>> Mato, 11. 01. 2013 08:24:34

Hodně asi záleží na délce meziklusu/odpo­činku, že? Když jsem zkoušel před rokem Yassův test s tříminutovými meziklusy, tak tepovka sice pokaždé překročila ANP, nicméně se už asi od půlky s novými úseky dále nezvyšovala. Jaké tedy jsou podle Tebe optimální délky úseků, délky meziklusů a počty opakování při Rudou a Tebou zmíněných tempech 3:50/3:45 a 3:40/3:35? Předpokládám, že toto doporučuješ používat jen jako alternativu k souvislému závodu, že? Děkuji.

>> kanovsky, 11. 01. 2013 10:24:14

Petr orientacny ciel je nabehat 10km v kvalite, cize ciel moze byt 10×1 alebo 5×2 zacal by som objewmom 6km po zvladnuti zopar trenink pridal na 8 a az neskor presiel na 10 da sa ist aj na vacsi objem ale to uz sa beha tempo skor maratonske alebo presne v rpstriedku medzi polmaratonskym a maratonskym, tak sa da niekedy nabehat aj 20–30km a stretol som sa aj s 40km v jednom treninku, ale to je o inom

co sa tyka prestavok, tak by som ich dlzku spociatku neriesil podla pocitu ked uz si dokonale zregenerovany ale svaly este nezacali tuhnut, v praxi to moze byt 3–5 minut ale zalezi od tempa od teploty.

rozdiel medzi aerobnymi usekmi a anaerobnymi intervalmi je prave ten ze prestavky mozu byt u aerobnych usekov dlhsie a nie su tak dolezity faktor

nakoniec nazvoslovie to tiez napoveda – aerobne useky – podstata je behat kva;litne aerobne tempo v usekoch a prestavky nie su moc dolezite

anaerobne intervaly – prestavky su snad najdolezitejsi faktor preto aj nazov intervaly == interval je dlzka a typ prestavky a preto sa predpisuje a didruje najme dalzka a charakter tej prestavky kde sa nepripusta uplne zotavenie a filozofia a vupocet anaerobnych intervalov je uplne ina ako pri aerobnych usekoch a pravdu povediac neda sa to len tak pre niekoho uircit nejakymi vseobecnymi schemami a do aaerobnych intervalv sa nebieha postupne a intervaly sa skracuju metodou pokus-omyl-poucenie z krizovejo vyvoja a v treninku maratonca by to nemalo byt

aby som to zhrnul – davaj si prestavky podla pocitu, pripadne cakaj kym nep[adne tep pod 100 ako prvotny pokus pocitaj s tym ze mozno budes prestavky predlzovat ako trenink postupuje a potom si doma zapis vsetko co z Garmina vycitas teda aj to ako sa prestavky predlzovali alebo nie.

Myslim ze potrebujes zacat experimentovat, nemozes cakat nejaky presny predpis

S ohledem na určité problémy, které nyní mám, budu určitou dobu o běhu psát jen na svých stránkách a pokusím si vytvořit od diskutování (nejenom o běhání, ale třeba i o harvardských fondech) co největší odstup. Děkuji předem za pochopení a těším se na další diskutování, až po pár týdnech budu ve větší pohodě.

Dnes jsem četl úžasný příběh Lenky Králové , který mě velmi oslovil, protože jsem našel spoustu společných věcí. Znovu jsem si uvědomil obrovskou vděčnost za to, že mohu běhat a za to, že i díky běhání zvládám různé životní problémy a nepříliš dobré psychické stavy. Zároveň mám ale i touhu pokusit se jít ještě dál, i když dobře vím, že se to nemusí podařit. Vše, co prožívám, má smysl, ať už výhry, tak i prohry, jak radosti, tak i zklamání, jak euforie, tak i deprese. To, co jsem od Lenky četl, je to, co mi dává velké povzbuzení, že to, co děláme, má smysl.

Pokud k tomu připočtu ještě mail od člověka, kterého jsem nikdy neviděl, a který mi včera děkoval za rady, které jsem mu k běhání před časem v jednom mailu dal (na základě nich se dost výrazně zlepšil po delším období stagnace), tak mám o to více dojem, že mám pokračovat na cestě, kterou se snažít v životě jít, a k níž běhání nyní neodmyslitelné pat­ří.

