ROZHOVOR: Mým snem je maraton v olympijském Riu
Pražské vytrvalkyni Báře Soukupové běží v hlavě sen, že bude za dva roky stát v českém národním dresu na startu olympijského maratonu v brazilském Rio de Janeiru. Vůbec jí přitom nevadí, že její osobák je nyní zhruba o 45 minut horší, než je kvalifikační limit. Je ochotná svému cíli podřídit mnohé a věří, že může jít příkladem i ostatním.
Snad se nebudeš zlobit, když řeknu, že kvalifikovat se na olympiádu je s ohledem na tvou současnou výkonnost vskutku odvážným cílem. Jak jsi k němu dospěla?
„Začalo to nevinně zaběhnutím prvního maratonu a nastartováním spolupráce s trenérem Vláďou Korbelem. Vláďa byl překvapený, že na trénink dobře reaguji a že mám dobré vytrvalostní vlastnosti. Z mojí strany určitě obrovsky přispěla účast na LOH 2008 v Pekingu a 2012 v Londýně v roli novináře. Semínko snu a cíle se začalo rodit ještě před Londýnem, ale Londýn a setkání s Paulou Radcliffe byly tím finálním impulsem. Chci motivovat lidi ke sportu, k hledání vášně pro pohyb a zdraví. Nemusí to být nutně běh.“
Jak je to dlouho, kdy jsi poprvé uběhla desítku? Ptám se s ohledem na hodně ambiciozní cíl, na který nyní cílíš.
„Myslíš desítku v závodě? Já jsem běžela pětku, pak půlmaraton a až rok a půl na to mám první čas z desítky. Jsem prostě vytrvalec. (úsměv) Ta pětka a půlmaraton byly v létě 2009, první závodní desítkou pak Běh olympijského dne 2011.“
Odpovídá tvůj sen tvému životnímu krédu?
„V jedné z moudrých knih jsem četla, že posláním člověka je najít svou vášeň a té se potom věnovat. Na svém příběhu chápu, že je to pravda. Důležité je, aby prostřednictvím svojí vášně člověk dokázal pomáhat ostatním – u mě jde třeba o motivaci k práci na sobě nebo ve "vyběhání“ pozornosti a peněz pro charitu. Když jsem po Berlíně 2013 dostala zprávy i z druhé strany světa, že jsem pro někoho vzorem a motivací, byl to signál, že dělám něco dobře."
Jak vypadal tvůj výkonnostní vzestup za poslední dva roky a čemu všemu jej přičítáš?
„Když to vezmu 2011–2013, tak první maraton New York 2011 byl za 4:03, Berlín 2013 byl za 3:19. V Berlíně mohl být rychlejší čas, ale startovala jsem relativně vzadu a první půlku jsem buď někoho obíhala nebo brzdila v pomaleji běžícím davu. Obrovsky důležitý pro mě byl ale pocit ze závodu, konečně jsem pochopila, že můžu běžet opravdu rychle. V tuhle chvíli jsou maratony takovou odměnou a motivací na cestě za cílem. Objem a rychlost pro špičkové maratonské časy se musí budovat postupně.“
Do běhání ses pustila opravdu hodně systematicky a profesionálně. Změnila jsi jídelníček, máš fyzioterapeutku, osobního trenéra a nově i sportovního mentálního kouče, regeneruješ se speciálním přístrojem. Bereš to zdá se hodně seriozně.
„Začala jsem se systematickým běháním poměrně pozdě, i když jsem vždycky sportovala. Tak se snažím neztěžovat si podmínky, ale naopak si co nejvíc věcí usnadnit. Navíc je to přirozený vývoj, všechno, co jsi jmenoval, nepřišlo najednou. Můj mentální kouč Jirka Kästner mi pomohl pochopit, že je třeba poctivě pracovat na všech oblastech, které pomáhají na cestě k úspěchu. A Vláďa by moudře pokýval, že si na to stejně musím přijít sama cestou pokus-omyl.“
Kolik nyní běháš týdně?
„Něco mezi 100 a 150 km, teď spíš těch 150 km. V současné době to vnímám jako zdravé maximum, které jsem schopna "ustát“. Ale za rok to bude zase jinak. Před rokem jsem si nedokázala představit 100 km týdně a teď je to pohodový odpočinkový týden."
Na jaře bys ráda dala naplno pražský maraton. Jaký čas by tě zdravě „nakopl“ pro další trénink?
