat, až jednoho dne zase (snad) vyběhnu směr Myslivna nebo Holedná.Nejsem v depresi, ale moc mi k tomu nechybí.

dnes rano pri darovani krvi mi namerali tlak 35/105 …doktorka najprv potukala po tlakomery ze to co ukazuje 35 …potom jej hovorim ze to asi tym ze rano chodim behat. Tak sa usmiala …dala tabletku kofeinu ze nech im tak neskolabujem …do karty napisala 60/105 a popriala pekny den 

Tak po necelém měsíci jsem v úterý večer vyběhl, dal jsem si asi 4 km a svižným tempem jsem to uběhl. A když jsem doběhl, mé pocity a fyzické vyčerpání bylo stejné, jako když jsem začínal běhat. Na začátku listopadu jsem krásně udýchal 9 km a tento týden mě dostaly pomalu na kolena 4 km. Tak jsem zvědav, jak mi bude dlouho trvat vrátit se do starých kolejích, které budu stále vylepšovat.

>> MovieFJ, 28. 11. 2013 02:48:04

Proč po tak dlouhé přestávce začínáš „svižným tempem“? Běhej úplně volně, nechej tělu minimálně týden, aby se na staronovou zátěž adaptovalo, a pak podle chuti a sil zrychli či prodluž vzdálenost, není kam spěchat.

Už 14 dní neběhám a patrně dalších – minimálně – 14 dní bez běhu mne čeká. Smutním a jsem bez nálady… Pořád platí pravdivé: Člověk míní a Pánbůh (nebo cokoliv jiného) mění! Moje plány běhat přes celou zimu už vzaly opět za své. Tolik vám všem závidím. Doufám, že ještě v prosinci vyběhnu, že si dám svůj osobní Vánoční běh, nebo Svatoštěpánský, nebo Božihodový, nebo mezisvátkový, Silvestrovský, ale hlavně ještě PROSINCOVÝ!!!  

Musím si ulevit…Letos jsem si chtěla opět zaběhnout s kamarádkama Velkou Kunratickou nehledě na diskuze, že nejsme zcela vítány. Přípravu jsme vzaly zodpovědně, kopce jsme běhaly v lese potmě s čelovkami,jelikož za světla to v týdnu člověk nestíhá. 1.11.onemocněl syn-viroza, 3.11. se přidal druhý a pak i manžel. Izolovala jsem se v jediném pokoji s tím, že do neděle prostě musím vydržet! 6.11.jsem si zabalila věci na běhání na jeden z posledních odpoledních tréninků a vyjela do práce, nedojela …autohavárie. Zlomené kosti nad kotníkem. Čas mého nedělního startu jsem sledovala z lůžka na JIPce. Holky mi přinesly tričko do nemocnice-má letos příhodnou barvu. Když ho viděl ortoped, sdělil mi, že si mám hledat jiného koníčka, na běhání to prý už nebude…a já měla ještě tolik plánů. Všichni mi říkají, že musím být ráda, že žiju, ano to jsem, ale…

>> janala, 11. 12. 2013 12:18:55

To je fakt zle, ale treba vymenit doktora za optimistickejsieho. Jasne, od monitora sa neda tusit o aky rozsah poranenia ide, ale casom, ked sa bude zranenie hojit, sa mozno ukaze moznost opat zacat pomaly zatazovat. Su vo svete vselijake tazke pripady, ktore doktori odsudzovali bez mihnutia oka na „nebehanie“ a nakoniec trhaju osobaky nadalej. Viem, ze je to tazke, ale hlavu hore.

>> janala, 11. 12. 2013 12:18:55

Ahoj, nezúfaj, „božie cesty“ sú nevyspytateľné, hlavne, že si tu. Ja pred pár mesiacmi som o behu ani nevedel, 15 rokov nadšený biker, ročne niekoľko ťažkých MTB maratónov, v plnej príprave na horskú 24-hodinovku. Na jednom z posledných tréningov pri ceste domov už na rovnom asfalte zlomená kľuka (XTR – jedna z najkvalitnej­ších), nekoordinovaný pád rovno na hlavu, nebyť kvalitnej prilby, už tu nepíšem. Bezvedomie, krvácanie do mozgu (našťastie len subarachnoidálne), 10 dní na traumatológii (v živote som v nemocnici okrem vlastného pôrodu nebol, ani PN…). Po mesiaci som sa cítil dobre, bike zatiaľ neopravený, abstinenčné príznaky chýbajúceho endorfínu ma vyhnali si zabehať do terénu, 8 km. Pľúca, srdce OK, svalovka veľká, predsa je to iný pohyb ako na biku. Ale zapáčilo sa mi to, postupne zvyšujem km, teraz behám 3× týždenne cca. 40km (spolu), začalo ma to baviť, už plánujem budúci rok polmaratón, na bike nezabúdam, v zime doriešim techniku v očku mám najmä horské duatlony…Nebyť toho pádu, ktorý mohol skončiť veľmi zle, tak neobjavím aj krásu behu. Držím palce, aby aj pre Teba to bol len mílnik a keď náhodou by si sa už nemohla naplno venovať behu, tak aby si našla niečo iné, v živote je toľko perfektných vecí, ja som bez biku tiež nevedel predstaviť život.

>> Brutto, 11. 12. 2013 12:36:41

>> AdCo, 11. 12. 2013 13:37:17

Díky za povzbudivá slova. Neházím flintu do žita, ale na maraton, který jsem si naplánovala ke 40-tinám to fakt nevypadá.

