Deník P. Faschingbauera: Padne už konečně 2:15?
Ozývám se po delší době, a tak se omlouvám všem, kteří třeba na moje příspěvky čekali. Naposledy jsem se ozval před více než půl rokem, začnu tedy Pražským maratonem. Nová trať se mi zdá lepší hlavně z psychického hlediska, protože se více běží ve městě a kolem trati je i více diváků.
Maraton rychleji utíká, než na dlouhé rovin? na výpadovce sm?rem do Zbraslavi, ale že by tra? byla výrazn? rychlejší, to si nemyslím. Já jsem se cítil výborn? dva dny p?ed maratonem, ale v den závodu to bohužel nebylo ono. Navíc horko, které letos panovalo, maratonu zrovna nep?álo. Už na polovin? trati, kde jsem byl n?co p?es 1:07, to moc neb?želo, a tak jsem se protrápil až do cíle a k ?asu 2:18:55. Zase nezda?ený pokus zab?hnout pod 2:15 a kvalifikovat se na MS.
Hned týden po závod? jsem se rozhodl, že zkusím na podzim b?žet maraton znovu. Pro? tedy nezkusit velký maraton, ten nejrychlejší, v Berlín?. Po týdnu klusání a regenerace jsem za?al lehce trénovat. Odb?hal jsem také n?kolik trénink? na dráze, protože m? ješt? ?ekalo 5 km p?i lize za Krom??íž. Po?ád jsem se ale nemohl rozb?hat, byl jsem z toho maratonu jako želva. Nakonec tomu odpovídal i ?as na 5 km, myslím, že to bylo 14:49.
Cht?l jsem se po?ádn? p?ipravit alespo? na 10 km na M?R. Pustili jsme se op?t do tréninku, ale vrátily se mi zpátky pocity z lo?ského roku. Prost? jsem nemohl n?které tréninky odb?hnout. Dechov? jsem se cítil dob?e, ale nohy mi tuhly p?i tempech, které mi jindy ned?laly problémy. Nap?. stup?ovaných 7 km (4 km 3:10, 2 km 3:00, 1 km 2:50) jsem odb?hl jen 5,5 km a dál už to nešlo. Do mistrovství jsem tedy b?hal jen fartleky a klusal, abych si odpo?inul. Nakonec desítka v T?inci nedopadla tak zle. Závod jsem si celý odtáhl a snažil jsem se držet tempo, abych se cítil dob?e. Výsledný ?as 30:18 byl ur?itým povzbuzením p?ed dalším maratonským tréninkem.
V polovin? ?ervence jsem m?l odjet do Sv. Mo?ice, kde m?la za?ít hlavní fáze tréninku p?ed Berlínem. P?edtím jsem ješt? b?žel „pou?ák“ ve Weidenu, 10 km na silnici, úpln? sám v maratonském tempu za 31:40 a b?želo se mi opravdu lehce. Tak jsem v dobré pohod? odjel do Sv. Mo?ice, ráje všech b?žc?. I letos tam trénovala spousta sv?tových atlet?, a tak bylo i na co koukat. B?hal jsem spolu s Honzou Kreisingerem, ale ten bohužel poslední týden dostal angínu, tak ty nejt?žší tréninky jsem musel odb?hat sám. B?hal jsem bez potíží a ve dvou se také lépe b?há, takže i tréninky byly kvalitní. Nap?. 15× 1 km (3:15 – 3:10) nebo 5–3–6–4–5–3, kde liché úseky byly v tempové vytrvalosti za 3:30–35 a sudé v maratonském tempu (3:20), to vše s ohledem na nadmo?skou výšku 1800 m n. m.
Bohužel jak jsem se vrátil, pohoda skon?ila. Za?ala m? op?t bolet noha a zrovna v tu dobu zde nebyl nikdo, kdo by mi pomohl. I když jsem trénoval, projevilo se to v kvalit? a znovu jsem m?l problémy s tréninkovými tempy. ?ty?i týdny p?ed maratonem jsem m?l naplánován p?lmaraton. V tom termínu byl závod jen v Altöttingu, kde se b?ží 15 km v lese na pískových cestách, takže jsem neo?ekával žádný kvalitní ?as, ale i tak výsledný ?as p?es 1:08 m? nemile p?ekvapil.
Na za?átku zá?í jsem odjel trénovat na Zadov, ale dál
jsem se trápil. V té dob? jsem také uvažoval, že do Berlína v?bec
nepojedu. P?t km na baráži jsem bez potíží odb?hl pod 3 min.
(bohužel to sta?ilo) a to mi dalo nad?ji na zlepšení. Teprve dva týdny p?ed
maratonem jsem kone?n? b?hal maratonské tréninky bez potíží a s pocitem
samoz?ejmosti.
Berlín je opravdu sv?tový maraton. Dokonalá organizace, nikde se nemuselo dlouho ?ekat. Zajímavé bylo ?ešení ob?erstvení elitních závodník?. Každý b?žec m?l jednoho pomocníka, který mu podával pití na každé ob?erstvova?ce a mezi nimi p?ejížd?l na kole. Nedocházelo tak ke zmatk?m a zbyte?nému zdržení.
Ješt? odbo?ím k Hailemu. Je známo, že on je mezi ostatními Etiopany šéfem, a když se jde rozcvi?ovat on, jdou i ostatní, a když on zakrouží rukou, tak i ostatní. M? ale zarazilo, že ješt? p?t minut p?ed startem, kdy ostatní závodníci už byli naplno soust?ed?ní, byl Haile ješt? ochoten fotit se s fanoušky.
Já jsem byl domluven na tempu s N?mcem Lubinou, který cht?l také b?žet pod 2:15 a vodi?e mu d?lal Jan Fitschen (mistr Evropy na 10 km). Ten b?žel až do p?lmaratónu, kde jsme byli za 1:06,50, tedy jak jsme cht?li. Ze za?átku sice b?žel trochu rychleji (také ho Lubin?v trenér neustále brzdil), ale pak tempo udával pravideln?. Po jeho odstoupení jsem se o tempo staral já, Lubina se za?al schovávat a na 25 km vzdal. Po 27. km jde tra? trochu z kopce. Tam jsem m?l malou krizi a utekli mi ostatní b?žci ze skupiny. Ješt? na 30. km jsem m?l dobrý mezi?as, ale na 33. km jsem se dostal do velké krize a už jsem se nevzpamatoval. Do cíle jsem se n?jak dostal a výsledný ?as byl op?t okolo mých zakletých 2:18. Snad se to n?kdy prolomí. V Berlín? k tomu byly ideální podmínky. Dobré po?así a výborná tra?, na které chytíte tempo už po pár metrech.
Koncem ?íjna jsem ješt? b?žel s Krom??íží ME klub? v p?lmaratonu. Zab?hl jsem 1:07:30, ale hlavn? jsme jako klub obsadili 3. místo, což je ur?it? úsp?ch. Za vít?zný tým Marathona z Portugalska b?žel i letošní vít?z z pražského maratonu Ornelas. Za nás bodovali Kreisinger, já, Vanko a Fekl. Letos mi prolomení hranice 2:15 nevyšlo, ale pevn? v??ím, že p?íští rok se to povede.
Ahoj Pavel