„Zdravě mě nakopne, když budu na startu i v cíli vědět, že jsem udělala maximum pro svůj výkon a že ten výkon tomu odpovídal. Jsem na cestě a zatím nejde o konkrétní minuty. Samozřejmě čím víc soupeřek nechám za sebou, tím líp.“ (úsměv)
Jakou svou silnou stránku považuješ ve spojení s běháním za nejdůležitější?
„Určitě pevnou vůli, až občas přílišnou paličatost. Moc se mi líbilo, že Meb Keflezighi v jednom rozhovoru zdůraznil, že maraton není zas až tak nepředvídatelný. Výsledek odpovídá přípravě, kterou nejde obejít. Nejde jenom o vůli na trénink, ale i na všechny věci kolem – dostatek spánku, strava, omezení ostatních aktivit.“
Kdyby se dařilo posouvat se výkonnostně tak, že onen cíl přestane být z říše snů, jsi připravena uzpůsobit mu i pracovní režim? Jsi nyní na manažerské pozici…
„Pevně věřím, že to ještě dlouho půjde skloubit, moje práce mě totiž opravdu baví. Naštěstí pracuji v oboru zdraví a zdravého životního stylu, takže se mi zkušenosti ze sportu a tréninku často hodí a naopak díky práci chápu souvislosti se zdravím. Je tedy fakt, že pracující vytrvalci jsou podle mě nejlepší v plánování svého času. Je třeba být velmi efektivní. Uvědomuji si, že může nastat okamžik, kdy omezím objem práce ve prospěch tréninku a hlavně regenerace.“
Uvažovala jsi o tom spojit svou přípravu s někým na podobné výkonnostní úrovni a s podobnými ambicemi, byť ne nutně olympijskými?
„Vím, že by to určitě bylo pro výsledek prospěšné. Všechno má svůj čas, tak třeba s někým tréninkovou cestu spojíme. Něco jako Kara Goucher a Shalane Flanagan po česku. (úsměv) To by se mi líbilo!“
Zbude ti ještě čas na koníčky?
„Můj největší koníček je běhání, takže mám to štěstí, že se mu věnuji každý den. (úsměv) Z těch dalších stíhám občas lyže (sjezd i běžky), golf a focení. Velká záliba je taky kvalitní gastronomie a vaření – to je naštěstí v rámci přípravy taky nezbytně nutné. Máš ale pravdu, musím si pečlivě vybírat a mnoho lákavých možností si odpustit, abych stihla trénovat a regenerovat.“
Není moc typické na české poměry klást si na první pohled převysoké cíle. Je hodně znát, že jsi nějaký čas pobývala v zahraničí. Setkáváš se doma často s posměšky od déle běhajících vytrvalců?
„Pořádně ani nevím, zaznamenala jsem lehký posměšek od vytrvalců s menšími zkušenostmi a z toho si rozhodně nic nedělám. A jestli posměšky přijdou, budu se držet moudré věty, kterou mi jednou v podobné souvislosti řekl můj táta: ‚Když tě kopou do zadku, znamená to, že jsi vepředu!‘“
Pozn.red.: Přípravu Báry Soukupové můžete sledovat na jejím blogu.
Komentáře (Celkem 174)
Praha
marek27 18.11.2014 10:22:08
>> otilrak, 18. 11. 2014 08:36:54
Přikresluješ, jsi drsnější a stěžuješ si na reakce na fóru? To nechápu…
Bára šla s kůží na trh a lidi to (slušně a věcně) okomentovali. Co asi čekala? Vlastně za to může být ráda, dostala dost podnětů a cenných rad.
Kdybys raději napsal článek, jaká je škoda, že když už někdo veřejně vysloví cíl (přání), nesleduje potom redakce cestu k němu. Kdybychom znali cíl, tréninkový plán, jeho plnění, pokroky, byl by to skutečný přínos.
Takhle to vypadá, že si Bára chtěla udělat reklamu, pohonit ego, lidi z Běhej jí skočili na špek a teď od toho dávají ruce pryč, když vidí tu ostudu.
Berenique 18.11.2014 10:32:59
Když to tak čtu, tak si říkám, kde bych já mohla být s penězi, trenérem, většími ambicemi (rozhodně by cílem ale nebyly OH), atd.......?
Brno
Petr Kaňovský 18.11.2014 10:44:43
>> bjerndi, 18. 11. 2014 10:02:54
No, ale to je z mého pohledu jednoduché.