Vidíš, AdCo, mě pan doktor zase řekl, že kolo by možná šlo 

>> janala, 11. 12. 2013 12:18:55

Nezoufej!!! Čtyřicítka je polovina života… Ještě se naběháš! Přeju hodně sil a pevnou víru a snadné léčení. Ten maraton určitě uběhneš! 

>> káča, 11. 12. 2013 14:41:01 Tak, tak. Já se začal pořádně hýbat až ve 40. To té doby jsem jen pomaloučku polehoučku špekatěl 

>> hombre₇₁, 11. 12. 2013 15:49:25 Ale ty špeky jsi vyběhal, viď? Alespoň na obrázku vypadáš docela štíhle. 

>> janala, 11. 12. 2013 12:18:55

Jano, drž se a nepřemýšlej o tom, co bude. Musíš to brát krok za krokem a co bude později, to fakt nikdo neví, ani doktoři ne. Je fakt dobře, že jsi tady. Četla jsi nedávný článek o Simoně? Možná by tě to povzbudilo. http://www.behej.com/…-s-challenge

>> bjerndi, 21. 11. 2013 18:32:35 Trochu toho triatlonistu znám. Ma skvělou genetickou výbavu po rodičích a prarodicich. A tvrdou výchovu od dětství. Co si např. pamatuji, tak ve svých asi 7 letech od rána do Vecera hobloval denně sjezdovku a před večeří šel s rodiči na vycházku na Velký a Malý Kriváň. A nebyla to chůze. Totéž absolvoval i jeho tehdy 5 lety Bracha. Ten je dnes v junior repre.. Ten čas na Masakru byl šok pro všechny…

>> milan, 11. 12. 2013 17:52:14

To byla jen moje zkušenost z týdenního pobytu na Malé Fatře.

>> káča, 11. 12. 2013 17:12:50 je pravda, že nejdřív jsem radikálně změnil jídelníček. Já miloval spoustu „prasečin“, takže v okamžiku kdy jsem si je zakázal to už bylo v pohodě …a běh mi přišel jako dobrý způsob jak to „nové tělo“ více zušlechtit a využít 

>> hombre₇₁, 11. 12. 2013 19:11:32 Tak to máme podobné, také jsem nejprve změnila stravování, i když to nebylo moc náročné. Do běhání mne umluvila kamarádka, samotnou mne to tehdy nenapadlo. A přestože jsem nikdy nebyla tlustá, macatá, ani při těle, tak se mi za 2 roky podařilo shodit 10 kilo. Pokud by bylo na mně, já bych každému doporučila přesně tuto kombinaci – změna jídelníčku + běh. Ne každý ovšem na změny ve výživě slyší. Ale já z toho jenom profitovala. U sebe doufám ještě v proměnu na vegana, ale to se mi zatím nedaří. Popravdě se moc nesnažím. Zkrátka sýry jsou sýry, nemůžu odolat. 

>> káča, 11. 12. 2013 19:21:54 Mám to v podstatě stejně. Jen těch kil jsem dal dolů 25 a za rok (to je tedy spíš do rubriky „pochlubte se“) Taky se přes lásku k indické kuchyni a podobným dostávám k tomu, že maso jím minimálně A cítím se tak nějak „lehčeji“

>> hombre₇₁, 11. 12. 2013 19:31:25 Já jsem také zhubnul před 4 lety 25 kg za rok, nicméně běh mi slouží k tomu, abych nemusel tolik řešit, co jím, sice se snažím jíst zdravě, ale maso určitě nevynechávám, biftek je biftek a jednou za uherský rok bodne i kachnička nebo husička. Pouze snad piju víc víno a méně pivo a tvrdý (a to jsem vyrůstal v Plzni (Prazdroj a Božkov).

>> dolezalj, 11. 12. 2013 21:25:20

Jo vínko…to je taky moje slabost

>> hombre₇₁, 11. 12. 2013 21:45:27 Hm, měli bychom si založit vlákno: Krásní, štíhlí, co mají rádi víno (a ty sýry) 

>> káča, 11. 12. 2013 21:59:22

Dobrý nápad …byla by to hezká protiváha k vláknu „Psychické problémy“

>> Pavla T., 11. 12. 2013 17:33:05

Ahoj, děkuji za odkaz na článek, opravdu cesty páně jsou nevyzpytatelné, třeba ten můj příběh bude také mít šťastný běhací konec.

Neběžci reagují na moji situaci slovy – no to je toho, najdeš si jiný koníček, ale běžci vědí jak mi teď je.

>> janala, 12. 12. 2013 16:25:37

Myslím, že tady s Tebou všichni soucítí. Já sama to taky tak mám. Vždy, když nemůžu ze zdravotních důvodů běhat, tak mi to je hrozně líto. Mám to o to lehčí, že vím, že je to jen na dobu určitou, ale přesto… Člověk se krásně rozběhá, je rád, že to jde a práskho!!! Nějaká nemoc nebo úraz to všechno zkazí. Já teď neběhám už 18 dní a jsem z toho otrávená. Tak jsem si plánovala běhat bez přestávky celou zimu. A přesně jak píšeš, neběžci jsou maňasové, vůbec tomu nerozumí, a tak Tě utěšují neutěšitelným. Jeden můj strejc říká, že když si člověk něco skutečně intenzivně přeje, že se mu to splní. Takže…

>> káča, 12. 12. 2013 16:52:57 Je to všchno přesně tak, jak píšeš, takže já si teď budu hrozně přát (teda krom jiného snažení) 

Díky

>> janala, 12. 12. 2013 17:05:56

Tak napiš Ježíškovi,když jsme byli děti tak to fungovalo.Jinak ti samosebou pŕeji ať se dáš dohromady a můžeš dál fungovat jak by jsi chtěla.