Jinak teď více vnímám, že dokud mi Bůh dává zdraví i chuť bojovat o další zlepšování, tak toho mám využít. Až toto mít nebudu, tak bude mým úkolem toto pokorně přijmout a hledat další cesty. Především si ale chci zachovat běhání pro radost svou i druhých. 

>> kanovsky, 31. 05. 2013 21:53:19

ciste z bezeckeho hladiska je v Lenkinom pribehu spomenutych niekolko dolezitych veci

ako decko robila vselijaku moznu aktivitu fyzicku a skusala vsetky sporty, to je dolzezite.

ked zacala behat – tajne prve roky tak behala vo vselijakej moznej aj nemozne obovi teda nemala na sebe specialne bezecke boty a kedze boty menila podla pocasia a dennej situacie a vsetky tie rozne boty bili nebezecke – civilne, jej nohy boli nutene pracovat v roznych podmienkach a silneli a stali sa plne bezecky funkcne a teraz aj ked bezia v specialnych bezeckcyh botach uz vedia ako pracovat a zda sa podla ineho clanku co tam Lenka – odporuca boty co najjednoduchsie flexibilne netechnicke o cisle vacsie a so sirokou spickou spomina minimusy.

Tiez podobne ako Petr behavala kade tade pocas dna v civilnych satach takze budovala zakladnu aerobnu vytrvalost a behala viackrat denne co je nemsierne dolezite pre vyvoj fit tela, nemat dlhe hodiny uplnej necinnosti

>> rudo, 31. 05. 2013 22:42:23

Také jsem běhal přes dva roky v různých neběžeckých botaskách či jen papírově nazvaných „běžeckých“ botách z Hervisu za 200 Kč, které neměly s běháním moc společného, později jsem běhal i v zimě, a to ve všem možném, např. těžkých zimních botách, riflích a těžké zimní bundě. Od té doby sice běhávám vesměs v běžeckých botách, ale v lehkých závodních, a navíc jsem souběžně občas zařazoval i bosoběh.

Prvních několik závodů a prvních několik maratonů jsem běhal též tajně a v zimních měsících jsem běhal tajně několik let – důvodem bylo, abych nepřidělával obavy svým blízkým, kteří se o mě dost báli a nechtěli, aby se mi něco stalo či onemocněl například zápalem plic.

Dnes osobáky nevyšly, nicméně jsem ani tak neběžel špatně, více zde

Po dalších závodech a testech mohu říct, že na vzdálenostech od 100 m po 3 km jsem výkonnostně přinejmenším na loňských úrovních, přičemž nová je opakovatelnost výkonů nedaleko osobáků. Naopak, od vzdáleností 5 km výše jsem na tom stále ještě výrazně hůře než loni. V létě se to pravděpodobně nezmění, naopak bych mohl mít šanci ještě zlepšit nějaké osobáky na krátkých a středních tratích, nicméně přece jen bych na podzim rád běhal dobře maraton, k čemuž asi budu muset běhat jiným způsobem, než nyní.

Rozhodně bych ale už teď mohl hodnotit i tento rok jako úspěšný, takže pokud mi zůstane zdraví a čas, tak bych měl bojovat o zlepšování i příští rok.

Na své stránky jsem napsal aktuální postřehy ze závodů, včetně krátkodobého výhledu/plánu.

>> kanovsky, 17. 06. 2013 01:04:07

Petr, bolo by mozno zaujimave zistit ci ta posledna zima mala vplyv na tvoju sucasnu formu, mam na mysli moznost dlhych behov alebo moznost tempovych behov na kvalitnom povrchu a an druhej starne behanie v snehu a na lade mohlo posilnit nohy takze su schopne do toho kopnut na strednych tratiach, urcite nieco zo svojich zaznamov vydolujes. Vychdazam z toho ze vykonnost je dana tym co sportovec robil takych 3–5 mesiacov dozadu a teda aka bola posledna zima ina voci tej predoslej

co sa tyka bodovacich tabuliek,, tie by nemali byt asi cielom a ako pravy slovak este mam poznamku – ved tie tabulky su aj tak madarske 