Já forum volím především jako prostředek sdílení svých dojmů, zkušeností, prožitků, a pokud chci radu, tak se výslovně zeptám. Pokud napíšu, že závod xx jsem běžel strategií yy a jsem s výsledkem spokojený, tak vlastně ani nechci slyšet reakce, že kdybych to běžel strategií zz, že by byl výsledek lepší, protože já závod strategií zz neběžel a vesměs ani běžet nechtěl, protože se mi to nehodilo do mého dlouhodobějšího přístupu, nebo jsem se necítil aktuálně disponován, nebo …
Možná budu dnes ještě otevřenější než jindy, ale já mám už několik let stovky až tisíce stran textů s různými zkušenostmi, poznatky a podobně, větší část od „profíků“, přičemž za tyto materiály, jejich čas a osobní zkušenosti jsem pak některým i zaplatil, a to nemálo peněz, v součtu minimálně 50 tisíc Kč, abych na jedné straně kompenzoval jejich čas a úsilí a na druhé straně se necítil osobně zavázán se podle toho řídit, když už tomu dotyční věnovali tolik času a úsilí. Další materiály mi chodí nyní i zdarma, často bez osobního vyžádání.
Přestože jsem většinu z toho zatím nevyužil, tak jsem hodně o těch záležitostech přemýšlel a všechno toto přispělo k vytvoření jasnějšího přístupu ke svému trénování a dlouhodobějšího plánu, který mi vyhovuje a který vede i k určitým výsledkům, který je sice výjimečný a v mnohém neortodoxní, ale přitom má pevnější základy, než se může jevit.
Kromě toho mám určité sny, plány, za kterými jdu, a u kterých prostě výsledky dílčích závodů nejsou aktuálně podstatné, a tak tomu bylo vždy – například při maratonských metách 4:00, 3:30 i 3:00. Přitom tyto sny možná nejsou tak nereálné, jak by se mohly zdát, i když v mé možnosti zatím věří více lidé kolem mě, než já sám sobě (a stejně tomu bylo už tehdy, když jsem se snažil o 3:30 či 3:00).
Každopádně, informacemi o tom, co a jak dělat, se cítím přesycen, a to jsou informace od „profíků“, proto další podněty vlastně už ani nehledám, protože vlastně ani nevím, jak s tím naložit. Není mi tedy třeba psát odlišné názory, když je aktuálně nechci, a zejména když to k dotyčné záležitosti výslovně napíšu.
Aktuální limity mám více v hlavě, než v srdci či nohách, ale to nevadí, i na tom pracuji. Ale i kdyby to nevyšlo, tak mě baví jít svou cestou a hledat, kde má své limity, omezení, možnosti.
Na druhé straně dobře tuším, že s ohledem na nemocnost v mládí a naprostý nesportovní základ mám nemalá omezení, takže se prostě k určitým metám asi nedostanu, a vše mi trvá déle, než jiným, ale ani to nevadí. O to více potřebuji individuální cestu, kterou jsem nalezl, a kterou dlouhodobě jdu.
bjerndi 18.11.2014 11:01:58
>> Petr Kaňovský, 18. 11. 2014 10:44:43
z Tvého pohledu je to jednoduché, to lze chápat. Nicméně minimálně pokud se zapojíš i do diskuze, kde prezentuješ a radíš svůj přístup dalším, tak musíš být připraven i na odlišné názory, protože Tvůj systém má samozřejmě mnoho výhod, ale samozřejmě přináší i spoustu otázek a nevýhod a na tu konfrontaci bys měl být připraven a vůbec to neznamená útok na Tebe. Je to prostě diskuze nic víc a nic míň.
Brno
Petr Kaňovský 18.11.2014 11:16:52
>> bjerndi, 18. 11. 2014 11:01:58
Jasně, o metodách a podobně je správné diskutovat, to nevadí. V těchto případech mi jde hlavně o k ničemu nevedoucí řeči, že kdybych závod xx běžel jiným způsobem, že by výsledek byl jiný. Mám-li být upřímný, tak jsem párkrát z těchto řečí „zblbnul“ natolik, že to objevovalo v hlavě i v průběhu závodu a možná i díky tomu jsem běžel některé závody od začátku trochu jinak, než jsem plánoval. Zvlášť nepříjemné je, když se mnou někdo o tom, že dělám něco blbě, vykládá ve startovním koridoru před startem (pamatuji na jeden PIM maraton) či dokonce v průběhu závodu (zejména v posledním roce se toto opakovalo vícekrát). Je mou věcí, jak si během závodu běžím, a necítím potřebu poslouchat v průběhu závodu připomínky od druhých – i když jsou myšleny v dobrém. Bohužel mi ale ještě chybí psychická odolnost, abych toto dokázal ignorovat.
Skritek Hugo 18.11.2014 11:42:28
>> marek27, 18. 11. 2014 10:22:08
„…Kdybychom znali cíl, tréninkový plán, jeho plnění, pokroky, byl by to skutečný přínos…“
Marku, vyborne. Uplne stejne Bary clanky vnimam ja. To, co pise (zvlaste pak clanek po Chicagu), je o nicem. Myslim, ze tak jak pises, by pojate clanky vzbudily velmi kladnou pozornost a vyvolaly zajimavou diskusi o rade ruznych treninkovych metod a pristupu, zpusobu pripravy… Velka skoda, ze redakci staci clenek v literarnim stylu ala „bojuji dal i kdyz mi nepreji“.
Skritek Hugo 18.11.2014 11:43:49
>> Berenique, 18. 11. 2014 10:32:59
Tak se sama posnaz, vydelej si, a pak to zkus.
bjerndi 18.11.2014 12:20:43
>> skritek Hugo, 18. 11. 2014 11:42:28
a divíš se ? Trenér se bojí vůbec zapojit do článků natož do diskuze ( viz vyjádření redaktora ). Bohužel Bára si z toho vezme, nebo spíš bere přesně to co píšeš a evidentně jí netrápí absence progresu při takovém objemu. Dovolím si tvrdit, že s takovým tréninkem, regenerací, stravou a vedením by minimálně stejný progres udělala každá průměrná běžkyně.
rudo 18.11.2014 23:26:26
nedajme sa pomylit jednym vysledkom z jedneho maratonu v zavode sa moze stat vselico holka nema zabehnuty ale ziadny slusny cas na 5 10 21 km takze maratonske spekulacie su aj tak uplne zbytocne
ak sa bavime o kvalifikovani sa na OH, tak si mozme pomoct aj takym neoficialnym kvalifikacnym kriteriom ktore nebolo publikovane, ale zo zakulisia su informacie ze zvaz si vsima u holiek napriklad ci behaju polmaratony pod 1:14 alebo nie
toto info nie je oficialne a moze byt 30 sekund hore dole ale je to len ako priblizny argument do tejto debaty
a kazdy si vie zratat aku potrebuje mat desinu a patku aby mala sancu
a tie sa daju zabehnut hocikde doma aj na lige na drahe ako hodnoverny ukazovatel kazdy oddiel by ju rad pouzil (zneuzil) na hocktorom ligovom kole na zbieranie bodov
jonti 19.11.2014 10:31:27
Zaujímavá by bola informácia o výške, hmotnosti a telesnom zložení Báry. Podľa fotiek vyzerá ako sympatická slečna, ale postavu elitnej bežkyne nemá. Tam podľa mňa viac sedí postava Radky Churáňovej alebo viac Anežky Drahotovej. Myslím, že ak by Bára zhodila 3 kg svalov a 5kg tuku, dostala sa pod 8% podkožného tuku, tak by sa zlepšila asi o 10 minút na polmaratón.
Praha
Černé Voděrady
MartiNo 15.06.2015 13:14:07
Hm, takže tento sen zdá se zůstane snem
Ale stejně by mě zajímalo, jak Bára trénuje, regeneruje, co běhu (ne)obětuje atd…, zda vrcholové ambice ještě má či ne, a tak vůbec – prostě pokračování
jm1 15.06.2015 14:00:11
>> MartiNo, 15. 06. 2015 13:14:07
Černé Voděrady
MartiNo 15.06.2015 14:18:39
>> jm1, 15. 06. 2015 14:00:11
To je příliš mnoho (růžového) čtení , a navíc to, co mě zajímá, je tam někde porůznu umístěné či zmíněné – vážně to nedokážu číst celé. Uvítala bych nějaký souhrn v jednom rozhovoru navazujícím na původní.