Dnes jsem trochu prozkoumal, jak je to s tou horší vytrvalostí a zjistil jsem, že na tom asi nejsem úplně tragicky, dal jsem 10 km za 38:45, což mě s ohledem na průběh závodu i předcházející události velmi příjemně překvapilo, viz komentář Asi ani těch následných 1500m za 5:14,23 nebylo špatných, viz zde

Každopádně, krátké pokusy tímto téměř opouštím, byť na Hamburgu krátké závody budu pravidelně běhat, a přecházím k pokusům delším, zprvu na 10–15 km, později 15–25 km, neboť mým cílem je opravdu maraton, ne 800–1500 metrů, které jsou jen zpestřením běhání. Podle toho budu zařazovat i příslušné závody do Hamburgů, jinak asi budu běhat podobným způsobem, jako nyní a uvidím, k čemu to na podzim povede.

>> kanovsky, 29. 06. 2013 20:19:55

Petr , 24.8. Vir, 32km

Dnes jsem pomocí poněkud agresivní strategie, snad až příliš, a za vydatné pomoci Vlasty, překonal osobáky na 15 km (58:46,6) a 1h (15 315 metrů), průměrné tempo bylo 3:55/km, průměrný tep 177,1, viz komentář , mám z toho radost.

Někdy příště podobně agresivní strategií zaútočím na osobák na půlmaratonu až 25 km, třeba se to též povede.

Na Běžecké škole mi vyšel aktuální souhrnný článek Rok poté

V posledních týdnech jsem celkem dost přemýšlel o svém běhání a životě, k čemuž mi pomohlo i hodně podnětů od některých kamarádů. Dospěl jsem k tomu, že byl-li jsem v běhání a životě úspěšný a spokojený, tak to bylo hlavně díky tomu, že jsem spoustu věcí dělal normálně a přirozeně, v souladu se svými preferencemi, výpočty, ale i se svou intuicí.

Zjistil jsem dále, že jakmile mi toto přestalo stačit a podlehl jsem pokušení různé záležitosti zkoumat do podrobností, k čemuž občas přispělo i toto forum, tak jsem se sice něco dozvěděl, avšak často to ve mě vyvolávalo stres či chaos. Důvody byly vesměs dva: buď jsem se ve spleti různých přístupů neorientoval a dodnes jsem nepřišel na to, který je ten nejlepší, či jsem sice přišel na to, co by bylo dobré, ale dostal jsem do rozporu s tím, že to nechci ve svém životě aktuálně aplikovat. Situaci jsem si ještě zhoršoval tím, že jsem neříkal, že něco nechci, ale, že to nedokážu, takže jsem tím občas vyvolával reakci lidí kolem, kteří se mě snažili přesvědčit, že to dokážu – a vlastně měli pravdu: mnohé bych dokázal, kdybych opravdu chtěl, ale já to nechtěl, protože jsem tomu buď nevěřil, či jsem měl jiné preference.

Pokud se jedná o běhání a běžecký trénink, tak tam se mi ještě celkem dobře dařilo ustát různé protichůdné přístupy, protože mám svůj systém, své zkušenosti, ale třeba v záležitostech stravování jsem se dostal do naprosto chaotické situace, kdy pak přemíra přemýšlení o věcech vedla k tomu, že jezení se pro mě stalo stresovým faktorem, a pak jsem nebyl daleko od kombinace úzkostlivosti na jedné straně a emočního přejídání na straně druhé. Ještě štěstí, že jsem měl kolem sebe několik normálních lidí, kteří mi přímo či nepřímo ukázali, že tudy cesta nevede. Důležité ale přesto je mé poznání a mé rozhodnutí, protože lidé mi mohou říkat cokoliv, a já beztak v tom budu slyšet hlavně to, co je mi blízké, co slyšet chci.

Abych se tu moc nerozepisoval, tak chci své povídání zakončit tím, že zkusím pár týdnů žít bez těchto diskusí a neustálého zkoumání, zda je lepší běhat 200m úseky či 150m úseky, či zda má být dopad 50 cm před těžištěm či za těžištěm, zda mám jíst jáhly či proso apod. Málokdo tyto věci prozkoumal více, než já, a dokonce mám spoustu vytištěných materiálů od dříve špičkových sportovců, či od lidí, kteří se špičkovými sportovci spolupracují. Jistě, vždy jde zkoumat více, ale potřebuji to? Jsem přesvědčen, že aktuálně nikoliv. Jen tehdy, nenechám-li se zahlcovat stále novými podněty, dokážu být otevřený ke svým potřebám, s ohledem na podněty, které jsem už získal dříve.

Chci běhat, stravovat se, cvičit, žít, tak, aby mě to bavilo, i když to nebude optimální, protože optimum vlastně ani neeexistuje.

Mám-li napsat příklad k běhu: proč běhat obecnou vytrvalost na nějakých striktních tempech a tepech, když by mě stálé koukání na hodinky stresovalo, místo abych si ji běhal především dle pocitu, jak dosud? Jistě, zachovám si svůj analytický přístup a budu nad věcmi přemýšlet, jak dosud, ale proč měnit něco, co mi vyhovuje, jen proto, že by snad něco jiného mohlo být lepší?

Nebo ke stravování: proč si občas nedat tatranku, či i celou bonbonieru, když mi to udělá radost a když to budu přijímat jako boží dar a podle toho s tím zacházet (například pěkně si k tomu sednout, dát to na talíř, poděkovat za to a s radostí to sníst, bez výčitek a stresu)? Na druhé straně: proč jíst kila tatranek jen proto, že si neudělám čas, abych si jídlo uvařil, či emoční stres neřeším nějak jinak než přejídáním, které si pak vyčítám?

Protože je toto vlákno, které jsem založil já, tak si dovolím poprosit, abyste na tento příspěvek nereagovali, píšu to jen proto, že se chci podělit o aktuální pocity a napsat, jak to vidím, a proč tu nebudu pár týdnů diskutovat.

Přeji všem hodně běžecké, ale i životní, pohody v tomto roce.

Petr, ciste ako bilanciu roka, mas pocet osobakov za 2013 ?

>> rudo, 03. 01. 2014 10:12:32

200m 36,8, dříve 38,0

1 km 3:23,04, dříve 3:28,3 (letos překonán osobák 2×)

2 km 7:01,4, dříve 7:09,5 (letos překonán osobák 2×)

3 km 10:54, dříve 10:57

15 km 58:47, dříve 58:55

HM 1:24:26, dříve 1:24:53

Já nereaguji, pouze vyjadřuji souhlas a podporu:-)

Přístup, který jsem uvedl 3.1., přinesl výsledky dříve, než jsem doufal. Tento týden jsem dal dvě premiéry, nejprve 77,25 km dlouhý misijní ultraběh a čtyři dny na to svůj první závod v hale a to
1500m Také jsem dal další bosochůzi ve sněhu a prožil i krásné chvíle s přáteli. Nezastírám, že mi toto vše přineslo i nečekané osobní problémy, kterým by málokdo rozuměl (já jim nerozumím vůbec), ale přesto jsem nadšený, jak mě běhání baví a naplňuje a jak i jeho prostřednictvím mohu naplňovat své životní povolání.

Pokud se jedná o diskutování, tak tam můj přístup zůstává stejný – pokud budu diskutovat, tak hlavně proto, abych se podělil o své radosti či starosti, ale ne proto, abych úzkostlivě zkoumal, že to či ono nedělám dobře. Já jsem naopak přesvědčen, že v globálu právě teď dělám vše tak, jak chci a tím i tak, jak mám. 

>> kanovsky, 26. 01. 2014 13:38:25 Já jsem naopak přesvědčen, že v globálu právě teď dělám vše tak, jak chci a tím i tak, jak mám. 