Skritek Hugo 22.06.2015 11:43:31
>> MartiNo, 15. 06. 2015 13:14:07
Rada Barina trenera pro zavod na 5km: „zvyste v tydnu pred zavodem prijem sacharidu. “
Brno
Petr Kaňovský 22.06.2015 13:12:27
>> Skritek Hugo, 22. 06. 2015 11:43:31
Ta myšlenka dle mého názoru není špatná, ale věta je neúplně napsána. I v souvislosti s dalším odstavcem „Vybírejte dobře stravitelné sacharidy s nízkým obsahem tuků, bílkovin i vlákniny, které by mohly celý proces hrazení energie zbytečně prodlužovat a nadmíru zatěžovat trávicí systém.“ bych to viděl tak, že to mohlo být myšleno „zvyšte příjem sacharidů na úkor bílovin, tuků a vlákniny, při zachování stávajícího energetického příjmu“.
Kromě toho, sacharidy mohou zlepšit hydrataci (kvůli navázání vody na glykogen), což se může hlavně nezkušeným běžcům hodit.
A kromě toho, některé sacharidy mohou některým zlepšit náladu, což též není k zahození. Když teď koukám na svůj osobák na 10 km, tak ten byl právě po nějakých ledových kaštanech a horké čokoládě, což jsem měl těsně před testem či závodem výjimečně. Možná to ještě někdy zkusím?
rudo 22.06.2015 14:10:28
ano ak bezec bude bezat 5km dlhsie ako 90 minut slutocne naladovanie cukrom ma zmysel
ta extra voda je pre telo nevyuzitelna ako hydracia alebo ako chladenie
je to len zbytocna vaha co bude so sebou vliect v pretekoch
ak to takto pojde dalej budu treneri v casakoch odporucat cukrove ladovanie
uz aj pre skolske testy na 60 metrov
navyse v stave ukladnaia energie co rozhodne ladovanie cukrom je teda stav anabolicky
je velmi tazke sa rozbehat a bezat tempo na hranicui osobneho rekordu
na maratone to nevadi dokonca je voitane ak sa bezi prvych 5km pekne s rozvahou a pomaly
ale rpe stredne trate, kam 5km patri je ten stav nevhodny
je lepsie ked je clovek naladeny v stave katabolickom teda v stave vydaja energie
Brno
Petr Kaňovský 22.06.2015 15:35:57
>> rudo, 22. 06. 2015 14:10:28
Jestli jsem dobře pochopil, tak šlo spíše o to, aby člověk neměl při výkonu žaludeční problémy, což je méně pravděpodobné po sacharidové stravě (v článku zmíněná rýže apod.) než po stravě s přemírou bílkovin či vlákniny.
Černé Voděrady
MartiNo 22.06.2015 16:02:14
>> Petr Kaňovský, 22. 06. 2015 15:35:57
Tak já to pochopila tak, že týden předem doplňovat sacharidy a tím i vodu. Na žaludek při výkonu má vliv až strava posledních řekněme 36 hodin? Takže to na šetrnost k žaludku nevidím. A další doporučení těsně před výkonem si dát energetickou tyčinku nebo sušené ovoce taky moc žaludek nešetří – jde o 5 km, tedy ten, komu se radí, poběží dost naplno, takže mu to dle mého v žaludku bude vadit, a stráví to někdy koncem závodu, pokud vůbec.
EDIT: a to ani nemluvím o tom, že mně např. těstoviny zavaří v břiše daleko víc, než míchaná vajíčka
Praha
EvženGe 22.06.2015 16:28:27
to Kaňovský a MartiNo
Autoři všech těhle článků kopírují to samé. Původně to je určeno pro dlouhé běhy (maraton) a jak se délka těchto běhů zkracuje, tak to dostává někdy dost humorný rozměr. V diskuzi k uvedenému článku to bylo trefně komentováno a drze jsem to zkopíroval.
pro půlhodinový běh tempem 6 minut na km je třeba pár dnů odpočívat, týden dopředu hydratovat a jíst dva dny předem hodně sacharidů a spát alespoň 10 hodin – jinak je půlhodina pohybu podobný hazard jako výstup na Říp bez kyslíkového přístroje.
Černé Voděrady
MartiNo 22.06.2015 16:40:10
>> EvženGe, 22. 06. 2015 16:28:27
Souhlas, a komentář to shrnuje naprosto přesně
Reagovala jsem na příspěvek Petra K. ohledně toho, proč autor článku doporučuje sacharidy (tedy píšu o našem rozdílném chápání „vnitřní logiky“ článku).
O (ne)smyslu celého článku se rozhodně nepřu
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.