Že by recept na šťastný a klidný život v jedné větě?:-P Ať se daří i nadále…

uz sudruh Husak povedal ze u nas v Globale vsetko dostat. akurat nam neprezradil kde ten Global obchodak dal postavit

V „mém posledním běhu“ jsem uvedl jako tempo „regeneračního běhu“ 5:30 / km. Protože pár lidí ( včetně Petra K. ) reagovalo tak, že je to tempo příliš rychlé ( vzhledem k mému času na HM ), dovolil bych si rozebrat to hlouběji tady. Snad proto, že už název vlákna naznačuje snášenlivost k různým názorům na věc.

Běhám teprve od loňska, a zjistil jsem, že mě baví:

• připravovat se na závod podle pevného programu
• když mám volbu jestli běžet rychleji nebo pomaleji, raději rychleji – prostě mě to víc baví.

Na první HM jsem se připravoval tak, že jsem do Smart Coach na runnersworldu zadal svůj tehdejší osobák na 5 km ( víc jsem závod neběžel ) a program mi vyplivl plán na 14 týdnů s tím, že to zaběhnu za 1:50. Absolvoval jsem přesně všechny běhy podle plánu, intervaly, tempové běhy, dlouhé běhy…a na závodě se přilepil na vodiče na 1:50 a nepustil se ho.

Teď jsem zadal čas na desítku ( 42:21 ) a Smart Coach mi řekl o.k. a vygeneroval mi plán na čas 1:40, přičemž dlouhé běhy a rege běhy jsou v rozmezí 5:25 – 5:30 / km.

Mám v úmyslu plánu se přesně držet a stejně tak se na závodě držet vodiče na 1:40 a nepustit ho.

Za krátkou dobu, co se běhání věnuji, jsem vysledoval, že možných přístupů k tréninku je několikero ( a sub-variant které řeší i různé stravování, došlap atd. násobně víc ) a všechny můžou vést k výsledkům, které by si mi jako hobíkovi líbily, hlavně to chce kromě mluvení o běhání dost běhat.

Vidím, že Petr Kaňovský má přístup, kdy běhá spoustu kilometrů roztříštěně na malé úseky, často velmi pomalé a tedy na velmi nízké TF.

Další běžci s časem kolem 3 h na maraton běhají většinu běhů rychleji než Petr a tvrdí, že běhy v tempu pomalejším než 6 min / km v podstatě velký přínos nemají.

Našel jsem si tabulku Jacka Danielse a z té mi vyplývá, že tempo 5:30 jako volné tempo je v pořádku.

Po běhu tempem 5:30 / km se cítím v pohodě, nabitý k dalšímu běhu.

Otázka zní: Dá se jednoznačně a nezpochybnitelně říct, že při čase na desítku 42:20 a cíli dát v dubnu HM za 1:40 je běhání volných běhů a dlouhých běhů pod 5:30 / km blbost?

A pokud ano, co s tím mám, …, dělat ?

Prosím o názor a radu. Moc děkuji.

Měsíční kilometráž mám 200 – 250 km.

>> Otto Zemek, 29. 01. 2014 17:11:13 Otázka zní: Dá se jednoznačně a nezpochybnitelně říct, že při čase na desítku 42:20 a cíli dát v dubnu HM za 1:40 je běhání volných běhů a dlouhých běhů pod 5:30 / km blbost?

Rozhodně se to říct nedá, pokud Ti to vyhovuje, tak je to v pořádku, jen bych to nenazýval „regenerační“ běh, ale ono je dost jedno, jak se to nazve. Beztak hodně záleží i na Tvých ostatních aktivitách v průběhu dne a hlavně na tom, jak se u těch běhů a po nich cítíš, jakou máš při nich tepovku apod. Drž se tedy toho, co Ti vyhovuje, ostatně při desítce za 42:21 bys měl dát půlmaraton pod 1:40 zcela v pohodě, skoro nezávisle na tréninkové metodě, v mém kalkulátoru to odpovídá koeficientu sklonu 0,15, což nemá skoro nikdo, s výjimkou naprostých sprinterů s velmi slabou vytrvalostí. Při standardním poměru rychlosti a vytrvalosti mi vychází půlmaraton za 1:33:26. Přeji hodně úspěchů a hlavně zábavy.

>> kanovsky, 29. 01. 2014 17:23:14

Děkuju moc… když už běhám, tak bych rád i používal správnou terminologii. Jak mám říkat tomu, čemu můj program říká EASY RUN, je to v tom tempu kolem 5:30 a je toho 2 – 3 * týdne 8 – 10 km?

Program vypadá:

• po rest
• út easy run
• st long run
• čt rest
• pá easy run
• so easy run
• ne speedwork / tempo run

>> Otto Zemek, 29. 01. 2014 17:44:21

No, můžeš tomu říkat třeba „snadný“ či „pohodový“ běh, i když s ohledem na Tvou výkonnost bych to v souladu s běžnými zvyklostmi nazýval „trénink obecné vytrvalosti“, přičemź je to tak asi i myšleno, jinak by nebylo tolik „easy runu“ v Tvém programu.

Regenerační běhy by měly smysl dle mého názoru hlavně tehdy, kdybys běhal i v dny „rest“, tam by tempo mělo být o dost pomalejší.

>> Otto Zemek, 29. 01. 2014 17:44:21

já bych řekl, testuj, studuj a hledej si to svoje. Moc lidí kteří Ti budou schopni poradit plán v tom pravém smyslu slova to není ( Mato, Dao a asi pár lidí co vedou nějakou svoji skupinu ) Nicméně na časy co plánuješ pořád stačí jen běhat, ale stejně nejspíš časem skončíš u dalšího dilema jen už s jiným časem… Já bych radil zapojit víc pohybových aktivit a rozvíjet se komplexněji než jen běhat ( tuhle cestu razím já ) ale necítím se teda erudovanej na rady o tom kolik běhat ZDV, kolik kvalitu, intervaly atd

>> Otto Zemek, 29. 01. 2014 17:11:13

Podle loňských výsledků HM a M jsi tehdy obecnou vytrvalost rozhodně neměl běhat pod 5' 25" / km, spíš to nemělo být ani pod 5' 40" / km. Vycházím čistě z odhadu Tvé „tukové“ rychlosti, kterou považuji za regenerační jednak proto, že rozvíjí tukový metabolismus, ale hlavně nevznikají „protiregenerační“ cukerné metabolity.

Už podle loňské 10 bys ale měl HM zvládnout tak za 1° 38' a M shora blíž k 3° 26'. (Zdá se, že ten SmartCoach má celkem odhad. ;o) Tomu by odpovídala obecná vytrvalost blížící se až k 5' 10" / km. Nepřeháněl bych to, záleží totiž na dietě, jaký bys měl mít od tohoto tempa rezervní odstup. Ale zas bych neběhal nad loňských 5' 40" / km.

Ovšem pozor: jsem spíš teoretik, než běžec. Takže bez záruky. ;o)

>> oblivion, 29. 01. 2014 20:04:55

Neběhá se OV na tempu maratonu +cca. 60s/km? Bavíme se teď jen teoreticky.

čistě technicky by mě zajímalo, zda je nějak potvrzeno budování ZDV krátkejma běhama. Například pokud to řešíme pro cyklisty, tak se říká, že pod 90 min. to snad ani nemá cenu a pod hodinu vůbec…Nějakou dobu trvá než tělo najede na režim a to 10 min. asi nebude. Myslím si, že všechno se počítá, ale tohle efekt mít moc asi nebude

>> bjerndi, 29. 01. 2014 20:30:02

Opět – záleží na dietě, bez cukrů ten režim může najet klidně hned. A taky záleží samozřejmě na rychlosti / úsilí (méně je lépe). Průměrná doba náběhu do „režimu“ se uvádí kolem 20 minut, ale je to individuální.

A například při zátěžovém testu mi RQ (02/CO2) první 4 minuty stoupalo z 0,7 (tuk) k 1,0 (cukr). V 5. minutě spadlo zpět na 0,7 (tuk) a stoupalo k 1,0 (cukr) už pomaleji až do 12. minuty. Zátěž samozřejmě stoupala celou dobu. (Tehdy jsem navíc ještě nebyl na low-carb.)

Takže to s tím najížděním „režimu“ nebude tak tragické, jako že „hýbat se pod hodinu nemá smysl“.